Buď sbohem, paušále - II.

Přesně před týdnem jsem zde na Lupě referoval o jednání technické komise Fóra pro dial-up (přesněji: Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet), v článku s příznačným názvem "Buď sbohem, paušále!". Jak již bylo z názvu toho článku patrné, jedním z významných závěrů zmíněného jednání bylo odmítnutí možnosti zavést pro koncové zákazníky "plošný" paušál, neboli takový paušál, který by nebyl omezen jen na určitou denní či noční dobu. Důvodem, který Telecom uváděl a nadále uvádí, jsou kapacitní možnosti jeho sítě.

Minulý pátek, 22.11.2002, jednání technické komise Fóra pokračovala dalším jednáním, opět za účasti zástupců Telecomu, alternativních operátorů a ISP (OLO/ISP), a také zástupců uživatelské veřejnosti (čtyři minule citovaná občanská sdružení, tedy BMI, Internet pro všechny, Občané proti zdražování telefonu a Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, mezitím vytvořila společnou platformu s názvem ZUI, Zástupci uživatelů Internetu). Na programu jednání již mohly být "definitivní" odpovědi Telecomu na otázky OLO/ISP a zástupců uživatelů ohledně možností technického řešení, která Telecom navrhnul (podrobněji jsem je popisoval v článku "Budoucnost českého dial-upu").

Pro připomenutí: Telecom měl své odpovědi předložit na jednání technické skupiny již o týden dříve, ale z časových důvodů to nestihl. Jeho zástupci však již měli k dispozici potřebné podklady, a tak se o hlavních aspektech mohlo diskutovat již na minulém jednání (viz zmíněný článek "Buď sbohem paušále!"). Formální odpovědi, které Telecom nyní předložil, se od jeho argumentace o týden dříve nijak neliší. Díky tomu, že už jsou "na papíře", z nich již lze citovat. Zde je relevantní část, týkající se pohledu Telecomu na zavedení paušálu:

Lze konstatovat, že žádné z technických řešení navrhované ČTc nevylučuje možnost paušálního způsobu zpoplatnění koncových uživatelů, ale síť ČTc není dimenzována pro obecný celodenní resp. celoměsíční neomezený paušál bez ohledu na to, jak bude směrování dial-up provozu v síti ČTc zajištěno. Podle vytížení sítě může ČTc nabídnout částečné paušály, a to buď pro víkendy či noční hodiny, v žádném případě by se však kvůli kapacitním omezením nemohlo jednat o neomezené paušály, ale o paušály s maximálním počtem předplacených minut, po jejichž překročení by následovala minutová tarifikace.

Hlavní překážkou tedy má být kapacita telefonní sítě Telecomu, resp. její dimenzování "na typ provozu o střední době volání cca 2 minuty". To skutečně může odpovídat očekávanému hlasovému provozu (může, neboť oficiální statistiky o délkách hovoru nejsou k dispozici), a nikoli typickému internetovému provozu (kde konkrétní statistiky o délkách také nejsou k dispozici). Zajímavé je, že na předchozím jednání zástupci Telecomu argumentovali jednak kapacitou uvnitř sítě (dimenzování tranzitních ústředen) a jednak problémem tzv. předsunutých ústředen (jednotek RSU, viz minule, která koncentrují až 980 přípojek do 60 odchozích linek vedoucích do místní ústředny HOST/LE). Na jednání tento pátek pak zástupci Telecomu akcentovali jako rozhodující "úzké hrdlo" hlavně jednotky RSU. Kromě toho ale přidali ještě jeden další argument: existenci a dimenzování tzv. účastnických bloků na ústřednách HOST/LE. Jde o obdobný koncentrátor, jakým je "předsunutá" jednotka RSU, ale tentokráte již přímo v rámci ústředny (však se také jednotkách RSU někdy říká "předsunuté účastnické bloky"). Nejspíše šlo o reakci na argument, že někteří uživatelé nejsou připojování na RSU, ale přímo na ústřednu.

