Veřejná správa a cloud computing jsou dvě věci, které na první pohled nejdou dohromady. V mnoha ohledech jdou dokonce vysloveně proti sobě. Přesto veřejná správa cloud computing potřebuje a do budoucna se bez něj neobejde. (iHNed.cz, 29.04.2013)
Kvůli jednorázovému úkonu si všechny OSVČ budou muset zřídit datovou schránku, nebo si pořídit kvalifikovaný certifikát a naučit se používat elektronický podpis (Mesec.cz, 18.03.2013)
Naše zákony dosud požadovaly zveřejňování "způsobem, umožňujícím dálkový přístup". Jenže teď legislativci chtějí zveřejnění "na internetových stránkách". Lze tomu vůbec dostát? (iHNed.cz, 14.02.2013)
S koncem kalendářního roku došlo k reorganizaci finančních úřadů, a s nimi i ke změnám jejich datových schránek. Jenže v těch starých a rušených někde zůstaly dosud nevyzvednuté zprávy, které již nově nejsou dostupné. A tak finanční úřady vyzývají k opakovanému zaslání takovýchto podání. (Lidovky.cz, 09.01.2013)
Ten, kdo v závěru loňského roku včas poslal své podání finančnímu úřadu skrze datovou schránku, mohl v prvních hodinách nového roku dostat překvapivé oznámení: že jeho již doručená datová zpráva se mezitím stala nedoručitelnou. (Lupa, 07.01.2013)
Možná již prvního ledna přijde do vaší datové schránky automaticky generovaný přehled toho, kdo všechno se v předchozím roce zajímal o vaše údaje v základních registrech. Informace jsou dosti kryptické a nesnadno se čtou, ale pro nasazení brouka do hlavy plně postačují. (Lupa, 31.12.2012)
Než půjdete na CzechPoint s žádostí o konverzi nějakého dokumentu z elektronické do listinné podoby, vyzkoušejte si nejprve po Internetu a zcela zdarma, zda je konverze vůbec možná. (iHNed.cz, 07.11.2012)
Skoro čtyři měsíce trvalo základním registrům, než začaly oznamovat změny vašich údajů třetím osobám (třeba vaší bance, operátorovi apod.). Ovšem informace o způsobu, jakým tak činí, se mění doslova pod rukama. Co je zveřejněno jeden den, je druhý den zase staženo a popřeno novými informacemi, které jsou záhy staženy také. Kdo se v tom má vyznat? (Lupa, 29.10.2012)
Datové zprávy zlevnily, protože jejich počet již přesáhl hranici 100 milionů, při které se cena snižuje. Ovšem díky „šikovné“ smlouvě s Českou poštou bude stát platit dosavadní vyšší cenu (11,68 Kč za zprávu, bez DPH) ještě do konce letošního roku. Rozdíl může činit až 20 milionů. (iHNed.cz, 23.10.2012)
Vláda vzala na vědomí dvouletý odklad elektronických voleb. Pro voliče by měly být alternativou ke klasickému způsobu hlasování, po technické stránce by se jednalo o nadstavbu nad datovými schránkami. Pilotní projekt by měl začít na podzim 2014, ostrý provoz v roce 2016 ve dvou volebních obvodech. (Lupa, 22.10.2012)
Měla to být služba, která z pohodlí domova umožní nahlédnout do bodového hodnocení řidičů, získat platný výpis z rejstříku trestů či z katastru nemovitostí. Nebo požádat o nové přístupové údaje do datové schránky. Místo toho nabízí jen několik veřejných výpisů, které lze získat i jiným, jednodušším a levnějším způsobem. (Lupa, 15.10.2012)
Datové schránky fungují již tři roky, přišly na více jak 2,5 miliardy a v brzké době je čeká významný milník: 100 milionů přenesených datových zpráv. Stále ale kolem nich panuje řada nejasností, mnohdy i poněkud kuriózních. (iHNed.cz, 07.10.2012)
Stát si z České pošty udělal dvorního dodavatele ICT služeb. Pošta si ale na jejich poskytování sama najímá externí subdodavatele. A stát se teď diví, kolik si Česká pošta ponechává za svou roli zprostředkovatele. Právě teď v souvislosti s datovými schránkami. (iHNed.cz, 27.09.2012)
Základní registry slibují, že když se přestěhujete, změníte jméno či třeba dostanete novou občanku, oznámí to těm subjektům, které si sami určíte. Třeba vaší bance, vašemu operátorovi, dodavateli energie a plynu atd. Jenže ani po téměř třech měsících od svého spuštění tak ještě nečiní. (Lupa, 24.09.2012)
