Flame war

Určitě je znáte - lidi, kteří nikdy nedokáží mlčet, a ke všemu musí něco říci. Jsou to lidé, kteří nevynechají žádnou příležitost dát o sobě vědět a vyslovit se k tématu diskuse, i kdyby snad mělo jít jen o pouhé přitakání typu „já si to myslím také". Někteří z nich najdou úspěšné uplatnění v politice, zatímco jiní píší do novin a časopisů, a ještě jiní pak jen otravují své okolí. A co teprve když takovíto lidé přijdou na chuť elektronické poště, nebo dokonce zjistí co jsou zač elektronické konference a tzv. síťové news?

Jednou ze zajímavých schopností dnešních globálních počítačových sítí je možnost rozesílat zprávy v elektronické formě „na všechny možné strany". Jeden konkrétní mechanismus představují tzv. elektronické konference, o kterých se můžete podrobněji dočíst v dnešních Toulkách Internetem. Druhý mechanismus pak představují tzv. síťové news, které se od elektronických konferencí poněkud liší svým konkrétním způsobem fungování. Pro nás však dnes bude podstatné především to, co mají oba mechanismy společné - schopnost rozeslat příspěvek jednoho autora celé skupině příjemců, zapojených do diskuse na určité téma. To pak platí i obráceně - každý příjemce může odpovědět na příspěvek někoho jiného, a svou odpověď přitom může opět rozeslat všem. Shrnuto a podtrženo: co kdo „pronese", to „slyší" všichni ostatní účastníci diskuse, včetně odpovědí, odpovědí na odpovědi atd.. No a to si někteří lidé samozřejmě nemohou nechat ujít.

V elektronických konferencích (a stejně tak v rámci síťových news) proto velmi často dochází k situacím, kdy jeden příspěvek vyvolá celou řadu odpovědí, které zase samy vyprovokují další odpovědi, až vzniká celá lavina, která obvykle končí do ztracena až díky tomu, že se objeví něco aktuálnějšího, co upoutá pozornost diskutujících. Většinou přitom jde o věcné diskuse, ve kterých se mohou objevit zajímavé názory, důležité informace, ve kterých se mohou vytříbit a ujasnit názory, vytvořit společný konsensus apod.

Zcela zákonitě ale musí docházet i k situacím, kdy se diskuse dostane poněkud mimo čistě věcnou polohu, a diskutující se začnou vzájemně přít, či ještě ostřeji se střetávat. Obvykle k tomu stačí velmi málo - často i nevinný a upřímně míněný příspěvek, který někomu „šlápne na kuří oko", či jiným způsobem jej „vytočí". Dotyčný (či spíše: dotčený) pak začne sršit oheň a blesky, a v písemné formě je pošle jako svou odpověď - samozřejmě nikoli pouze adresně autorovi původní zprávy, ale naopak takovým způsobem, aby to „slyšeli všichni". Zřejmě ne zcela bezdůvodně se takovýmto odpovědím v angličtině říká flames (což v doslovném překladu znamená plamen, šleh, prudký cit, vášeň, ohnivě rudou barvu atd.). Pokud pak narazí kosa na kámen, a původní autor si nenechá nic líbit, strhne se celá písemná přestřelka, které se příznačně říká flame war. Díky možnostem a schopnostem počítačových sítí přitom celou přestřelku mohou syšet i další lidé, a mohou se do ní samozřejmě i zapojit, takže z toho může být někdy až opravdová slovní válka.

Důvody, kvůli kterým slovní přestřelky (flame wars) vznikají, mohou být opravdu velmi různé. Někdy stačí, aby se některý nováček spletl, a z neznalosti poslal svou přihlášku do určité elektronické konference nikoli tam kam by měl (na adresu správce konference, který je kompetentní přihláškl přijímat), ale místo toho ji pošle na tu adresu, kam se mají posílat samotné příspěvky do diskuse. Přihláška nešťastného nováčka je pak většinou automaticky rozeslána všem účastníkům diskuse, a velmi často se najde někdo, kdo za to původnímu autorovi patřičně vynadá. Skutečně ostré přestřelky však vznikají spíše z jiných důvodů, než z omylů či neznalosti. Někdy si o to původní autor přímo koleduje - například když v diskusní skupině členů spolku MENSA pronese něco ve smyslu „jste všichni hloupí" apod. Jindy zase může jít o zvláštní žerty - z historie sítě Usenet (v rámci které jsou provozovány tzv. síťové news) je znám případ člověka, který se zapojil do diskusní skupiny milovníků domácích koček. Začal s nesmělým dotazem na to, jak se má chovat, když na něj kočičí miláček jeho přítelkyně neustále útočí. Dostal mnoho zasvěcených a užitečných rad jak se s kočkou spřátelit, a s postupující diskusí stále podrobněji popisoval své problémy, až nakonec na sebe prozdradil, že kočku své přítelkyně nechal utratit. To, co se pak strhlo, bylo ještě více než jen plnokrevnou slovní přestřelkou typu flame war - než stačilo vyjít najevo, že šlo jen o nejapný žert a vše bylo smyšleno, někteří zvláště „vytočení" milovníci koček stihli na vtipálka podat trestní oznámení přímo v místě jeho bydliště.

Podívejme se ale teď na celou věc z poněkud jiného pohledu - jak se má člověk zachovat, když jej nějaký příspěvek opravdu „vytočí"? Jedna z velmi moudrých zásad „síťové etikety" říká, že člověk by neměl nikdy odpovídat s horkou hlavou. Díky nespřaženému (off-line) fungování elektronické pošty (i síťových news) to naštěstí je možné - lze ponechat došlou zprávu ve své poštovní přihrádce či některém tzv. folderu, a vrátit se k ní až po vychladnutí vášní a poklesnutí hladiny adrenalinu v krvi. Nebo, když už se opravdu nemůžete udržet a musíte zareagovat ihned, snažte se alespoň pozdržet odeslání své odpovědi. Je docela pravděpodobné, že když se k ní později vrátíte, budete chtít některé své formulace poněkud upravit.