Co nabízí nová e-Sbírka a jak se s ní pracuje? II.
Novou e-Sbírku dnes ještě nenajdete tam, kde by správně měla být (pod doménou gov.cz). Případný přesun by ale narazil na již dnes poskytované systematické a trvalé URL odkazy na konkrétní obsah. Se svou identitou občana se do e-Sbírky nepřihlásíte, musíte si u ní udělat nový místní účet. Vyhledávání funguje trochu jinak, než jak je inzerováno, ale podporuje český stemming a řadu upřesňujících kritérií.
V první části tohoto dvoudílného článku o nově spuštěné e-Sbírce jsme se seznámili s tím, jaký obsah poskytuje. Hlavním sdělením bylo to, že přes všechna očekávání a deklarace o „státem garantovaných úplných zněních právních aktů“ jsou tyto stále jen informativní, nikoli právně závazné.
Navíc nemusí být ani správné, jak jsme si ukazovali na příkladu (ne)aktuálního znění zákona č. 222/2016 Sb., kterým se fungování e-Sbírky řídí. A v důsledku postupného náběhu stále nemusí být ani úplné, jak si všimla další média, když na nové e-Sbírce marně hledala třeba vládní konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.). Ten na e-Sbírce mimochodem není doposud, zatímco na komerčních službách jej najdete snad všude.
Ale něco se v mezidobí přeci jen změnilo k lepšímu: špatná čitelnost vyznačených změn (při srovnávání různých „časových“ znění), kterou jsem kritizoval v první části článku, byla opravena. Srovnání ukazuje následující obrázek: vlevo je předchozí stav, vpravo ten aktuální.
V tomto článku se nejprve zastavíme u tolik diskutovaného umístění nové e-Sbírky na samostatné doméně, nikoli „pod gov.cz“. Pak se podíváme na přihlašování uživatelů a výhody, které to přináší: jaké služby nová e-Sbírka nabízí svým registrovaným uživatelům. Dále se zaměříme na to, jak na nové e-Sbírce něco hledat, ať již skrze možnosti vyhledávání, nebo přes různé rejstříky.
Proč ne pod doménou gov.cz?
Pojďme tedy k umístění nové e-Sbírky. To je poněkud maskováno zprovozněním nového „zastřešujícího“ portálu celého projektu „Esel“ (e-Sbírky a e-Legislativy) – a tipuji, že různě inzerován a propagován bude spíše tento „zastřešující“ portál než přímo portál e-Sbírky.
Tento „zastřešující“ portál je umístěn pod doménou gov.cz, konkrétně na adrese zakony.gov.cz (i www.zakony.gov.cz), a tedy podle dnes již docela striktně vymáhaného pravidla, že „co je od státu a státem garantované, je pod doménou gov.cz“. A z tohoto portálu vede odkaz na samotnou e-Sbírku (a od 1. 7. 2024 určitě povede i na e-Legislativu).
Jenže samotná e-Sbírka, resp. její portál, toto pravidlo nenaplňuje. Je umístěna na vlastní doméně e-sbirka.cz, u které je navíc třeba nezapomínat na pomlčku (protože doména esbirka.cz vede na komerční službu Zákony pro lidi). Nedochází ani k žádnému následnému přesměrování na adresy jako e-sbirka.gov.cz, esbirka.gov.cz či jen sbirka.gov.cz, tyto adresy (v době vzniku článku) neměly v DNS žádné záznamy.
Částečnou odpovědí může být to, že to tak dodavatel (resp. implementátor) dostal zadané, a tak to také tak zrealizoval. V zadávací dokumentaci (dokumentu Detailní návrh technického řešení informačních systémů e-Sbírka a e-Legislativa) skutečně je požadována právě samostatná doména e-sbirka.cz.
Mimochodem, verze zadávací dokumentace na obrázku zmiňuje svou poslední změnu v srpnu 2022. Přechod pod gov.cz byl ale vládou schválen až v lednu 2023.