Dimenzování těchto účastnických bloků přímo na ústřednách je takové, že na svém vstupu pojmou až 1000 přípojek, ale dále, směrem k "dovnitř" ústředny (k jejímu propojovacímu poli) vedou 4 okruhy E1, tj. s kapacitou pro 120 hovorů. Vzniká zde tedy "koncentrační poměr" 1000:120 (zatímco na RSU je tento poměr 980:60, počítáno pro případ plného osazení na maximální počet přípojek). Jaký to má důsledek? Stejný, jako v případě jednotek RSU: Telecom může tvrdit, že kdyby mu větší počet uživatelů Internetu zůstal delší dobu "viset" na lince, blokoval by příslušné kapacity a zhoršoval dostupnost služeb pro ostatní účastníky (až s možností úplného zablokování, resp. zahlcení sítě). Současně s tím se Telecom oháněl tím, že kvůli své povinnosti poskytovat tzv. univerzální službu je vázán přesnými kvalitativními požadavky (které stanovuje regulátor), a ty si nemůže dovolit nedodržet. Nicméně žádné konkrétní údaje o tom, jaké tyto požadavky jsou, či statistiky a propočty toho, při jaké zátěži by k eventuelnímu zhoršení kvality poskytovaných služeb mohlo dojít, co by síť ještě unesla atd. nebyly ze strany Telecomu předloženy. Vše se odehrávalo v rovině obecného konstatování, které si nelze nijak ověřit, a které dokonce není ani nijak přesněji kvantifikováno (ve smyslu: kde leží konkrétní hranice, jak se projevují jednotlivé faktory atd.). Obávám se, že toto je nepěkná tradice celého sektoru našich telekomunikací, vzniklá ještě v době monopolu, kdy se utajovalo snad úplně všechno.

Problém: chování paušálně zpoplatněných uživatelů

Hlavní argument, o který Telecom opírá nemožnost zavedení plošného paušálu při daném dimenzování své sítě, formuloval následovně:

Paušál je obchodní řešení - tj. způsob tarifikace koncových uživatelů, který přímo nesouvisí s technickým řešením, ale zprostředkovaně má/může mít velmi zásadní dopad na kapacitu sítě ČTc kvůli vlivu chování koncových uživatelů. Účastník platící paušální poplatek nemá důvod ukončit spojení a zůstává trvale připojen na internet a to i v případě, že ho momentálně nepoužívá. Tak se z vytáčeného připojení stává fakticky pronajatý okruh ovšem v telefonní síti (na spojovacím zařízení, které je svojí architekturou obecně navrženo na typ provozu o střední době volání ca 2 minuty).

Jinými slovy, Telecom vychází z předpokladu, že zákazník s paušálním zpoplatněním se bude chovat "nadoraz" a bude v maximální možné míře využívat možnosti, které mu paušální zpoplatnění nabízí (bez ohledu na to, že by musel mít po celou dobu zapnutý modem i počítač, že by se k němu nikdo nedovolal, že on sám by si nikam nezavolal, že modem by sám mohl spojení ukončit po určité době nečinnosti atd.). Pokud by tento předpoklad byl oprávněný, pak by se plošný paušál skutečně nedal zavést. Je ale tento předpoklad skutečně oprávněný? Telecom samozřejmě tvrdí, že ano - a jak mu dokázat opak, když nemáte k dispozici žádné údaje o chování tuzemských uživatelů, žádné studie, analýzy apod.?

Naštěstí ne všude panuje takové "podkladové vakuum", jako u nás. Například ve Velké Británii vydává příslušné statistiky přímo tamní regulátor (Oftel), a to dokonce několikrát ročně - a v nich lze příslušné údaje o tamních uživatelích nalézt. Například nejnovější verze studie "Consumers' use of Internet, Q10, August 2002" ) dává následující odpověď na to, jak dlouho "visí" (britští) domácí uživatelé na Internetu v závislosti na způsobu, jakým za své připojení platí:

K této tabulce je vhodné dodat, že uváděné hodnoty jsou počty hodin připojení ZA TÝDEN. Jednotlivé kategorie jsou definovány takto:

