Minulý týden: žaloby, dividenda, NAT u EDN …

Také minulý týden pokračovala kauza s žalobami a výzvami k úhradě údajných ztrát Českého Telecomu, o které jsem psal již v minulém dílu tohoto seriálu. V mezidobí jsem měl možnost si o celé věci popovídat jak s finančním ředitelem ČTc Šedivým, tak i s předsedou ČTÚ Stádníkem. Můj celkový dojem z toho je takový, že došlo k otevření příslovečné Pandořiny skříňky a k nastartování určitých dějů, které již není možné vzít zpět - a spíše dojde ještě na další pokračování. Vedení Telecomu teď podle mého názoru nemůže zůstat jen u let 2001 a 2002, ale kvůli konzistentnosti bude muset vznést obdobné požadavky i za rok 2003. Ostatně, naznačila to i zpráva ČTK ze středy minulého týdne:

Český Telecom by mohl za loňský rok požadovat po ČTÚ úhradu dalších zhruba čtyř miliard korun za ztrátu z takzvané univerzální služby. V rozhovoru pro ČTK to dnes uvedl finanční ředitel Telecomu Juraj Šedivý.

Takže za rok 2001 by Telecom chtěl cca 3 miliardy na úhradu části svých ztrát (a dosud je nárokuje formou výzvy k úhradě, zaslané MI ČR), a za rok 2002 již zažaloval regulátora kvůli částce 4,5 miliardy Kč. Pokud by Telecom nyní skutečně uplatnil požadavek na další cca 4 miliardy za rok 2003, bylo by to dohromady cca 11,5 miliardy korun - a to ještě jde jen o alikvotní část údajné ztráty, rozpočítávané podle pravidel hrazení ztráty z univerzální služby mezi Telecom a ostatní operátory, působící na trhu.

Zajímavou otázkou jistě je, kde se takovéto obrovské částky najednou vzaly. Jsou vykazovány v účetnictví a výročních zprávách Telecomu jako ztráty, resp. jako dosud nepokryté pohledávky? Já jsem je tam nenašel, ale finanční ředitel ČTc Šedivý tvrdí, že v hospodářských výsledcích obsaženy jsou a akcionáři i investoři o nich dobře vědí.

Jak se ale zdá, nic o nich neví ani regulátor. Ten tvrdí, že veškeré ztráty, které mu Telecom vykázal, řádně ověřil, rozpočítal mezi operátory působící na trhu a předepsal k úhradě. Pravda, vznikly tam určité spory, ohledně vykazování slev pro postižené, a problémy s placením ze stran alternativních operátorů (z nichž někteří ještě před zaplacením zkracovali). Ale to jsou problémy a spory o částky v řádu jednotek až desítek milionů korun, nikoli spory o miliardové ztráty.

Jak se v tom tedy vyznat? Kde je pravda, když pohledy regulátora i Telecomu jsou tak diametrálně odlišné? Lze i přes tyto odlišnosti najít nějaké alespoň trochu logické vysvětlení?

Pokusím se jedno možné vysvětlení nastínit, s tím že samozřejmě jde jen o mou vlastní interpretaci (chcete-li: spekulaci):

Stát si u Telecomu kdysi něco objednal - poskytování univerzální služby na celém území ČR - a tato objednávka dosud trvá, neboť ji stát ještě nezrušil. Stát přitom dokonce dal do zákona, že regulované ceny univerzální služby musí pokrývat oprávněné náklad a přiměřený zisk. I regulátor sedl, vzal v úvahu náklady deklarované Telecomem, a seškrtal to, co považoval za neoprávněné. Dále musel vzít v úvahu počet uživatelů univerzální služby a jejich průměrnou konzumaci, a rozpočítat náklady do měsíčních paušálů a hovorného, tak aby výnosy Telecomu z celé telefonní služby pokryly jeho oprávněné náklady a přiměřený zisk. Jenže do toho přišel rozvoj mobilních sítí a postupné otevírání telekomunikačního trhu v oblasti pevných sítí. Zákazníci ve stále větší míře využívají služeb jiných operátorů (mobilních i pevných), a naopak stále méně služeb od Českého Telecomu, kterému tak rapidně klesají výnosy. Jestliže v roce 2000 vykázal ČTc na paušálech, hovorném a příjmech od ostatních operátorů dohromady cca 36,7 miliard, v roce 2001 to bylo již jen 32,2 miliardy, a v roce 2002 již jen 26,8 miliardy. To jsou sice celková čísla, která nezahrnují jen výnosy z univerzální služby - ale obecně dokumentují výrazný pokles výnosů, v řádu miliard. Když si k tomu domyslíme, že náklady Telecomu na provoz jeho sítě a poskytování hlasových služeb sice nejsou zcela konstantní, ale klesají zřejmě mnohem pomaleji než objem poskytovaných služeb, mohlo by to vysvětlovat, kde se vzaly ony "chybějící miliardy", nyní prezentované jako ztráty.

Nejde tedy o nic jiného, než o známý "vodárenský efekt" - čím méně se něčeho konzumuje, tím více to stojí na jednotku, protože náklady na poskytování jsou konstantní, resp. závisí na objemu jen velmi málo. To by poměrně jednoduše vysvětlovalo také skutečnost, na kterou poukazují média i regulátor: že Telecom deklaruje rok od roku větší a větší fixní náklady na jednotku své sítě (na pevnou linku). Letos je to 500 Kč, před dvěma lety to mělo být 400, a v roce 1999 to mělo být 200 korun. Také by to celkem jednoduše vysvětlovalo volání Telecomu po úplném rebalancování (pokrytí všech fixních nákladů jen z paušálů) - pak by totiž další pokles "konzumace" již neohrožoval jeho výnosy. Ty by ale stále ohrožoval úbytek uživatelů, skrze odhlašování pevných linek, což by dále eskalovalo "vodárenský efekt".

