Základní registry pod lupou: budou peníze na jejich provoz?

Ani po dvou měsících od ostrého startu stále není smluvně zajištěna podpora a provoz všech komponent systému základních registrů. Policie odložila vyšetřování tendrů na základní registry. Míra jejich využití postupně roste a odstraňovány jsou i některé křiklavé prohřešky proti jejich uživatelské vstřícnosti.

Tuto sobotu uplynuly dva měsíce od ostrého startu základních registrů. To je určitě vhodnou příležitostí k prvnímu bilancování. Začněme tedy malým přehledem toho, co stojí za zmínku a co si záhy podrobněji rozvedeme:

denní objem transakcí se základními registry stoupnul v srpnu několikanásobně
do práce se základními registry se již zapojilo např. Generální finanční ředitelství
naopak centrální registr vozidel se základními registry dosud nepracuje, stejně jako třeba Česká správa sociálního zabezpečení
ČÚZK upozorňuje na problém se změnami adres
u přístupu do základních registrů z datových schránek byly opraveny některé křiklavé prohřešky proti uživatelské vstřícnosti
ICT Unie upozornila tiskovou zprávou na to, že financování provozu základních registrů není dosud smluvně zajištěno
protikorupční policie odložila případ veřejných zakázek na základní registry

Jak bilancovali jiní?

Začít můžeme tím, jak fungování základních registrů bilancovali jiní, a to ještě za první měsíc provozu. Asi nepřekvapí, že konkrétně Ministerstvo vnitra ve svém zhodnocení prvního měsíce žádné problémy nezmiňuje:

Základní registry úspěšně zvládly první měsíc ostrého provozu. Díky dlouhodobému a důkladnému testování nedochází k žádným výpadkům a všechny jednotlivé systémy jsou plně funkční. Státní správa se tak stává pro občany stále více přívětivou.

To ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální), který je správcem jednoho ze základních registrů (Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, zkratkou RÚIAN), několik problémů zjistil, a na jeden z nich považoval za potřebné upozornit všechny obce se stavebním úřadem. Jde o to, že při změnách adres editoři (tj. ti, co provádí opravy) nepostupují tak, jak by měli (tj. neprovádí změnu adresy), ale nejprve zruší objekt se starou adresou a pak založí nový objekt s novou adresou. Tím ale zpřetrhají existující vazby na původní objekt, čímž z bydlících občanů generují jakési formální bezdomovce:

Důsledkem tohoto postupu dochází ke ztrátě vzájemných vazeb mezi RÚIAN a registry obyvatel a osob, kdy např. osoby trvale přihlášené na těchto adresních místech, ztrácejí v systému vazbu na toto adresní místo, což způsobuje vážné problémy v ověřování totožnosti těchto osob při jednání s veřejnou správou.

Jak roste provoz?

Ministerstvo vnitra ve svém bilancování prvního měsíce provozu hovoří o tom, že k základním registrům je připojeno „dohromady 560 AISů od 312 OVM, a zatím s nimi pracovalo 132 OVM“. Tomu je třeba rozumět tak, že z původně odhadovaného počtu agendových informačních systémů (AISů) v řádu tisíců (hovořilo se o deseti tisících) má zatím možnost připojení jen oněch cca 560 AISů, ale skutečně ji využívá jen část.

S tím korespondují i provozní statistiky, které Správa základních registrů zveřejnuje na svém webu. Z nich čerpá následující obrázek, ukazující počet AISů, které v daném dni provedly alespoň jednu úspěšnou transakci. Jak je vidět, jejich počet postupně roste, ale stále se nepřehoupnul přes dvě stovky.

Pokud jde o denní objemy transakcí, ty ukazuje další obrázek. Jak je z něj patrné, v poslední době denní počty transakcí notně převyšují průměr 170 až 200 tisíc, o kterém hovoří již zmiňované hodnocení prvního měsíce od resortu vnitra.

Například 14.8.2012 se jednalo o dosud rekordních 1,6 milionu transakcí – a podle detailní statistiky se v tento den sešlo 823 tisíc požadavků od Generálního finančního ředitelství s 712 tisíci od Informačního systému evidence obyvatel (ISEO). Přitom počty transakcí od Generálního finančního ředitelství byly vysoké i v dalších dnech a právě ony výrazně přispěly k celkovému nárůstu počtu transakcí, který asi nejlépe vystihuje následující obrázek s počty transakcí po týdnech (s neúplným posledním týdnem).

