pro návrat na domovskou stránku klikni
sdílení a tisk
Elektronický podpis
K problematice elektronického podpisu jsem se dostal zajímavou hrou osudu. Jako novinář jsem se účastnil tiskové konference v září 1999, na které byl veřejnosti poprvé představen návrh zákona o elektronickém podpisu z provenience SPIS-u. Tehdy se vše zdálo být bezproblémové a po letmém prolistování návrhu zákona jsem neměl důvod si myslet, že by něco nemuselo být v pořádku.

Na jednom z následných klubových večerů SPISu, který byl problematice elektronických podpisů věnován, jsem celou dobu poslouchal výroky právníků o tom, jak se nechtějí vázat na žádnou konkrétní technologii, a jedním dechem dodávají že kvůli tomu se nechtějí omezovat na digitální podpis, ale pracují s podpisem elektronickým. S vědomím, že by to mělo být obráceně (neboť to co je digitální je složeno z 0 a 1, a tyto 0 a 1 mohou ale nemusí být representovány pouze elektronicky, ale třeba také opticky), jsem se dotázal přítomného autora zákona: proč deklaruje, že chce být maximálně nezávislý na konkrétní technologii, a zároveň dělá pravý opak? Odpověď byla jasná a stručná: prý tomu nerozumím. Později jsem na téma "elektronický vs. digitální" napsal dva články (viz dále), ve kterých jsem se snažil vysvětlit svůj pohled na věc - a také se mi snad podařilo zjistit, kdo s touto chybou přišel. Nebyl to autor našeho návrhu zákona, ale poslanci evropského parlamentu, kteří si prosadili změnu z původního termínu "digitální podpis" na "elektronický podpis". Důvodem byla skutečnost, že špatně porozuměli tomu co je asymetrické šifrování.

Prosím, pravdou je, že digitální podpis se může jmenovat jakkoli (třeba: "diamantový podpis"), ale podstatné je jak je definován. A zde je věcná chyba, kterou jsme převzali z direktivy EU: v našem zákoně i v direktivě EU je elektronický podpis definován jako "data v elektronické podobě". Posuďte sami: jsou-li data tvořená 0 a 1 (a tudíž jsou číslicová alias digitální), pak buďto mohou mít ještě další podoby než jen elektronickou (například optickou, magnetickou), a pak má jistou logiku omezovat se jen na elektronickou podobu (i když je tím popřeno tvrzení autorů zákona, kteří se nechtějí omezovat na konkrétní technologie). Nebo naopak data nemohou mít žádnou jinou podobu než elektronickou (což není pravda), a pak není upřesňující přívlastek "v elektronické podobě" vůbec zapotřebí.

Faktem je, že návrh zákona, vypracovaný odbornou skupinou (na jejíž práci jsem měl možnost se podílet), toto omezení na "elektronickou podobu" dat neobsahovalo - s cílem nediskriminovat žádnou konkrétní podobu (reprezentaci) dat. Přesto se ale omezení jen na elektronickou podobu digitálních dat do finální verze zákona znovu dostalo.

Disproporce mezi deklarovaným záměrem a skutečným obsahem navrhovaného zákona mne přiměla zabývat se celou problematikou hlouběji. Čím více jsem pak do věci pronikal, tím více jsem zjišťoval, že problémy našeho návrhu jsou ještě hlubší a zásadnější, než "pouhá" terminologická chyba, která by ale sama o sobě mohla mít dalekosáhlé následky. Časem jsem pochopil, že takový zákon, jakým je zákon o elektronických (správně: digitálních) podpisech, musí nutně být určitou abstrakcí reálného stavu a možností technologií, navíc citlivě volenou tak, aby možnosti použití technologií nebyly omezovány, a na druhou stranu zákon nebyl technologicky závislý a nemusel se při každé změně technologie měnit. Ovšem první verze našeho návrhu zákona vycházely z velmi specifických abstrakcí, které nemají prakticky žádnou "oporu" v reálném světě (neboli, alespoň podle mého názoru: vůbec neodpovídají tomu, jak dnes elektronické podpisy fungují a jaké mají vlastnosti, podrobněji viz článek Česká cesta k elektronickému podpisu?).

