Vyšlo v Softwarových novinách č. 3/99, v březnu 1999
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a903s200/a903s212.php3

Regulace poptávky

Na tarifu Internet 99 je velmi důležité to, že je velmi rozdílný v závislosti na denní době - zatímco ve III. Internetovém pásmu (od 21 hodiny večerní do 7 hodiny ranní a po celé weekendy a svátky ) je relativně nízký, v době silného provozu (v pracovní dny od 7 hodin do 17 hodin) je naopak relativně velmi vysoký. Efekt této rozdílné výhodnosti v závislosti na denní době je zřejmý - vytváří tlak na uživatele, aby se k Internetu připojovali mimo pracovní dobu, v nočních hodinách a o weekendech. Ostatně, tisková mluvčí Telecomu Dana Dvořáková to v jednom rozhovoru pro ČTK řekla zcela na rovinu:

Cílem návrhu Internet 99 bylo podle mluvčí Dany Dvořákové především zvýhodnit soukromé uživatele, kteří se na Internet připojují večer a o víkendech. Snížení ceny v době silného provozu a následný nárůst připojení by podle mluvčí byl pro síť neúnosný.

Na tomto vysvětlení je velmi pikantní odkaz na propustnost sítě - jestliže SPT Telecom investoval miliardové částky (podle jednoho výroku svého generálního ředitele šlo o stovky miliard) do modernizace celé telefonní sítě, pak je jistě otázkou kam se tyto nemalé peníze poděly, když výsledná síť neunese žádné zvýšení zátěže v důsledku "internetového provozu".

Důvodem pro zavedení takto odlišných preferencí v závislosti na denní (a noční) době skutečně může být snaha Telecomu regulovat poptávku po Internetu (usměrňovat ji do pozdních nočních hodin), a tím dosáhnout rovnoměrnějšího vytížení své telefonní sítě. Vedle toho je ale nutné počítat i s tím, že mnoho komutovaných uživatelů nemá možnost přesunout svou práci s Internetem na pozdní noční hodiny a weekendy, například proto že Internet používají ke své práci, během své pracovní doby. Pro takovéto uživatele je tarif Internet 99 relativně nejméně výhodný (oproti těm, kteří mohou počkat na noční hodiny), a při snaze o úsporné chování je dokonce méně výhodný než "obyčejný" telefonní tarif pro rok 1999 (právě kvůli sestavovacímu poplatku).

Sečteno a podtrženo to vše znamená, že skrze tarif Internet 99 Telecom vyšel vstříc "domácím" uživatelům Internetu, kterým skutečně poskytnul určité zvýhodnění (samozřejmě až na možnost úsporného chování, které je eliminováno sestavovacím poplatkem). Současně si ale Telecom vše vynahradil na "firemních" uživatelích, u kterých zřejmě oprávněně předpokládá, že přeci jen budou schopni platit větší sumy peněz za služby, které ke svému fungování nezbytně potřebují a nemají možnost si je obstarat jinde a levněji. Dostatečně věrohodné statistiky o vzájemném poměru takovýchto ůdomácích" a "firemních" uživatelů nejsou k dispozici, a tak lze jen spekulovat kterých je více a kterých méně. Ale možná to není až tak důležité, protože podstatnější je jiný aspekt: "domácí" uživatelé mají díky tarifu Internet 99 přeci jen určitou motivaci k tomu, aby se k Internetu připojovali a pracovali s ním. Takže v tomto segmentu "internetového trhu" je asi možné uvažovat o nějakém nárůstu. Naproti tomu na "firemní" uživatele působí tarif Internet 99 nutně protirůstově. Přitom tito "firemní" uživatelé jsou povětšinou z řad malých a středních firem, a firem začínajících s Internetem (protože těm větším či zkušenějším se vyplatí připojení pevnou linkou). Tyto firemní uživatele zavedení tarifu Internet 99 nijak nezvýhodňuje, a kvůli sestavovacímu poplatku je dokonce znevýhodňuje.