Minulý týden: strategie, kompenzační plán, ADSL ….

Závěr minulého týdne přinesl hned dvě významné události. Tou první, pozitivní, bylo zveřejnění prvního návrhu národní broadbandové strategie. Tou druhou, alespoň z mého pohledu méně pozitivní, je posvěcení "Kompenzačního plánu" pro nejvyšší vedení Českého Telecomu, ze strany ministra financí. Začněme ale nejprve broadbandovou strategií.

Jak podpořit broadband?

Po několikaměsíčních přípravách zveřejnilo minulý pátek ministerstvo informatiky první návrh "Národní politiky pro vysokorychlostní přístup", jak se nyní oficiálně jmenuje naše národní broadbandová strategie. Je to dokument, který říká co a jak hodlá stát dělat na podporu rozvoje broadbandu, a jak se vůbec na tuto oblast dívá. K návrhu se nyní může vyjádřit nejširší veřejnost (například na webu MI ČR), s tím že veřejná diskuse by měla vyvrcholit na letošním Invexu, na semináři který v úterý 12.10. dopoledne pořádá spolu s MI ČR asociace ČAKK (program). Po zapracování připomínek od nejširší veřejnosti bude následovat klasické meziresortní připomínkové řízení, a po něm by měl návrh směřovat do vlády. Je to stejný postup, jaký byl použit zhruba před rokem u návrhu Státní informační a komunikační politiky. Vše by se ale mělo stihnout ještě do konce roku, protože to je termín, do kdy od nás přijetí naší koncepce očekává EU.

A co je vlastně obsaženo v samotném návrhu? Podrobnější rozbor obsahu by byl na více jak jeden samostatný článek (první takový dnes vychází na Lupě), a tak jen to skutečně nejzákladnější, v bodech:

• stát nehodlá přímo dotovat operátory a přispívat jim na rozšiřování jejich sítí. Pomáhat jim hodlá jen nepřímo, skrze odstraňování legislativních překážek, kvalitní převzetí nového regulačního rámce, zlepšování investičního klimatu atd.
• přímou podporu hodlá stát směrovat spíše do nových přístupových sítí, které si budou budovat a provozovat přímo jejich uživatelé - jako metropolitní, komunitní či tzv. sousedské sítě. I zde ale bude podmínkou sdružování finančních prostředků (stát dá max. 50 procent). Přednost budou mít projekty z "méně rozvinutých" lokalit, ve kterých se operátorům nevyplatí investovat do nových sítí.
• přímá podpora bude poskytována také projektům z oblasti obsahu (opět s podmínkou sdružování prostředků)
• přímá podpora má proudit skrze fond, který bude založen v rámci rozpočtu ministerstva informatiky (nikoli jako samostatně existující fond). Naplněn by měl být jednorázově procentem z výnosů privatizace Telecomu, a průběžně by pak měl být plněn přebytky z výnosů ČTÚ a ze strukturálních fondů EU.
• založen by měl být také "broadbandový mozkový trust", neboli Fórum pro rozvoj vysokorychlostního přístupu, jako skupina lidí kteří by měli přemýšlet o tom, jak broadbandu v ČR co nejlépe pomoci. Fórum by se mělo starat také o další aktualizace celé strategie.
• na portále veřejné správy bude zřízen "národní vysokorychlostní server", metodicky řízený právě Fórem. Měl by monitorovat a mapovat dostupnost broadbandu v ČR, a napomáhat agregaci poptávky. Bude zajišťovat osvětu, šířit povědomí o broadbandu, propagovat ho atd.

Kompenzační plán je prý standardní …

O tom, že nejvyšší vedení Českého Telecomu (představenstvo, ale také dozorčí rada) si chce vyplatit vysoké "motivační" odměny, až přes 200 milionů, jsme psal již v minulém vydání tohoto seriálu, protože příslušná informace se objevila již předchozí týden. Vzbudila však zasloužený zájem i u správců státního podílu v Telecomu, tedy na FNM a na ministerstvu financí. Sám ministr financí Sobotka si minulý čtvrtek nechal od šéfů Telecomu vysvětlit, o co vlastně jde - a podle médií shledal vše být "standardním":

(MF Dnes): "Motivační program je standardním nástrojem, kterým je podporován růst hodnoty společnosti, tedy i potenciální očekávaný výnos z privatizace Českého Telecomu," uvedl po schůzce Sobotky se zástupci vedení firmy mluvčí ministerstva Marek Zeman

Zajímavé, jestlipak všichni mluví o tom samém? Když se podíváte do tiskových zpráv Českého Telecomu (zde a zde) , hovoří se tam nikoli o Motivačním plánu, ale o Kompenzačním plánu. Ale to je jen taková formální drobnost.

