Minulý týden: ADSL, DVB-T, LLU ….

Také minulý týden se nejvýznamnější události v oblasti telekomunikací točily kolem Českého Telecomu. Asi nevýznamnější byl středeční článek v MF Dnes, informující o (po)zastavení projektu Eurotelu na spuštění širokopásmových datových služeb (broadbandu) v pásmu 450 MHz, místo stávající hlasové sítě NMT. Z vyjádření Eurotelu plyne, že již "rozjetý" projekt za 400 mil. Kč by měl být zastaven, zatímco ze strany Telecomu se mluví pouze o pozastavení, do doby než bude schválen podnikatelský plán Eurotelu, nyní již plně vlastněného Telecomem. Jak jsem se snažil ukázat v samostatném článku na Lupě, jde v celé kauze zejména o to, že nové služby Eurotelu by konkurovaly ADSL službám v podání Českého Telecomu. Další podrobnosti nejsou známy, média koncem týdne přinesla pouze informaci o tom, že ministr Mlynář se v pátek sejde s předsedou dozorčí rady Telecomu Felixem a vyžádá si vysvětlení.

ADSL: 100 000 přípojek, 200 000 portů

V pátek sám Telecom informoval o dalším rozvoji dostupnosti svého ADSL. Již si vybral druhého dodavatele ADSL technologií (čínskou společnost Huawei), a podepsal s ní pětiletý kontrakt v hodnotě řádu desítek milionů. Podle zdrojů mimo Telecom dodá Huawei do ČR na 200 000 ADSL portů, což vcelku odpovídá údajným ambiciózním plánům na zřízení 100 000 přípojek do konce letošního roku (jak o tom nedávno informoval server Euro OnLine, a Telecom to ani nepotvrdil, ani nevyvrátil). V letošním roce by přitom mělo být ADSL zpřístupněno ve 100 nových lokalitách, a potenciální zájemci si již na webu IOL-u mohou zjistit, kdy konkrétně má Telecom v plánu osadit právě jejich lokalitu.

LLU, RAO III a tranzitní služby

Telecom v pátek informoval také o tom, jak pokračuje zpřístupnění místní smyčku (LLU, Local Loop Unbundling). V současné době jsou podepsány dvě smlouvy, jedna se společností Telenor Česká republika, s.r.o. (s datem 5.12.2003), a druhá se společností České radiokomunikace a.s. (22.1.2004). Od 8.10.2003 prý také probíhá jednání s dalším zájemce, společností GTS.

Podle toho, co zaznělo na pátečním setkání s novináři, jde v prvních dvou případech (Telenor a ČRa) fakticky o dvě samostatné smlouvy, jedné o zpřístupnění a druhé o kolokaci. Signály, přicházející ze strany alternativních operátorů a hovořící o tom, že i přes podepsané smlouvy se o ceně za zpřístupnění stále jedná a že ceny z RUO nebyly akceptovány, zástupci Telecomu popřeli.

Představena byla tabulka lokalit, ve kterých má být zpřístupnění fakticky realizováno (tj. lokalit, ve kterých mají alternativní operátoři zájem využít možnosti zpřístupnění). Konkrétně by se mělo jednat o tyto lokality, které se všechny nachází v Praze :

Dejvice, Těšnov, Pankrác, Vršovice, Praha střed, Libeň, Fibichova, ÚTB, Václavská, Malostranské náměstí, Smíchov, Letná, Holešovice, Vinohrady, Školská, Dlouhá, Pštrosova

Další tabulka, kterou Telecom v pátek prezentoval novinářům, se týká uzavřených smluv na ADSL, podle jednotlivých. Tuto tabulku najdete v originální podobě na webu ČTc, a je na ní jedna zajímavá věc. Podle ní totiž dva z nejvýznamnějších poskytovatelů ADSL v ČR dosud nemají s Telecomem podepsánu smlouvu na třetí verzi referenční nabídky ADSL (stále na bázi přístupu, nikoli propojení). Jde konkrétně o Czech On Line a Tiscali. Právě třetí verze referenční nabídky (RAO) totiž zavádí zcela nový způsob řešení agregace, se dvěma prioritními frontami, což na jedné straně otevírá prostor k tomu, aby ISP aplikovali vlastní Fair Use Policy, ale na druhé straně to od nich vyžaduje určité úsilí a aktivity, právě pro naplnění této možnosti. Když jsem pátral po tom, co neexistence smluv znamená a jak se projevuje na konkrétním řešení agregace (zda se řeší stále "po staru", nebo "nově" i bez podepsané nové smlouvy), konkrétní odpověď jsem nezískal.

Český Telecom se v pátek také pochlubil tím, jak mu prosperují jeho zahraniční aktivity. Již dříve přitom informoval o tom, že zakládá dceřiné společnosti v Německu, Rakousku a na Slovensku, a "protahuje" své sítě až do těchto zemí, tak aby mohl poskytovat své služby i v nich. Nyní zástupci Telecomu konstatovali, že se jim tento druh businessu úspěšně rozjíždí, a to nejvíce v oblasti tranzitních hlasových služeb (přenosu hlasu přes ČR do dalších zemí). Výnosy prý slibně rostou, a konkrétní údaje by měly zaznít tento čtvrtek (26.2.2004), kdy Telecom oznámí své předběžné hospodářské výsledky za rok 2003.

Co nového kolem miliard?