Můj zájem o problematiku elektronického podpisu, podpořený aktivitami CEO, mne nakonec přivedl až k aktivní účasti v odborné pracovní skupině, které měla za úkol předělat po původních autorech návrh zákona tak, aby byl kompatibilní s direktivou EU. Činnost této skupiny skutečně vyústila ve vypracování značně přepracovaného návrhu, ale jeho další osud nebyl jednoduchý - dodnes mi některé detaily a souvislosti dalšího vývoje unikají. Podrobněji jsem se to snažil popsat v článku Elektronický podpis jako memento. K některým závažným aspektům této fáze vývoje se vyjadřuje i veřejné prohlášení odborné skupiny, pod které jsem se také podepsal.

Důležité je, že Poslaneckou sněmovnou nakonec prošel zákon v takovém tvaru, který je kompatibilní s direktivou EU a jeho logika vcelku rozumně odráží to, co elektronické podpisy jsou zač, jak fungují a jaké mají vlastnosti.

Podrobněji jsem se celé problematice elektronických podpisů a vzniku zákona věnoval v následujících článcích:

Názvoslovné omyly světa počítačů - III
Ve světě počítačů existuje více případů, kdy se říká "A, ale myslí B". Nejnovějším terminologickým "renoncem" je zřejmě pojem "elektronický podpis" - dnes se stále více používá tam, kde lidé mají na mysli podpis "v datové podobě", tedy tvořený číslicemi a vytvářený i zpracovávaný číslicovými technologiemi, a tedy podpis "číslicový", alias digitální. (Novinky, 17.2.2000)
Elektronický, nebo digitální podpis?
Další článek, zabývající se rozdíly mezi elektrnickým a digitálním podpisem, tentokráte napsaný pro časopis IT-NET (vyšlo v dubnu 2000).
Co je elektronický podpis?
Článek pro deník Právo, ve kterém jsem se snažil popsat co nového zavedení elektrnického podpisu přinese. Mnou napsaný článek měl přes 14KB, ale vyšel ve značně zkrácené verzi (pod 4 KB), a také pod jiným názvem: Elektronický podpis nám usnadní život (Právo, 4.5.2000).
Česká cesta k elektronickému podpisu?
V tomto článku jsem se snažil popsat, v čem byl hlavní věcný problém jednotlivých verzí českého návrhu zákona o elektronickém podpisu. Jde vlastně o srovnání tří významných verzí návrhu tohoto zákona, které se od sebe opravdu diametrálně liší - snad jako kdyby to byly zákony pojednávající o něčem úplně jiném. (IT-NET, červen 2000).
Elektronický podpis jako memento
V tomto článku jsem se snažil vystihnout to nejdůležitější, co bychom si měli vzít jako poučení z přípravy zákona o elektronickém podpisu. Článek současně rekapituluje celé dění z poněkud obecnějšího pohledu. (VIP Direct, červen 2000).
Elektronický podpis: co dál?
Zamyšlení, psané týden po schválení zákona o el. podpisu: co bude nutné udělat dále, jaké kroky musí následovat, jaký lze očekávat časový horizont (Lupa, 7.7.2000).
Elektronický podpis se slevou 50%?
O nově zřízeném informačním serveru k elektrnickému podpisu a o tom, proč nemůže z principu dostát svému slibu poskytnutí 50% slevy na elektronický podpis - protože samotný el. podpis se nebude nikde prodávat, a nebude mít ani žádnou cenu. (ISDN server, 19.9.2000).
