Vint Cerf v Praze

Včera pobývala v Praze nejznámější osobnost světového Internetu, spoluautor protokolů TCP/IP a dnešní viceprezident a Chief Internet Evangelist společnosti Google, pan Vint Cerf. Jaký byl program jeho návštěvy a co zaznělo na jeho přednáškách?

Osobnost Vinta Cerfa (plným jménem Vintona Graye Cerfa, ročník 1943) asi nebude pro řadu čtenářů Lupy neznámá. Byl to právě on, kdo v roce 1973, spolu s Robertem Kahnem, začal pracovat na protokolech TCP/IP - a svou práci dotáhli oba do konce a tak dobře, že celosvětový Internet na těchto protokolech funguje dodnes. Proto jsou někdy oba dva, i každý samostatně, označováni jako "otcové Internetu".

Ale tím to zdaleka neskončilo. Vint Cerf se následně zapojil i do dalšího rozvoje Internetu, a přitom vystřídal řadu významných funkcí. Šéfoval například orgánu ICCB, který v ranných dobách dbal na další vývoj Internetu a jeho protokolů. Když se počátkem devadesátých let začal Internet otevírat komerčnímu využití, což i on aktivně propagoval, stál u zrodu společnosti Internet Society, která měla převzít jeho otěže. Dnes stojí v čele jiného orgánu, který "drží otěže Internetu" a rozhoduje o některých významných aspektech jeho fungování. Jde o organizaci ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers ), ve které je Vint Cerf předsedou představenstva (chairman of the board of directors). A tak v nedávných dnech to byl právě on, kdo z této pozice oznamoval světu (mimo jiné), že ICANN opět odmítnul zřídit novou TLD doménu .XXX.

Role Vinta Cerfa ve vztahu Internetu se tedy neomezila zdaleka jen na počáteční autorství jeho protokolů TCP/IP, ale pokračovala i dále, a vlastně pokračuje dodnes. Dovolím si konstatovat, že dnes je Vint Cerf asi nejznámější "osobností kolem Internetu", a je všeobecně považován za jeho nejvýznamnějšího propagátora. Ačkoli jeho názory samozřejmě nemohou být považovány za názory Internetu jako takového, ani jeho uživatelů, přesto je jeho názoru a hlasu velmi pečlivě nasloucháno. A to nejen v USA, ale po celém světě.

 

Chief Internet Evangelist

Ačkoli prvotní "zázemí" Vinta Cerfa je akademické, neboť studoval a posléze i učil na prestižních amerických univerzitách, jako je Stanfordu a UCLA, a má na 12 doktorátů honoris causa, vystřídal i řadu významných pozic i v soukromém sektoru. Byl například viceprezidentem telekomunikační společnosti MCI, pro kterou navrhoval řadu "internetu podobných" řešení. Působil i ve Worldcomu, a v současné době je viceprezidentem společnosti Google.

Pozice, či spíše role, kterou zde vykonává, má zvláštní pojmenování, které snad ani netřeba překládat do češtiny: je "Chief Internet Evangelist" společnosti Google. Té společnosti, která se stala doslova synonymem pro efektivní vyhledávání v nepřeberném obsahu Internetu, ale která "jde" stále dál a dál, směrem k poskytování zajímavých a inovativních služeb v on-line světě. No a Vinta Cerfa si společnost Google najala nejspíše proto, aby ji na této cestě vedl a pomáhal jít kupředu.

Program pražské návštěvy

Včera tedy Vint Cerf zavítal do Prahy. Přiletěl vlastně už ve středu, a to z Varšavy, kde byl na obdobné návštěvě jako u nás. Ve čtvrtek ráno pak absolvoval natáčení pořadu Na plovárně s Markem Ebenem, který bychom měli časem uvidět i na našich televizních obrazovkách. Poté se Vint Cerf zúčastnil tiskové konference společnosti Google, na které novinářům přednesl poněkud zkrácenou verzi své přednášky.

Odpoledne pak přednesl stejnou přednášku v plném znění studentům na akademické půdě, konkrétně na pražském ČVUT, v posluchárně elektrotechnické fakulty. Vlastně hned ve dvou posluchárnách, protože jediná rozhodně nestačila velkému zájmu. Celkem si Vinta Cerfa přišlo poslechnout na 700 lidí, a tak se jeho přednáška přenášela i do další, zcela zaplněné posluchárny. Kromě toho mohli jeho výklad sledovat zájemci i v přímém přenosu po Internetu, skrze servery iDnes.cz (který byl mediálním partnerem jeho návštěvy), nebo přímo ze sítě Cesnetu.

