Vyšlo v měsíčníku Mobil &Wireless, č. 4/2005
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b05/b0500401.php3

MP3 přehrávač, ale pro dokumenty

Mobilita dnes vládne světu. Mobilní jsou malé telefony i plnohodnotné počítače (notebooky). Stále mi však chybí jakási "prostřední mobilita" - takové zařízení, které by mělo displej velikosti papírového časopisu, bylo asi tak stejně tenké a těžké, a hlavně se z něj dalo číst. Třeba při kávě, při pohodlném usazení v křesle atd. Funkčnost takového zařízení by stačila minimální - jen "nacucnout" nějaký dokument z jiného počítače a pak jej zobrazit. Podobně jako u MP3 přehrávačů ….

Určitě jste se s tím také již setkali - s vizemi "bezpapírové" budoucnosti, ve které už je odzvoněno klasickým papírovým novinám, časopisům i celým knihám, a lidé místo nich čtou vše přímo z displejů svých elektronických zařízení. No, neviděl bych to tak horké, papír zde bude ještě dlouho a pořád bude mít své přednosti a výhody.

Na druhou stranu je ale pravda i to, že čím dál více nejrůznějších materiálů je k dispozici v elektronické podobě, a jejich zpracování (nejen čtení, ale třeba i opatřování poznámkami, zvýrazňování částí textu atd.) je čím dál tím jednodušší a praktičtější právě v elektronické formě. Navíc zde máte k dispozici čím dál tím více užitečných pomůcek a nástrojů, které v papírovém světě nemají obdoby. Od "obyčejného" plnotextového vyhledávání, až třeba po podporu revizí, správy verzí atd.

Proč ale lidé tyto možnosti nevyužívají? Proč si cokoli jen trochu většího raději nejdříve vytisknou, a teprve pak zpracovávají (čtou atd.)? Je důvodem naše lidská setrvačnost, která nás po staletích vzájemného soužití stále ještě přitahuje k papíru? Nebo je to naše fyziologie, která protestuje proti čtení z obrazovky zvýšenou únavou očí, častou bolestí hlavy apod. Nebo je chyba v nedokonalosti zobrazovacích technologií, a to jak hardwarových (konstrukce displejů), tak i softwarových (nedokonalé vykreslování, alias rendering, uzpůsobené potřebám pohodlného čtení)?

Nedomnívám se, že by hlavní příčina byla zde. Dnešní displeje jsou už velmi kvalitní a dostatečně ergonomické. Také softwarové technologie pro rendering (vykreslování) dokáží vycházet vstříc potřebám "čtení přímo z obrazovky", a samy se stávají běžnou komoditou. Třeba poslední verze i u nás nejpoužívanějšího kancelářského balíku (abych nemusel MS Office explicitně jmenovat) už zahrnuje režim práce s dokumenty, určený právě pro jejich pohodlné čtení přímo z obrazovky.

Hlavní problém vidím někde jinde: v absenci vhodného zařízení, ze kterého by se texty v elektronické podobě (a třeba i s různými multimediálními doplňky, včetně zvuku a obrazu) daly pohodlně číst a dále zpracovávat.

Dnešní mobily, a s nimi i zařízení typu PDA, se k tomu nehodí. Jejich miniaturní displeje asi stačí na SMSky, MMSky a nějaké krátké aktuální zprávy, ale rozhodně ne na rozsáhlejší dokumenty. Pak není dlouho nic, a teprve potom nastupují klasické počítače s plnohodnotným displejem, ať již v nepřenosné podobě (stolní počítače), či v podobě přenosné (notebooky).

Nepřenosné stolní počítače nabízí vedle velkého displeje vše potřebné (výpočetní sílu, konektivitu atd.). Mají ale jednu zásadní vadu: uživatel musí "jít k nim" a "být u nich".

Jinak jsou na tom notebooky. Ty už si uživatel může "vzít sebou", kamkoli jde. Třeba i do křesla se s nim i můžete usadit. Ale bude to pohodlné? Když budete chtít jen číst, využijete fakticky jen displej svého notebooku, ale tělo notebooku od něj neoddělíte. Takže si nejspíše nějak položíte celý notebook na klín, rukama jej budete přidržovat, a přitom budete číst z displeje. Bude to něco úplně jiného, podstatně méně přirozeného a také podstatně méně pohodlného, než kdybyste měli v ruce jen papírový výtisk či nějaký časopis. Teď si k tomu představte třeba ještě šálek kávy ….

Pravda, existují i tzv. tablety (Tablet PC). Tedy počítače, které vypadají jen jako samostatný displej od notebooku, zatímco klávesnici nemají buď vůbec, nebo jen v externím provedení. Takovéto zařízení už lze uchopit a držet podobně jako klasický kus papíru, a třeba si s ním i pohodlně sednout do křesla. Navíc mají ještě jednu důležitou schopnost - umí otočit obraz z "vodorovné" polohy (tzv. landscape) do polohy "svislé" (tzv. portrait), lépe odpovídající klasickým tiskovinám.

Ani tablety však zdaleka nejsou ideální zařízení pro potřeby čtení přímo z displeje. Většinou jsou stále ještě moc těžké, než aby se daly pohodlně držet v jedné ruce. Ale to by se díky technologickému pokroku mohlo brzy změnit.

Horší je něco jiného. To, že tablety jsou "ohroženým druhem" a hrozí jim vyhynutí. Sice se vyrábí, ale jen v malých sériích. Také proto jsou dost drahé, a jejich další perspektiva není moc růžová.

Za svůj neúspěch mohou tablety poděkovat také své snaze být "plnohodnotným zařízením", které ztrátu klávesnice kompenzuje podporou ručního písma a jeho rozpoznávání. No a to se zatím daří jen s nepříliš velkými úspěchy - a je to dost nespolehlivé a také drahé. Navíc zbytečné.

Pro potřeby snadného a pohodlného čtení přímo z displeje by to chtělo nějaký výrazně odlehčený tablet. A to odlehčený jak fyzicky (s podstatně nižší hmotností), tak i co do vybavenosti jeho operačního systému a aplikací. Vlastně by stačila jen jedna aplikace, pro zobrazování dokumentů různých formátů. Naopak rozpoznávání rukou psaného písma by pro pouhou "čtečku" bylo zbytečné. Displej by byl dotykový, a když už by uživatel potřeboval vyťukat nějakou adresu, název dokumentu či krátkou poznámku, mohl by k tomu použít ukazovátko (stylus) a jednoduchou "klávesnici na obrazovce".

Všechno ostatní by pro takovouto "čtečku" mohl řešit nějaký jiný počítač. S ním by čtečka mohla komunikovat nejlépe bezdrátově, a chovat se jako jeho externí periferie. Uživatel by si do své čtečky mohl uložit různé dokumenty, a kdykoli později si je pak ve čtečce prohlížet. Fungovalo by to podobně jako dnešní MP3 přehrávače, jen ne pro hudbu ve formátu MP3, ale pro dokumenty v různých formátech. A nejspíše i pro WWW stránky, kterými by se uživatel mohl brouzdat, pokud by jeho čtečka měla k dispozici konektivitu do Internetu.