Trefnou reakci na stanovisko ministra Sobotky o "standardním nástroji" měl na své páteční tiskovce (k broadbandové strategii) ministr Mlynář: pokud prý je to standard, pak u nás máme špatné standardy. Pozastavil se také nad tím, že velký podíl na odměnách mají mít také členové dozorčí rady, kteří společnost pouze kontrolují, ale neřídí (a ani by neměli zasahovat do přímého řízení společnosti). Za co, resp. k čemu tak budou motivováni? Nebo spíše: co jim bude kompenzováno, jde-li ve skutečnosti o kompenzační plán?

Ještě v neděli v podvečer přinesl sám Telecom tiskovou zprávu o tom, že "členové dozorčí rady delegovaní za stát jsou připraveni vzdát se motivačních odměn". Zajímavé jsou také následující věty z tiskové zprávy:

Předseda dozorčí rady Českého Telecomu Jiří Hurych dnes potvrdil, že všichni členové, kteří v dozorčí rady zastupují majoritního akcionáře (FNM ČR) a zároveň mají nárok na výplatu odměn, jsou připraveni vzdát se své účasti v tzv. Kompenzačním plánu.

Celkem se jedná o 5 členů dozorčí rady ( 5ti členů dozorčí rady se kompenzační plán netýkal, protože jako zástupci státu stejně nemohou benefitovat), zbývajícími jsou zástupci zaměstnanců, se kterými bude tento krok projednán na nejbližším zasedání dozorčí rady.

Dozorčí rada Telecomu má celkem 15 členů, z nichž 10 zastupuje akcionáře a 5 zaměstnance. Jestliže 5 zástupců státu nemělo vůbec nárok na odměny, a nyní se odměn vzdalo i 5 zástupců FNM, zbývá již jen 5 zástupců zaměstnanců. Dovolím si předpokládat, že i oni se odměn vzdají, takže to bude celá dozorčí rada. Co pak ale bude s částí odměn (ve výši 43 procent), které měly připadnout dozorčí radě? Připadnou představenstvu, nebo prostě nebudou vyplaceny?

Navíc, podle informací z médií (např. MF Dnes) se motivační program netýká generálního ředitele Berdára, který prý má vlastní motivační program ve své manažerské smlouvě. Přitom představenstvo Českého Telecomu má 5 členů. Po odpočítání ředitele Berdára zbývají 4 členové, z nichž ale jeden (Roman Stupka) nedávno oznámil svou rezignaci. Zbývají 3:

• Ing. Juraj Šedivý, 1. místopředseda
• Ing. Petr Slováček, 2. místopředseda
• Ing. Michal Heřman MBA

Kdo je lepší, ČR nebo Slovensko?

Minulý týden vyšel na Slovensku článek (odkazující se na tiskovou agenturu TASR) s příznačným názvem "Rýchly internet - rastieme rýchlejšie ako v Česku". Autoři v něm došli k závěru, že počet ADSL přípojek, přepočtený na hlavu, již na Slovensku předstihl obdobný ukazatel v ČR. Počátkem září prý bylo na Slovensku celkem 23 000 přípojek, což odpovídá poměru 0,37 přípojek na 100 obyvatel, a to má být více jak v ČR. Tuto zprávu následně převzala i některá naše média (např. iStrategie, a také "zprávičky" na Lupě).

Kolik ale bylo v té době ADSL přípojek v ČR, v přepočtu na hlavu? K dispozici je údaj z 20.8.2004, kdy Telecom představoval svůj Internet Expres Start: tehdy uváděl číslo 42 000. Pokud je nás stále cca 10 milionů, odpovídá to poměru cca 0,42 na 100 obyvatel. Další údaj je ze 14 září, a hovoří o 50 000 ADSL přípojkách v ČR, což odpovídá poměru 0,52 na 100 obyvatel.

Pokud tedy počátkem září byli na Slovensku na poměru 0,37, pak stále ještě nedosáhli našeho poměru 0,42 z konce srpna. Je ale slovenský údaj o 0,37 přípojkách na 100 obyvatel vůbec správný? Mají-li celkem 23 000 přípojek, je na Slovensku cca 6,2 milionu obyvatel?

Ať už je to jakkoli, podstatný bude další vývoj a hlavně tempo zavádění ADSL v obou zemích, a také jeho kvalita. Podle statistik Telecomu u nás nejvíce roste "nejmenší" varianta ADSL, s rychlostí 256/64 kbit/s a tvrdým týdenním limitem (v podobě služby Internet Expres Start). Dnes je přesně na hranici broadbandu, alespoň podle definice v národní broadbanové strategii, která počítá s postupným růstem této hranice. Jak tomu bude za rok?