Večer se Vint Cerf sešel s vybranými zástupci české akademické obce. Dnes, tj.v pátek 6.4.2007, se dopoledne setká se zástupci vývojář a blogerů, a kolem poledne už opustí ČR. V mezidobí ještě stihl či stihne několik interview s masovějšími médií, a také krátkých reportážních vstupů do televize.

Večerní setkání se zástupci akademické sféry

Hlavní "cílovou skupinou" jeho nynější návštěvy byla akademická obec, včetně studentů - a tak se Vint Cerf věnoval především akademické obci (a médiím). Nebyla to "oficiální" návštěva, a nesetkal se s žádným politikem, zástupcem státu či samosprávy atd. Byla to spíše "Evangelizační" návštěva, která měla podpořit povědomí o přítomnosti firmy Google v České Republice, navázat bližší kontakt s akademickou obcí, a v neposlední řadě i sdělit zájemcům, že Google hledá nové pracovníky. Takže máte-li zájem, a současně máte-li co nabídnout, zkuste začít například zde.

Naposledy před 13 lety

Nynější návštěva Vinta Cerfa přitom není zdaleka jeho první návštěvou v Praze a v České republice. Bylo jich několik, ale ta poslední se odehrála už poměrně dávno, v roce 1994, u příležitosti konference INET/JENC. Tehdy byl jeho časový harmonogram přeci jen volnější než dnes, a tak jsem měl tu vzácnou příležitost si s ním povídat celé dvě hodiny. Vzniklo z toho interview, které můžete stále najít v mém archivu.

Pravdou ale je, že před oněmi 13 lety, v roce 1994, se řeč točila spíše kolem technologií a kolem způsobu fungování Internetu. Nyní byla na pořadu jeho přednášky úplně jiná témata, týkající se nikoli fungování Internetu, ale spíše jeho přínosů, možností využití a také dopadů na společnosti. Asi to přesně zapadá do celkového trendu, kterým je postupné (ale čím dál tím rychlejší) "mizení" Internetu. Fungující Internet se stává čím dál tím více samozřejmostí, a rozhodující část jeho uživatelů už vůbec nezajímá, jak vlastně Internet funguje. Pro ně je zajímavé hlavně to, jak a k čemu jej mohou využít.

Takže o čem tedy povídal Vint Cerf na svých dvou přednáškách, nejprve pro novináře a pak pro studenty?

O čem Vint Cerf nemluvil?

Začnu asi netradičně, tím co Vint Cerf na svých pražských přednáškách vůbec nezmínil.

Vůbec například neotevřel aktuální a poměrně horké téma, kterým je tzv. síťová neutralita. Velmi v kostce řečeno jde o to, zda internetoví provideři mají či nemají mluvit do toho, jaká data smí proudit skrze jejich sítě a za jakých podmínek (zda se například mají rozlišovat různé druhy provozu). Existuje ale ještě jiná interpretace tohoto problému: mají se firmy, profitující z poskytování on-line služeb, dělit o své zajímavé výnosy s internetovými providery, aby ti mohli posilovat své sítě? Nebo nemají?

Google je mi oporou, naznačuje i svým postojem Vint Cerf

Právě Vint Cerf patří mezi neznámější zastánce síťové neutrality, neboli názoru že internetovým providerům není nic do toho, jaký provoz skrze jejich sítě prochází, a ke všem druhům provozu se musí chovat stejně (neutrálně). Dalším významným zastáncem síťové neutrality, a tím i spojencem Vita Cerfa, je Tim Berners-Lee, autor World Wide Webu (jeho pozice k síťové neutralitě).

Kdo ale stojí na druhé straně pomyslné barikády, resp. kdo je odpůrcem síťové neutrality a jejího uzákonění? Dalo by se říci, že skoro většina "internetových pionýrů" ze zámoří, včetně spoluautora protokolů TCP/IP ("spolu-otce Internetu"), Roberta Kahna .

Pokud vás "rozložení sil" ve sporu o síťovou neutrality zajímá podrobněji, doporučuji například tuto debatu mezi Vintem Cerfem a Davem Farberem .

Stejně tak Vint Cerf včera neotevřel žádnou z kontroverznějších kauz, kterými se zabývá jím vedený ICANN (například otázku TLD domény XXX a dalších TLD). Nebo otázku toho, zda Google chystá vlastní mobilní telefon (jakýsi Google Phone). Pravdou je, že v poslední době se kolem takovýchto náznaků točilo hodně spekulací. Ale Vint Cerf je zatím všechny systematicky popíral, s argumentem že produkování hardwaru nespadá do zaměření a cílů Google. Ten se chce plně soustředit na poskytování služeb.

