Vyšlo v Hospodářských novinách, 28.2.2001
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b01/b0228002.php3

Kdy bude elektronický podpis?

Od prvního října loňského roku u nás platí zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Znamená to, že od tohoto data se všichni můžeme podepisovat elektronicky všude tam,, kde jsme se až dosud museli podepisovat vlastnoručně, někdy dokonce i za přítomnosti notáře coby ověřovatele podpisu? Odpověď není ani kladná, ani záporná - je poněkud složitější.

Pro správné pochopení současné situace kolem elektronického podpisu je nezbytné si uvědomit, že jde o záležitost mající více různých aspektů, podobně jako je má i podpis vlastnoruční. Jedním z nich je aspekt technologický - potřebné technologie pro vlastnoruční podpis, tedy například píšící tužky či pera, má lidstvo k dispozici již opravdu dlouhou dobu. Technologie potřebné pro elektronické podepisování jsou podstatně mladší, ale jsou již také nějakou dobu k dispozici. Jejich použití však vyžaduje dodržování určitých pravidel, tak aby výsledek byl smysluplný - opět stejně jako u podpisu vlastnoručního. Když se pod něco podepisujete vlastní rukou, obvykle se chce, aby se tak nedělo obyčejnou tužkou, kterou je posléze možné vygumovat. Podobně u elektronického podepisování je třeba dbát na to, aby použité postupy, techniky i nástroje splňovaly určité požadavky, aby výsledek nebylo možné zfalšovat či alespoň zpochybnit či jinak znevážit. Konkrétně jde například o to, jaké šifrovací algoritmy mají být použity, jak velké musí být klíče se kterými tyto algoritmy pracují atd.

Ještě další významný aspekt, který je třeba ošetřit, je statut podpisu, neboli význam který je mu přisuzován. Takovýto statut mohou podpisu svobodně přisoudit subjekty, které spolu vzájemně komunikují - například dva podnikatelé se mohou domluvit, že budou ve vzájemném styku důvěřovat elektronicky podepsaným dokumentům, například objednávkám. To může fungovat libovolně dlouho, ale běda jak dojde na příslovečné lámání chleba, kdy jedna ze stran předchozí dohodu poruší a druhá se začne dožadovat plnění závazků stvrzených podpisech soudní cestou. Pak bude velmi záležet na tom, zda bude možné se opřít o zákon - tedy zda bude statut podpisu vyplývat ze zákona a tudíž zda z něj půjde odvodit platnost závazku, který byl podpisem stvrzen. Dosavadní zákony však dosud znaly jen vlastnoruční podpisy, a tak mohly přisuzovat potřebný statut jen jim. A to bylo třeba změnit, přesněji rozšířit tak, aby zákony znaly i podpisy elektronické a v zásadě je postavily na roveň podpisům vlastnoručním.

Další významnou motivací pro zavedení elektronických podpisů do zákonů je i skutečnost, že ne vždy se podpisy používají pro komunikaci dvou stran, které se mohou řídit vlastní svobodnou vůlí. Například orgány veřejné správy (státní správy a samosprávy) si nemohou samy určovat, co a jak budou akceptovat, nýbrž musí vycházet ze zákonů a platných předpisů. Podobně je to i se statutem nejrůznějších právních úkonů, které mají ze zákona předepsané náležitosti včetně vlastnoručního podpisu - také to bylo třeba změnit tak, aby i zde mohl být použit podpis elektronický.