ADSL v obrazech, I.
Uživatelé ADSL jistě ví, jak vypadá ADSL modem a splitter, který mají doma. Jak ale ve skutečnosti vypadají jejich "protikusy" na telefonních ústřednách? Jak jsou zde zapojeny splittery a tzv. DSLAMy? Jak vypadá kabelovna a jak jsou vedeny rozvody uvnitř ústředny? Český Telecom vzal minulý týden novináře na exkurzi do jedné ze svých ústředen. Zde jsou obrázky.Český Telecom uspořádal minulý týden pro novináře exkurzi do jedné ze svých místních ústředen v Praze-Dejvicích. Vlastně do dvou ústředen (Dejvice1 a Dejvice 2), v jedné budově v ulici Generála Píky. Kromě tradiční "telefonní" technologie zde Telecom ukazoval především to, jak je na úrovni místní ústředny řešeno ADSL. Při této exkurzi bylo možné i fotografovat, takže si zajímavé věci můžeme ukázat tak, jak skutečně vypadají. Ostatně, jedna fotoreportáž z této exkurze již vyšla na Technetu. Zde bych se rád zaměřil více na techničtější aspekty, a pokusil se o malé srovnání mezi obvyklými schematickými nákresy ADSL technologie a tím, jak to vypadá "v reálu".
Na následujícím obrázku vidíte obvyklé schematické znázornění toho, jak je ADSL realizováno v lokalitě účastníka (horní část s domečkem) a na telefonní ústředně (spodní šedivá část), kam ústí tzv. místní smyčka, spojující účastníka s telefonní ústřednou. U zákazníka vidíte tzv. splitter, neboli zařízení které odděluje (z anglického: to split) dvě frekvenční pásma: to, které je používáno pro hlasové služby, a to které je využíváno samotným ADSL (tzv. nadhovorové pásmo). Na jeden z výstupů tohoto splitteru je připojen běžný telefon (nebo ISDN linka), a na druhý pak ADSL modem. Pokud jste si sami pořídili a instalovali tzv. samoinstalační balíček, jistě tuto část obrázku důvěrně znáte - splitter jste si museli zapojit sami. Pokud nešlo o instalační balíček, přišel to k vám udělat technik.
 |
Z "druhé strany" (oproti telefonu a ADSL modemu) je do splitteru zapojena tzv. místní smyčka, která vede od zákazníka až k příslušné telefonní ústředně (nebo k tzv. předsunuté telefonní ústředně, RSU). Zde již se dostáváme do spodní části obrázku, s číslováním jednotlivých zajímavých částí. První dvě části zatím přeskočíme, a u třetí si řekněme, že jde opět o splittery, které na ústředně tvoří "protipól" splitterům umístěným od zákazníka. Oddělují hovorovou část přenosového pásma (provoz v ní je dále veden do "běžné" telefonní ústředny) od nadhovorové části pásma. Provoz v tomto nadhovorovém pásmu je veden do tzv. DSLAM-ů (DSL Access Multiplexorů), které si lze představit jako "protipóly" k ADSL modemům. Datové toky, který směřují od jednotlivých uživatelů (resp. k nim), tyto DSLAMy určitým způsobem slučují do jednoho výstupu, který pak směřuje (přes další datové sítě) až do Internetu.
Pro získání celé představy si ale musíme uvědomit, že zatím jsme si ukázali jen část celého "ADSL řetězce", kterým DSLAMy na ústřednách rozhodně nekončí. Výstupy z DSLAMů na jednotlivých ústřednách jsou přes ATM síť a IP síť sváděny do tzv. agregačních bodů (v celé ČR by měly být čtyři), a v nich dochází k definitivní agregaci (slučování) datových toků (k určité míře agregace zřejmě dochází i na DSLamech a v ATM síti). Za agregačními body je pak další síť, která zajišťuje propojení s Internetem - buď přímo, pokud jde o ADSL služby Českého Telecomu, nebo přes síť některého z alternativních operátorů, resp. providerů.