Pochvala před zaplněnou posluchárnou pro otce českého Internetu, Jana Gruntoráda

Co Vint Cerf řekl?

Pojďme nyní k zajímavostem, které Vint Cerf včera naopak řekl. Sám začal zmínkou o tom, jak rychle se Internet rozvíjí, kolik měl uživatelů a uzlů v roce 1997 (22,5 mil. Uzlů a 50 milionů uživatelů), a kolik jich má dnes (395 milionů uzlů a 1,093 miliard uživatelů). Ovšem ještě rychleji než Internet roste svět mobilů, který má dnes ještě podstatně více uživatelů a koncových zařízení (mobilů). A právě zde vidí Vint Cerf obrovský potenciál v připojování velkého počtu "nových" uživatelů Internetu, kteří nemají počítač, ale mohou se dostat in-line se svým mobilem.

Zajímavá byla také jeho zmínka o tom, že na posledním jednání ICANNu (v Lisabonu, minulý týden) byla předložena zpráva o stavu ubývání 32-bitových IP adres (tj. IP adres verze 4). Podle závěrů zprávy by zásoba dosud volných 32-bitových IP adres mohla být vyčerpána již někdy kolem roku 2012. A tak je prý třeba o to více tlačit na prosazování nového protokolu IPv6, který pracuje již se 128-bitovými adresami.

Sám přitom neopomenul zdůraznit, že prvotní rozhodnutí o použití 32.bitových adres musel udělat on sám. Ve své době toto rozhodnutí představovalo dostatečnou rezervu, ale nikdo tehdy nepočítal s fenomenální úspěchem Internetu, který posléze vedl na podstatně větší spotřebu IP adres, hrozící až jejich vyčerpáním.

V této souvislosti si dovolím zmínit i odpověď Vinta Cerfa na jeden z dotazů, který zazněl na konci jeho přednášky pro studenty: co by dnes udělal jinak na původním návrhu protokolů TCP/IP? Odpověď těžko mohla znít jinak, než že by zvolil větší adresy. Kupodivu ale přidal ještě zmínku o silné autentizaci, kterou by zabudoval už do přenosových částí sítě. Fakticky by tedy šlo o to, že by se každý musel prokazovat svou identitu, neboli že je skutečně tím, za koho se vydává.

No, ne že by to nešlo. Jistě že by to šlo. Jenže pokud by se tak stalo, nebyl by rodící se Internet od svého ranného mládí o hodně dražší? A tím nejspíše i méně úspěšný, protože jeho rozvoj by byl o to dražší?

Proti asymetrii

Zajímavou výtku vznesl Vint Cerf vůči současné asymetrii většiny broadbandových přípojek. Ty mají typicky podstatně větší rychlost na downstreamu (směrem k uživateli), a naopak nižší rychlost na upstreamu (směrem od uživatele). Problém pak Vint Cerf vidí v tom, že tato asymetrie možná vyhovuje současnému "konzumentskému" způsobu práce s Internetem, ale je zcela nevhodná pro budoucí model, kdy se sami uživatelé stávají zdrojem zajímavého obsahu.

Třeba i videoobsahu, když se na sebe dvě strany chtějí dívat přes nějakou webkameru. Pak jim totiž vyšší rychlost na downstreamu není nic platná, protože mnohem dříve je začne omezovat rychlost na upstreamu. Uživatelé by proto měli tlačit na své providery, aby jim rychlost upstreamu a downstreamu narovnali, a to až do podoby symetrických přípojek.

No, je to požadavek mířící přesně opačným směrem, než kam nedávno zamířila Telefónica O2 Czech Republic, když u svých DSL služeb několikanásobně zrychlila downstream, ale rychlost upstreamu nechala beze změny. Tím vlastně jen zvýšila míru asymetrie, místo toho aby ji naopak zmenšila.

Ekonomika digitálních dat

Zajímavá byla také zmínka Vinta Cerfa o "ekonomice dat v digitální podobě", která se čím dál tím více liší od ekonomiky jiných (hlavně asi analogových) dat. Projevuje se to například ve výrazném zlevňování pamětí. Sám zmínil, jak si v roce 1979 koupil za 1000 USD pevný disk o objemu 10 MB - a v nedávných dnes si za stejnou částku pořídil disk o objemu 1 TB (terrabytu). V roce 1979 by prý terrabytový disk musel stát kolem 100 milionů dolarů - a tolik prý on sám tehdy neměl, a nemá dodnes.