Změna, neboli dodatečný přesun ze samostatné domény e-sbirka.cz na nějakou jinou, již „pod gov.cz“, samozřejmě možná je. Ministerstvo vnitra se ale již nechalo slyšet, že by to znamenalo „konfigurační vícepráci s dopadem do samotného kódu“ – ale že s přechodem přesto počítá, a to v rámci rozvojového projektu, který by měl být představený během letošního roku.
Diskuse k tomu, jak složité a nákladné to může být, se rozproudila i v komentářích k prvnímu dílu tohoto článku zde na Lupě. Rád bych k tomu ale dodal ještě jeden související aspekt, který se týká „stálého URL“ nové e-Sbírky.
Také e-Sbírka nabízí systematické a trvalé odkazy
Jednou z důležitých vlastností e-Sbírky by měl být systematický a trvalý způsob odkazování na jednotlivé části právních předpisů. Tedy systematicky konstruované URL odkazy, které se v čase nemění. Například odkaz na zákon č. 12/2020 Sb. (o právu na digitální služby) má tvar https://www.e-sbirka.cz/sb/2020/12, odkaz na § 6 tohoto zákona má tvar https://www.e-sbirka.cz/sb/2020/12#par_6 atd. Podrobnější popis celého systému stálých URL (a také odkazů ELI) najdete zde. Je to obdobné řešení, jaké používá třeba služba Zákony pro lidi, kde odkazy na stejné zdroje mají tvar https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-12 a https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-12#p6. A i když přímo na e-Sbírce je to popisováno jen „relativně“ (bez konkrétního doménového jména), v zadávací dokumentaci je to „natvrdo“ i s doménou e-sbirka.cz.
Osobně mi systém takovýchto systematicky konstruovaných a trvalých odkazů přijde šikovný a užitečný. Třeba i pro potřeby odkazů na konkrétní ustanovení z článků, které může někdo číst i po letech. Jenže jak by to dopadlo s již využitými odkazy v případě přesunu portálu e-Sbírky pod gov.cz?
Ano, mohlo by to být ošetřeno zachováním původní domény e-sbirka.cz a automatickým přesměrováváním všech odkazů z původní na novou adresu pod gov.cz. Jenže to by náš veřejný sektor (stát, resp. Ministerstvo vnitra) nesměl být náchylný k doménové inkontinenci, jak se mu už nejméně jednou stalo – když při přechodu na doménu identitaobcana.cz neudržel původní doménu eidentita.cz, přišel o ni a tato dnes přesměrovává uživatele úplně jinam.
A předělávat již jednou zveřejněné URL odkazy, jak mimochodem radí e-Sbírkou nahrazená původní elektronická podoba Sbírky, je ve většině případů nereálné.
Proč ne s identitou občana?
Další zvláštností, resp. odlišností od dnes důsledně vymáhaných pravidel eGovernmentu, je způsob registrace a přihlašování („veřejných“) uživatelů k portálu eSbírky. Vyžaduje vytvoření nového místního účtu (registraci), a následné přihlašování „místním“ uživatelským jménem a heslem.
Při registraci navíc nenajdete obvyklou indikaci toho, které položky jsou povinné a které nikoli. Takže až empiricky zjistíte, že nepovinné jsou pouze tituly před a za jménem. Povinný je e-mail (který při přihlašování slouží jako uživatelské jméno) a pochopitelně i heslo. Ale povinné je třeba také (křestní) jméno a příjmení – nejspíše jen proto, aby po přihlášení mohly být tyto údaje zobrazovány v záhlaví, pro indikaci přihlášeného uživatele.
Po vyplnění údajů a odeslání (kliknutí na „Registrovat se“) jste bez dalšího přesměrováni na standardní vstupní stránku, kde je vám již nabízena možnost přihlášení. Tu ale ještě nemůžete využít. Nejprve musíte dokončit svou registraci, a to potvrzením své e-mailové adresy kliknutím na odkaz v e-mailu, který vám přijde na zadanou adresu. Byť je to obvyklý postup, upozorněni na něj nejste.
