Vyšlo v CHIP-u č. 9/2001

Kdy bude elektronický podpis na úřadech?

Zákon o elektronickém podpisu, který platí již téměř rok, vytváří základní právní rámec pro praktické používání elektronických podpisů. Tento rámec však ještě nepostačuje k tomu, aby lidé mohli epodpisy používat všude tam, kde by chtěli. Postačuje například pro používání epodpisů v soukromé sféře, mezi podnikateli, ale nepostačuje pro komunikaci mezi občanem a orgány státní správy, resp. orgány veřejné moci. Důvod je ten, že zmíněný rámec musí být ještě dopracován, a to ve dvou směrech. Jedním z nich je prováděcí vyhláška, která upřesní požadavky kladené na poskytovatele certifikačních služeb (tzv. certifikační autority). Ti totiž hrají v celém systému elektronických podpisů veledůležitou roli, a tak je nutné aby byly velmi přesně stanoveny konkrétní požadavky na jejich činnost. Zákon v tomto ohledu stanovuje základní požadavky, a jejich konkretizaci provede vyhláška, kterou vydá Úřad pro ochranu osobních údajů, V současné době je její text v meziresortním připomínkovém řízení.

Druhým směrem, ve kterém je nutné dopracovat právní úpravu elektronických podpisů, je oblast orgánů veřejné moci. Těmto orgánům je nutné direktivně stanovit, jak konkrétně mají s elektronickými podpisy nakládat, alespoň v rámci jejich komunikace s jejich okolím, neboli s občany. No a přesně toto je cílem zmíněného nařízení vlády, které bylo koncem července přijato (s účinností od 1. října 2001).

Čeho se nařízení týká a co požaduje?

Vládní nařízení bylo schváleno v podobě, která se dosti podstatně odlišuje od předchozích návrhů. Ty totiž počítaly s tím, že komunikace mezi občanem a orgány veřejné moci bude obousměrná, a řešily proto náležitosti komunikace v obou směrech. Ve směru od orgánů veřejné moci k občanovi například zaváděly možnost elektrického doručování (včetně doručování do vlastních rukou) a možnost předvolávání elektronickou cestou. Vycházely také z předpokladu, že pokud občan bude kontaktovat orgán veřejné správy elektronicky, měl by mu on odpovídat stejnou cestou, tedy opět elektronicky (pokud se obě strany nedohodnou jinak).

Právě elektronické doručování a předvolávání se však stalo kamenem úrazu a neprošlo přes připomínkové řízení a vládní legislativce. Argumentem bylo to, že zasahují do "pole působnosti" jiných zákonů, konkrétně např. zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků či trestního řádu (zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním) a nejsou s nimi příliš v souladu. To je vcelku pochopitelné, protože tyto zákony vůbec neznají pojem elektronického podpisu - ale problém je v tom, že nařízení vlády nemůže modifikovat žádný zákon (a smí pouze konkretizovat obsah toho zákona, ke kterému se vztahuje).

Nakonec tedy vše dopadlo tak, že z vládního nařízení byly odstraněny problematické pasáže týkající se doručování a předvolávání, s tím že tento aspekt bude řešen jedinou možnou cestou, kterou je novelizace příslušných zákonů kterých se to týká (příslušné návrhy mají ministři spravedlnosti, financí, vnitra a bez portfeje předložit vládě do 30. září 2001).

Odstraněním pasáží o doručování a předvolávání však z vládního nařízení prakticky úplně zmizela veškerá komunikace od orgánů veřejné správy směrem k občanovi. Ne že by nařízením byla explicitně znemožněna, ale není ani nijak explicitně řešena. To zřejmě bude v praxi znamenat, že elektronická komunikace občana s orgány veřejné moci bude jednosměrná - občan sice bude moci podávat svá podání elektronickou cestou, ale odpovědi se nejspíše dočká jen v tradiční papírové formě.

Co nařízení požaduje?

Nařízení vlády k elektronickým podpisům se z větší části zabývá zřizováním elektronických podatelem, skrze které budou občané podávat svá podání elektronickou cestou. Původní návrhy přitom předpokládaly, že takovéto elektronické podatelny by měly zřizovat obecně všechny orgány veřejné moci. Přijatá verze však jejich zřizování omezila jen na ty orgány, kterým zvláštní předpisy přímo ukládají povinnost přijímat podání elektronickou cestou. Takovéto zvláštní předpisy již existují (mj. zákon o správě daní a poplatků, o správním řízení a další), ale na druhé straně jich zase není až tak mnoho. Kromě toho nařízení počítá se zřizováním elektronických podatelen také u těch orgánů veřejné moci, kterým zvláštní předpisy umožňují přijímají podání elektronickou cestou (ale žádný takovýto zvláštní předpis dosud zřejmě neexistuje).