Elektronický podpis v on-line světě
Přehledový článek o tom, co a jak elektronický podpis změní při komunikacích v on-line světě. Jde zejména o to, že v dnešních komunikačních sítích není dostatečně spolehlivé odvozovat identitu protistrany z toho, po jakém kanále s námi komunikuje - ale díky el. podpisu bude možné ji spolehlivě odvozovat ze samotných dat, které protistrana poskytne. (ISDN server, 2.10.2000).
Kdy bude elektronický podpis?
Proč je vlastně nutná existence zákona o elektrnickém podpisu? Je možné používat el. podpisy mimo rámec zákona? O tom, co vyžaduje náš nový zákon a jak to bude s termíny ...(Lupa, 2.10.2000).
Elektronický podpis na koberečku
Na zasedání parlamentního podvýboru pro telekomunikace (dne 5.10.2000) si poslanci pozvani "na kobereček" zástupce Úřadu pro ochranu osobních údajů. jednalo se zejména o tom, kdy budou hotovy prováděcí vyhlášky k zákonu o el. podpisu. (ISDN server, 9.10.2000).
Elektronický podpis na Invexu
Problematika elektronického podpisu byla jedním ze zajímavých témat letošního Invexu. Diskutovalo se o ní u kulatého stolu a veřejnosti se představily první certifikační autority, z nichž jedna dokonce získala Křišťálový disk. Vydávaly se i certifikáty zdarma a zveřejněn byl průzkum toho, co veřejnost očekává od zavedení el. podpisů do praxe (ISDN server, 23.10.2000).
Kdy bude elektronický podpis?
Zamyšlení nad tím, pro jaký druh využití je zapotřebí zákon o elektrnickém podpisu a pro jaký nikoli. Současně i pohled na postup pracínad prováděcími vyhláškami. (IT-NET, prosinec 2000).
Kdy bude elektronický podpis?
Od prvního října loňského roku u nás platí zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Znamená to, že od tohoto data se všichni můžeme podepisovat elektronicky všude tam, kde jsme se až dosud museli podepisovat vlastnoručně, někdy dokonce i za přítomnosti notáře coby ověřovatele podpisu? Odpověď není ani kladná, ani záporná - je poněkud složitější. (Hospodářské noviny, 28.2.2001)
Prolomení elektronického podpisu? Ale kdepak!
Odborníci ze společnosti ICZ zjistili "závažnou bezpečnostní slabinu mezinárodního významu" ve formátu OpenPGP. O co přesně se jedná? Jaký to má vztah k elektronickým podpisům jako takovým? Přináší to nějaké důsledky pro zákon o elektronických podpisech? (Lupa, 21.03.2001)
Elektronické podatelny
O podstatě a principech fungování elektronických podatelen, o nařízení vlády k e-podatelnám, o jejich vybavení, datových formátech atd. (Veřejná správa online, 05/2001)

CA PostSignum měla problémy s naplněním své nové certifikační politiky
Ačkoli zákazníci chtěli nové osobní kvalifikované certifikáty, určené pro podepisování, dostali takové, které se na první pohled tváří jako systémové, určené pro tvorbu elektronických značek. (Lupa, 20.01.2014)
Telefónica přechází na čistě elektronické smlouvy, zvládnou to ale i její zákazníci?
Česká Telefónica končí s papírovými smlouvami, její zákazníci už je budou standardně dostávat pouze v elektronické podobě. A také se nebudou podepisovat na papír, ale na destičku speciálního tabletu. Jde prý o „vlastnoruční digitální podpisy“. (Lupa, 29.11.2013)
Čeká nás revoluce v elektronizaci jménem eIDAS. Co všechno se změní?
Chystané unijní nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách (eIDAS) slibuje změny nejenom ve fungování eGovernmentu, ale prakticky ve všem, co nějak souvisí s elektronizací. (Lupa, 07.10.2013)
Adobe neuhlídala svou síť a její podpis se dostal na cizí kód
Společnost Adobe nedávno potkal nepříjemný bezpečnostní incident: zjistila, že někdo si nechal „jejím jménem“ a na její vlastní infrastruktuře podepsat kus svého kódu. Pochopitelně bez jejího vědomí a souhlasu. Musela proto revokovat certifikát, který dříve běžně používala při podepisování svých produktů. Co to znamená pro jejich uživatele? (Lupa, 08.10.2012)
Jak budou fungovat elektronické podpisy po 1. červenci?
