Internet a spol. na ComNetu 98

I když Internet nebyl dominujícím motivem letošního ComNetu - tím byly spíše "obecné komunikace" - přesto se na Comnetu objevilo několik zajímavostí právě z oblasti Internetu. Zde jsou některé z nich.

První zajímavostí, úzce související s Internetem, jsou služby typu "provide the provider", neboli služby určené Internetovým providerům a spočívající v dodávce potřebné konektivity do zahraničí, směrem k jeho páteřním částem. Lze je přirovnat k vytvoření pomyslné "roury", která má garantovanou průchodnost a vede od tuzemského providera k některému z páteřních peeringových bodů (např. MAE EAST, MAE WEST či dalším), eventuelně k některému z významných zahraničních providerů, kteří mají sami dobrý přístup k páteřním částem Internetu. Ještě do nedávné doby nabízela tyto služby na našem trhu snad jen norská firma Telenor (resp. její česká dceřinná společnost Telenor ČR), která potřebné spoje realizuje prostřednictvím satelitních technologií. Na letošním Comnetu se viditelně prezentovali další poskytovatelé těchto služeb - z menších stojí za zmínku společnost Brixí se svou službou Worldcast, která nabízí opět satelitní spojení, přímo do peeringového bodu MAE-EAST rychlostmi od 64 kbps výše, a navíc s možností asymetrického řešení (například s větší propustností směrem do ČR, a s menší propustností směrem ven).

Dalším subjektem, který na našem trhu začal nabízet služby výše uvedeného typu, je společnost Global One (jde o konsorcium společností Deutsche Telecom, France Telecom a Sprint, u nás se silnou vazbou na tuzemské plynárenské společnosti). Společnost Global One se u nás "uchytila" například poskytnutím zahraniční konektivity pro akademickou síť TEN-34 CZ (kterou SPT Telecom nebyl schopen realizovat). Od dubna 1998 je Global One členem NIX CZ a své služby nabízí i dalším našim providerům, prostřednictvím své globální sítě jménem Global IP (místní uzel této sítě je připojen "ven" do vnější části sítě spojem 2 Mbps, a stejně dimenzovaný spoj vede i k Deutsche Telecom). Jejím prostřednictvím je Global One schopna vytvořit svým zákazníkům z řad providerů či jiných "velkouživatelů" přímé napojení na páteřní peeringové body Internetu nejen v USA, ale třeba i v Cernu (CIX), v Londýně (LINX), Stockholmu (SE-GIX) a dalších. Zajímavý je i fakt, že Global One zřejmě hodlá nabízet na našem domácím trhu i služby typu "server hosting" - právě na Comnetu bylo oznámeno navázání spolupráce Global One a společnosti SPRINX, která u nás provozuje komplexní vyhledávací službu jménem Atlas. Ten nyní bude hostovat na páteřní síti Global One.

Ještě dalším subjektem, který již také proniknul na náš trh se "službami pro providery", je společnost UUNET. Přes její síť jménem Global Transit již jsou připojeny do Internetu mj. společnosti PVT a GTS.

Internet po rozvodech kabelové televize

S možnostmi přístupu k Internetu souvisí i zajímavý nástup technologií, které dovolují přístup k Internetu po rozvodech kabelové televize. V Praze již delší dobu tuto možnost zkouší společnost CODIS, ve spolupráci s CESNETEM, a na loňském ComNetu se veřejnosti představila firma Daxta se svým pilotním projektem rozvodu Internetu po kabelové televizi v Kralupech nad Vltavou - tento pilotní projekt, mezitím zrealizovaný, je založen na technologii LANCity firmy Bay Networks. Na stejné technologii je postaven i ambiciózní projekt jménem MORAVIANET, který je ve skutečnosti regionální sítí propojující sítě místních operátorů kabelových televizí. Nabízí celé spektrum datových služeb včetně přístupu k Internetu, který je řešen centrálně, jedním přístupovým bodem a je chráněn proti neoprávněnému přístupu pomocí firewallu. Tímto způsobem zřejmě kabeloví operátoři dokáží spojit své síly a poskytovat své služby levněji, než kdyby se o totéž pokoušeli samostatně. Zatím ale projekt MORAVIANET sdružuje jen operátory z jižní Moravy, zatímco třeba v Praze takováto integrace nejspíše není na obzoru. Z pražských, resp. v Praze působících kabelových operátorů představila možnost přístupu do Internetu společnost Dattel.

