Minulý týden: CDMA450, Contactel, ČTÚ ….

Počátkem minulého týdne proběhla v Praze v pořadí již pátá výroční konference asociace ČAKK (České asociace kompetitivních komunikací). Diskutovalo se zde o vlivu DPH na rozvoj kabelových televizí, o postupu digitalizace televizního vysílání, i o rozvoji broadbandu v ČR (podrobněji v samostatném článku). Nemalá pozornost však byla věnována i návrhu zákona o elektronických komunikacích. Tento návrh, připravený ministerstvem informatiky, již prošel veřejným připomínkováním a mezirezortním připomínkovým řízením, a v současné době je na cestě do vlády, resp. do legislativní rady vlády. Zde lze očekávat "náročnější projednávání", ve kterém půjde zejména o doladění právních aspektů. Nový zákon totiž musí transponovat nový evropský regulační rámec elektronických komunikací, s řadou nových "legislativních prvků", do naší stávající legislativy, což zřejmě nebude jednoduché. Půjde například o tzv. opatření obecné povahy, o možnost jejich přezkumu soudem, či o vyladění vztahů mezi různými regulátory (ČTÚ vs. ÚOHS, ČTÚ vs. RRTV atd.), o způsob konzultování a zdůvodňování rozhodnutí regulátora, o provádění tzv. analýz trhu atd. Pak budou ještě následovat "politické boje" na půdě Parlamentu, až návrh začnou projednávat poslanci.

Samotné MI ČR k dokončení návrhu zákona chystá tiskovou konferenci na zítřek. Termín 1.5.2004, do kterého by zákon měl vstoupit v platnost (vzhledem k našemu vstupu do EU), lze sice teoreticky stihnout, prakticky je to ale velmi málo pravděpodobné.

Povolí Telecom CDMA450?

Na výroční konferenci ČAKK měl úvodní vystoupení ministr Mlynář, který se kromě jiného vyjádřil i ke kauze "bezdrátového ADSL" (nasazení technologie CDMA v pásmu 450 MHZ, místo stávající hlasové mobilní sítě NMT). Jak média již dříve informovala, Telecom měl tento projekt Eurotelu pozastavit, do schválení podnikatelského plánu Eurotelu, a zkoumat zda "splňuje požadavky na zvyšování hodnoty pro akcionáře Telecomu". V reakci na to proběhla v pátek 20. února schůzka ministra Mlynáře s předsedou dozorčí rady Telecomu Ondřejem Felixem. K jejímu výsledku se na webu MI ČR objevila tisková zpráva (datovaná k pátku 20.2.2004) s následujícím obsahem:

Předseda dozorčí rady Českého Telecomu Ondřej Felix na dnešním jednání ministra Vladimíra Mlynáře informoval o rozvojových plánech Českého Telecomu v oblasti vysokorychlostního připojení na Internet.

Výslovně jej ujistil, že práce na projektu CDMA stejně jako rozvoj ADSL pokračují a příslušné orgány příští týden rozhodnou o termínu a parametrech spuštění CDMA Eurotelem.

Tuto informaci ministr Mlynář zopakoval i následující pondělí (23.2.2004) na konferenci ČAKK, s upřesněním že ke spuštění by mělo dojít ještě v prvním pololetí. Pokud ale "příslušné orgány" Telecomu nějaká rozhodnutí přijaly, do konce týdne jsem nezaznamenal žádné jejich zveřejnění.

Mlynář zruší Testcom servis

Místo informací o spuštění projektu CDMA450 přinesla média koncem minulého týdne naopak zprávu o tom, že ministr Mlynář se rozhodl zrušit nedávno ustavené s.r.o. Testcom servis, založené za účelem provozování Portálu veřejné správy (na adrese http://portal.gov.cz). Jablkem sváru přitom není fungování tohoto subjektu, ale způsob jeho založení.