Při přípravě nové prováděcí vyhlášky k elektronickému podpisu zvítězila snaha vydat ji včas před snahou napsat ji správně. Výsledkem pak je další rána celé problematice elektronického podpisu. (Lupa, 25.06.2012)
Zachraňte své (starší) datové zprávy!
Vnitro a Česká pošta si na poslední chvíli dělají alibi pro dobu, kdy jejich specifický výklad „dlouhověkosti“ elektronických dokumentů a datových zpráv bude odmítnut. Proto nyní radí to, co dříve odmítali: datové zprávy přerazítkovávat. U těch nejstarších na to ale zbývá jen pár dnů, do 22. června 2012. (Lupa, 06.06.2012)
Přijdeme o svou e-suverenitu?
Brusel chystá závazné a bezprostředně použitelné nařízení, které by vytvořilo zcela novou a v celé Unii jednotnou právní úpravu elektronického podpisu, elektronické identifikace a autentizace, elektronického doručování, ale třeba i autentizace webových serverů. (Lupa, 28.05.2012)
Elektronické podpisy: z bláta do louže?
K 1.7.2012 nabude účinnosti novela zákona o elektronickém podpisu. Napravuje některé již překonané aspekty, nedomyšlenosti či přímo chyby v legislativní úpravě el. podpisů. Současně ale přináší řadu nových nejasností i nepříjemných praktických problémů. (Lupa, 21.05.2012)
Jak se konvertují el. dokumenty s více podpisy?
CzechPointy už umí autorizovaně konvertovat i elektronické dokumenty ve formátu PDF, které mají více než jeden elektronický podpis. Pravidla, podle kterých tak činí, ale nejsou úplně jednoduchá a prostá nástrah. (Lupa, 30.03.2012)
Soud dal za pravdu Pirátům
Nejvyšší správní soud potvrdil, že díky fikci podpisu lze podat žalobu skrze datovou schránku i bez elektronického podpisu. Současně se ale opřel do některých mýtů a pověr, které kolem fikce podpisu panují již od spuštění datových schránek. (Lupa, 13.03.2012)
Kauza DigiNotar, aneb: když certifikační autorita ztratí důvěru
Nizozemská certifikační autorita DigiNotar byla kompromitována: útočníkovi, zřejmě z Iránu, se podařilo nechat si vystavit podvodné SSL certifikáty a ty následně i využít. Autorita, jejíž kvalifikované služby využíval i nizozemský egovernment, přišla nejen o svou akreditaci, ale i o celkovou důvěru. (Lupa, 20.09.2011)
Elektronický podpis na rozcestí
Česká republika potřebuje vyřešit „dlouhověkost“ elektronických podpisů. Vydá se cestou rozšířených elektronických podpisů a transpozice unijních předpisů, nebo cestou dynamických biometrických podpisů? (Lupa, 06.06.2011)
Datové schránky: když už ani časové razítko nepomůže….
Rok po faktickém náběhu datových schránek začínají uživatelé narážet na kuriózní problém, o kterém se dosud moc nevědělo. Týká se fundamentální teze, že elektronický podpis, překrytý časovým razítkem, lze ověřit i poté, co skončila platnost podpisového certifikátu. To stále platí – jen s nově zjištěným dovětkem, že běžně používané programy, jako je Adobe Reader, to neumějí. (Lupa, 04.10.2010)
Proč elektronické podpisy nejsou věčné?