Tipuji, že v případě Generálního finančního ředitelství jde o prvotní „ztotožňování“ daňových subjektů mezi základními registry a vlastní evidencí daňových orgánů. To je totiž nutný krok u všech agend ve veřejné správě, které mají (resp. musí) pracovat s referenčními údaji v základních registrech: nejprve ze všeho musí zajistit, aby „jejich“ osoba XY skutečně odpovídala stejné osobě XY v základních registrech. To rozhodně není triviální záležitost, která by se dala stihnout za jediný den.

V případě mé maličkosti došlo k takovémuto „ztotožnění“ 26.8.2012, jak jsem si našel ve svém výpisu o využití údajů z registru obyvatel.

Přitom podobně jako daňové orgány budou muset postupovat a „ztotožňovat“ všechny své klienty i všechny další agendy, které tak dosud neučinily. Například Česká správa sociálního zabezpečení, která dosud generuje jen několik málo desítek transakcí denně, což těžko může představovat něco jiného než testování. Podobně třeba centrální registr vozidel, který také bude muset „ztotožnit“ všechny řidiče ve své evidenci s fyzickými osobami v základním registru obyvatel – a podle dostupných statistik se o to zatím ani nepokouší.

Věci se mění doslova pod rukama

Přestože základní registry měly být spuštěny do ostrého provozu již řádně naplněné a plně funkční, jejich fungování prochází poměrně výraznými a rychlými změnami. Jinými slovy: mnohé je doděláváno až za pochodu, a je to patrné i na těch málo možnostech, které jsou dostupné běžným občanům.

Například minule jsem zde na Lupě kritizoval to, jak uživatelsky nevstřícná je komunikace se základními registry skrze datové schránky, protože vás nutí ručně zadávat duplicitní údaje, které vyplývají jeden z druhého (a veřejná správa je dávno má k dispozici). Připomeňme si to na následujícím obrázku, který ukazuje, jak bylo nutné ručně zadávat (spíše: kopírovat z jiné evidence) tři různé údaje o právnické osobě: název, IČ a identifikátor datové schránky. Přitom by vlastně stačil jen jeden údaj, a systém by si podle něj mohl doplnit zbývající údaje sám.

Dnes už je to naštěstí jinak: stačí zadat IČ a kliknout na tlačítko „Načíst údaje o právnické osobě“ – a systém už si doplní zbývající dva údaje.

Škoda jen, že to funguje pouze přes IČ, a ne přes datovou schránku. V tom smyslu, že byste zadali identifikátor datové schránky a systém by si podle něj doplnil IČ a název firmy.

Takováto možnost by se velmi hodila například v souvislosti s udělováním souhlasu se zasíláním změn třetím osobám, jak jsme si popisovali v předchozím článku: pokud udělíte takovýto souhlas třeba své bance, nemáte ji uvedenu ve svém výpisu pod jejím názvem (jako „banku XY“), ani pod jejím IČ, ale pouze pod identifikátorem její datové schránky. Takže když budete chtít svůj souhlas zase odvolat, musíte si nejprve sami zjistit, jaké IČ má subjekt s daným identifikátorem datové schránky, a teprve pak zadáte toto IČ do své žádosti a necháte si načíst zbývající údaje. Nebo rovnou vyplníte všechno sami.

Veřejné a neveřejné výpisy

Když už jsme u změn, řekněme si ještě o jedné další. Týká se možnosti získávání výpisů ze základního registru osob skrze datové schránky.

Když jsem psal první článek této malé série o základních registrech, bylo to tak, že v žádosti o výpis z registru osob jste mohli uvést jakýkoli subjekt (právnickou osobu, podnikající fyzickou osobu atd.), skrze její IČ, adresu a další (opět vzájemně duplicitní) identifikační údaje. Jenže ve skutečnosti na tom nezáleželo, a vždy vám přišel výpis pouze „o vás“ (jako podnikající fyzické osobě či právnické osobě). Navíc jste museli svou žádost odeslat z odpovídající datové schránky (PO či PFO), abyste vůbec nějakou odpověď dostali.