S plánovaným oznámením předběžných hospodářských výsledků Telecomu za loňský rok podle mého názoru úzce souvisí i "tance" kolem údajných miliardových ztrát, které mají Telecomu vznikat z poskytování univerzální služby (viz též minulý díl tohoto seriálu). Počátkem minulého týdne vyšel k této kauze v MF Dnes poměrně obsáhlý rozhovor s generálním ředitelem Telecomu Berdárem. Obávám se však, že moc nového nepřinesl, alespoň pokud jde o vysvětlení věcné podstaty - kde přesně a jakým způsobem měly vznikat v minulých letech tak obrovské ztráty společnosti, která jinak vykázala miliardové zisky. Zajímavý pohled přitom zazněl hned v úvodu rozhovoru:

"Rozdíl je v tom, zda se uplatní zákon, nebo vyhláška odsouhlasená regulátorem. U vyhlášky jsme v řádech milionů. Ale při použití zákona jde o řády miliard korun," říká generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár.

Jde přitom o vyhlášku bývalého Ministerstva dopravy a spojů (č. 235/2001 Sb. z 19. června 2001), kterou ale regulátor nemá co odsouhlasovat (ale musí ji naplňovat).

V rozhovoru dále zaznělo, že "všichni zástupci státu v dozorčí radě byli informování a odsouhlasili to". Jak ale uvedla ČTK , "podle mluvčí ministerstva Kláry Volné náměstek Michal Frankl v radě pro žalobu nehlasoval". Právě náměstek Frankl přitom nedávno na vlastní žádost opustil svůj post v dozorčí radě Telecomu, údajně pro splnění požadavku (i ze strany EU) aby zástupci státu nebyli členy statutárních orgánů společností jako je Telecom. Podle tiskové zprávy ČTc:

Ve středu 28.1.2004 vzala dozorčí rada ČESKÉHO TELECOMU (na svém 77.zasedání) na vědomí oznámení pana Michala Frankla o jeho odstoupení z funkce člena dozorčí rady a na jeho žádost schválila den 15. 2. 2004 jako datum zániku jeho funkce člena dozorčí rady.

K vlastnímu požadavku Českého Telecomu ohledně údajných ztrát z poskytování univerzální služby se minulý týden vyjádřil ministr Mlynář následovně:

"Nároky Českého Telecomu považuji za neoprávněné. Na žádost Telecomu odpovíme negativně," uvedl.

Tato negativní reakce by se měla týkat výzvy k úhradě ztrát za rok 2001 (ve výši 3 miliard), kterou Ministerstvu informatiky jako zástupci státu adresoval Telecom. Očekávám, že po tomto odmítnutí Telecom přijde se žalobou na stát. Vedle toho již dříve (v prosinci loňského roku) podal žalobu na regulátora, ohledně ztrát za rok 2002 (ve výši 4,5 miliardy). Nejspíše také přijde i s žalobou kvůli ztrátám za rok 2003.

Telecom a digitální vysílání

Český Telecom také minulý týden ohlásil "Zájem aktivně se podílet na rozvoji digitální televize v České republice", a to digitálním terestrickým vysíláním v Praze a v dalších krajských městech (na bázi standardu DVB-T). Zprovoznit by chtěl síť vysílačů buňkového charakteru o nižších výkonech, se kterými jinde v České republice nejsou doposud žádné zkušenosti. Dopisem o tom informoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, a od ČTÚ požaduje povolení k provozu sítě digitálních vysílačů. Již v listopadu loňského roku přitom Telecom jednou neúspěšně žádal o licenci k experimentálnímu zemskému digitálnímu vysílání na území Prahy, a to Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, ale neuspěl.

Nedávno zveřejněná koncepce digitálního vysílání přitom předpokládá zprovoznění dvou tzv. multiplexů, s tím že již delší dobu provozují experimentální digitální vysílání dva subjektu - České Radiokomunikace a společnost Czech Digital Group. Obě také deklarují připravenost přejít na řádné vysílání, jakmile jim to bude umožněno. Pokud by byl vysíláním jednoho z multiplexů pověřen Český Telecom, nutně by to znamenalo, že zbývající multiplex by nevystačil pro oba subjekty, které až dosud experimentální vysílání provozovaly.

Na tiskové zprávě, kterou Telecom ohlásil svůj záměr provozovat digitální vysílání dle standardu DVB-T, je zajímavá i následující pasáž:

Mezi největší výhody digitální televize patří vynikající kvalita zvuku a obrazu, větší počet kanálů a především interaktivní služby, jako je např. on-line sázení, video on demand, hry, chat, interaktivní reklama, e-mailová pošta, SMS a možnost mobilního příjmu.

K tomu je ale vhodné dodat, že samotný standard DVB-T počítá pouze s jednosměrným šířením signálu v digitální podobě, a nemá žádnou zpětnou vazbu, která by umožnila zmiňovanou interaktivitu. Zpětný kanál samozřejmě může být realizován "doplňkovým způsobem", například přes vytáčené připojení k Internetu (dial-up), přes GPRS, obecně jakékoli fungující připojení k Internetu, zřejmě bez výraznějších nároků na přenosovou rychlost. Existuje také rozšíření standardu DVB (Digital Video Broadcasting), a to z jednosměrné terestrické varianty DVB-T na DVB-RCT (RC od "Return Channel"). Ale o takovémto řešení tisková zpráva Telecomu nehovoří, zmiňuje se pouze o DVB-T.