Doba platnosti certifikátů, na kterých jsou založeny elektronické podpisy, je zcela záměrně omezována v čase, tak aby tyto certifikáty neplatily příliš dlouho. Proč je tomu tak a co si počít s dokumentem, jehož elektronický podpis je založen na již neplatném certifikátu? Pokud ho někomu předložíme, musí jej příjemce akceptovat, nebo ho může odmítnout s poukazem na to, že již nemůže provést všechny zákonem požadované úkony, nutné pro ověření jeho platnosti? (Lupa, 10.05.2010)
TSL: Trusted Services List
Našim úředníkům dosud stačilo uznávat elektronické podpisy, založené na kvalifikovaných certifikátech od tří tuzemských certifikačních autorit. Nyní ale musí přijímat i podpisy založené na kvalifikovaných certifikátech od zahraničních certifikačních autorit, a to z celé EU. Jak je ale poznají? Podle seznamů TSL! (Lupa, 29.03.2010)
Datové schránky: jak na zneplatněné certifikáty? VII.
Elektronické podpisy na dokumentech, včetně těch doručovaných skrze datové schránky, ztrácí v čase svou platnost, v závislosti na době platnosti použitých podpisových certifikátů. Ty jsou vydávány nejčastěji na 1 rok. Platnost certifikátu však může být zkrácena ještě dříve, skrze tzv. zneplatnění (odvolání, revokaci). Proč na to musí být pamatováno a jaké to přináší důsledky? (Lupa, 27.10.2009)
Datové schránky: komu patří podpis na e-dokumentu? VI.
Zjistit, komu patří elektronický podpis na dokumentu přijatém skrze datovou schránku, není jednoduché. Z certifikátu, který bývá k podpisu přiložen, se často dozvíme jen jméno a příjmení, což nemusí stačit. Z konverzní doložky na autorizovaně konvertovaném dokumentu se ale nedozvíme už ani to. Doložka uvádí jen sériové číslo certifikátu a jeho vydavatele. (Lupa, 15.10.2009)
Jsme připraveni na skok hyperprostorem?
Jestliže země jako Estonsko udělaly s ICT technologiemi tygří skok, pak my se s našimi datovými schránkami chystáme proskočit hyperprostorem do úplně nového světa. Jsme ale připraveni – hlavně co do znalostí a dovedností – na to, co nás v čistě elektronickém světě čeká? (doplnit, 01.10.2009)
Datové schránky: pracujeme s epodpisy, V.
Elektronický podpis umožňuje spolehlivě detekovat i sebemenší změnu podepsaného dokumentu v elektronické formě, skrze porušení jeho integrity. Zákon však této možnosti nevyužívá a pozměnění dokumentu neřadí mezi překážky autorizované konverze z elektronické do listinné podoby. Brání tedy něco tomu, aby si kdokoli mohl nechat autorizovaně konvertovat jakýkoli padělaný dokument? (Lupa, 25.09.2009)
Datové schránky: pracujeme s epodpisy, IV.
Kořenové certifikáty akreditovaných certifikačních autorit, na které se hodláme spoléhat při práci s datovými schránkami, bychom měli získávat jen dostatečně důvěryhodným způsobem. Jaké ale jsou tyto způsoby? A jak provést samotnou instalaci certifikátů, a na co při ní dávat pozor? (Lupa, 18.09.2009)
Stalo se: elektronický podpis prý platí, dokud se neprokáže opak
Na akci Business Tuesday, věnované datovým schránkám, zazněla minulý týden znovu teze o tom, že elektronický podpis platí, dokud se neprokáže opak. Autoři datových schránek již začali řešit problém s externími elektronickými podpisy a rozšiřují výčet formátů, které je možné přenášet uvnitř datových zpráv. (Lupa, 14.09.2009)
Datové schránky: pracujeme s epodpisy, III.
V MS Windows jsou předinstalovány kořenové certifikáty pouze jednoho ze tří tuzemských poskytovatelů certifikačních služeb s akreditací (společnosti I. CA). A to dokonce tak důkladně, že ve Vistách nejdou ani odinstalovat. Další kořenové certifikáty se ve Windows mohou automaticky instalovat jako důvěryhodné, aniž by se o tom uživatel dozvěděl. (Lupa, 10.09.2009)
Datové schránky: pracujeme s e-podpisy, I.