Potvrzovací e-mail vám ale nepřijde z domény e-sbirka.cz, jak byste mohli očekávat, ba ani z nějaké adresy pod gov.cz (např. zakony.gov.cz) – ale z domény eselpoint.cz. Na ni vede i odkaz, na který máte kliknout. Před kliknutím si v databázi CZ.NICu můžete ověřit, že doména eselpoint.cz aktuálně patří resortu vnitra, a nemělo by se tedy jednat o nějaký podvod.
Otázkou ale je, proč je vůbec nutný místní účet a přihlašování pomocí e-mailu a opakovaně použitelného hesla, které byste si podle těch nejzákladnějších pravidel kybernetické bezpečnosti měli nastavit odlišně od všech jinde použitých hesel. Proč zde není použito přihlašování s využitím identity občana? Tedy způsobem, který je u jiných, nově vznikajících portálů veřejné správy tvrdě vynucován?
Nejde přitom o „interní“ uživatele typu editorů a správců, kteří se musí přihlašovat spolehlivěji – ale o pouhé „čtenáře“ jinak zcela veřejných dat, u kterých je třeba vědět jen to, že jde o stále stejného uživatele (kvůli jeho předvolbám) a na jakou e-mailovou adresu mu mají být zasílána objednaná upozornění, týkající se jinak také zcela veřejných věcí (typicky změn v právních předpisech a novinek).
Alespoň podle mého názoru by na takovéto přihlašování bohatě stačila identita občana s úrovní záruky „nízká“. Třeba i jen jako alternativa k místnímu účtu pro ty, kteří identitu občana nemají či nechtějí. Jenže s identitou občana na úrovni „nízká“ se u nás moc nepracuje – jak na straně poskytovatelů služeb, kteří skoro všichni požadují úroveň „značná“ a jen výjimečně „vysoká“, tak na straně těch, kteří vydávají kvalifikované prostředky elektronické identifikace, opět nejčastěji na úrovni „značná“. Na druhou stranu, přihlašovat se prostředkem s vyšší úrovní záruky (např. „značná“) pochopitelně lze i ke službám vyžadujícím jen nižší úroveň záruky (např. „nízká“).
Tak proč tady nejde využít přihlašování pomocí identity občana? Je to opět důsledek toho, že zadávací dokumentace (alespoň Detailní návrh…) něco takového nepožaduje a nikdo ji včas nezměnil?
Jaké personalizované služby se nabízí?
Když už jsme u přihlašování, ukažme si, k čemu je vlastně dobré – jaké služby mají k dispozici ti, kteří s portálem pracují jako přihlášení uživatelé.
Jednou ze služeb je možnost vést si seznam oblíbených předpisů. Pro časté uživatele to může být docela užitečné, ale obdobného efektu lze dosáhnout i skrze záložky ve vlastním browseru.
Zapomeňte ale na nějakou možnost vlastního řazení či změny pořadí jednotlivých položek ve vašem seznamu oblíbených předpisů, řazení je pevně dáno datem vyhlášení.
Co si již nemůžete sami nahradit záložkami ve vlastním browseru, je zasílání notifikací, resp. oznámení o různých událostech na e-mail, zadaný při registraci. Můžete si nechat takto zasílat obecná oznámení o aktualitách, nově vyhlášených právních aktech a nových zněních již dříve vyhlášených aktů (právních předpisů). Tato možnost by se měla týkat obecně všech oblastí, resp. všech předpisů.
Příslušné notifikace vám pak budou chodit na váš e-mail, a to opět z domény eselpoint.cz.
Nebo můžete zúžit rozsah zasílaných oznámení jen na změny konkrétních aktů (právních předpisů), které budete tzv. odebírat. To, že chcete takto „odebírat“ konkrétní předpis, vyznačíte (jako přihlášený uživatel) v jeho záhlaví podle následujícího obrázku (obdobně, jako jej zařazujete mezi své oblíbené).
