Základem všeho jsou služby

Pro koncové uživatelé jistě nejsou otázky technického řešení a celkové koncepce příliš zajímavé. Mnohem důležitější je pro ně otázka: co jim CESNET přinese?

Zde je dobré si uvědomit, že CESNET sám o sobě je pouze komunikační infrastrukturou, a jako takový nabízí vlastně jen jedinou službu - přenos dat. Všechno ostatní je záležitostí uzlových počítačů, které jsou prostřednictvím CESNETu přístupné. Pokud jde o "místní" počítače, připojené v rámci ČR k CESNETu přímo, zde je nabídka ještě relativně skromná, i když zdaleka ne nezajímavá. Do budoucna se však bude jistě rozšiřovat, čemuž mají napomoci také další účelové projekty, navazující na základní projekt sítě CESNET, a orientované již na vlastní poskytování služeb.

V současné době je ale pro tuzemské uživatele jistě mnohem atraktivnější využití CESNETu jako přístupové cesty do zahraničních počítačových sítí, především pak do Internetu. Pokusme se nyní stručně vyjmenovat, co všechno je možné tímto způsobem získat:

Internet poskytuje mnoho různých služeb. Přední místo však mezi nimi zaujímá elektronická pošta, vzdálené přihlašování (remote login) a interaktivní přenos souborů (prostřednictvím protokolu ftp). Tyto tři služby jsou pak prostředkem k poskytování dalších atraktivních služeb. Například pomocí elektronické pošty si můžeme dopisovat s kolegou u sousedního stolu či na druhé straně zeměkoule, a vyměňovat si s ním zkušenosti, nejnovější odborné poznatky apod. Elektronická pošta je však i "nosným mechanismem" pro nejrůznější diskusní fóra - konference, diskusní kluby apod., při kterých si své názory vzájemně vyměňují celé komunity specificky zaměřených odborníků. Jen samotné seznamy takovýchto konferencí v rámci Internetu jsou velmi obsáhlé materiály. Elektronická pošta je ale také prostředkem pro propagaci nejrůznějších setkání, seminářů, konferencí, workshopů, nabídek stáží, výměnných odborných pobytů, nabídky stipendií apod.

Zajímavou službou je možnost vzdáleného přihlašování, anglicky označovaná jako "remote login". Zde je vlastně síť využívána opět jen jako propojovací prostředek, díky kterému se uživatel jednoho počítače dostává do pozice uživatele, který "sedí" přímo u terminálu jiného počítače - například na opačné straně zeměkoule. Tímto způsobem pak má přístup prakticky ke všem službám, které tento počítač nabízí: k nejrůznějším informačním systémům, knihovnám a databázím univerzit a dalších institucí, které pokrývají snad každý obor lidské činnosti. Vzdálené přihlašování, případně v kombinaci se vzdáleným zadáváním úloh, pak také umožňuje využívat výpočetní i jiné kapacity uzlových počítačů v celém Internetu. Je možné například to, aby uživatel "počítal z Prahy v USA" - tedy aby uživatel, který je právě v Praze, mohl zpracovávat své úlohy na počítači, který se nachází např. v USA (samozřejmě pokud k tomu má potřebná přístupová práva).

Mechanismus interaktivního přenosu souborů, zajišťovaný protokolem ftp (file transfer protocol) pak uživatelům zpřístupňuje nevyčerpatelné zásoby nejrůznějších volně šiřitelných programů, textů, obrázků a dalších programových objektů, které se nachází v nepřeberném množství archivů Internetu.

Samotné hledání něčeho konkrétního v tak ohromné studnici, jakou Internet bezesporu je, však může být přímo nadlidským úkolem. Proto se v poslední době stávají velmi populární služby, které slouží potřebám vyhledávání nejrůznějších zdrojů v rámci Internetu.

Tím ovšem výčet služeb Internetu zdaleka nekončí. Jejich podrobnější popis by si ale zasloužil spíše samostatnou knižní publikaci.

Po CESNET-u i komerčně

Ve své stávající podobě je tedy CESNET sítí, vybudovanou a provozovanou za peníze českého resortu školství, a určenou výhradně akademickým a vědeckovýzkumným institucím (které za její využití v současné době nic neplatí). Prostřednictvím CESNET-u pak mají tyto instituce přístup do dalších sítí, především do Internetu.

O přístup k Internetu (a počítačovým sítím vůbec) však mají velký zájem i mnohé nevýdělečné i čistě komerční instituce. Přístup jednotlivých komerčních institucí i celých počítačových sítí, pracujících na komerčním základě, přitom je možný, a ve světě je již naprosto běžný, jak ostatně dokládá i vložený článek "Kam spěje Internet?". Po technické stránce by CESNET mohl v rámci ČR sloužit jako přístupová cesta k Internetu i pro jiné, než jen čistě akademické instituce. Nemůže to ovšem činit na komerčním základě a pro veřejnost, protože na tuto činnost má od státu monopol společnost EuroTel.

Jedinou možností je získat licenci na poskytování přenosových služeb, ale nikoli pro veřejnost - jen pro uzavřený okruh uživatelů. Těmi by například mohly být různé spolupracující organizace, nevýdělečné vědecké organizace, nadace apod. Tímto směrem se CESNET chce ubírat, a získanými finančními prostředky odlehčit značně napjatému rozpočtu ve školství, které dosud veškeré náklady na CESNET nese samo (a do budoucna by je také již při vší snaze již nemuselo být schopné unést). O nezbytnou licenci již má CESNET také zažádáno. Dosud ovšem bezvýsledně.

A co dál?

Závěrečná oponentura celého projektu CESNET úspěšně proběhla v únoru letošního roku. Mohla konstatovat, že byl vykonán obrovský kus práce. Současně ale musela konstatovat, že spousta práce je teprve na obzoru - hlavně v oblasti poskytování služeb, v přípravě správců navazujících sítí, vzdělávání koncových uživatelů a dalších oblastech. Za tímto účelem již také byly ustaveny pracovní skupiny odborníků, a na MŠMT ČR byla podána řada přihlášek projektů, které tyto naléhavé úkoly chtějí řešit.

Snad nejaktuálnější je ale urychlené vytvoření síťové organizace, která by měla páteřní síť převzít a zajišťovat její provoz, a vystupovat také jako zástupce České republiky v nejrůznějších světových síťových organizacích. S tím pak úzce souvisí i finanční otázky provozního a materiálního zajištění celé páteřní sítě.

Topologie CESNETu v polovině roku 1993

(poznámka: s nástupem Cesnetu a Internetu byly tyto uzly postupně vyřazovány z provozu. J.P.)