EDGE

Služby HSCSD a GPRS, které sází na slučování slotů používaných současně, jsou skutečně maximem, které lze dosáhnout při zachování stávajícího způsobu fungování mobilních sítí GSM. Další zvyšování přenosových rychlostí se již musí ubírat cestou ještě zásadnějších změn. Samozřejmě lze zcela změnit koncepci celé mobilní bezdrátové sítě, zvětšit používané rozsahy frekvencí (používané přenosové kanály), k tomu případně změnit i používané způsoby dělení (multiplexu) - touto cestou se ubírají připravované sítě 3. generace (sítě UMTS, Universal Mobile Telephone Standard).

Ještě jinou cestou se ubírá řešení, které dostalo název EDGE (od: Enhanced Data Rates for GSM Evolution, doslova: zvýšené datové rychlosti pro vývoj GSM). Zachovává stávající frekvenční pásma a kanály, používané v sítích GSM, ale mění způsob modulace - původní dvoustupňovou modulaci GMSK (Gaussian minimum-shift keying) nahrazuje efektivnější osmistupňovou modulací (eight-phase-shift keying). Díky tomu dosáhne EDGE na 1 slot rychlosti 48 kbps, což při využití všech 8 slotů současně dává úctyhodných 384 kbps. V podmínkách optimálního příjmu signálu může EDGE dosahovat dokonce až 69,2 kbps na 1 slot.

Důležité přitom je, že nasazení EDGE ve stávajících sítích GSM je relativně snadné, protože tato technologie zachovává jak šířku jednotlivých přenosových kanálů (200 kHz), tak i jejich dělení časovým multiplexem na 8 částí (slotů). Kromě softwarových upgradů je ale nutné v každé buňce (resp. u každé základnové stanice) instalovat nový transceiver. Dále jsou samozřejmě nutná taková koncová zařízení, která EDGE a jím používaný způsob modulace používají. V době psaní tohoto článku nebylo na našem trhu žádné koncové zařízení podporující EDGE, a ani žádný z našich operátorů tuto službu nenabízel (ani nesignalizoval její plánované nasazení).

Technologie EDGE je všeobecně považována za určitý mezistupeň mezi stávajícími sítěmi GSM (považovanými za mobilní sítě 2. generace) a budoucími sítěmi UMTS (sítěmi 3.generace). Umožňuje dosahovat rychlostí, které se blíží rychlostem sítí 3. generace, ale využívá zdrojů sítí 2. generace (přenosových kanálů). Proto je tato technologie zajímavou alternativou pro ty operátory, kteří z jakéhokoli důvodu nezískají licence na sítě 3. generace a s nimi spojené přenosové kanály. V současné době, kdy se nástup sítí 3. generace zkomplikoval dobře známými problémy s cenami příslušných licencí, je možné že se EDGE jako technologická alternativa stane velmi atraktivní a dočká s praktického nasazení.

Sítě 3. generace

Kolem sítí 3. generace je stále dost nejasností, a to nejen pokud jde o licence, ale i pokud jde o technické aspekty. Zatím totiž nedošlo k tolik potřebnému sjednocení uvažovaných řešení v jednotlivých částech světa.

V Evropě se počítá s řešením, které bude pracovat v pásmu 2 GHz - frekvence by jednotlivým operátorům měly být přidělovány z jednoho párového pásma (1920 - 1980 MHz + 2110 - 2170 MHz) a jednoho nepárového pásma (1910 - 1920 MHz + 2010 - 2025 MHz). Místo kanálů o šířce 200 kHz, které jsou přidělovány operátorům sítí GSM, budou zde přidělovány kanály podstatně širší, a to 5 MHz. Tyto kanály se již nebudou dále dělit, ale budou využívány více komunikujícími uživateli současně - budou fakticky sdíleny na principu kódového multiplexu (CDMA, resp. jeho širokopásmové varianty WCDMA, Wide CDMA).

Díky použití širších přenosových kanálů a techniky kódového multiplexu budou sítě 3. generace moci nabídnout vyšší rychlosti než sítě 2. generace. Důležité ale je, že budou záviset na míře mobility uživatele - pokud se vůbec nebude pohybovat, bude moci využívat rychlostí až 2 Mbps. Při pomalejším pohybu, například při chůzi, bude mít k dispozici rychlost až 384 kbps, a při rychlejším pohybu, např. při jízdě autem či vlakem, budou dosahovat jen asi 114 kbps.

Na nástup sítí 3. generace si ale budeme muset ještě nějakou chvíli počkat - u nás pak i na samotné udělení licencí na tyto sítě. Ani v době psaní tohoto článku nebylo zcela jasné, zda budou udělovány 3 nebo 4 tyto licence, a také komu, za kolik a jakým způsobem.