eArchiv.cz: Počítačové sítě

Počítačové sítě

Balada o zlém bitu: Bezpečnost v celém on-line světě je čím dál tím větším problémem. Přitom existují poměrně jednoduché postupy pro odlišení toho, co je a co není bezpečné. Stačilo by jen dodržovat existující standardy a řešení, konkrétně RFC 3514. (iHNed.cz, 19.11.2012)
Kam se ztratilo IP verze 5?: Jeden otřelý počítačový vtip říká, že nejjednodušším přechodem z IPv4 na IPv6 je přechod postupný: nejprve z IPv4 na IPv5, a teprve pak z IPv5 na IPv6. Vypadá to vcelku logicky, ale vznáší to jednu zajímavou otázku: co je s IPv5? Kam se ztratilo? (iHNed.cz, 31.10.2012)
Báječný svět počítačových sítí: Nový seriál o architektuře počítačových sítí, vychází v měsíčníku PC World od února 2005.
EU slavnostně spouští IPv6: V Bruselu probíhá tento týden akce s názvem "Global IPv6 Service Launch Event". Vysocí představitelé evropské komise a evropského parlamentu na ní promluví k problematice zavádění IP protokolu verze 6. Slavnostně spuštěna bude také nová evropská síť, fungující již na bázi tohoto nového protokolu. (Lupa, 16.01.2004)
Internet ze zásuvky 230V?: Co by mohl obnášet budoucí "Internet ze zásuvky" od Českých radiokomunikací, který minulý týden avizovali na Mobil.cz? Určitě ne to, že by náhle z každé zásuvky 230 V po celé České republice kromě proudu tekl také Internet. Spíše půjde o řešení, které dokáže "hustě" pokrýt určité lokality s větší koncentrací potenciálních uživatelů, například sídliště. (Lupa, 08.09.2003)
CeBiT 2003: Co nového ve světě Wi-Fi?: Organizace WECA se přejmenovala na Wi-Fi Aliance a přestala používat značku Wi-Fi5. Specifikaci kompatibility hodlá řešit pomocí "nálepky schopností", a chce také identifikovat místa veřejného přístupu k Internetu, udělováním loga Wi-Fi Zones. Své vlastní programy testování kompatibility a označování míst veřejného přístupu hodlá spustit také Intel. (Lupa, 17.03.2003)
Ovládnou Web služby?: V prostředí Internetu se dají provozovat tradiční monolitické aplikace i aplikace v modelu klient/server. Díky webu jsou dnes nejrozšířenější aplikace v třívrstvé architektuře klient/server, využívající web jako svou prezentační vrstvu. Čemu ale patří budoucnost? Webovým službám? (Lupa, 25.11.2002)
Od starého dobrého telefonu až k ADSL - V.: Praktické použití ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) technologií vyžaduje, aby na místní smyčce byly nasazeny ADSL modemy, tzv. splittery a DSLAMy, tj DSL Access Multiplexory. Jaká je role a funkce těchto zařízení? A jaké možnosti připadají v úvahu, aby mohla existovat konkurence v oblasti ADSL služeb? (Lupa, 04.07.2002)
Od starého dobrého telefonu až k ADSL - IV.: Technologie ADSL dosahuje přenosových rychlostí až 7 či dokonce 9 Mbit/s, byť jen v jednom směru (a v opačném pouze desetinu této rychlosti). Je to možné díky tomu, že využívá podstatně větší šířku přenosového pásma na místní smyčče. V praxi ale velmi záleží i na délce a celkové kvalitě místní smyčky. (Lupa, 26.06.2002)
Od starého dobrého telefonu až k ADSL - III: Dalším vývojovým stádiem veřejné telefonní sítě je síť ISDN (Integrated Services Digital Network). Ta dokáže využít existující místní smyčky rychlostí 160 kbps a svým uživatelům nabízet přenosové kanály o rychlosti 64 kbps. Na rozdíl od ADSL však ISDN kanály stále ještě prochází skrz telefonní síť i skrz její ústředny. (Lupa, 17.06.2002)
Od starého dobrého telefonu až k ADSL - II.: Největší událostí v dějinách telefonní sítě byla její digitalizace. Postupovala od středu telefonní sítě směrem k jejím okrajům, které ale dosáhla až s nástupem sítí ISDN. Jak se to projevilo na možnostech přenosu dat skrz telefonní síť? Proč je vnitřek telefonní sítě dimenzován na rychlosti v celistvých násobcích 64 kbps? (Lupa, 10.06.2002)