 |
Pojďme nyní od schématu ke skutečnosti. Začneme v kabelovně, což je místo v suterénu budovy kde ústředna sídlí. Sem se totiž paprskovitě sbíhají všechny místní smyčky ze širokého okolí (z tzv. spádové oblasti ústředny), od koncových uživatelů kteří jsou připojeni na tuto ústřednu. V konkrétním případě dejvické ústředny by to měli být ti uživatelé, jejichž telefonní čísla začínají na 2243 a 233.
 |
Jednotlivé místní smyčky jsou fakticky páry zkroucených vodičů (tzv. telefonní dvoulinka), a do budovy ústředny se dostávají po celých svazcích, vedených skrze tzv. chráničky. Na úvodním schématu to odpovídá bodu označenému číslem 1. K žádnému zpracování přenášeného signálu či jeho změně apod. zde zatím nedochází, ale i tak je zřejmě takovýto souběh velkého počtu vedení náročný na své provedení. Jednotlivé chráničky ústí do zvláštních pouzder, jejichž starší provedení vidíte na obrázku č. 4. V rámci těchto pouzder pak dochází k "rozvětvení" místních smyček do menších celků, které jsou vedeny dále, na propojovací pole.
 |
Jak to asi vypadá uvnitř pouzder, naznačuje obrázek č. 5.
 |
Z jednotlivých pouzder, které mají také další funkce (prý vytváří podtlak, aby se v kabelech nesrážela voda), jsou místní smyčky po celých velkých skupinách vedeny do propojovacích polí - na obrázku č. 6 je pohled zezadu, na obrázku č. 7 pohled zepředu.
 |
 |
Celá kabelovna nepůsobí zrovna esteticky. Stejně tak obrovské množství kabelů vytváří na první pohled nepřehlednou změť. V té ale musí existovat přísný řád, tak aby se vůbec dalo poznat, která místní smyčka je která. Na propojovacích polích v kabelovně proto musí být vše pečlivě a přesně značeno - příklad ukazuje následující detailní obrázek, číslo 8:
 |
Z kabelovny v suterénu je každá místní smyčka vyvedena o patro výše, na další propojovací pole, kterých je v celém objektu opravdu požehnaně. Zde se pak již rozhoduje o tom, jakým způsobem bude příslušná místní smyčka vedena přímo do telefonní ústředny - na jaký konkrétní port ústředny (což by mělo určovat i příslušné telefonní číslo).
 |
 |
Na schematickém obrázku z úvodu tohoto článku již jsme u části, označené číslem 2.
Z hlediska ADSL služeb je podstatné, že právě zde dochází k "odbočení" těch místních smyček, na kterých má být zřízeno ADSL. Místo toho, aby "pokračovaly" přímo do příslušného portu telefonní ústředny, musí být vhodně "odbočeny" tak, aby nejprve prošly skrze splitter. Ten rozdělí jejich přenosové pásmo na dvě části -
- hovorovou, která je "vrácena" zpět do telefonní ústředny, tak aby zákazník mohl nadále používat hlasové služby jako doposud
- nadhovorovou, která je naopak vedena do tzv: DSLAMů.
S umístěním a fungováním těchto splitterů je to ale poněkud složitější, protože jak se při exkurzi ukázalo, Telecom provozuje na této konkrétní ústředně dvě různá řešení ADSL, od společností Alcatel a Huawei. Jednou z odlišností mezi nimi je pak právě to, jakým způsobem jsou u nich řešeny splittery. Další zajímavostí je to, že u řešení od Alcatelu fungují v Dejvické ústředně souběžně splittery a DSLAMy dvou variant (dle ITU-T G.992.1 Annex A a Annex B), což v některých případech může mít pro uživatele dosti významné důsledky. K vidění pak také byl modul, realizující nikoli ADSL, ale SHDSL - které Telecom dosud nemá ve svém portfoliu poskytovaných služeb.
Ale toto vše si necháme na druhou část článku.