Nařízení stanovuje základní pravidla fungování elektronických podatelen, a mj. počítá s tím, že občan může své podání doručit v elektronické formě také fyzicky, tedy například donést nahrané na disketě. Pokud správně interpretuji konkrétní obsah nařízení, toto po občanech nepožaduje, aby svá podání podepisovali s použitím certifikátů vydaných akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Místo toho by jim měl stačit jen jakýkoli kvalifikovaný certifikát, zatímco povinnost používat kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovaným poskytovatelem bude zřejmě mít orgán veřejné správy pro (budoucí) komunikaci opačným směrem.

Jak bude elektronická komunikace s úřadem vypadat?

Vládní nařízení s účinností k 1.10.2001 je na světě, nicméně na jeho praktické naplnění si ještě budeme muset chvíli počkat. Již dnes (v době psaní článku, v polovině srpna) však existuje alespoň určité základní vodítko, které dává tušit jak by budoucí komunikace občana s orgánem veřejné správy skrze elektronickou podatelnu mohla vypadat. Jde o projekt podatelny.cz, za kterým stojí společnost Deltax. Jedná se o již zprovozněné řešení elektronické podatelny na bázi ASP modelu (tj. ve formě poskytování aplikačních služeb), které prozatím funguje jen pro taková podání, která nevyžadují elektronický podpis (protože vše vzniklo ještě před schválením vládního nařízení). Podle autorů projektů je ale řešení připraveno i na využití elektronických podpisů.

Prozatím tuto formu realizace elektronické podatelny využívá pouze Úřad městské části Prahy 15, implementace celého projektu na bázi ASP modelu však dává šanci na jeho využití obecně komukoli, kdo o to bude mít zájem. Konkrétní orgány veřejné moci si samozřejmě budou mohou zvolit i úplně jiné technická řešení, nicméně již stávající podatelny.cz ukazují, jaký by měl být princip fungování elektronických podatelen z pohledu uživatele. Ukažme si tedy právě na příkladu podatelny.cz, jak by vše mělo probíhat.

Obr. 1

Vše by mělo být maximálně jednoduché a uživatelsky vstřícné. Nejprve si uživatel vybere, kterému orgánu chce své podání zaslat (viz obrázek č. 1, horní listbox), a dále musí stanovit, o jaké podání se jedná (viz spodní listbox na obrázku č. 1). Pak musí následovat vhodně řešená identifikace uživatele, v rámci které se systém dozví kdo bude podání podávat. Konkrétně u systému podatelny.cz je to řešeno tak, že napoprvé se musíte zaregistrovat do systému (zadat mj. své jméno a adresu bydliště), a při dalších použitích již stačí se systému připomenout přiděleným uživatelským jménem a stvrdit svou identitu heslem. Dalším krokem pak již může být zadání samotného podání (viz obrázek 2). To se nejspíše bude skládat z určitého průvodního textu (ve smyslu: "žádám o … "), které uživatel zadá jako text do příslušného formuláře (na obrázku č. 2 je to kolonka "Vaše žádost"). Mnoho podání zřejmě bude vyžadovat i určité přílohy, například s různými doklady, plány, obrázky, texty apod. Aby elektronické podání vůbec mělo smysl, musí mít občan i tyto přílohy v elektronické formě (a vládní nařízení mj. ukládá orgánu veřejné moci povinnost zveřejnit, jaké formáty je schopen akceptovat). Přiložit tyto soubory k vlastnímu podání lze velmi jednoduchým způsobem, prostřednictvím příslušných prvků na formuláři (ve spodní části obrázku č. 2 jsou to tři kolonky "Příloha"). Ve stávající verzi podatelny.cz pak již jen stačí vše odeslat (tlačítkem "dále"), s tím že uživatel má posléze možnost sledovat stav svého podání a průběh jeho vyřizování.

Obr. 2

U elektronických podání využívajících elektronický podpis bude postup principiálně stejný. Pouze tlačítko pro odeslání bude spojeno s aktem elektronického podpisu celého podání, a bude podle toho i náležitě nadepsáno. Bude to ovšem předpokládat, že uživatel má na svém počítači nainstalováno vše potřebné pro vytváření vlastních elektronických podpisů (ať již ve formě "pevně" nainstalovaného certifikátu, či certifikátu na čipové kartě, vložené do patřičného snímače apod.). Pokud bude k dispozici více certifikátů, prostřednictvím kterých by se uživatel mohl podepsat, bude mu dána možnost vybrat si, který z nich chce použít.