Další možností pak je zúžit odběr oznámení jen na změny z určité oblasti práva. Například na oblast informačních systémů. Zde je třeba se nenechat zmást tím, že je to prezentováno jako nabídka oznámení „podle pojmů věcného rejstříku“, pod kterou by si mohl někdo představovat třeba sledování změn předpisů, kde se vyskytují nějaké konkrétní pojmy. Třeba pojmy jako archiválie, adresa IP či uznávaný elektronický podpis apod. Ve skutečnosti se těmi „pojmy věcného rejstříku“ míní pojmy v názvech oblastí, kategorií práva, které rozlišuje slovník CzechVOC, a „přidání pojmu“ je ve skutečnosti volba takovéto oblasti, resp. kategorie. Viz i následující obrázek, který umožňuje výběr těchto oblastí.
Není sdílení jako sdílení
Když už jsme u trvalých odkazů a uživatelské personalizace: třetí možností, vedle zařazení předpisu mezi oblíbené a jeho „odebírání“, je nabídka sdílení předpisu. Nečekejte ale sdílení v obvyklém smyslu, na nějaké sociální sítí, po e-mailu apod., rovnou s aktivací příslušné služby. Zde jde jen o nabídku URL odkazů, se kterými musíte dále naložit již sami.
Prakticky stejnou nabídku odkazů, ale i zkrácené a plné citace, pak můžete získat i k jednotlivým dílčím pasážím konkrétního právního aktu, například k jednotlivým paragrafům, odstavcům, písmenům atd. Už ne skrze možnost sdílení, ale skrze nabídku citací, viz následující obrázek.
Nejprve si ale musíte zapnout režim citací, v levé části stránky. Pak stačí kliknout na jakoukoli část právě zobrazovaného textu.
Prolinkování
Užitečnou funkcí v nové e-Sbírce, kterou ale najdeme i u obdobných komerčních služeb, je vzájemné prolinkování v rámci jednoho právního předpisu i s jinými předpisy: pokud se ten předpis, který si právě prohlížíte, odkazuje na nějakou jinou svou část, je vám nabídnut příslušný odkaz ke kliknutí a přechodu na odkazovanou část, včetně třeba poznámek pod čarou. Stejně to funguje i pro odkazy do jiných předpisů, jak ukazuje i následující obrázek s odkazem do nového občanského zákoníku.
Mimochodem, tyto odkazy jsou v kódu vyjádřeny jako relativní, bez doménového jména, a přesunem celé e-Sbírky na jinou doménu by tak nebyly ovlivněny.
Další možností, kterou si ale uživatel musí sám zapnout, je prolinkování konkrétních pojmů s jejich výskytem ve slovníku CzechVOC. Jak, ukazuje následující obrázek.
Po zapnutí možnosti „Zobrazit odkazy CzechVOC“ dojde k prolinkování konkrétních zobrazovaných pojmů s jejich definicemi ve slovníku CzechVOC. Nečekejte ale žádný výkladový slovník, jde jen o formální právní vymezení příslušných pojmů, pokud se vyskytují někde v tuzemské legislativě.
Že to může být i něco zcela „mimo mísu“, ukazuje odkaz na pojem „úkon“ (na předchozím obrázku je jeden jeho výskyt v červeném rámečku vpravo nahoře). Jediná definice tohoto pojmu, kterou systém našel a odkazuje na ni, spadá do úplně jiné oblasti, a navíc je obsažena v již neplatném právním předpisu.
Jindy může odkazovaná definice dávat smysl, jako třeba v případě pojmu „uznávaný elektronický podpis“. Zde jde o citaci z platného zákona č. 297/2016 Sb., viz následující obrázek.
Na příkladu uznávaného elektronického podpisu je dobře patrná ještě jedna konkrétní vlastnost nové e-Sbírky: popisované „prolinkování“ se týká jen definic obsažených v naší národní právní úpravě, resp. slovníku CzechVOC. Netýká se unijní právní úpravy, resp. pojmů definovaných v unijních právních předpisech a slovníku EuroVOX. Proto se vám při zapnutém prolinkování neobjeví odkazy například na pojmy zaručený elektronický podpis, kvalifikovaný elektronický podpis, kvalifikovaná elektronická pečeť či třeba kvalifikované elektronické časové razítko – protože to všechno jsou pojmy zavedené a definované v unijní legislativě. Zde konkrétně v nařízení 910/2014, známějším jako nařízení eIDAS.
