Minulý týden: Invex, Invex, Invex ….

Hlavní událostí minulého týdne určitě byl již čtrnáctý ročník veletrhu informačních a komunikačních technologií Invex. Podle "draftu" závěrečné zprávy byl letošní ročník větší než ten předchozí, pokud jde o využitou výstavní plochu (cca 30 tisíc m2 místo 27 tisíc v loňském roce) a počet vystavujících zemí (21 oproti 18). Byl naopak menší, pokud jde o počet vystavovatelů (592 oproti 601), počet platících návštěvníků (cca 130 000 oproti 135 000), a také pokud jde o počet akreditovaných novinářů (1251 oproti 1436).

Můj subjektivní pocit byl takový, že letošní Invex byl sice menší, zato ale přehlednější a "cílenější", s nabitějším a kvalitnějším doprovodným programem (soustředěným do prvních dvou dnů).

Fórum Invex 2004

Právě doprovodný program byl z mého pohledu nejzajímavější. Začal již tradičně pondělním Fórem (již "tradičně" přejmenovaným, letos na "Fórum Invex 2004", v loňském roce to ještě bylo "Fórum elektronických komunikací"). Mluvilo se na něm hlavně o novém zákonu o el. komunikacích, a pochopitelně zde zazněla i jeho kritika - ale nebylo to nic zásadního, co by naznačovalo že zákon je nepoužitelný a měl by být smeten ze stolu, zcela změněn apod. Teď je ale v rukou poslanců, kteří jej mohou změnit v podstatě jakkoli.

Příliš se nerozvinula ani diskuse kolem nedávných pokut mobilním operátorům. Jakoby se s nimi mobilní operátoři už smířili a nechtěli do celé věci dále "šťourat". To, že dva regulátoři došli v této kauze k odlišným závěrům (ČTÚ: přikázal jejich dodržování, a ÚOHS: zakázal jejich plnění) prý nebylo projevem rozporů mezi nimi (to prý byla pouze nesprávná interpretace médií). Důvodem bylo prý to, že každý regulátor posuzoval příslušné smlouvy ze svého pohledu.

Moji podrobnější reportáž z Fóra najdete zde.

Budoucnost patří e-justici

Souběžně s Fórem Invex 2004 se konala (poprvé) i konference "Budoucnost patří elektronické justici", věnovaná využití moderních technologií v oblasti soudnictví a u orgánů činných v trestním řízení (např. u policie atd.). Účast byla hojná a velmi reprezentativní, a ukázala že jde o problematiku o kterou začíná mít zájem jak odborná veřejnost, tak i odborné orgány (hlavně policie a soudy). Podrobnosti najdete například na serveru http://www.ejustice.cz.

Slavnostní otevření

Slavnostního otevírání Invexu se letos zúčastnila celá vláda, která přímo na Invexu dokonce zasedala (nikoli shodou okolností, ale zřejmě ve snaze "ukázat se" před volbami i na pozadí mediálně atraktivních ICT technologií). Zřejmě kvůli tomu se tradiční zahájení veletrhu, spojené se slavnostním přestřižením pásky, letos přesunulo z pavilonů do rotundy, a mělo charakter posloupnosti projevů. Začal ředitel BVV Škrla, který mj. vyjádřil neskromné přesvědčení:

zásluhou INVEXu se Brno a jeho region mohou v budoucnosti stát obdobou amerického Silicon Valley,

Jako druhý vystoupil ministr Mlynář, který shrnul naši současnou pozici na cestě k informační společnosti (prezentace), a konstatoval že "základní trendy jsou u nás správné".

Už ne tak optimistický byl viceprezident Microsoftu Jan Mühlfeit, který se na věc podíval v širších souvislostech a konstatoval, že celý Lisabonský proces by pro ČR mohl zůstat jen iluzí, pokud nepodnikneme určité razantnější kroky. Konkrétně jmenoval reformu v sociální oblasti, větší podporu SME a větší odvahu riskovat. Z nových členských zemí sice máme druhou nejvyšší "e-readiness", hned za Estonskem, ale její přínos je malý a naše celková konkurenceschopnost klesá.

Premiér Gross, který při zahajování vystoupil jako poslední, si ale žádné pochybnosti ani potřebu "výrazně přidat" nepřipouštěl. Konstatoval, že mezi novými členskými zeměmi EU jsme lídři, a do roku 2010 bychom měli předhánět i původní členské země. Možná šlo jen o ne zcela správnou interpretaci jednoho z úkolů Národní broadbandové strategie, která hovoří o dostižení (nikoli předstižení) nejvyspělejších zemí. I to je ale hodně odvážným cílem. Na závěr premiér Gross v obecné rovině slíbil podporu návrhům, které přichází z Ministerstva informatiky ČR.

Panelová diskuse k digitalizaci

Bezprostředně po oficiálním zahájení Invexu proběhla panelová diskuse k přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání. Nejvíce se přetřásalo to, jak se nyní zachová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která stojí před následujícím rozhodnutím: má vypsat výběrové řízení na "programové licence" (na obsazení jednotlivých digitálních multiplexů) již nyní, podle "stávající" legislativy (tj. ještě než bude účinný nový zákon o elektronických komunikacích), nebo má počkat až na nový zákon a postupovat podle něj? Přítomný zástupce Rady (Petr Pospíchal) nic ani nenaznačil, protože Rada je kolektivní orgán a její rozhodnutí prý nelze předjímat. Upozornil však, že čekání na nový zákon by mohlo způsobit výrazné zpoždění začátku (ostrého) digitálního vysílání. To odhadl až na tři roky (mj. proto, že držitelé licencí mají celých 360 dnů na zahájení vysílání, po obdržení licence).

