Minulý týden: Eurotel, RRTV, e-tržiště ….

Minulý týden přinesl řadu zajímavých událostí. Mezi nimi například zprávy o tom, jak Oskar zkouší ve své síti technologii EDGE, a chystá se ji zavést někdy počátkem příštího roku. To jej ale zřejmě předstihne T-Mobile, který totéž slibuje pod letošní vánoční stromeček. Ale o tom jste se již zde na ISDN.cz mohli dočíst v samostatném článku. Stejně jako třeba o tom, že Český Telecom vyplatil státu 2,8 miliardy na dividendách. Nebo o tom, že se Český telekomunikační úřad se postavil proti instalaci rušiček mobilů na veřejných místech, typu divadel či kin. No, někdy bych se za ty rušičky docela přimlouval. Ale pravdou je i to, že rušička nepozná skutečně důležitý a naléhavý hovor od nedůležitého pouze rušícího.

Ale pojďme ke zprávám a událostem, které se zde na ISDN.cz nedočkaly samostatných článků.

Eurotel: nový šéf ještě tento týden

Poté, co k 1. červnu opustil vedení Eurotelu jeho dosavadní ředitel Terrence Valeski (který byl odvolán z postu jednatele již 28.4.2004), byl dočasným vedením Eurotelu pověřen Michal Heřman (jako tzv. Acting CEO, k 29.6.2004) - již dříve jmenovaný jednatelem Eurotelu, a současně působící v představenstvu Českého Telecomu, jako jeho výkonný ředitel pro transformaci.

Současně s tím bylo zahájeno výběrové řízení, které má najít "definitivního" generálního ředitele pro Eurotel. Podle dostupných signálů jsou v nejužším finále tři kandidáti:

• Michal Heřman, dnešní "Acting CEO"
• Martin Dvořák, který je ředitelem televize Prima, a při sestavování současné Grossovy vlády o něm média v jeden okamžik psala jako o již vybraném ministru informatiky
• Tomas Spurny, ředitel slovenské Všeobecné úverové banky

MF Dnes se vyjádřila i k preferencím: Michal Heřman je prý favoritem generálního ředitele Telecomu Gabriela Berdára, zatímco Martina Dvořáka zase preferuje předseda dozorčí rady Telecomu Jiří Hurych.

Rozhodnout by se mělo již tento týden - nového ředitele by měli vybrat nejvyšší manažeři Telecomu (coby jediného vlastníka Eurotelu) ještě dnes, a ve středu by jejich volbu měla posvětit i dozorčí rada.

RRTV: rozhodnutí je odloženo

Minulý týden proběhlo dlouho očekávané zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Mohlo rozhodnout o tom, zda Rada vypíše výběrové řízení na "programové licence" pro digitální televizní vysílání (a to ještě podle stávající legislativy), nebo zda tak neučiní a počká až na novou legislativu (hlavně na nový zákon o elektronických komunikacích). Před první variantou Radu nedávno varovala mediální komise Poslanecké sněmovny, která se jednoznačně postavila proti vypsání výběrového řízení a udělení licencí ještě podle stávající legislativy. Ještě na Invexu však zaznělo, že Rada je nezávislým a kolektivním orgánem, a její rozhodnutí nelze nijak předjímat.

Proto bylo důležité, jak se Rada na svém dalším zasedání k celé věci postaví. Postavila se tak, že vše znovu odložila, a to na své další (listopadové) jednání. V médiích se objevilo i následující zdůvodnění:

"Nedá se říct, že by se členové rady neshodli, spíše je tady celá řada věcí, které je třeba vyřešit," uvedl (místopředseda Rady) Šenkýř.

Stále tedy ještě není nic rozhodnuto. Ke stanovisku mediální komise Parlamentu se místopředseda Rady vyjádřil tak, že

Je to podnět na přemýšlení, ale ne pokyn k jednání,"

Již dříve (v průběhu srpna) přitom Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámila, že se obrátí na Ústavní soud ČR, a současně dá podnět nejvyšší státní zástupkyni, k podání žaloby proti postupu ČTÚ (kvůli tomu, jak ČTÜ přidělil frekvence držitelům licencí na provoz sítě pozemních vysílačů a na šíření digitálního signálu). V České republice je to snad úplně první spor mezi dvěma nezávislými regulátory (nezávislými na vládě), který musí řešit soud.

