Pozor na spamming!

Jednou z významných předností elektronické pošty je možnost zaslat jednu a tutéž zprávu více příjemcům současně. Je to velmi snadné, až přímo triviální - do příslušné kolonky stačí vepsat adresy příslušného počtu příjemců, nebo využít tzv. distribuční seznam, a poté zprávu odeslat. O vše ostatní se již postará příslušný poštovní server, jehož následnou činnost si lze představit tak, že příslušnou zprávu "namnoží" a jeden její exemplář pošle každému ze seznamu příjemců.

Zajímavý je i aspekt ekonomický. Elektronická pošta je totiž v Internetu úplně zadarmo, přesněji nestojí nic navíc k tomu, co uživatelé platí za své připojení k Internetu jako takovému. Proto je z pohledu odesilatele a jeho nákladů v zásadě jednou, kolika adresátům posílá svou zprávu současně - zda jednomu, dvěma, třem, či třeba tisíci příjemců současně. To samozřejmě může svádět ke zneužití, konkrétně k hromadnému rozesílání nevyžádaných zpráv alias tzv. spammingu. Dnes jde nejčastěji o rozesílání různých komerčních nabídek, ale stejně tak může být snadné, rychlé a laciné rozesílání zpráv v Internetu zneužito i pro jiné účely, například pro politickou agitaci, pro šíření rasové či náboženské nesnášenlivosti, pro sebeprosazení jedinců či skupin se specifickými názory apod. Co je ale na spamming-u, alias na hromadném rozesílání nevyžádaných zpráv (tzv. spamů) tak špatného?

Jeden významný důvod je ekonomický - jestliže odesilatel při odesílání platí jen za své připojení k Internetu, pak to samé platí i pro příjemce. Také on totiž musí být připojen po dobu, kdy nevyžádanou zásilku přijímá, a s tím obecně má spojeny nějaké náklady. Pokud je třeba připojen komutovaně (přes modem a telefon), a někdo mu pošle zprávu s velkou přílohou kterou stahuje třeba desítky minut, pak reálně zaplatí za své připojení částku v jednotkách až desítkách korun. Ale za co? Za něco, co si nevyžádal, co nechtěl, co si třeba vůbec nepřeje dostávat - ale někdo jiný usoudil, že by to dostat měl a tak mu to poslal. Odesilatel tak vlastně přinutil příjemce vynaložit určité náklady na jím zaslanou zprávu - a pokud tato je nevyžádaná, tj. pokud příjemce nevyslovil souhlas s vynaložením takovéto částky, pak to rozhodně není korektní.

Jiným aspektem je aspekt "manipulační". Zastánci spammingu argumentují tím, že není nic snazšího než nevyžádanou zprávu smazat, pokud se příjemci nehodí, nelíbí, nic mu neříká atd. Je pravda, že u jedné zprávy skutečně není až tak problematické poznat co je zač a smazat ji. Ale co když budete takových zpráv dostávat desítky či dokonce stovky denně. Budete stále ochotni věnovat potřebný čas na rozpoznávání toho, co je nevyžádaný spam a na jeho mazání? Spammeři si takto vlastně vynucují určité aktivity na straně příjemců, které by tito jinak vůbec nedělali. Samozřejmě je musí dělat na úkor jiných svých aktivit, které jsou pro ně podstatně důležitější. Takže spamming vlastně okrádá lidi o čím dál tím drahocennější čas.

Dalším závažným aspektem je možné omezení funkčnosti elektronické pošty jako takové. Pokud vám totiž někdo pošle větší počet nevyžádaných zásilek (spamů), nebo jich pošle sice méně ale zato s velkým objemem, může se stát, že vám zcela zaplní vaši poštovní schránku, která má omezený objem. Takováto schránka pak nebude přijímat další zprávy. Tak se může stát, že kvůli zaplnění vaší poštovní schránky nevyžádanými zásilkami vůbec nedostanete důležitou zprávu, na kterou netrpělivě čekáte.

Velmi nepříjemným problémem spammingu je i to, že jej nelze nijak přesněji definovat. V praxi totiž nelze přesně vymezit hranici mezi "vyžádanou" a "nevyžádanou" zprávou, protože je to značně subjektivní. Přitom čekat na to, až vám každý předem udělí souhlas se zasláním jakékoli zprávy, je v praxi nerealizovatelné. A když rozešlete určitému okruhu příjemců něco, co si sami nevyžádali, ale o čem si vy myslíte, že je to bude určitě zajímat, vždy se najde někdo kdo bude opačného názoru a bude to považovat za obtěžování až spamming. Lidem, kteří chtějí využít možnosti elektronické pošty k vlastní propagaci, proto nelze dát žádný obecný návod ohledně toho, co ještě není spam a co již ano - jedinou radou je pořádně vše promyslet a zvážit, a také seznámit se s problematikou spammingu hlouběji (například na českém antispamovém serveru, na adrese http://www.antispam.cz).

Na závěr jedno zajímavé pozorování: ke spammingu se nikdy neuchylují seriózní firmy, které usilují o vytvoření dlouhodobějšího vztahu se svými zákazníky. Spamming používají spíše neznámé firmy, které chtějí rychle něco prodat a nemají dlouhodobější záměry.