CzechPOINT@home: místo užitečné služby přichází se zpožděním jen torzo

Měla to být služba, která z pohodlí domova umožní nahlédnout do bodového hodnocení řidičů, získat platný výpis z rejstříku trestů, z katastru nemovitostí či z dalších evidencí. Nebo požádat o nové přístupové údaje do datové schránky. Místo toho nabízí jen několik veřejných výpisů, které lze získat i jiným, jednodušším a levnějším způsobem.

Projekt s honosným názvem „Internetové kontaktní místo veřejné správy Czech POINT“, vypsaný v loňském roce, měl posunout celý projekt Czech POINTů do úplně nové roviny, zejména z pohledu občanů. Dosud jsou totiž CzechPOINTy doménou úředníků, zatímco občané se musí za jejich službami „fyzicky dostavit“ – na úřad, na poštu, k notáři či do kanceláře Hospodářské komory.

Právě to se ale mělo změnit, protože CzechPoint měl dostat i formu služby, kterou může využívat občan sám, a to z místa, kde se právě nachází. Tedy například z domova, ze svého domácího počítače.  Proto se také o této možnosti - „internetovém kontaktním místě systému Czech POINT“ - hovoří jako o „CzechPOINTu at home“, resp. CzechPOINT@home.

Jaká byla původní představa a jaká je realita

Podle zadávací dokumentace mělo být „internetové kontaktní místo“, alias CzechPOINT@home, realizováno za max. 15 milionů bez DPH a spuštěno nejpozději do 10. prosince 2011.  Přitom nabídky bylo třeba podat do 8.11. 2011, takže na realizaci celé zakázky zbýval pouhý jeden kalendářní měsíc! Přesto se jeden zájemce o zakázku skutečně našel, a to společnost ALWIL trade, s.r.o., s nabídkovou cenou 14 253 000,- Kč.

Jak se realizace celé zakázky protáhne, není vlastně známo dodnes. Minulý týden sice Ministerstvo vnitra oficiálně oznámilo spuštění projektu CzechPOINT@home - ale v podobě, která ani zdaleka neodpovídá rozsahu, požadovanému v zadání. Nabízí pouze možnost získání pěti různých druhů výpisů, s tím že:

Nabídka výpisů bude postupně doplňována v závislosti na změnách v legislativě ČR.

Pokud se ale podíváme podrobněji do původního zadání, zejména do první přílohy zadávací dokumentace, zjistíme, že požadovaný repertoár sice zahrnoval možnost pořizování výpisů, ale byl podstatně širší. Požadoval například i možnost podat skrze „internetové kontaktní místo“ žádost o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových. Což je dnes jedna z řady činností, kvůli které lidé musí spěchat na nejbližší „fyzický“ CzechPoint.

Dále byla požadována možnost požádat o znepřístupnění datové schránky (dle §11/4 zákona č. 300/2008 Sb.) a eventuální následné zpřístupnění (dle §11/6), což je dosud málo známá možnost – fakticky si svou datovou schránku dočasně „vypnout“. Zdůrazněme si ale, že to jde jen u datových schránek zřizovaných na žádost, nikoli u těch zřizovaných ze zákona.

Podobně měla být do „internetového kontaktního místa“ integrována také úschovna dokumentů, úložiště  ověřovacích doložek a „centrální evidence digitálních dokumentů“. U prvních dvou položek je celkem jasné, o co jde (viz odkazy), ale u třetího to vůbec jasné není. A možnosti je lepší raději ani nedomýšlet.

Určité zmínky o „centrální evidenci digitálních dokumentů“ přesto lze na Internetu najít (například v této prezentaci). V roce 2010 bylo něco takového navrhováno jako možné řešení problému digitální kontinuity, když už si i autoři datových schránek uvědomili, že s elektronickými dokumenty a jejich podpisy je to v delším časovém horizontu přeci jen „složitější“. Zřejmě to měla být nějaká obdoba Národního digitálního archivu, a to pro privátní subjekty.

Mělo to být zpoplatněno

V neposlední řadě byl součástí zadání na vybudování „internetového kontaktního místa“ i požadavek:

navrhnout a realizovat systém výběru poplatků za jednotlivé druhy výpisů

Původní představa tedy nutně byla taková, že CzechPOINT@home bude placenou službou. Otázkou je, zda se mělo jednat o zcela samostatný „systém výběru poplatků“, nebo zda vše mělo nějak souviset se snahami České pošty zavést nový platební mechanismus za služby, spojené s datovými schránkami (viz třeba tato prezentace, slide 17).

Pravdou ale je, že minulý týden byl CzechPOINT@home spuštěn bez jakéhokoli placení a bez „systému výběru poplatků“. Pro své uživatele je tedy zdarma -  ale asi i proto nabízí jen menší repertoár výpisů. Většinou takových, které se dají získat i jinde a také zdarma.

Srovnejme si to pomocí následující tabulky: v levém sloupečku jsou výpisy, požadované v zadání zakázky na CzechPOINT@home. A v pravém jsou skutečně nabízené výpisy.