Wi-Fi: nepotřebuje peníze od státu

Novým a netradičním prvkem byla účast vicepremiéra pro ekonomiku (a nově i předseda Rady vlády pro vědu a výzkum) Martina Jahna na společné tiskovce Intelu a Widenetu. Byla to taková "všeobecně osvětová" tiskovka, s cílem šířit "wi-fi evangelium" - a k tomu se přidal i vicepremiér Jahn. Podpořil Wi-Fi a popřál mu ještě větší růst. Také prý proto, že je to technologie "natolik efektivní, že nepotřebuje od státu žádné peníze".

Z konkrétnějších zajímavostí, které na tiskovce zazněly, lze zmínit údaj o tom, že v ČR je cca 350 Wi-Fi hotspotů, které jsou provozovány na komerčním základě a mají nějakého definovaného provozovatele, který jejich služby nabízí zákazníkům. Vedle toho je samozřejmě řada všelijakých "domácích" a "vlastních" hotspotů, které si lidé budují a provozují pro svou potřebu. Do on-line zpravodajství Invexu se však dostal údaj jen o 55 veřejných hotspotech v ČR.

Dobře utajený manifest

Sdružení SPIS (Sdružení pro informační společnost, sdružující největší firmy z oblasti ICT v ČR) mělo na Invexu představit svůj dokument s názvem "Manifest znalostní společnosti". Mělo se tak stát na konferenci "Prosperita ČR - cesta ke znalostní ekonomice", kterou SPIS na letošním Invexu pořádal. Představení dokumentu ale neproběhlo, stejně jako seznámení přítomných s jeho závěry a hlavně s návrhem konkrétních kroků. Místo toho se rovnou diskutovalo nad problémy, kterými se dokument zabývá (navíc v dosti obecné rovině). Jako kdyby účastníci konference dokument již dobře znali.

To mi nepřišlo příliš šťastné. Mediální odezva tomu odpovídala, byla minimální. Ani "oficiální" reportáž z celé akce, v rámci on-line zpravodajství z Invexu, se o Manifestu znalostní společnosti vůbec nezmínila.

Křišťálové disky

Tradiční soutěž o Křišťálové disky letos značně zeštíhlela, a byla zredukována jen na čtyři kategorie, a v každé z nich byl oceněn Křišťálovým diskem jen jeden exponát. V kategorii "Profesionální hardware" to byl kapesní počítač HP iPAQ hx4700, v kategorii "Profesionální software" pak "Důvěryhodný archiv elektronických dokumentů" od PVT.

V kategorii "Technologie pro domácnost, zábavu a vzdělávání" zvítězil počítač Fujitsu-Siemens Scaleo C, který je jakýmsi multimediálním domácím centrem - je to počítač, zkombinovaný s Hi-Fi věží a digitálním TV tunerem (schopným příjmu DVB-T). Do oficiálního popisu tohoto exponátu se ovšem vloudil zajímavý šotek:

Scaleo C: Multifunkční zařízení na platformě PC, které dokáže promítat TV signál i pro OVB-T, …

Konečně ve čtvrté kategorii (komunikační technologie) zvítězil produkt s dlouhým názvem ASUS WL-HDD WiFi Access Point 54 Mb/S vč. Case 2,5" HDD. Je to vlastně jen "obal" na pevný disk (2,5 palce, pro notebooky), ovšem vybavený trojicí rozhraní: USB, Ethernet a Wi-Fi, a schopný fungovat jako file server pomocí různých protokolů (mj. SMB pro Windows, Samba pro Linux, a také jako FTP server).

Osobnost roku a cena ministra

Zeštíhlením prošla i letošní soutěž o Osobnost roku. Ještě v roce 2001 se udělovaly celkem čtyři ceny - za telekomunikace a za informatiku, po jedné pro manažera a pro publicistu. O rok později splynuly ceny pro publicisty, a letos byla cena již jen jedna - navíc "federální", za ČR i za Slovensko.

Také pravidla udělování ceny za osobnost roku (české a slovenské informatiky a telekomunikací) se letos změnila. Poprvé došlo na nominace, kterých bylo původně 12, ale jeden z nominovaných sám odstoupil - nejvyšší šéf Českého Telecomu Berdár tak protestoval proti tomu, že se ocitnul na stejném seznamu nominovaných, jako ministr informatiky Mlynář. Nakonec cenu získal pan Ondřej Felix, který ještě na jaře šéfoval dozorčí radě Českého Telecomu.

Svou cenu udělil na letošním Invexu také ministr informatiky Vladimír Mlynář (uděluje ji dvakrát do roka, jednou na Invexu a jednou na konferenci ISSS, v březnu). Tentokráte ji získal pan Terence Valeski, bývalý šéf Eurotelu, za "osobní přínos k rozvoji mobilní telekomunikace a spuštění technologie CDMA v České republice".

Diskuse o broadbandu

Druhý den Invexu přinesl panelovou diskusi k návrhu národní broadbandové strategie (Národní politiky pro vysokorychlostní přístup). Podobně jako diskuse nad novým zákonem o elektronických komunikacích nepřinesla žádné zásadní odmítnutí, ale řadu námětů a názorů. Asi nejvíce se diskutovalo o roli státu coby poskytovatele aktivní podpory, a zde pak o tom, zda by stát měl investovat výhradně do nového obsahu, či do infrastruktury, či vyváženě do obojího. Ačkoli diskuse v jeden moment směřovala vysloveně jen k podpoře obsahu, hlasování vyznělo ve prospěch podpory obsahu i infrastruktury - tak, jak to stávající verze návrhu předpokládá. Podrobnější popis celé diskuse najdete v tomto mém článku.