Samotný Telecom se přitom s úbytem zákazníků a nástupem konkurence dokázal poprat, více rozvinout jiné služby, a nadále si držet velmi vysokou hodnotu ukazatele EBITDA. Jeho čistý zisk za rok 2001 poklesl jen relativně málo, z předchozích 6,35 mld. Kč na 6,07 mld. Kč (a v roce 2002 pokles na 4,27 mld. Kč). Jestliže nyní přišel se snahou nechat si kompenzovat úbytek zájmu o své služby (je-li výše uvedená hypotéze správná), jedná se fakticky o kompenzaci za dopady liberalizace telekomunikačního trhu - podložené zejména dosud nezrušenou objednávkou státu (povinností poskytovat univerzální službu), se závazkem pokrytí nákladů (skrze ceny pokrývající náklady a zisk).

Zda se Telecomu podaří něco takového prosadit, ukáže teprve čas - ale pokud by se tak stalo, fakticky by to znamenalo, že Telecom dostane zaplaceny služby, které sice neposkytl, ale které si zákazníci objednali a zaplatili u jiných operátorů. A pokud by chybějící miliardy byly uznány jako ztráta z univerzální služby a jako takové hrazeny, měly by je (v alikvotní části) zaplatit právě ostatní operátoři, působící na trhu.

Žaloba na Telecom

Vedle žalob a výzev, které podal Telecom, se minulý týden objevila i jedna žaloba jdoucí opačným směrem, tedy na Český Telecom. Ohlásila ji společnost eTel, a podle její tiskové zprávy je založena na třech bodech:

• Telecom měl eTelu účtovat jiné (vyšší) ceny za terminaci hovorů v mobilní síti, než jaké určil regulátor svým rozhodnutím z 27.11.2001
• Telecom měl nabízet volání do pevných sítí za maloobchodní ceny nižší, než velkoobchodní
• Telecom měl za stejné a srovnatelné služby účtovat různým operátorům různé ceny.

a požaduje náhradu škody (přesněji. vrácení bezdůvodného obohacení) ve výši 19 600 000 Kč. Jako zadostiučinění pak požaduje částku 3 000 000 Kč.

Na celé kauze je zajímavé, že citované rozhodnutí regulátora (09/PROP/2001) z 27.11.2001 se týká terminace v mobilních sítí, jejíž cenu stanovuje na 3,66 Kč. Požadavek eTelu by se ale měl týkat dobu od dubna 2001 do dubna 2002, a tedy zahrnovat i dobu před platností zmíněného rozhodnutí regulátora. Navíc se rozhodnutí regulátora týká terminace v mobilních sítích, které Telecom mohl pouze zprostředkovávat (coby operátor pevné sítě).

Odpis aktiv a dividenda

K Telecomu a ekonomickým otázkám se váže i další zpráva z minulého týdne. Jak v rozhovoru pro ČTK uvedl finanční ředitel ČTc Juraj Šedivý, firma zřejmě bude vyplácet dividendu z nerozděleného zisku z minulých let (ve výši 50 až 70 procent konsolidovaného čistého zisku). A to i přesto, že Telecom předpokládá, že zřejmě bude muset odepsat za rok 2003 část investic do své sítě kvůli nízké návratnosti způsobené regulačním prostředím:

Výše ztráty bude záviset na jednáních s Českým telekomunikačním úřadem, který by měl navrhnout postup regulace v oblasti cen v příštích letech, uvedl Šedivý.

Eurotel Data Nonstop bude přes NAT

Společnost Eurotel zavede od 1. března u svých služeb Eurotel GPRS Mobile Internet mechanismus dynamického překladu adres (NAT), a to ve variantě mapující větší počet privátních adres do menšího počtu adres veřejných (jde o řešení označované také jako NAT/PAT (PAT, od Port Address Translation). Důvodem je potřeba šetřit veřejnými IP adresami:

Přestože máme přidělený poměrně velký blok IP adres, podle mezinárodně stanovených politik jsme nuceni využívat veřejný adresní prostor hospodárně a k přidělování adres našim zákazníkům přistupovat konzervativně.

Eurotel by měl mít od RIPE NCC přidělen CIDR blok 160.218.0.0/16, což odpovídá jedné dřívější adrese třídy B, s 65 536 individuálními IP adresami. Pokud se tedy současný počet zákazníků služby Data Nonstop pohybuje někde mezi 40 a 50 tisíci, a další IP adresy již Eurotel nemá k dispozici, pak asi je opravdu na místě začít s nimi šetřit.

Zavedení popsané verze NAT-u by nemělo omezit použitelnost základních služeb typu stahování pošty či brouzdání WWW stránkami. Může však znemožnit použití některých méně běžných služeb, resp. protokolů. Pro uživatele, kteří je potřebují, zůstanou k dispozici dvě řešení:

• využití APN internet.open, za jednorázový aktivační poplatek 495 kč (bez DPH)
• přidělení statické IP adresy, které se i nadále obejde bez NAT-u (měsíčně za 210 Kč)