Jak je tedy ihned vidno, chybí možnost získávat právě ty „nejzajímavější“ výpisy: z Katastru nemovitostí, z bodového hodnocení řidiče, a výpis z rejstříku trestů (fyzických osob). Nově přidané možnosti (výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a výpis z rejstříku trestů právnických osob) jsou asi jen slabou náplastí na absenci toho, co je pro občana nejzajímavější. Už i proto, že tyto možnosti „navíc“ se týkají firem, a ne občanů. A všechny poskytované výpisy mají společné to, že jde o výpisy z plně veřejných evidencí.

Přitom třeba výpis z Obchodního rejstříku, získaný skrze CzechPOINT@home, je identický (i co do označení elektronickou značkou) s výpisem, který lze zcela volně získat přímo od Obchodního rejstříku samotného. To samé pro výpis z Živnostenského rejstříku.

„Nově“ vypadá možnost získat výpis rejstříku trestů právnických osob, resp. informaci, že někdo v ní není uveden, viz následující obrázek.

Jde skutečně o evidenci poměrně novou, v níž dosud není nikdo uveden (a tedy ani vydavatel Lupy, Internet Info). Nicméně i zde jde o evidenci veřejnou, do které je možné nahlížet i přes web.

Také Insolvenční rejstřík je veřejný a lze v něm listovat skrze webové stránky justice. Ale zatím z něj není možné získat (zdarma, z webu) výpis, opatřený elektronickou značkou. To přes CzechPOINT@home nyní lze. I když s tou elektronickou značkou je to „složitější“: jak vidíte z následujícího obrázku, výpis je opatřen certifikačním podpisem a jedním prázdným polem pro přidání klasického („schvalujícího“) elektronického podpisu. To, podle mého názoru, nesvědčí o přílišné znalosti toho, jak podepisovat elektronické dokumenty, resp. opatřovat je elektronickými značkami.

Alespoň nějakou inovací pak je možnost získat přes CzechPOINT@home výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. To sice jde i jinak, přes klasický CzechPoint či na písemnou žádost přímo od Ministerstva vnitra, ale je to zpoplatněno. Zde je to zdarma.

Jednoznačná identifikace?

To, že nový CzechPOINT@home dnes nabízí jen veřejně dostupné výpisy, a naopak nenabízí žádné „neveřejné“ služby vázané na prokázání vlastní identity, nejspíše souvisí s dalším chybějícím prvkem celého projektu. V jeho zadání totiž bylo požadováno to, aby žadatel o výpis byl vždy jednoznačně identifikován. Stejně tak při každém podání z CzechPOINT@home. Současně byla již v zadání určitá vazba na datové schránky:

·         v případě výpisů bylo uvedeno, že „žádost o výpis z neveřejného registru může podat pouze fyzická osoba (FO) s aktivní datovou schránkou“

·         v případě podání byl požadavek na to, aby bylo „garantováno, že odesilatelem v rámci ISDS bude uživatel CzechPOINT@home“

Pravdou je, že datové schránky umožňují určitou míru identifikace. Oproti obvykle rozšířené představě ale neidentifikují odesilatele konkrétního podání, neboli toho, kdo skutečně sestavil a odeslal datovou zprávu, ve smyslu: zvolil adresáta či adresáty, vybral dokumenty tvořící samotné podání, vložil je do přílohy datové zprávy a odeslal. Identifikují pouze datovou schránku, skrze kterou byla zpráva odeslána. Přitom přístup k jedné a téže datové schránce, spolu s právem sestavovat a odesílat datové zprávy, může mít více osob současně.

V poslední době ale datové schránky již rozlišují alespoň to, zda odesilatelem konkrétní datové zprávy byla osoba oprávněná, nebo osoba pouze pověřená. Takže třeba u datových schránek fyzických osob (podnikajících i nepodnikajících), kde oprávněná osoba je vždy jen jedna, je přeci jen možné rozlišit, zda zprávu odesílá držitel schránky (který je současně onou jedinou oprávněnou osobou), nebo osoba pověřená.

Například u komunikace se základními registry z datových schránek to takto již funguje, viz jeden z předchozích článků: žádost o neveřejný výpis z registru obyvatel je akceptována pouze v případě, kdy je odeslána z datové schránky nepodnikající fyzické osoby, a to oprávněnou osobou. Naopak není akceptován v případě, kdy jej (ze stejné datové schránky) odesílá osoba pouze pověřená. Tedy třeba manželka či manžel osoby oprávněné.

Zde, v případě CzechPOINTu@home, by to mohlo fungovat obdobně: žádat o ty výpisy, které vyžadují prokázání identity, by se dalo jen z datové schránky fyzické osoby, a to pouze oprávněnou osobou (kterou je vždy držitel datové schránky, neboli „ta“ fyzická osoba, které byla schránka zřízena). Ale jak již vyplývá z předchozího textu, zatím tomu tak není, a ani být nemusí - protože celý CzechPOINT@home nabízí pouze veřejné výpisy, které si může nechat vystavit kdokoli.