Při psaní druhého článku už to bylo jinak: stále jste mohli dostat jen „svůj“ výpis, ale při žádosti o něj jste už nemuseli nic vyplňovat, protože systém si doplnil vše sám, podle vaší datové schránky (ze které jste žádost odeslali).

No a dnes už je to opět jinak: počet možných žádostí se zvětšil, protože nyní jsou k dispozici dvě různé žádosti o výpis z registru osob:

Výpis údajů z registru osob
Veřejný výpis údajů z registru osob

O první z nich, kterému bychom mohli říkat „neveřejný“, můžete požádat jen ze své datové schránky podnikající fyzické osoby či právnické osoby, a výpis se bude týkat pouze vás. Nebudete tedy muset nic vyplňovat a dostanete výpis včetně osobních údajů o statutárních zástupcích právnické osoby (či sami o sobě) z registru obyvatel.

O druhý výpis můžete požádat z kterékoli datové schránky, a může se týkat kteréhokoli podnikatelského subjektu (osoby), uvedené v registru osob. Proto musíte v žádosti určit, o koho se má jednat – a i zde již můžete zadat jen IČ, a pak „načíst“ ostatní požadované údaje, viz výše. Výsledek vám ovšem přijde bez osobních údajů o statutárních zástupcích příslušné osoby. Příklad, týkající se vydavatele Lupy, vidíte na následujícím obrázku.

Jak si ale můžete sami všimnout, údajů je poskrovnu: dozvíte se IČ, právní statut, identifikátor datové schránky, sídlo a datum vzniku, a jméno jednatele. To v jiných veřejných evidencích, jako třeba v Registru živnostenského podnikání (RŽP), který je z pohledu základních registrů agendovým informačním systémem (AISem), se můžete dozvědět více – a to včetně osobních údajů o jednatelích, resp. statutárních orgánech (jako je datum narození a bydliště), které vám „veřejný“ výpis ze základního registru osob neposkytne.

Přitom stejně jako ze základního registru osob, můžete i z RŽP získat výpis podepsaný. Přesněji: opatřený uznávanou elektronickou značkou.

Budou peníze na provoz základních registrů?

Přesně před týdnem jsem zde na Lupě psal o tom, jak vnitro v současné době nemá dostatek peněz na provoz datových schránek do konce letošního roku, a žádá o dodatečných 394 milionů korun.

Ukazuje se ale, že to asi nebudou jediné chybějící prostředky v oblasti eGovernmentu. V červnu jsem v tomto svém článku zmiňoval, že na provoz základních registrů je třeba další půl miliardy korun – a vláda měla ještě na konci června kývnout na jejich přidělení, formou nadlimitních veřejných zakázek na podporu provozu základních registrů.

Minulý týden ale ICT Unie vydala tiskovou zprávu, ze které vyplývá, že se tak dosud zřejmě nestalo, protože příslušné smlouvy na provoz a podporu nejsou dosud uzavřeny:

do dnešního dne není smluvně zajištěna podpora a provoz pěti z celkem šesti komponent systému základních registrů

Další zajímavou informací pak je oznámení o tom, že policie odložila šetření tendrů na základní registry, protože došla k závěru, že při výběrových řízeních nebyl porušen zákon. Pro dokreslení si připomeňme, že ještě v roce 2009 poradci z oblasti IT předpověděli, kdo uspěje v soutěži o čtyři ze šesti částí celého systému. Novinář Hany Farghali, tehdy ještě redaktor MF Dnes (a od října 2011 tiskový mluvčí Telefóniky), o tom informoval zástupce Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, a vše sepsal a uložil formou notářského zápisu.

Nakonec to málem dopadlo jinak: vnitro si už v březnu 2010 pláclo s jiným dodavatelem, než kterého předpověděli poradci, a dokonce ho i představilo veřejnosti na tiskové konferenci. Jenže pak věci přeci jen nabraly jiný spád, vzhledem k rozhodnutí ÚOHS - a nakonec (v červenci 2011) to dopadlo přesně tak, jak poradci předpověděli a jak stojí zaznamenáno v notářském zápise.

Sám jsem celou kauzu podrobněji rozebíral v tomto svém článku zde na Lupě, koncem července loňského roku.