Minulý týden: Telecom, privatizace, SW patenty …

Minulý týden měl pro mnoho lidí jen tři pracovní dny, protože kromě volna v den státního svátku (28. října) si hodně lidí vzalo dovolenou i na následující den. Na počtu zajímavých událostí se to ale příliš neodrazilo. Hlavních zpráv, které se objevily ve většině médií, bylo hned několik.

Nový šéf Eurotelu

Sice se zpožděním oproti původním předpokladům, ale přeci jen se Eurotel dočkal minulý týden "definitivního" šéfa. Podle oficiálních informací o tom rozhodli jednatelé Eurotelu (pánové Michal Heřman, Martin Bek a Jaroslav Kubišta), kteří na základě výběrového řízení a po dohodě s dozorčí radou společnosti i jediným vlastníkem (Českým Telecomem) zvolili ze svého středu prvně jmenovaného (Michala Heřmana), a ustanovili ho generálním ředitelem Eurotelu.

Podle názoru médií byl Michal Heřman favoritem šéfa Telecomu Gabriela Berdára, zatímco předseda dozorčí rady Jiří Hurych prosazoval stávajícího šéfa TV Prima Martina Dvořáka. Ano, toho, který byl v létě některými médii pasován na již vybraného ministra informatiky.

Rošáda v představenstvu Telecomu

Ještě týž den, ve středu 27.10., se Michal Heřman dočkal uvolnění z představenstva Telecomu, kvůli tomu že bude "plně uvolněn pro výkon funkce generálního ředitele Eurotelu". Bylo to již druhé uvolněné místo v pětičlenném představenstvu Českého Telecomu (to druhé se uvolnilo po odstoupení dřívějšího ředitele ČTc pro prodej Romana Stupky), a tak došlo na jmenování dvou nových členů:

• Ing. Marcely Malivánkové, finanční ředitelky Eurotelu
• Ing. Pavla Klimuškina, ředitele divize Sun Business Unit společnosti Avnet.

Právě poslední jmenovaný mi nějak nezapadá do tzv. německého modelu řízení, na který Český Telecom přešel v červnu loňského roku, a kde se představenstvo rekrutuje většinou z nejvyššího managementu firmy (tedy vlastní firmy, nikoli jiné firmy), a více pravomocí získává naopak dozorčí rada. Zajímavé mi to přijde i v souvislosti s nedávno medializovaným kompenzačním plánem, v rámci kterého má představenstvo (a také dozorčí rada) získat mnohamilionové odměny za řízení firmy. Jakpak to asi bude s dělbou oněch milionů (podle odhadu médií by jich mohlo být až přes 200), v situaci kdy představenstvo prochází poměrně významnou obměnou, a dostávají se do něj i lidé působící zcela mimo Český Telecom a jeho dceřiné firmy?

Zveřejnění hospodářských výsledků Telecomu i Eurotelu za 3Q2004

Současně se jmenováním nového ředitele Eurotelu i s oznámením změn v představenstvu Telecomu byly oznámeny hospodářské výsledky ČTc jako celku, a samostatně i Eurotelu, za první tři letošní kvartály. Společné načasování ovšem bylo ryze náhodné, protože oznamování hospodářských výsledků je naplánováno dlouho dopředu. Jak tedy hospodaření dopadlo?

Stručně řečeno, v součtu za celou skupinu Českého Telecomu (tedy i s plným započítáním výsledků Eurotelu) to vypadá velmi optimisticky - výnosy vzrostly o plných 24 procent, EBITDA o 23 procent, a čistý zisk o 22 procent, alespoň v meziroční srovnání. Pokud bychom ale od sebe odseparovali oba subjekty, pak by výsledek byl takový, že celkové výnosy samotného Telecomu (podnikajícího pouze v segmentu fixních komunikací) meziročně poklesly o cca 5,67 procent, zatímco celkové výnosy Eurotelu (v segmentu mobilních komunikací) meziročně vzrostly o cca 3,3 procenta.

Pokud netušíte, jak může pokles o 5,67 procenta a růst o 3,3 procenta dát dohromady meziroční růst o 24 procent, pak vězte že jde o důsledek změny v konsolidaci: během prvních tří kvartálů loňského roku patřil Eurotel Českému Telecomu jen z 51 procent, a tak se do jeho výsledků započítával (konsolidoval se s nimi) také jen z 51 procent. Letos už ale Eurotel patří Telecomu celý, takže se jeho výsledky připočítávají k výsledkům samotného Telecomu v plné výši. Proto tak výrazný nárůst. Podrobnosti v mém dnešním článku na Lupě.

