Minulý týden: Telecom, ADSL, CDMA …

Minulý týden se objevila řada zajímavých informací kolem Českého Telecomu a jeho nadcházející privatizace. Hned v pondělí se k tématu privatizace vyslovil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, který v Bruselu řekl agentuře Reuters:

Státní podíl v Českém Telecomu by se měl privatizovat spíše na kapitálovém trhu, než prodávat jednomu investorovi

Důvodem je prý to, že kapitálový trh je transparentnější a prodej akcií je na něm jednodušší. To je nejspíše pravda. Silným protiargumentem, který dosud nikdo výrazněji nezpochybnil, je ale vyšší cena, kterou by mohl stát získat při prodeji celého balíku akcií s majoritou v ČTc.

Rozhodovat o formě prodeje bude celá vláda, na základě doporučení privatizačního poradce. Již nyní se ale začínají formovat dva tábory s opačnými názory na nejvhodnější postup: ministři Mlynář a Urban (min. průmyslu a obchodu) prosazují prodej celého balíku, nejlépe strategickému partnerovi (nějaké telekomunikační firmě), zatímco premiér Gross a nyní i vicepremiér Jahn upřednostňují prodej akcií na volném trhu.

Outsourcing správy sítě?

Celá věc má ovšem i další zajímavé aspekty, než jen cenu za kterou se podaří Telecom prodat. Jde také o to, zda firmu převezme nový majoritní vlastník, který by se "ujal vlády" v Telecomu (nejspíše i s dosazením vlastního vrcholového managementu), nebo zda budou akcie prodány na trhu, většímu počtu minoritních vlastníků, kteří by nejspíše ponechali firmě její dosavadní vedení. To je stále otevřená otázka, ale současný management firmy dnes naznačuje takové kroky, které by pro případného nového majoritního vlastníka byly zřejmě jen obtížně vratné, pokud by se s jejich výhodností neztotožnil.

Český Telecom například již dříve "outsourcoval" svůj autopark, když jej prodal externí firmě a následně si jej pronajal zpět, již jako službu. To ještě nebyl žádný jeho "core business". V příštím roce se chystá udělat něco podobného se svými nemovitostmi. To také stále není jeho "core business". Teď se ale chystá outsourcovat něco, co už je jeho základním aktivitám mnohem blíže: údržbu, opravy a provoz telekomunikační sítě. Podle informací ČTK na tyto činnosti hledá externí dodavatele, ke kterým by měl převést až třetinu ze svých stávajících 9500 zaměstnanců. Sám by si pak ponechal a vlastními silami zajišťoval kompletní dohled nad sítí, její kontrolu a plánování.

Možná to má racionální jádro. Možná to externí firma skutečně dokáže dělat efektivněji, než zkostnatělý moloch Telecomu. Možná to bude jen jakési "dotažení" současného stavu, kdy řadu aktivit pro Telecom již tak jako tak zajišťují externí firmy. Záležet bude pochopitelně i na konkrétních podmínkách, které si obě strany dojednají. Ale proč se takovéto zásadní věci dělají přesně v předvečer privatizačních námluv? Vždyť to jsou kroky, které (alespoň podle mého názoru) výrazně předurčí možnosti případnému novému vlastníkovi, pokud by byl prodán celý majoritní balík akcií jednomu zájemci …..

Kdo má více ADSL?

Minulý týden, v předchozím dílu tohoto seriálu, jsem popisoval zajímavý spor o to, zda Slovensko předstihlo ČR v počtu ADSL přípojek na hlavu, nebo zda je na tom stále lépe ČR. V dalším týdnu se k tomu vyjádřil i Miloslav Sova z Internetu pro všechny (v článku na Živě). Přisadil si dokonce i Český Telecom, když vydal tiskovou zprávu, informující že

V počtu přípojek vysokorychlostního internetu na 100 obyvatel předstihla Česká republika v září Chorvatsko, Slovensko i Řecko. ČESKÝ TELECOM v současné době registruje již 55 tisíc uživatelů vysokorychlostního internetu přes telefonní linku, což představuje penetraci 0,54 přípojek na 100 obyvatel.