Od starého dobrého telefonu až k ADSL - I.: Technologie ADSL nespadla z nebe, ale je dalším postupným krokem na cestě k co nejefektivnějšímu využití již existujících zdrojů, v daném případě tzv. místních smyček. Zde je první díl malého seriálu, který se snaží popsat principy a myšlenky, ze kterých ADSL vychází. (Lupa, 03.06.2002)
Jaké je IOL Platinum?: Kolik stojí IOL Platinum? Kolik zaplatíte navíc za pronájem ADSL modemu? Jaká data se počítají a jaká ne? Jaký obsah dostanete v rámci IOL Platinum? Jaké jsou zaváděcí ceny? Jak dlouho si na zavedení počkáte? Jakému okruhu zákazníků jsou služby ADSL Českého Telecomu určeny? Zde jsou přehledné faktografické údaje. (Lupa, 31.05.2002)
ATM - technologie která nezvítězila: O principech technologie ATMN, o jejím vzniku, současnosti a budoucnosti (IT-NET, březen 2002)
Layer 2/3/4-7 switching: O principech směrování a přepínání na různých úrovních, od linkové vrstvy až po aplikační. (IT-NET, únor 2002)
MMT - SMS po modemu za 2,50: Technologie MMT (Microcom Messaging Technology) umožňuje odesílat SMS zprávy, loga, obrázky i zvonění na mobilní telefony přes klasickou (pevnou) telefonní síť. V ČR spouští firma Fincom službu, která takovéto zasílání zprostředkuje za 2,50 Kč za jednu SMS zprávu. Vše ale bude dostupné jen pro majitele modemů značky Microcom. (Lupa, 07.02.2002)
MMT - SMS po modemu za 2,50: Technologie MMT (Microcom Messaging Technology) umožňuje odesílat SMS zprávy, loga, obrázky i zvonění na mobilní telefony přes klasickou (pevnou) telefonní síť. V ČR spouští firma Fincom službu, která takovéto zasílání zprostředkuje za 2,50 Kč za jednu SMS zprávu. Vše ale bude dostupné jen pro majitele modemů značky Microcom. (Lupa, 07.02.2002)
Bohatství místních smyček: 3-dílný seriál, věnovaný možnostem využití místní smyčky pro hlasové i datové přenosy, fungování modemů, podstatě unbundlingu. Vyšlo na podzim roku 2001 v měsíčníku Telefon Plus.
Co je a k čemu lze použít ISDN?: Přehledový článek o podstatě sítí ISDN, způsobu a příčinách jejich vzniku, i jejich dalším vývoji. (Softwarové noviny, červen 2001)
Co jsou zač EuroRingy?: Ve třetím čtvrtletí t.r. by měl být "nasvícen" tzv. východní EuroRing, protínající ČR a dále procházející Německem, Rakouskem a Slovenskem. Jedná se o optickou kruhovou síť s výchozí přenosovou kapacitou 96 terabitů za sekundu. Buduje ji společnost KPNQwest v rámci ambiciózního projektu, který propojí na 50 evropských měst takto dimenzovanými spoji. (Lupa, 11.05.2001)
HP NetAction a HP OpenView - ekosystém e-služeb: Zhruba před dvěma lety firma Hewlett-Packard vsadila na tzv. e-služby a začala se mnohem více orientovat i na poskytování softwaru. V únoru představila nové přírůstky do svého portfolia, kterými zabydluje celý rozsáhlý "ekosystém e-služeb", jak sama označuje vše potřebné pro jejich fungování. Jde o zcela nový balík NetAction, pokrývající potřeby vývoje, integrace, nasazení i rutinního provozování e-služeb, a dále o doplněný balík OpenView, který nyní zahrnuje i prostředky pro správu aplikací. (IT-NET, květen 2001)
Powerline, aneb přenos dat po 220 voltech: Myšlenka přenášet data po rozvodech napájecí sítě je ve světě počítačů a datových komunikací už úplným evergreenem. Diskutuje se o ní již celou řadu let, a za tu dobu si našla velmi mnoho zastánců a nadšených propagátorů, stejně jako opačně naladěných skeptiků až zapřisáhlých odpůrců. (IT-NET, květen 2001)
Když ne WAP, tak ICA?: Protokol WAP zatím nesplnil enormní očekávání, která do něj byla vkládána. Na obzoru je ale principiálně jiné řešení, které by mohlo dosti podstatně zamíchat kartami na mobilním hřišti. Jde o protokol ICA firmy Citrix, jehož klient se nyní dostává i do mobilních telefonů z kategorie komunikátorů. (Lupa, 17.04.2001)