Je napojování úřadů a jejich agendových informačních systémů na základní registry před dokončením, nebo teprve na samém začátku? Kolik už bylo provedeno transakcí a kolik bylo vydáno výpisů? A jak vytížené jsou jednotlivé základní registry? (iHNed.cz, 11.09.2012)
Co dnes nejvíce potřebuje veřejná správa? Ještě intenzivnější využití ICT technologií, jak předpokládají plány na rozvoj eGovernmentu, nebo naopak úplné vymýcení všech počítačů a návrat k papíru, jak požaduje hnutí Superúředníků? (iHNed.cz, 06.09.2012)
Základní registry nabízí, že o změnách vašich údajů – například o změně adresy bydliště, doručovací adresy či jména – poinformují ty privátní subjekty, které si sami určíte. Třeba vašeho operátora, banku, dodavatele plynu a elektřiny atd. Jak tato možnost funguje v praxi a jak ji využít? (Lupa, 03.09.2012)
Na provoz datových schránek v roce 2012 dostal resort vnitra rovných 500 milionů. Skutečné náklady jsou ale podstatně vyšší a vnitru se dosud nepodařilo je snížit. A tak nyní chce dalších 394 milionů z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí ale s tímto požadavkem zásadně nesouhlasí. (Lupa, 27.08.2012)
Základní registry nabízí, že o změnách vašich údajů – například o změně adresy bydliště, doručovací adresy či jména – poinformují ty privátní subjekty, které si sami určíte. Třeba vašeho operátora, banku, dodavatele plynu a elektřiny atd. Jak tato možnost funguje v praxi a jak ji využít? (Lupa, 20.08.2012)
Nedávno spuštěné základní registry mají přinést určité výhody i samotným občanům. Slibují například, že vám řeknou, kdo o vás požadoval nějaké údaje, a také proč. Nebo že o změně vašich údajů poinformují toho, koho jim určíte. Jak tyto možnosti fungují v praxi, prostřednictvím datových schránek? (Lupa, 13.08.2012)
Po měsíci od ostrého spuštění základních registrů s nimi skutečně komunikuje jen kolem stovky agendových informačních systémů. Správně by jich tak mělo činit několik tisíc. Se základními registry komunikoval i centrální registr vozidel, ač oficiálně k nim dosud není připojený. (Lupa, 06.08.2012)
Po třech letech od svého spuštění se datové schránky konečně zbavily své závislosti na problematickém speciálním doplňku. Pořídily si také nový serverový certifikát, o něco „slabší“ než ten předchozí. Spuštěna již byla i možnost dotazování základních registrů z datových schránek. Zatím ale nefunguje. (Lupa, 30.07.2012)
V uživatelské dokumentaci k základním registrům jsou věci, které by tam určitě neměly být. Třeba doporučení odkliknout neznámý certifikát a spoléhat se na něj. A jak je zabezpečena komunikace s registry přes veřejný Internet? (Lupa, 16.07.2012)
Zatímco oficiálně jsou základní registry řádně a dostatečně připraveny, řada měst a obcí upozorňuje své občany na pravý opak. S tím korespondují i statistiky: referenční údaje by ze základních registrů mělo čerpat na 10 tisíc agendových informačních systémů. Zatím jich tak činí jen asi 40. (Lupa, 10.07.2012)
Při přípravě nové prováděcí vyhlášky k elektronickému podpisu zvítězila snaha vydat ji včas před snahou napsat ji správně. Výsledkem pak je další rána celé problematice elektronického podpisu. (Lupa, 25.06.2012)
Do spuštění ostrého provozu základních registrů zbývá jen pár dnů. Stále ale není naplněna Matice práv a povinností, a nejsou k dispozici ani nezbytné nové formuláře. Jak o stavu připravenosti informuje vnitro a jaká krizová opatření navrhuje? (Lupa, 11.06.2012)
Vnitro a Česká pošta si na poslední chvíli dělají alibi pro dobu, kdy jejich specifický výklad „dlouhověkosti“ elektronických dokumentů a datových zpráv bude odmítnut. Proto nyní radí to, co dříve odmítali: datové zprávy přerazítkovávat. U těch nejstarších na to ale zbývá jen pár dnů, do 22. června 2012. (Lupa, 06.06.2012)
K 1.7.2012 nabude účinnosti novela zákona o elektronickém podpisu. Napravuje některé již překonané aspekty, nedomyšlenosti či přímo chyby v legislativní úpravě el. podpisů. Současně ale přináší řadu nových nejasností i nepříjemných praktických problémů. (Lupa, 21.05.2012)