Podle posledních údajů tak má ČR vyšší penetraci vysokorychlostního internetu než například Slovensko, kde tento údaj činí 0,46 %, Chorvatsko (0,27 %) nebo Řecko (0,14 %).

Podrobnější srovnání se Slovenskem mají na názorném grafu na webu IPV. Vyplývá z něj, že vývoj v obou zemích je velmi podobný a počty ADSL přípojek, přepočtené na hlavu, jsou velmi blízké - v první polovině roku ještě vedlo Slovensko, nyní vedeme o něco my. Rozdíly tedy nejsou nijak velké, a rozhodovat bude teprve další vývoj.

Tím, že jsem předstihli ještě Řecko a Chorvatsko, bychom se neměli asi moc chlubit - to jsou dvě země na konci žebříčku. Ale ono to skutečně vypadá lépe, když se řekne že jsme předstihli tři jiné země, než když se uvede že jsme čtvrtí od konce.

Měl by stát dotovat operátory?

V tiskové zprávě Telecomu, oznamující předstižení Slovenska, Řecka a Chorvatska, je zmiňováno také Maďarsko (1,53 přípojek na 100 obyvatel) a Estonsko (na špičce nových členských zemí EU, s poměrem 4,33). U obou z nich pak je zmiňována přímá podpora ze strany státu, zřejmě pro zdůraznění myšlenky že "se státní podporou to jde lépe".

To určitě ano, ale u nás se musíme smířit s tím, že státní kasa je vybrakovaná a broadband (ani "narrowband") až tak velkou prioritu pro stát nepředstavují. Nedávno zveřejněný návrh národní broadbanové strategie skutečně deklaruje, že stát operátorům nic nedá, a pokud vůbec nějaké peníze na broadband věnuje (třeba procentem z výnosů privatizace Telecomu), pak avizuje že je dá spíše uživatelům na jejich "koncové sítě" (budované na komunitním principu) a na rozvoj obsahu.

Pravdou je také to, že ještě v loňském roce poslal Telecom několika ministrům bývalé Špidlovy vlády powerpointovou prezentaci, ve které vyčíslil kolik by potřeboval peněz na to, aby učinil broadband dostupný v tolika a tolika lokalitách - skrze posílení a rozšíření své sítě. Ani to mu ale nepomohlo a od státu žádné peníze na rozvoj ADSL nedostal. Dnes ukazuje, že se bez nich obejde, a do rozvoje ADSL investuje z vlastních zdrojů. Právě minulý týden oznámil, že pokryl

588 lokalit po celé České republice, což představuje potenciální pokrytí 75% telefonních linek ČESKÉHO TELECOMU. Služba je tak nyní dostupná až pro 2 700 000 zákazníků po celé České republice.

CDMA: omezení a deset tisíc uživatelů

Eurotel spustil svou službu Eurotel Data Expres, na bázi technologie CDMA, v prvních dnech letošního srpna. Po necelých dvou měsících nyní ohlásil dosažení deseti tisíc klientů, kteří si tuto službu pořídili. To vůbec není špatné, ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že za první měsíc to bylo již 7000 zájemců. Takže za druhý měsíc byl nárůst nových klientů jen poloviční. Čím je to způsobeno?

Je to tím, že došlo k určitému nasycení trhu - vzhledem k tomu, kde je služba dostupná a kolik vůbec má potenciálních klientů, kteří jí dají přednost před jiným způsobem připojení? Možná. Stejně tak ale mohly sehrát významnou roli i jiné faktory, negativního charakteru. Třeba technické problémy s modemy, které prý Eurotel "průběžně řeší" s jejich výrobcem. Nebo nedávno zavedené omezení "některých typů služeb, které nadměrně zatěžují přenosové kapacity, a tím pádem zhoršují podmínky využívání běžných internetových služeb pro ostatní zákazníky"?

Nejspíše to ale byla kombinace všech těchto faktorů. Raději si však počkejme na další vývoj.