Datové přenosy po 220 voltech: Na letošním CeBITu byla k vidění zajímavá řešení pro přenos dat po silových rozvodech napájecích sítí. Dokonce zde byla celá tematická expozice Powerline Center, věnovaná těmto technologiím. Jak to ale ladí s tím, že největší obdobně zaměřené projekty ve světě, jako např. Nor.Web, skončily krachem? (Lupa, 9.04.2001)
Content switching: Tradiční přepínač pracuje na úrovni 2. vrstvy ISO/OSI, ale dnes již existuje přepínání na úrovni 3 a 4. vrstvy, a dokonce i na úrovni 7. vrstvy, označované nejčastěji jako "content switching". O co jde a jaký problém to řeší? (ISDN server, 22.01.2001)
Principy firewallů: Úvod do problematiky firewallů - jaký je jejich hlavní úkol a jaké další funkce dnes firewally plní, na jakém principu pracují, jaké druhy firewallů existují (paketové filtry vs. aplikační brány, proxy brány a cache, stateless a statefull inspection, demilitarizovaná zóna). (Softwarové noviny, leden 2001)
Content networking - budoucnost širokopásmových sítí?: Čemu se říká "content networking"? Jak to souvisí s nástupem vysokorychlostních technologií pro překlenutí poslední míle? Změní se způsob fungování rozlehlých počítačových sítí? (ISDN, 16.01.2001)
Optická revoluce: o přenosových schopnostech optických vláken, o čistě optických aktivních prvcích, o technologii DWDM, o ATM Over DWDM a IP over Lambda (IT-NET 12/2000)
Co je konvergence?: o podstatě konvergence, o jejích hnacích silách a konvergovaných sítích (IT-NET 12/2000)
Směrovače nebo přepínače?: Série článků věnovaných problematice přepojování na 2 a 3. vrstvě ISO/OSI modelu. Zahrnuje i vývoj obvyklého řešení lokálních sítí, které původně vycházelo z "modelu 80:20". Dále popisuje dnešní požadavky a způsob jejich řešení. (IT-NET, červenec 2000),
Co jsou datové sítě?: Série článků, představující úvod do problematiky veřejných datových sítí, včetně pohledu na jejich historický vývoj, používané protokoly i obvyklou terminologii. (IT-NET, březen 2000),
Layer 4 switching: O technologiích přepínání na úrovni transportní vrstvy (CHIP, 6/99, rubrika: Komunikace),
“Nonsens”, nebo skutečný přínos?: O přepojování (switchingu) na úrovni síťové vrstvy - o tom, zda to má nebo nemá smysl, a zda jde jen o marketingový tah nebo o skutečně novou techniku. (CHIP, 6/99, rubrika: Komunikace),
Co všechno už víme: o přenosových schopnostech optických vláken a o technologiích WDM, které umožňují výrazně zvyšovat přenosové kapacity u optických vláken (CHIP, 6/99, rubrika: Komunikace)
Základní podoby internetové telefonie: Uplatnění sítě Internet pro realizaci telefonních hovorů a rozbor tří základních variant, podle typů koncových terminálů (spojení mezi dvěma počítači, počítačem a telefonem, dvěma telefony). (ICT revue, 1/99, rubrika: Internet a intranet),
Co je „datová“ telefonie?: Poskytování hlasových služeb již nabízí i kdysi striktně oddělené datové sítě jako byl například Internet, a proto také vznikají nové protokoly, např. VoIP (Voice over IP). Jaká jsou úskalí? Nové a neplánované služby v datových sítích samozřejmě vyžadují i poskytnutí garance zákazníkovi pomocí tzv. QoS (Quality of Services). (ICT revue, 12/98, rubrika: Internet a intranet),
Co pořídit do kanceláře: hub, nebo switch?: přehledový článek o podstatě rozbočovačů (hub-ů) a přepínačů, o jejich rozdílech a o volbě mezi nimi v konkrétních situacích (CHIPweek, květen 1998)
Sága rodů LAN a WAN: rozsáhlý přehledový článek o vývoji počítačových sítí, od dávkového zpracování až do současnosti. SWN 8/97
Pomalý nástup rychlého Ethernetu: Zamyšlení nad dalšími směry vývoje klasického Ethernetu a perspektivami jeho stomegabitových verzí. Vyšlo ve speciálním čísle týdeníku Computerworld u příležitosti Invexu 1994.