I když nemáte datovou schránku, soudy vám přesto budou doručovat elektronicky: přes Českou poštu vám pošlou odkaz na místo, ze kterého si můžete stáhnout elektronický originál jejich rozhodnutí. A pro informaci dostanete i jeho nepodepsanou papírovou podobu. (Lupa, 30.04.2012)
Jen asi 56 % registrovaných uživatelů se vůbec kdy přihlásilo do své datové schránky. Pomocí certifikátu se přihlašuje jen necelá tisícovka uživatelů. Stát nabízí třetím stranám možnost jednotného přihlašování pomocí přihlašovacích údajů k datovým schránkám. (Lupa, 10.04.2012)
Letošní konference Internet ve státní správě a samosprávě byla asi poslední příležitostí, jak veřejnosti sdělit, že přínosy základních registrů lze očekávat postupně a nikoli naráz k 1.7.2012. Zůstala ale nevyužita. Místo toho zaznělo ujištění, že se vše stihne v řádném termínu. (Lupa, 05.04.2012)
Díky zakázce na „uvedení do souladu s legislativou“ se zásadním způsobem změnila pravidla autorizovaných konverzí na CzechPointech. Nyní se již bere ohled i na datové zprávy a jejich značky a razítka. Nově se ale konvertují i takové dokumenty, jejichž konverzi zákon zakazuje. (Lupa, 26.03.2012)
Ministerstvo vnitra navrhuje udělat z České pošty jakéhosi univerzálního dodavatele služeb pro celou veřejnou správu. Od datových služeb přes Internet až po provoz základních registrů. A možná i služeb mobilního operátora. (Lupa, 27.02.2012)
Ministerstvo vnitra chystá poměrně zásadní změny v Komunikační infrastruktuře veřejné správy (zkratkou KIVS). Dosavadní centralizovaný model nákupu služeb, který měl vést k úsporám, chce nahradit modelem decentralizovaným, tak aby mohl přinést ještě větší úspory. (Lupa, 09.01.2012)
Teprve minulý týden podepsalo vnitro poslední dvě smlouvy na implementaci základních registrů. Ovšem s jinými subjekty a za podstatně vyšší ceny, než jaké oznámilo původně. Ale naopak ve shodě s předpovědí, která již koncem roku 2009 odhadla vítěze. (Lupa, 25.07.2011)
Dosavadní webové rozhraní k datovým schránkám se změnilo na celý Portál datových schránek (PDS). Jiný portál, Portál veřejné správy (PVS), naopak přijde o svou transakční část, ale nebude začleněn do Informačního systému datových schránek (ISDS). (Lupa, 27.06.2011)
Dřívější implementační zprávy Evropské komise, které hodnotily rozvinutost sektoru elektronických komunikací v jednotlivých členských zemích, nově nahrazuje srovnávací studie Digital Agenda Scoreboard. Jak si v ní stojí ČR? (Lupa, 13.06.2011)
Bezprostředně před summitem G8 svolal francouzský prezident Sarkozy „internetový summit“ (eG8). Ten mu ale nešel na ruku a nepodpořil jeho snahy o větší regulaci Internetu. (Lupa, 30.05.2011)
Rozhazovačný eGON, symbol českého eGovernmentu, ztrácí dech a dochází mu peníze. A tak si našel spořivou Klaudii, aby mu pomohla přežít pomocí cloud computingu. (Lupa, 08.04.2011)
Po Německu, Rumunsku, Bulharsku a Kypru zrušil i český Ústavní soud jak protiústavní ty části zákona, které požadují plošné a dlouhodobé uchovávání provozních a lokalizačních údajů. (Lupa, 03.04.2011)
Ve Velké Británii se už děsí důsledků nové eurodirektivy, která chce zásadně změnit fungování cookies v browserech. U nás jsme celý problém hodili pod stůl. (Lupa, 21.03.2011)
Poslanci chtějí umožnit bankám fungovat jako CzechPointy. Chtějí také otevřít správcovské rozhraní datových schránek všem poskytovatelům internetových služeb. (Lupa, 14.03.2011)
Vláda ve středu schválila dokument Digitální Česko. Již přejmenovaný na Státní politiku v elektronických komunikacích a s určitými změnami svého obsahu. (Lupa, 21.01.2011)
Nová strategie od MPO požaduje využít digitální dividendu přednostně pro pokrytí venkovských oblastí. Do roku 2013 požaduje 2 Mbit/s pro každého, i na venkově. (Lupa, 06.12.2010)
Zatímco ve světě se prosazují osobní průkazy s elektronickými čipy, do kterých se přidávají další údaje a aplikace, u nás se chystáme vydat přesně opačným směrem, odebíráním údajů a jejich přesouváním do centralizovaného základního registru. Kdo pak bude potřebovat třeba údaj o bydlišti, získá ho jen v datové zprávě do své datové schránky. Co to obnáší? (Lupa, 31.08.2010)