Stejně tak se ale zlevňování pamětí a zrychlování přenosových cest projevuje dalšími změnami. Za zásadní změnu označil například to, že dnes už je rychlejší nějaká video či audiodata přenášet, než je zobrazovat. A to prý rázem mění byznysové modely kolem distribuce a prodeje tohoto druhu obsahu.

Z celé široké a komplikované problematiky autorských práv jen upozornil na to, že dnešní technologie zásadně "vyrůstají" z původní koncepce copyrightu, a je třeba ho přepracovat, resp. přijít s nějakým jiným konceptem. Jako první možného nového řešení zmínil práce profesora Lessiga na licenci Creative Commons.

Stejně tak Vint Cerf zdůraznil rozdíl mezi technologií a jejím využitím, případně zneužitím - na příkladu technologie Bit Torrent. Ta prý jako technologie funguje velmi dobře, a dokáže distribuovat data poměrně efektivně a účinně. Něco úplně jiného je pak zneužití této technologie pro šíření chráněného obsahu.

Efektivnosti Bit Torrentu prý již přišli na chuť i klasičtí distributoři filmů, kteří této technologie původně nemohli přijít na jméno (kvůli jejímu zneužívání). Nyní ji prý sami používají k (legální) distribuci svých filmů, protože si spočítali, že je to přijde mnohem levněji (než výroba fyzických kopií filmů a jejich "fyzická" distribuce).

Podobně s otázkou copyrightu souvisí i otázka indexování obsahu knih, se kterou svého času začal Google. Jak včera Vint Cerf zdůraznil, je třeba striktně rozlišovat mezi indexováním a poskytováním samotného obsahu. Google dělá jen to první, a je pouze na vlastnících obsahu, komu a za jakých podmínek svůj obsah zpřístupní. Ovšem nad tím, zda indexování jako takové je přípustným využitím (Fair Use), se prý stále vedou debaty.

Internet jako zrcadlo

Další zajímavou zmínkou Vinta Cerfa na jeho včerejších přednáškách bylo to, jak se do Internetu promítají problémy lidské společnosti. Dnešní Internet už není obydlen pouze akademiky, ale skutečně nejširší veřejností (general public), kter si sem přináší své zvyky, obyčeje a také normy chování. A tak se na Internetu můžeme setkat jak s dobrými věcmi, tak i s věcmi špatnými Například ve formě spamu, různých podvodů apod. V tomto ohledu je prý Internet věrným obrazem lidské společnosti.

Ale pokud chceme "špatné věci" či přímo problémy řešit, a to bychom měli, pak není možné je svalovat na ono zrcadlo, ve kterém se odráží chování celé společnosti (na Internet) a snažit se ho nějak rozbít či jinak zničit. Tím se problémy nevyřešily. Naopak.

Místo toho musíme problémy řešit tam kde vznikají, kde se odehrávají a kde je jejich příčina. A tady se naráží na to, že dosavadní jurisdikce jsou fyzické, zatímco Internet je "logický" a nadnárodní. Případná řešení na úrovni (nadnárodního) Internetu se proto musí opírat o multilaterální dohody.a všeobecný konsensus,mají-li nějak zabírat. A to je v praxi velmi obtížné.

Proč právě Google a proč Chief Internet Evangelist?

Na závěr si ještě řekněme o dvou zajímavostech, či spíše perličkách. Nejprve o tom, proč se Google vlastně jmenuje tak, jak se jmenuje. Tiskové materiály, které firma Google včera rozdávala novinářům, to vysvětlují takto:

Název Google vznikl jako odvozenina slova googol, které vymyslel Milton Sirotta, synovec amerického matematika Edwarda Kasnera. Kasner toto slovo zpopularizoval ve své knize "Matematika a imaginace", kterou napsal společně s Jamesem Newmanem. Slovo označuje číslo představované jedničkou a sto nulami. Název Google odráží naše poslání: uspořádávat obrovský, zdánlivě nekonečný objem informací, které jsou na internetu k dispozici.

Jeden googol je taaaaaaaaaaaaaaaaaakhle dlouhý ....

A teď k tomu, proč se Vint Cerf u firmy Google pyšní poněkud kuriózním titulem "Chief Internet Evangelist". Je to historka, která zní téměř cimrmanovsky:

Když nastupoval k firmě Google, ptali se ho, jaký mu mají dát titul. Nejspíše z legrace prý navrhnul titul "arcivévoda", ale to bylo odmítnuto. Patrně proto, že posledního arcivévodu zabili kdysi dávno v dalekém Sarajevu, a tím začala první světová válka. A tak Vintu Cerfovi raději dali titul "Chief Internet Evangelist".