Workgroup
Dát dohromady partu šikovných lidí, kteří by společnými silami řešili určitý úkol či určité zadání, je v mnoha případech pořádným oříškem - již jen proto, že shromáždit je na jednom místě v prostoru i čase může být prakticky nemožné. Zvláště jsou-li to lidé, kteří opravdu něco umí, a bývají proto velmi zaměstnáni.
Naštěstí dnešní výpočetní technika, podporovaná možnostmi soudobých telekomunikačních technologií, dokáže i zde vyjít vstříc. Jak jsme si uváděli v minulém vydání této rubriky (na téma: Groupware), existují již i takové prostředky, které umožňují „dát dohromady" a zprostředkovat vzájemnou součinnost lidem, kteří se vůbec nemusí nacházet na stejném místě, a dokonce se spolupráci s ostatními nemohou věnovat ve stejném čase. Vedle toho samozřejmě existuje celá řada praktických nástrojů a prostředků, které vzájemnou spolupráci více lidí podporují a zefektivňují ji - ať již se tito lidé nachází „vedle sebe" či nikoli.
Rozdílnost časových a prostorových dispozic lidí, kteří se mají podílet na určité společné činnosti, tedy již nemusí být nepřekonatelným oříškem, i když asi vždy zůstane určitým handicapem. Při sestavování skupin lidí, kteří mají být pověřeni společným řešením určitého úkolu, však již není nepřekonatelným problémem. Navíc, díky existenci nástrojů pro efektivní spolupráci v rámci různě velkých kolektivů lidí, je možné postupovat mnohem pružněji při sestavování jednotlivých pracovních skupin a dimenzovat je tak, aby byly co možná nejefektivnější. Tedy například tak, aby si sebou nenesly zbytečnou zátěž, která by jinak byla nezbytná například pro jejich interní komunikaci, pro organizační zabezpečení apod.
Také díky těmto možnostem se stále častěji setkáváme s tím, že příslušné pracovní skupiny vznikají mnohdy čistě účelově a jako dočasná seskupení - například pro realizaci určité konkrétní zakázky, konkrétního projektu apod. - a po vyřešení zadaného úkolu zase zanikají. Příslušné pracovní skupiny také mohou vznikat „napříč" obvyklým organizačním členěním na různá oddělení, divize, či jiné útvary, a mohou tedy účelově sdružovat lidi, kteří jinak nemusí mít mnoho společného.
V angličtině se pro označování takovýchto pracovních skupin - ať již vytvořených účelově, s omezenou dobou existence, či naopak trvalého charakteru - vžil termín workgroup.
Mnohdy je ale termín „workgroup" používán spíše jako přívlastek, který vyjadřuje velikost určitého řešení, naznačuje pro jak velkou zátěž je dimenzován, případně pro jaký styl práce je určen. Například když výrobci aktivních prvků (všelijakých hub-ů, směrovačů apod.) vyrábí celou škálu různě dimenzovaných modelů, pak ty nejvýkonnější obvykle označují přívlastkem „enterprise" (ve smyslu: pro úroveň celé firmy, organizace apod.) středně výkonné jako „departmental" (ve smyslu: pro úroveň oddělení), zatímco produkty na nejnižším stupni celé škály označují právě přívlastkem „workgroup".
Poněkud jiný je význam přídomku „for Workgroups", kterým je opatřena nejnovější verze oblíbených MS Windows. Tento přídomek má zdůraznit skutečnost, že daná verze MS Windows je vedle svých běžných funkcí vybavena také nástroji pro podporu činností a aktivit, ke kterým obvykle dochází v rámci pracovních skupin - vedle prostředků pro realizaci peer-to-peer sítě, umožňujících mj. i sdílení schránek (tzv. clipboardů), to jsou především základní nástroje z kategorie groupware: elektronická pošta, prostředky pro interaktivní komunikaci a prostředky pro skupinové plánování.