Jakým způsobem přistupuje nová koaliční smlouva k oblasti ICT a eGovernmentu? V jakých projektech chce pokračovat a k čemu chce využít datové schránky? Proč se měnila hned první tisková zpráva nového ministra vnitra? Kdo bude na vnitru nově odpovídat za informatiku a eGovernment? Nebude nový náměstek pro informatiku více státním tajemníkem, který fakticky řídí celý resort? (Lupa, 19.07.2010)
Jaká je současná konkurenceschopnost České republiky a co bychom měli dělat, aby se naše konkurenceschopnost nesnižovala, ale naopak zvyšovala? Jakou roli přitom mají hrát ICT technologie a informační společnost? Co radí studie Digitální cesta k prosperitě, kterou připravili na VŠE, či Strategie ICT průmyslu, kterou představila ICT Unie? (Lupa, 14.06.2010)
Evropská komise chce, aby do roku 2020 byla nejméně polovina všech domácnosti v Unii připojena k Internetu rychlostí nejméně 100 Mbit/s. Není to ale málo? Dalším požadavkem nové Digitální agendy pro Evropu, navazující na strategii Evropa 2020, je jednotný trh i pro online obsah, včetně jednotné kolektivní správy práv. (Lupa, 31.05.2010)
Ústavní soud v Německu nedávno pozastavil platnost těch pasáží tamního zákona, které nařizují uchovávání provozních a lokalizačních údajů (tzv. data retention), a již nashromážděné údaje nařídil zničit. V ČR se o něco podobného snaží podání k ústavnímu soudu, které připravilo sdružení Iuridicum Remedium. Naše policie ale chce naopak ještě přitvrdit, a to úplným zrušením předplacených karet. (Lupa, 22.03.2010)
Vláda zhodnotila plnění Národní broadbandové strategie a konstatovala, že její hlavní cíl, plánovaný do roku 2010, byl splněn již v roce 2008. Ale jen díky tomu, že od roku 2005 nikdo neaktualizoval ani cíle, ani měřítka a kritéria jejich dosažení. Nově by problematika broadbandu již neměla spadat pod resort vnitra, a neměla by ani mít vlastní strategii. Místo toho bude broadband zahrnut do nové širší strategie, s názvem Digitální Česko. (Lupa, 15.01.2010)
Česká republika nestihla včas transponovat do své legislativy unijní směrnici o audiovizuálních mediálních službách z roku 2007, která uvaluje regulaci a dohled regulačních orgánů nově i na takové internetové služby, které mají ambici konkurovat klasické televizi. Co všechno bylo, resp. je stále ve hře, a co nám za toto zpoždění hrozí? (Lupa, 06.01.2010)
Evropská unie chtěla v rámci svých protikrizových opatření věnovat 3,5 miliardy € na energetiku, 1 miliardu na venkovský broadband a 0,5 miliardy na zemědělské projekty. Pak si ale energetika urvala pro sebe celé 4 miliardy. O zbytek se na národní úrovni utká broadband a zemědělství. U nás už je ale rozhodnuto: zemědělství bere vše, broadband nedostane nic. (Lupa, 29.06.2009)
Nový zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání měl svěřit dohled nad konkrétními službami na českém Internetu do rukou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Vláda Jana Fischera ale tento návrh odmítla, s poukazem na příliš velké kompetence pro Radu a s konstatováním, že zapotřebí je hlavně dodržování zákona, spíše než další navyšování dohledu. (Lupa, 01.06.2009)
ČSSD zveřejnila svých Deset priorit rozvoje informační společnosti v ČR do r. 2012. Kvůli penězům z Unie na broadband chce sepsat novou broadbandovou strategii. Na stejné peníze si ovšem brousí zuby jak resort vnitra (který by je chtěl využít na e-government), tak i resort zemědělství (třeba na pohodu zvířat a dotace na mléko). (Lupa, 14.04.2009)
Naši poslanci očividně nemají strach z pátku třináctého (označovaný jako paraskevidekatriafobie), a tak právě v tento den schválili změny, které by k polovině příštího roku měly přinést úplnou revoluci do způsobu fungování všech agend a registrů veřejné správy. Navíc tak učinili způsobem, který je z procedurálního pohledu „poněkud nestandardní“. (Lupa, 16.02.2009)