Když nám skrze datovou schránku přijde datová zpráva, a v ní dokument od orgánu veřejné moci, měl by být opatřen tzv. uznávaným elektronickým podpisem. Jak se ale přesvědčíme o tom, že elektronický podpis na dokumentu je platný? Jak funguje ověřování elektronických podpisů a jak správně rozumět výsledkům takového ověření? (Lupa, 27.08.2009)
Kdo mi dá můj elektronický podpis?
Ke stále většímu počtu úkonů v rámci egovernmentu je zapotřebí elektronický podpis. Jak ale laikovi jasně a stručně vysvětlit, kde k takovému podpisu přijde? Je správné ho obelhávat tvrzením, že jeho elektronický podpis mu vydají tam a tam? (bezpapiru.cz, 18.03.2009)
Stalo se: eIdentity, epodpis a věda mimo zákon...
Našim zákonodárcům se málem podařilo postavit mimo zákon vědce i programátory, zabývající se bezpečnosti počítačových systémů. Resort financí chce zavést používání elektronického podpisu třeba i násilím. Na našem trhu začne záhy působit třetí akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb, společnost eIdentity. V čem chce konkurovat I.CA a České poště? (Lupa, 17.10.2005)
Elektronické značky nastupují
Česká pošta získala akreditaci pro svou certifikační autoritu PostSignum, a právě dnes začíná vydávat kvalifikované certifikáty jak pro elektronické podpisy, tak i pro elektronické značky. Novela zákona o DPH, která umožní využití elektronických značek pro daňové doklady, je hotova a čeká jen na podpis prezidenta. (Lupa, 01.09.2005)
Lze věřit elektronickým podpisům?
Jakási Internetová asociace stvořila fiktivní osobu, kterou opatřila "platným elektronickým podpisem" a nechala jednat svým jménem. Jaké z toho plyne ponaučení? (digiweb, 30.08.2005)
Kolik bude stát elektronický podpis?
Bude-li Česká pošta vydávat elektronické podpisy za necelých 200 korun, na kolik člověka přijde, když se bude chtít elektronicky podepsat desetkrát? Nebo stokrát, či třeba tisíckrát? (digiweb, 09.08.2005)
Budou ELDP killer aplikací epodpisu?
Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) musí zaměstnavatelé nově předkládat za své zaměstnance každý rok, a nikoli jen při změně. Kromě papírové však budou moci využít i elektronickou formu předávání těchto výkazů, potvrzenou elektronickým podpisem. Bude to killer aplikace, která konečně rozhýbe elektronický podpis v ČR? (Lupa, 08.06.2004)
Jak oživit elektronický podpis?
Zatímco firmy již přišly na chuť daňovým přiznáním po Internetu, možnost žádat o sociální dávky on-line nevyužívá prakticky nikdo. Ministerstvo informatiky nyní rozjíždí zajímavou akci na podporu využívání elektronických podpisů v oblasti veřejné správy. Chystá se rozdat všem starostům bezplatně kvalifikované certifikáty. (Lupa, 25.05.2004)
Elektronický podpis, verze 2.0
Připravovaná novela zákona o elektronickém podpisu chystá poměrně hluboké změny. Kromě souladu s požadavky EU usiluje o zavedení časových razítek, a vedle dosavadního elektronického podpisu zavádí ještě jednu variantu s poněkud odlišným statutem, která vychází vstříc potřebám "automatizovaného podepisování". Například různými on-line službami, servery apod. (Lupa, 22.08.2003)
Kvalifikovaný certifikát na dvě věci - III.
S kvalifikovanými certifikáty od I. Certifikační autority se již můžete elektronicky podepisovat i v produktech Microsoftu. Jak je to ale s možností šifrování? I to s kvalifikovanými certifikáty jde, ale musíte správně překonat nástrahy spojené s generováním žádosti o certifikát. Pokusím se vám poradit jak. (Lupa, 02.05.2002)
Kvalifikovaný certifikát na dvě věci - II.