Telecom zlevňuje

Významnější aktivitu na poli Internetu vyvinul i náš SPT Telecom. Nesnížil sice své telefonní tarify pro potřeby telefonování do Internetu, které dnes již tvoří rozhodující část nákladů uživatelů připojujících se k Internetu komutovaně - snížil druhou část, a to tarify za přístup k Internetu jako takový, tedy vlastně své ceny jako Internet providera. Zde přitom přišel s nabídkou, která svým principem připomíná různé tarifní programy u mobilních telefonů - například služba Internet OnLine Basic zahrnuje plnou konektivitu do Internetu, ale jen v době mimo špičku (přičemž do vlastní poštovní schránky se může kdykoli, jen brouzdání je omezeno na dobu mimo špičku), a to za 189,- měsíčně, přičemž v ceně je kromě poštovní schránky i 1 MB místa na vlastní WWW stránky. Časově neomezené připojení k Internetu přes veřejnou telefonní síť (tj. komutovaně), s plnou IP konektivitou, vyjde u SPT na 569,- měsíčně. Nejlacinějším druhem připojení pak je neomezený přístup k elektronické poště za 89,- Kč měsíčně, v jehož ceně je i možnost brouzdání po on-line serverech SPT. Všechny tyto ceny však neobsahují ani 5 procentní DPH, ani telefonní poplatky!

Za zmínku jistě stojí i možnost připojení k Internetu po ISDN, které SPT také začíná nabízet. Cena je 4799,- měsíčně (opět nezahrnuje DPH ani telefonní poplatky), a velmi důležité je to, že se týká jen jednoho B kanálu, tj. jen rychlosti 64 kbps!

Významným způsobem poklesly i ceny SPT Telecom za připojení pevnou linkou - například přípojka o rychlosti 64 kbps zlevnila na 23 000,-, což je zřejmě nejlacinější nabídka ze všech tuzemských providerů (její celková výhodnost je ale ještě závislá i na tom, jak SPT Telecom peeruje s ostatními providery, a zde to zatím moc slavné není). Zajímavostí je i přípojka určená specificky pro vystavování WWW serverů, na kterou lze připojit právě jen WWW server (ale nikoli třeba počítač s WWW browserem, takovýto provoz zřejmě bude blokován). Měsíční poplatek za takovouto službu, jménem Internet Pro Website, pro připojení rychlostí 64 kbps činí pouhých 11 tisíc korun.

Nový on-line deník na Internetu

Oblast poskytování obsahu na Internetu byla na letošním Comnetu zastoupena poměrně málo - jedinou výraznější novinkou bylo oznámení o vzniku nového Deníku veřejné správy, který vychází na adrese http://www.obce.cz (a o kterém jste se mohli dočíst v minulých Zajímavostech z Internetu). Jde o zpravodajský zdroj s denní periodicitou, který čerpá jednak z informačního servisu ČTK, ale hlavně se snaží přinášet informace týkající se státní správy a samosprávy (a navazuje na on-line aktivity, které již dříve vyvíjel na Internetu Svaz měst a obcí, SMO).

Síťové počítače stranou zájmu?

Součástí letošního ComNetu byla i zvláštní expozice jménem Web Factory. Mezi zdejšími exponáty mne upoutal síťový počítač firmy IBM, na kterém byl předváděn nový produkt firmy Lotus jménem eSuite. Tato poměrně revoluční věc - vlastně první funkční kancelářský balík napsaný v Javě, po "skrečování" Corel Office for Java - zůstala vcelku stranou pozornosti návštěvníků Comnetu (alespoň mohu-li soudit podle toho, že příslušný stánek většinou zel prázdnotou). S vystavujícím zástupcem firmy IBM jsem si zato mohl déle popovídat, a dozvěděl jsem se jeden velmi zajímavý údaj: podle celosvětového průměru prý 90% uživatelů síťových počítačů používá tyto své stroje jako terminály ("jedoucí" proti platformě MS Windows, pomocí řešení na bázi WinFrame či MS Hydra), nebo jako klasické Unixové terminály, a jen zbývajících 10 procent je používá způsobem, který byl faktickým důvodem vzniku síťových počítačů - pro provozování programů psaných v Javě a stahovaných ze síťových serverů v okamžiku jejich skutečné potřeby (tedy např. i pro provozování produktů jako je eSuite firmy Lotus). Pokud jde o naše zeměpisné šířky, zástupce IBM odhadoval tento poměr ještě více asymetrický (tj. ještě více než 90% používá síťové počítače jinak, než jejich tvůrci původně zamýšleli), a neopomenul zdůraznit, že firma IBM včas vystihla tento trend a svůj síťový počítač vytvořila jako hybrid "klasického NC" a Windowsovského i Unixového terminálu (a dokonce i X terminálu). O příčinách právě naznačeného trendu by jistě bylo velmi zajímavé si podrobněji popovídat, ale to už by asi bylo na úplně jiný článek.