Už i Vodafone využil změny zákona v kauze okleštění
Počínaje 1. lednem si už i Vodafone bude účtovat smluvní pokuty (paušální odškodnění) za každý zbývající měsíc v plné výši, místo dosavadní pětiny. Ovšem jen u zákazníků s novou smlouvou, nikoli u těch se starší smlouvou.
K 1. lednu 2015 došlo u českého Vodafone k řadě změn. Tou asi největší je změna jeho sídla, kvůli které by se měly (alespoň formálně) změnit vlastně všechny smluvní dokumenty operátora. Kromě toho Vodafone již k 7.11.2014 změnil řadu smluvních ustanovení, obsažených v dokumentu „Podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu“. S účinností od 1.1.2015 pak začaly platit nové Všeobecné podmínky, které operátor zveřejnil s potřebným předstihem.
Všechny výše uvedené změny jsem podrobněji popisoval již počátkem prosince v tomto článku zde na Lupě. Nicméně žádná z nich se ještě netýkala kauzy tzv. okleštění. Tedy využití možností, které operátorům přinesla novela zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích – provedená skrze zákon č. 258/2014 Sb., s účinností od 4.12.2014. To u Vodafone přichází až nyní, s účinností od 1.1.2015.
Co se mění?
Každý z trojice našich mobilních operátorů má své smluvní vztahy „postaveny“ trochu jinak. A tak třeba O2, který očividně „hodně spěchal“, musel změnit své Všeobecné smluvní podmínky. Učinil tak hned, jakmile mohl, s účinností „ještě ten samý den“ (4.12.2014). A aby dostál požadavkům zákona, koncipovat svou změnu tak, že nových zákazníků se změny dotknou ihned, zatímco těch stávajících až za měsíc od okamžiku, kdy o nich budou informováni. Podrobněji viz tento můj článek.
To Vodafone nemusel měnit své Všeobecné podmínky, protože ty u něj neřeší otázky týkající se smluv na dobu určitou. Tato problematika je u Vodafone řešena v již zmiňovaném samostatném dokumentu s názvem „Podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu“, který je pochopitelně také součástí celého smluvního vztahu se zákazníkem. Vodafone tento dokument naposledy měnil k již zmiňovanému termínu 7.11.2014 – ale to bylo ještě před účinností onoho „okleštění“.
Nová verze dokumentu „Podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu“, účinná od 1.1.2015, se na webu operátora objevila také teprve s přelomem roku. A již využívá možností, které „oklešťující“ novela přinesla. V čem a jak, ukazuje následující „rozdílový“ obrázek: přeškrtnuté jsou vypuštěné části, podtržené naopak části nově přidané.
Zde konkrétně jde o situaci, kdy zákazník využije svého práva na výpověď smlouvy na dobu určitou, a musí za to operátorovi zaplatit určitou „kompenzaci“. Tzv. Husákova novela tuto kompenzaci zastropovala na jednu pětinu měsíčních paušálů (za každý zbývající měsíc), a to pro všechny kategorie zákazníků (účastníků). Nynější „oklešťující“ novela pak s účinností od 4.12.2014 omezila toto zastropování jen na ty uživatele, kteří jsou spotřebiteli. No a tak Vodafone nově také rozlišuje, zda jde o spotřebitele (kterého se nadále týká ona jedna pětina, viz bod 3.1), nebo o zákazníka, který není spotřebitelem (ale může být např. drobným podnikatelem, živnostníkem, nebo také velkou firmou).
Zde, u zákazníků, co nejsou spotřebiteli, ale Vodafone dále rozlišuje, zda takovýto zákazník má ještě „starší“ smlouvu (uzavřenou před 31.12.2014 včetně), nebo novější – a v prvním případě se jej nadále týká zastropování na jednu pětinu (bod 3.2.), zatímco ve druhém případě (bod 3.3.) již nikoli.
To je zajímavá odlišnost o toho, jak stejný aspekt pojala O2: to v požadování plné výše (místo jedné pětiny) nerozlišuje mezi „starou“ a „novou“ smlouvou, resp. neohlíží se na datum jejího uzavření (po uplynutí měsíčního „přechodného“ období). O důvodech lze jen spekulovat – a možná to souvisí i s tím, že Vodafone nechtěl „změnit podstatné náležitosti smlouvy, tak aby přinesly zhoršení postavení (již existujících) zákazníků“. Protože to by i podle „okleštěného“ (novelizovaného) zákona bylo důvodem pro to, aby zákazník mohl ukončit svou dosavadní smlouvu zcela bez sankcí.
Je zde ovšem důležitá výjimka: možnost ukončit smlouvu bez sankcí se netýká takových změn na straně operátorů, které souvisí se změnami zákonů (či nařízení ze strany regulátora). Zde to skutečně je pouze „v souvislosti se změnou zákona“, a nikoli „v důsledku zákona“ – protože ona „oklešťující“ novela operátorům příslušné změny nenařídila, ale pouze je umožnila.