• Paušál (anglicky: Unmetered): úplný (plošný, 24-hodinový) nebo částečný paušál
• Fix + minuty (Subscription & calls): uživatel platí určitý fixní poplatek (měsíční, roční) plus minutový poplatek za všechny minuty svého připojení
• Pouze minuty (Calls Only): uživatel neplatí žádný fixní poplatek, ale pouze za všechny minuty svého připojení

Z tabulky je patrné, že ani ti britští uživatelé Internetu, kteří jsou zpoplatněni paušálně, "nevisí" na Internetu trvale (ale v průměru jen necelé dvě hodiny denně). K tomu je ovšem nutné dodat, že ve Velké Británii zvolili jiný přístup, než jakým prosazuje náš Telecom (buď posílení hlasové sítě nebo odvedení internetového provozu co nejdříve do datové sítě). V Británii totiž každý ISP nějakým způsobem reguluje maximální dobu, po kterou může jeho paušálně zpoplatněný zákazník zůstat připojen (jako maximum či recommended daily use), a v případě překročení jej odpojí. Délka této doby (přehled např. zde, kolonka Cutoff) závisí i na konkrétním cenovém programu, který si zákazník vybral (obecně: delší doba je dražší), a ISP tím řeší problém toho, že nemá samostatný vyhrazený port na každého zákazníka (neboť by to nebylo ekonomicky únosné). Současně s tím pak řeší i problém telekomunikačního operátora, kterému také zákazníci "nevisí" na lince po libovolně dlouhou dobu.

Že takovýto systém ve Velké Británii funguje, lze dokumentovat na následujícím obrázku. Ten ukazuje míru využití tří výše uvedených režimů zpoplatnění přístupu k Internetu mezi domácími uživateli a mezi firmami (obrázek pochází z výše citované studie Oftelu)

Jednotlivé způspby zpoplatnění přístupu k Internetu u domácích uživatelů ve Velké Británii (zdroj: Oftel)

Jednotlivé způsoby zpoplatnění přístupu k Internetu u firemních uživatelů ve Velké Británii, srpen 2002 (zdroj: Oftel)

Když se vrátím zpět k našemu Fóru, pak problém vidím v tom, že o podobných technických opatřeních po vzoru Velké Británie, které by umožnily zavést paušál poměrně rychle a snad i bez výraznějších investic do rozšiřování sítě, se vůbec nejednalo. Nikdo je ani nenadhodil - ani z tábora Telecomu, ani z tábora OLO/ISP. Naopak, když jsem se já v diskusi zmínil, zda by uživatel mohl být po určité době souvislého připojení násilím odpojen, byl jsem dotázán zda to myslím vážně (pro Telecom je prý představa násilného přerušení hovoru nepřijatelná). Pravda, v Británii uživatele odpojuje jeho ISP, a měl by to mít zakotveno v konkrétních podmínkách poskytované služby.

Zavedení obdobného řešení u nás by samozřejmě vyžadovalo dohodu mezi Telecomem, OLO a ISP, dosaženou ještě ve fázi specifikace technických řešení (a následně dohodu nad ekonomickými podmínkami poskytování paušálně zpoplatněné originace hovorů, např. ve formě FRIACO). Nic takového se ale nestalo, a ani jsem nezaznamenal žádný náznak podobné diskuse.

Souvisí to zřejmě i s tím, že obě strany operátorů se v pátek shodly na tom, že paušál pro ně není hlavní prioritou. Zástupci Telecomu uvedli, že to nebylo stanoveno jako priorita celého jednání. Alternativní operátoři se shodli na tom, že pro ně je prioritou číslo 1 propojení (tj. přístup k Internetu přes propojení), a teprve pak přichází na řadu paušál.

Co bude dál?

Páteční jednání bylo zřejmě posledním v rámci technické skupiny Fóra. Výsledkem je určitá množina doporučených technických řešení (z těch, které původně navrhnul Telecom). Nad těmito řešeními nyní začne pracovat ekonomická komise, která již bude řešit veledůležité otázky nákladů, poplatků a dalších ekonomické aspekty. Očekávám, že tady už půjde "do tuhého" a že jednání budou opravdu náročná …..