I.CA v pondělí vydala novou verzi své certifikační politiky, která by již měla řešit problém s nepoužitelností kvalifikovaných certifikátů v produktech firmy Microsoft. I původní řešení se však opíralo o platné standardy. Byla tedy chyba na straně Microsoftu? Nebo je problém v nejednoznačnosti standardů? (Lupa, 24.04.2002)
Kvalifikovaný certifikát na dvě věci
Autor článku si pořídil kvalifikovaný certifikát od nedávno akreditované I. certifikační autority (I.CA). Nainstalovat šel bez problémů, ale pak se projevila jedna jeho specifická vlastnost: nejde použít k elektronickému podepisování. Dokonce k tomu ani není určen. Jak je to vůbec možné? Kde se stala chyba? (Lupa, 22.04.2002)
Elektronický podpis: první akreditace
Úřad na ochranu osobních údajů udělil první akreditaci poskytovateli certifikačních služeb (společnosti 1.CA). Ta nyní může vydávat kvalifikované certifikáty, nutné pro komunikaci s orgány veřejné moci. Co to v praxi přinese? A co na tom změní novela zákona o e-podpisu, která právě prošla sněmovnou? (Lupa, 04.04.2002)
Vyhláška k e-podpisům je hotova!
Středa 3. října se stala dalším významným mezníkem na cestě k prosazení elektronických podpisů do běžné praxe – předseda ÚOOÚ podepsal definitivní podobu prováděcí vyhlášky k zákonu o elektronických podpisech. Účinnosti nabude hned, jakmile bude zveřejněna ve Sbírce zákonů. Na co se tedy můžeme těšit? Jaké důsledky to přinese? (Lupa, 08.10.2001)
Elektronické podatelny pokaždé jinak
K prvnímu říjnu nabylo účinnosti nařízení vlády č. 304/2001, které (některým) orgánům veřejné moci ukládá zřídit elektronické podatelny a přijímat podání opatřená elektronickým podpisem. Několik takových podatelen již skutečně vzniklo. Ovšem způsob, jakým nařízení vlády implementují, se u jednotlivých podatelen výrazně liší. (Lupa, 03.10.2001)
Novelou blíže k elektronickým podpisům
Poslanecká sněmovna schválila minulý týden novelu zákona o ochraně osobních údajů, která řeší nepříjemný legislativní problém kolem elektronických podpisů. Termín vydání prováděcích vyhlášek k zákonu o epodpisu nyní bude záviset na rychlosti a způsobu, jakým novelu projedná Senát. Mezitím se ale komplikuje osud vládního nařízení k nasazení epodpisů ve státní správě. (Lupa, 23.04.2001)
Jednosměrný elektronický podpis?
Po předchozích neúspěšných pokusech vláda schválila nařízení k elektronickým podpisům pro veřejnou správu, byť ve značně okleštěné podobě. Zmizela mj. možnost doručování písemností směrem k občanům, takže komunikace s orgány veřejné správy bude připomínat dialog s černou dírou – dovnitř to půjde, ale zpět se nedostane nic. (Lupa, 31.07.2001)
Kdy bude elektronický podpis na úřadech?
Zákon o elektronickém podpisu sice nabyl účinnosti již v říjnu loňského roku, ale k plnohodnotnému využití epodpisů v praxi stále ještě něco chybí. Jedním z posledních chybějících kaménků do celkové mozaiky bylo i nařízení vlády , které stanovuje způsob využití elektronických podpisů při komunikaci občanů s orgány veřejné moci. Oproti předpokladům se však finální verze tohoto nařízení zabývá pouze komunikací směrem od občana k orgánu veřejné správy a nikoli již naopak. Co to bude v praxi znamenat? A jak vůbec budou občané komunikovat s orgány veřejné moci elektronickou cestou? (CHIP, září 2001)
© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+