To pojem „uznávaný elektronický podpis“ (stejně jako třeba „uznávaná elektronická pečeť“) je popisovaným způsobem prolinkován proto, že jde o naši národní specialitu, kterou unijní právní úprava nezná. Zavedena je až v naší právní úpravě, a mimochodem ne zcela správně: kvalifikovaný elektronický podpis, který má být druhou ze dvou možných variant toho, co může být uznávaným elektronickým podpisem, je již obsažen v té první (protože je také založen na kvalifikovaném certifikátu). Správně by tedy stačilo jen to, že uznávaný elektronický podpis je takový zaručený elektronický podpis, který je založený na kvalifikovaném certifikátu. Ale to by bylo na jiné povídání.
Vyhledávání v e-Sbírce
Pojďme nyní k tomu, jak se dá v nové e-Sbírce něco najít. K hledání něčeho konkrétního se dá přistupovat různými způsoby. Tím, který je „první na ráně“, je možnost vyhledávání, která se nabízí hned v záhlaví každé stránky. K dispozici je jak jednoduché vyhledávání s našeptávačem, tak i vyhledávání rozšířené. U toho jednoduchého ani nápověda neříká, jak je hodnoceno zadání více klíčových slov, podle chování by mezi nimi měl být logický součin, tj. hledají se všechna zadaná slova.
Pokud nevyužijete našeptávače (nekliknete přímo na některou z položek, které nabízí), mělo by se jednat o fulltextové vyhledávání. Fungují i fráze, kdy hledaný řetězec uzavřete do uvozovek. Naopak zástupné symboly (jako např. ? či *) podporovány nejsou a ani by neměly být zapotřebí: podle nápovědy by to mělo fungovat tak, že „vyhledávané texty fulltextem jednoduchého i rozšířeného vyhledávání se hledají vždy jako jednotlivé podřetězce (části slov) obsažené kdekoliv v řetězcích hledaného textu (slovech)“.
Moje zkušenost je ale jiná – že se hledají jen celá slova, a nikoli podřetězce. Na druhou stranu vyhledávání podporuje stemming, neboli „zná“ češtinu a zohledňuje různé tvary stejného pojmu. Takže je jedno, zda zadáte „elektronický“, „elektronická“, „elektronické“, „elektronickými“ či ještě jiný tvar (třeba i „elektroničtí“), protože počty nalezených výsledků budou stejné (a různé může být jen jejich pořadí při uspořádání dle relevance). Ale jak zadáte jen podřetězec (třeba „elektronick“), nebo gramaticky nesprávný tvar, nenajde se nic.
V případě rozšířeného vyhledávání máte pochopitelně řadu dalších možností, jak zadat a ještě upřesnit svůj dotaz. Dostupné možnosti naznačuje následující obrázek, převzatý z nápovědy.
Výsledky vyhledávání jsou defaultně uspořádány podle relevance, můžete si ale vyžádat uspořádání i podle data vyhlášení: od nejnovějšího, či od nejstaršího.
Dobré je také vědět, že výsledky vyhledávání jsou rozlišeny také barevně. Podle nápovědy mají být:
- černé aktuálně platné právní akty
- červené již zrušené právní akty
- zelené již vyhlášené právní akty s budoucí účinností (i třeba jen částečnou)
- bílé (s černým rámečkem) právní akty, které mají pouze vyhlášené znění.
V praxi vychází černě, červeně a zeleně právní předpisy (zákony, vyhlášky a nařízení vlády, zákonná opatření Senátu), zatímco bílé (s černým rámečkem) jsou hlavně (ale nikoli výlučně) „další právní akty“. Například Sdělení a Nálezy Ústavního soudu, sdělení jednotlivých ministerstev a další.