Quo vadis, Ethernet?: Pojednání o historii, současnosti a perspektivách Ethernetu. Vyšlo v časopisu Computer Echo 3/94

Sága rodů LAN a WAN: V měsíčníku Softwarové noviny (č. 8 z roku 1997), jako tzv. cover story, vyšel obsáhlý přehledový článek s příznačným názvem Sága rodů LAN a WAN. Snaží se o ucelený přehled vývoje počítačových sítí, od dávkového zpracování až po nejnovější trendy kolem Internetu. Jednotlivé části obsahují i odkazy na další články tohoto archivu, pojednávající o stejné problematice (obvykle více do hloubky).
Principy počítačových sítí (CHIPweek, 1996-1997): tutoriálový seriál, seznamující se základy počítačových sítí. Pokrývá problematiku ISO/OSI i TCP/IP, Ethernetu, ATM, i teoretické základy, přenosové techniky a internetworking.
Co je čím ... v počítačových sítích (Computerworld, 1991-1994, celkem 85 dílů): seriál tutoriálového typu, zpočátku se zabýval obecně problematikou počítačových komunikací a sítí, později problematikou tzv. referenčního modelu ISO/OSI, a posléze rodinou protokolů TCP/IP.
Počítačová encyklopedie (CHIPweek, 1998): seriál, vycházející ve formě "vystřihovánky" na str. 29 a 30 CHIPweeku.
Velký síťový tutoriál: tento všeobecně zaměřený tutoriál o počítačových sítích vzniknul již v roce 1994. Jeho první část je spíše uživatelsky orientovaná, se zabývá službami počítačových sítí, základy datových komunikací, nejznámějšími přenoovými technologiemi atd. Druhá část je spíše techničtější, a věnuje se se nejznámějším síťovým architekturám (ISO/OSI a TCP/IP), problematice vzájemného propojování sítí (internetworkingu), problematice síťových ovladačů, otázkám adresování atd.
Síťový tutoriál: Středně rozsáhlý síťový tutoriál z roku 1998. Zabývá se historií výpočetního modelu, systémovými platformami a jejich vývojem (Unixc, netWare, Windows), bezpečností dat, architekturou počítačových sítí, otázkami internetworkingu, službami Internetu obecně a službou WWW konkrétně
Počítačové sítě jako důsledek vývoje: téma týdne věnované vývoji výpočetního modelu a vztahu člověka k výpočetní technice, který vyústil ve vznik počítačových sítí (1994)
Aktivní síťové prvky: téma týdne věnované problematice opakovačů, mostů, směrovačů, přepojování v Ethernetových sítích ....(1994)
Rodina protokolů TCP/IP: Přehledový kurz, zaměřený hlavně na celkovou koncepci TCP/IP a filosofii nejdůležitějších protokolů této rodiny.
Počítačové sítě (nová verze): Aktuální verze mé dvousemestrální přednášky o počítačových sítích na MFF UK
Počítačové sítě (stará verze): První verze dvousemestrální síťové přednášky (používaná do konce šk. roku 1995/96)