Zakladatelem Testcom servisu, s.r.o., je zkušební a technický ústav Testcom. Ten byl zřízen na přelomu let 1992 a 1993 (v návaznosti na dřívější Výzkumný ústav spojů Praha), a to ještě jako rozpočtová organizace, tj. financovaná plně ze státního rozpočtu. Později se ale Testcom změnil na organizaci příspěvkovou, a příspěvky ze státního rozpočtu dnes představují jen asi 15 procent jeho rozpočtu (viz vlastní web Testcomu), zatímco zbytek generují vlastní podnikatelské aktivity Testcomu. Do pozice zřizovatele Testcomu se po svém ustavení dostalo nové ministerstvo informatiky, a právě jeho šéf Mlynář rozhodl o ustavení samostatné "dcery" se statutem s.r.o. (Testcom Servis s.r.o.). Důvodem byla snaha, aby se jednotlivé aktivity Testcomu dostatečně oddělily:

"Chtěli jsme především oddělit výzkumné aktivity technického a zkušebního ústavu Testcom a jeho podnikatelskou činnost, do níž patří i správa portálu," řekl Mlynář

Ministerstvu financí se ale nyní nelíbí dvě věci: jednak samotný fakt, že nový subjekt Testcom servis (jako obchodní společnost) založila příspěvková organizace (Testcom), a jednak právní forma nového subjektu - zákon o majetku státu prý povoluje zakládat jen akciové společnosti.

Podle informací Lidových novin z konce minulého týdne se ministr Mlynář rozhodl vyhovět požadavku ministerstva financí a zrušit firmu Testcom servis s.r.o., byť se domnívá že tato byla založena v souladu se zákonem:

"S ministerstvem financí máme rozdílný názor na výklad příslušných zákonů," řekl.

Po zrušení Testcom servisu s.r.o. tedy převezme provoz portálu veřejné správy sám Testcom. Podle Mlynáře to ale věci spíše zhorší:

"Dojde tak opět ke sloučení podnikatelských a výzkumných aktivit ústavu. Tím to bude méně transparentní než za současného stavu," dodal ministr.

Contactel prodán?

Koncem minulého týdne se v médiích objevily zprávy, že dánský TDC, coby stoprocentní vlastník Contactelu, jedná o prodeji tohoto alternativního operátora s německou Deutsche Bank. V pátek o tom informoval například tento zdroj, ještě v rovině probíhajících rozhovorů. V neděli večer pak týdeník Inside Weekly číslo 10/2004 přinesl informaci o tom, že podle dosud nepotvrzených zpráv byl Contactel již prodán, a to právě Deutsche Bank.

SPIS chystá zprávu o stavu informační společnosti v ČR

Sdružení SPIS (Sdružení pro informační společnost), zvolilo (staro)nové představenstvo. Kromě toho se rozhodlo vypracovat studii s pracovním názvem "Zpráva o stavu informační společnosti v ČR". Ta by měla řešit problém s nedostatkem relevantních statistických dat o odvětví informačních a komunikačních technologií. Současně by prý měla prezentovat Českou republiku jako zemi vhodnou pro investice z oblasti moderních nových technologií. Obsahovat má nejen popis současného stavu vývoje informatizace společnosti, ale také návrh priorit a cest, jak k žádoucímu stavu dospět.

V současné době přitom existuje několik "konkurentů" takovéhoto záměru. Například návrh priorit a cest, jak dospět k "žádoucímu stavu", obsahuje již rozpracovaná Státní informační a komunikační politika. V jakém vztahu k ní bude nová koncepce SPISu? Také hodnocení současného stavu probíhá v několika dalších liniích. Na úrovni statistických šetření jde například o nedávno dokončený projekt SIBIS (Statistical Indicators Benchmarking the Information Society, výsledky), či monitorování v rámci iniciativy eEurope+, které před několika málo dny vyústilo ve vydání závěrečné zprávy. Svá šetření přitom provádí také ČSÚ, a pozadu jistě nezůstávají ani různé komerční agentury.

O FWA v Praze jsou 4 zájemci

Český telekomunikační úřad již před časem avizoval, že nabídne 3 licence na provozování FWA sítí typu P-MP v pásmu 28 GHz, v geograficky omezeném území (v Praze). Zadávací dokumentaci pro výběrové řízení si v určeném termínu (3.-6. února) vyzvedlo celkem šest subjektů, z nichž pak 4 skutečně podaly své žádosti. Podle pořadí podání to jsou:

• STAR 21 Networks, a. s.,
• BroadNet Czech, a. s.,
• Telenor Networks, s. r. o. a
• T-Systems PragoNet, a. s.

Řídící výbor pro výběrové řízení se sešel v pátek 27.2., a shledal že všechny předložené žádosti

vyhovují věcným i formálním požadavkům stanoveným v Zadávací dokumentaci a mohou být proto hodnoceny v dalších etapách výběrového řízení.

Řídící výbor by měl nyní žádosti dále posuzovat, a do konce března by měl připravit a předat svou zprávu o výsledcích Českému telekomunikačnímu úřadu do konce, který by pak měl rozhodnout.