Omezit výsledky vyhledávání můžete i skrze tzv. fazetové filtry, umístěné po levé straně na stránce s výsledky vyhledání. Zde si můžete zvolit třeba to, že chcete vidět jen vyhlášky. Nebo jen ústavní zákony, nebo zákonná opatření Senátu atd., nebo si navolit jejich kombinaci. Podobně můžete vyfiltrovat výsledky vyhledání třeba podle oblasti (dle věcného rejstříku), podle sbírky (Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv či Úředního listu), podle doby vyhlášení i podle dalších kritérií (např. pouze v aktuálních zněních, pouze v platných předpisech atd.).
U výsledků vyhledávání je vlevo u jednotlivých položek znaménko plus. Když na něj kliknete, rozbalí se přehled jednotlivých znění příslušného právního aktu, které si také můžete samostatně zobrazit.
Rejstříky a přehledy
S orientací v obsahu e-Sbírky mohou pomoci i její rejstříky a další přehledy. O chronologickém rejstříku jsme se v první části článku již stručně zmínili, když jsme si ukazovali „prosincovou díru“ – že za prosinec 2023 v e-Sbírce ještě nic není.
Na tom se ani po týdnu nic nezměnilo a z prosince 2023 v e-Sbírce nadále nic není. To za leden jsou zde již tři první předpisy, ovšem stále jen v „originální“ právně závazné podobě, neboli jen v podobě částky, vydané v rámci Sbírky (kterou si lze stáhnout jako PDF). Nikoli ještě jako text k přečtení přímo na webových stránkách.
Dalším rejstříkem je věcný rejstřík. V něm si můžete vybrat kategorii, resp. oblast práva, a to podle členění, které používá slovník CzechVOC, a pak si nechat zobrazit právní akty, které mají spadat do této oblasti práva. Příklad pro oblast „informační systémy“ ukazuje následující obrázek.
Dále jsou dostupné tři přehledy. Prvním z nich jsou „Aktuálně vyhlášené právní akty“ a ukazuje ty, které byly vyhlášeny za posledních 7 dnů. Pokud by jich bylo méně jak 30, je výčet doplněn do tohoto počtu i dříve vyhlášenými předpisy. Momentálně (viz následující obrázek) je zde patrná ona již popisovaná „díra“ (chybí prosincová vyhlášení), vzniklá v důsledku postupného náběhu e-Sbírky. Podle obdobného rejstříku na Zákonech pro lidi bylo jen v prosinci vyhlášeno na 129 nových právních aktů.
Druhým přehledem jsou právní akty s aktuálně nabytou účinností. Také za posledních 7 dnů, s doplněním do 30, pokud by jich bylo méně. Obdobný přehled na Zákonech pro lidi jich k 1. 1. 2024 uvádí 139.
Konečně třetím přehledem jsou aktuálně zrušené předpisy, opět za posledních 7 dnů a s doplněním na minimálních 30. Obdobný přehled na Zákonech pro lidi uvádí úctyhodných 2172 právních předpisů, které byly zrušeny k 1. 1. 2024.
RSS kanály, nápověda a videotutoriály
Pro efektivní využití nové e-Sbírky širší „čtenářskou“ veřejností by se určitě hodily také RSS kanály s novinkami. Zadávací dokumentace (Detailní návrh…) s nimi počítá jak pro e-Sbírku, tak i pro e-Legislativu. Ale na již spuštěném portálu e-Sbírky jsem žádné RSS kanály nenašel.
Pokud jde o uživatelskou dokumentaci k nové e-Sbírce, resp. jejímu portálu, žádnou uživatelskou příručku jsem také nenašel. Naštěstí je k dispozici poměrně detailní a (dle mého názoru) dobře zpracovaná nápověda, interně provázaná hypertextovými odkazy. Což je šikovné. Jenže celá nápověda je jedna (docela velká) webová stránka, s velkým počtem vložených obrázků, a její generování a načtení trvá dlouhé sekundy. Stejně tak každé prokliknutí v rámci této stránky.