No a zde se možná projevil odlišný názor různých operátorů na to, jaké to má praktické důsledky: zda je v popisovaném ohledu rozdíl mezi změnou zákonem pouze umožněnou a změnou skutečně nařízenou, resp. vynucenou. O2 asi moc nespekulovala a nové možnosti využila hned. Vodafone možná nějakou dobu vše řešil a konzultoval. A T-Mobile, který dosud na „oklešťující“ novelu nereagoval, možná stále ještě řeší právní aspekty.
Co s neplatiči?
Celá „oklešťující“ novela ovšem neřeší jen výši smluvní pokuty pro případ výpovědi ze strany zákazníka. Řeší i situace, kdy smlouvu ukončuje operátor, pro porušení povinností ze strany zákazníka. Obvykle jde o situaci, kdy zákazník se smlouvou na dobu určitou operátorovi nezaplatí za již poskytnuté služby – a operátor se dožaduje jak doplacení dlužných částek, tak i smluvní pokuty za zbývající měsíce do konce původně sjednané doby trvání smlouvy.
I zde přitom tzv. Husákova novela zastropovala výši této smluvní pokuty (za zbývající měsíce) na jednu pětinu, a to pro všechny kategorie zákazníků. A nynější „oklešťující“ novela toto zastropování zredukovala jen na spotřebitele.
Jak jsem ale již popisoval v jiném z předchozích článků, Vodafone si našel „cestičku“ k tomu, aby v takovýchto situacích – a to i za platnosti Husákovy novely a ještě před účinností nynější „oklešťující“ novely - stále požadoval smluvní pokutu v plné výši, a nikoli ve výši jedné pětiny. Podstatou jeho „triku“ spočívá v tom, že místo toho, aby smlouvu s neplatícím zákazníkem vypovídal, od ní odstupuje. A tím využívá toho, že Husákova novela v relevantním kontextu zmiňuje pouze formu výpovědi, ale nikoli formu odstoupení.
Zřejmě právě proto nyní Vodafone nijak nevyužívá oné další možnosti, které mu „oklešťující“ novela dává – aby si účtoval smluvní pokuty v plné výši alespoň od těch zákazníků, kteří nejsou spotřebiteli. Proč by to také dělal, když si již dříve našel způsob, jak požadovat plnou výši po všech zákaznících včetně spotřebitelů.
Ukončení smlouvy zcela bez sankcí?
Nejkontroverznější změna, kterou přinesla „oklešťující“ novela, se týká změn smluvních podmínek, jednostranně přijímaných operátorem, a možnosti zákazníka ukončit smlouvu zcela bez sankcí při takovýchto změnách. Konkrétně jde o redukci tohoto práva jen na případy „„podstatné změny, vedoucí ke zhoršení účastníka“.
Ve smluvní dokumentaci Vodafone jsem ale nenašel žádné ustanovení, které by se této situace (možnosti ukončit smlouvu zcela bez sankcí, při změnách smluvních podmínek) explicitně týkalo a řešilo ji. To pochopitelně neznamená, že by se příslušná právní úprava na zákazníky Vodafone nevztahovala. Samozřejmě se na ně vztahuje také, v aktuálně platné podobě. Jen s jejich změnou v zákoně nemusel Vodafone na svých smluvních podmínkách nic měnit.
Trochu jinak je tomu s dalšími změnami, které „oklešťující“ novela přinesla. Konkrétně u sjednávání smluv na dálku, kdy operátor musí novému zákazníkovi poskytnout informace o podstatných náležitostech smlouvy – ale nově, díky „oklešťující“ novele, již jen spotřebitelům, a nikoli již ostatním kategoriím zákazníků.
Vodafone přitom již při předchozí změně svých Podmínek služeb a zboží za zvýhodněnou cenu (k 7.11.2014) poměrně podrobně popsal jednotlivé možnosti uzavírání smluv na dobu určitou. A nerozlišuje zde mezi spotřebiteli a těmi, kteří spotřebiteli nejsou. Nyní tuto pasáž ponechal beze změny.
Na druhou stranu je otázkou, zda zde Vodafone naplňuje požadavky zákona, když o zaslání smlouvy (snad tedy i se všemi podstatnými náležitostmi) hovoří jen u uzavírání smluv na dálku skrze listovní poštu. U ostatních variant již nikoli. Navíc u sjednávání přes eshop, svou samoobsluhu či pomocí mobilní aplikace Vodafone přímo požaduje, aby zákazník explicitně potvrdil, že se seznámil s podmínkami a souhlasí s nimi.
Navíc příslušná pasáž je v Podmínkách služeb a zboží za zvýhodněnou cenu zatížena docela zvláštní textovou chybou, jak ukazuje následující obrázek (a na něm zvýrazněná část).
Takovéto chyby se samozřejmě mohou stávat. Neměly by ale zůstávat bez povšimnutí a opravy u zásadních právních dokumentů, které určitě prochází řadou kontrol a schvalování. A už vůbec by takovéto chyby neměly zůstávat bez povšimnutí přes změny verzí dokumentu – stejná chyba totiž byla obsažena i v předchozí verzi Podmínek, účinných od 7.11.2014.