Redukce elektronických tržišť

Minulý týden přišla z Ministerstva informatiky ČR zpráva o redukci elektronických tržišť ze sedmi na tři. Tomu je třeba rozumět tak, že jde o elektronická tržiště, provozovaná privátními subjekty ale doporučovaná subjektům státní správy, které mají za povinnost realizovat své "podlimitní nákupy" právě přes elektronická tržiště (do hranice 2 milionů, od které je povinnost vypisovat veřejná výběrová řízení).

Dosavadních sedm elektronických tržišť bylo zapojeno do "e-tržiště", které provozoval původně ještě ÚVIS (Úřad pro veřejné informační systémy), a nyní MI ČR. Fakticky jde jen o zastřešující nadstavbu nad sedmi tržišti, které provozují privátní subjekty - a z této "nadstavby" jsou nyní vyřazena čtyři nejmenší elektronická tržiště (podle výše celkového obratu: Ridea, ABClink, LiveTrade a Český trh).

Samozřejmě to neznamená, že by tato tržiště náhle přestala existovat (jak by mohly nasvědčovat některé titulky v médiích, např. Stát ruší málo výkonná internetová tržiště. Tato tržiště pouze přichází o určitý statut, resp. zařazení mezi tržiště, ze kterých si vybírají subjekty státní správy. Mohou i nadále fungovat jako elektronická tržiště pro privátní subjekty.

Jízdenky přes Internet

Pokud jste v poslední době letěli s některou tzv. nízkorozpočtovou leteckou společností, nejspíše jste se již setkali s tím, jak funguje vydávání letenek přes Internet: zaplatíte přes svou kreditní kartu a obratem vám přijde letenka mailem. Je to jen obyčejný text, který si sami vytisknete, a v určený den a hodinu se s výtiskem dostavíte k odletu. Podstatný přitom není až tak samotný výtisk letenky, ale spíše vaše nacionálie a kód, který vám přepravce při nákupu a zaplacení letenky přidělil. Mohu dosvědčit, že to funguje - a eliminuje to všechny prostředníky, což je určitě jeden z významných faktorů, díky kterým mohou být nízkorozpočtové letecké společnosti tak laciné.

Elektronické jízdenky, prodávané přes Internet, nyní zavádí i na Slovensku tamní Železničná spoločnosť. Princip je stejný jako u letenek: zájemce si objedná jízdenku přes portál slovenských drah, ale zaplatit musí přes platební portál Tatra banky. Poté dostane mailem kód, kterým se následně prokáže (již přímo ve vlaku) průvodčímu. Předložit mu musí ještě nějaký doklad totožnosti, a průvodčí mu vydá řádnou jízdenku. Omezením je naopak to, že přes Internet si lze koupit jízdenku jen na některé expresy a vlaky InterCity. Kupující přitom musí zaplatit jízdenku s poměrně velkým předstihem - nejpozději osm dnů před jízdou, v některých případech dokonce čtrnáct.

Obdobné možnosti prodeje jízdenek přes Internet mají v Rakousku i v Německu. A jak to vypadá u nás?

[iDnes] "Na prodeji lístků přes internet se pracuje. Dráhy ale zatím nejsou schopné upřesnit, v jakém časovém horizontu by mohl internetový prodej začít," uvedl tiskový mluvčí Českých drah Pavel Tesař.

ITAPA 2004

Když už jsem zmínil Slovensko: minulý týden jsem navštívil konferenci ITAPA 2004 v Bratislavě. Jde o obdobu naší konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) - tedy o konferenci zaměřenou na využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Měl jsem možnost zde vést jeden panel (o trendech v oblasti projektů e-governmentu), a také se zúčastnit hodnocení konkrétních projektů, přihlášených do soutěže o cenu ITAPA 2004.

Můj celkový dojem z konference i z hodnocených projektů byl velmi kladný. Měl jsem pocit, že na Slovensku o e-governmentu méně diskutují, méně se hádají o kompetence, méně hledají důvody proč něco nejde - a více dělají na konkrétních projektech. Jenom těch, které byly přihlášeny do soutěže, je docela dost. Jejich seznam najdete zde (škoda jen, že na rozdíl od podkladů pro hodnotitele neobsahují URL na jejich webové stránky).

Jak to nakonec dopadlo, a které projekty v jednotlivých kategoriích zvítězily, se můžete dočíst například zde.