Názory na privatizaci se začínají rozcházet

Názory na nejvhodnější způsob privatizace Českého Telecomu se již nějakou dobu různí. Jedna část ministrů favorizuje prodej celé majority skrze výběrové řízení jednomu zájemci, nejlépe nějakému telekomunikačnímu operátorovi, či alespoň konsorciu, kde je takový operátor zastoupen (a ne pouze finančním investorům). Zastáncem tohoto přístupu je podle dostupných informací ministr informatiky Vladimír Mlynář, a ministr průmyslu a obchodu Urban. Druhou variantou je prodej akcií na akciovém trhu, ne nutně v rozsahu celé majority, ale třeba i nějak postupně. Tomuto postupu prý dává přednost ministr financí Sobotka a premiér Gross (s výhradou, že chce zjistit o kolik by byl nižší výnos) , a vyslovit se pro něj měl i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

Že se názory ministrů mohou lišit, je asi normální. I to je jistě jeden z důvodů, proč si vláda ve složitějších kauzách najímá poradce, kteří mají zvážit všechna pro a proti, a dát svá doporučení. Nyní ale došlo ke kuriózní situaci: vláda si našla dva poradce, a také jejich názory se různí.

Jedním poradcem je několik měsíců vybírané konsorcium Credit Suisse First Boston a České spořitelny. To radí prodat celý balík jednomu zájemci, který by byl vybrán ve výběrovém řízení. Ministr financí prý ale nebyl s tímto doporučením spokojen. Možná i proto si vláda našla dalšího poradce, a to "meziresortní privatizační komisi". No a ta nyní doporučila opačný postup: prodej akcií přes kapitálový trh.

Podle úvah, které se objevily například v Hospodářských novinách, by nakonec mohlo dojít ještě na třetí "mezivariantu": vláda by nerozhodla o způsobu privatizace již nyní, ale odložila by své rozhodnutí zhruba o dva měsíce, během kterých by se snažila získat předběžné nabídky na prodej celého balíku (nikoli přes kapitálový trh). Na základě toho by vláda odhadla "výtěžnost" obou variant, a podle toho by se pak rozhodla. Předběžné odhady přitom hovoří o rozdílu ve výnosech kolem deseti procent, přičemž poradce premiéra Jan Mládek hovoří dokonce o deseti až dvaceti procentech.

Stanovisko MI ČR k softwarovým patentům

Měsíc listopad již zaklepal na dveře a s ním i doba, kdy by se v evropském parlamentu měla dostat do druhého čtení problematika softwarových patentů (přesněji: direktiva, zabývající se mimo jiné i možností "patentovatelnosti vynálezů implementovaných počítačem"). Je kolem toho mnoho vášní a rozruchu, a orientace v celé problematice rozhodně není jednoduchá. Ve hře přitom může být opravdu hodně, protože "přepísknutí" rozumné patentové ochrany nových řešení by naopak mohlo být snadno zneužito a mohlo by mít i nedozírné následky. Osobně nevidím situaci zdaleka tak černobíle, jak se obvykle vykresluje (ale také do ní nevidím příliš hluboko, abych se k ní mohl vyjadřovat podrobněji).

Minulý týden se k celé problematice vyjádřilo i Ministerstvo informatiky ČR, a to hned dvakrát - formou odpovědi na "výzvu ke stažení hlasování o Návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů implementovaných počítačem", a podruhé odpovědí předsedovi podvýboru pro tělovýchovu PSP ČR Ing. Petru Bratskému na téma SW patenty. Oba texty můžete nalézt zde. Vyplývá z nich, že ČR se nechystá podniknout žádné zásadnější kroky (jako například žádat o stažení návrhu z projednávání). Zajímavé je také konstatování, že z pohledu našeho právního řádu by navrhovaná úprava nepřinesla nic nového, protože to co zavádí prý již v naší legislativě existuje:

v ČR lze tedy zcela otevřeně udělovat patenty na vynálezy implementované počítačem již několik let. Je třeba zdůraznit, že doposud nebyla zaznamenána žádná nespokojenost s tím, jak Úřad při udělování těchto patentů postupuje a jakými úvahami se při tom řídí.

Má někdo ze čtenářů detailnější a zasvěcenější pohled na celou problematiku?

Evropská komise nesouhlasí s verdiktem rakouského regulátora

K zajímavé situaci došlo v minulých dnech v Rakousku, kde tamní regulátor (TKK, Telekom-Kontrol-Kommission) hodnotil tzv. relevantní trhy a dospěl k závěru, že tzv. tranzitní služby v pevné síti (zajišťující například propojení mezi telefonními ústřednami, jako doplněk k trhu služeb originace a trhu služeb terminace hovorů) již je v Rakousku dostatečně liberalizován a tudíž nemusí podléhat regulaci.

Evropská komise je ale jiného názoru a argumentuje tím, že Telekom Austria, jako místní inkumbent, má na trhu tranzitních služeb plných 90% podílu na trhu, a jeho konkurenti dohromady pouze 10 procent. Podle Komise to na plnou konkurenci nestačí (podrobněji), a proto Komise využila svého práva "vyjádřit nesouhlas" s rozhodnutím rakouského regulátora, a nařídila mu vyhodnotit celý trh tranzitních služeb znovu. Evropská komise přitom má (v novém regulačním rámci elektronických komunikací) pravomoc zneplatnit rozhodnutí národního regulátora (vynutit si jeho stažení).