Zajímavé je ale to, že identifikace skrze (vlastní) datovou schránku fyzické osoby z principu nemůže být využita pro některé úkony, požadované v zadání od CzechPOINT@home. Třeba jak byste skrze svou datovou schránku požádali o vydání nových přihlašovacích údajů, když se do své schránky nedostanete právě proto, že k ní potřebujete nové přihlašovací údaje? Nebo jak si skrze svou datovou schránku (zřízenou na žádost) požádáte o její opakované zpřístupnění, když jste si ji někdy předtím nechali znepřístupnit?

Jak CzechPOINT@home funguje?

Teď již, po diskusi o jednoznačné identifikaci, si můžeme snáze naznačit, jak nově spuštěný CzechPOINT@home vlastně funguje.

Nejprve si musíme vyvrátit představu, že jde o nějakou aplikaci. Tedy o něco, co si můžete někam nainstalovat, spustit a pracovat s tím. Co má nějaké uživatelské rozhraní atd. Takto to funguje na „fyzických“ CzechPOINTech, i na tzv. CzechPOINT@office, které si úředníci mohou pouštět na svých počítačích. Nikoli ale u CzechPOINTu@home.

CzechPOINT@home je vlastně jen službou, resp. možností, využívanou skrze datové schránky. Chcete-li CzechPOINT@home požádat o nějaký výpis (protože nic jiného zatím neumí), uděláte to tak, že vyplníte potřebný formulář, a pak jej odešlete skrze svou datovou schránku. Princip je úplně stejný, jako při komunikaci z datových schránek se základními registry, kterou jsem popisoval zde na Lupě v předchozích článcích:  ze své vlastní datové schránky odešlete žádost, a do stejné schránky vám přijde odpověď.

Odlišností od komunikace se základními registry je snad jen to, že můžete použít jakoukoli datovou schránku, a nemusí to být jen (vaše) datová schránka fyzické osoby. Možná je to ale jen dočasné, díky tomu, že zatím lze žádat jen o veřejně dostupné výpisy, kde na identitě žadatele nezáleží.

Kolik to stojí?

Na čem by ale záležet mělo, je ekonomická stránka věci: jak jsme si již popsali výše, nový CzechPOINT@home s jednou výjimkou poskytuje výpisy, které jsou dostupné i jinak, a hlavně zdarma. Tedy ve smyslu „dalších“ nákladů: samotné vystavení výpisu jistě má nějaké malé náklady, ale ty jsou rozpuštěné v paušálních nákladech na provoz příslušného registru. Když si takový výpis vyžádá a stáhne uživatel přímo z webu, stát s tím již nemá žádný další náklad.

Pokud je ale stejný výpis poskytnut skrze nový CzechPOINT@home, jsou přeneseny dvě datové zprávy, za které stát zaplatí, a to nenulovou částku. Dnes, když již zřejmě byla překročena hranice 100 milionů přenesených datových zpráv, by to mělo být rovných 10 Kč (bez DPH) za jednu datovou zprávu. Tedy 20 Kč za obě. Není to trochu zbytečné?

A ještě jeden postřeh: jak jsme si již také řekli, původní zadání CzechPOINT@home požaduje zaintegrování úschovny dokumentů, evidence ověřovacích doložek, a „centrální evidence digitálních dokumentů“. Jakpak by asi toto mělo být řešeno, při představě toho, že CzechPoint není žádnou aplikací a nemá žádné uživatelské rozhraní? Bude se požadovaná integrace řešit opět nějakým zasíláním datových zpráv z/do úschoven, úložišť a evidencí, s tím že stát bude za každou datovou zprávu platit nemalé peníze?

Nebo byla původní představa taková, že CzechPOINT@home přeci jen bude mít charakter aplikace s vlastním uživatelským rozhraním, s podporou různých možností identifikace uživatele? A že alespoň některé služby CzechPOINTu@home budou dostupné i bez toho, že by uživatel musel mít svou datovou schránku?

Není stávající podoba CzechPOINTu@home nakonec jen jakýmsi dočasným a nouzovým řešením?

Kde najdete CzechPOINT@home?

Za dočasné a nouzové řešení si dovolím považovat i to, kde vlastně CzechPOINT@home najdete. Nemá totiž žádnou vlastní adresu – pokud za ni nebudeme považovat adresy jako

https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/10045/10046/

https://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/10047/10048/

Dostanete se k němu například přes odkaz na Portálu veřejné správy, kde je uveden v rámci životních situací.

Po rozliknutí se již objeví nabídka pěti různých druhů výpisů:

Každý z nich ale vede teprve na detailní popis určité životní situace – a v jednom z jejích bodů je umně skryt i odkaz na formulář. Současně najdete stejný odkaz i v pravém rámečku, viz obrázek.

Pak už vás čeká jen jedna další stránka s odkazem na samotný formulář, k vyplnění a odeslání skrze datovou schránku.

Jako zkratku můžete využít i tento odkaz, vedoucí na seznam všech formulářů pro elektronická podání (a již bez vazby na CzechPOINT@home). Zde najdete i další formuláře, včetně těch, které slouží ke komunikaci se základními registry (jsou vtipně schovány pod odkazem „Žádost  o výpis a změnu údajů v základních registrech“).