Informatika vs. Computer Science
Počítače, tak jak je známe dnes, mohly vzniknout jen díky velkým pokrokům v mnoha disciplínách vědy, oborech techniky a odvětví průmyslové výroby. Samy počítače však také daly vzniknout novým, dosud neexistujícím vědám a mnoha již existujícím daly do ruky takový nástroj, který umožnil jejich nebývalý rozvoj.
Jak je to ale se samotnými "počítačovými vědami"? Mají nějaké společné jméno?
Pro odpověď se musíme vydat do roku 1962, kdy Francouz Phillippe Dreyfus přichází s myšlenkou spojit dva (samozřejmě francouzské) termíny, které podle jeho názoru společně charakterizují tehdy nejobvyklejší způsob využití počítačů: termíny information (neboli: informace), a automatique (ve smyslu: automatické zpracování). Spojením obou termínů pak Dreyfus vytvořil nové francouzské slovo: informatique.
Francouzská Akademie tento termín oficiálně přijala a sama jej definovala jako vědu o cílevědomém zpracování informací prostřednictvím automaticky pracujících strojů - s upřesněním, že jde o informace, potřebné pro šíření vědomostí a pro komunikaci mezi odborníky pracujícími v nejrůznějších vědeckých oborech.
Takto chápaný pojem "informatika" se pak ujal zejména v tehdejším Sovětském svazu, odkud se záhy rozšířil jak do zemí střední a východní Evropy, tak i poněkud překvapivě do zemí Evropy západní. Zde všude se tedy informatika stala aplikačně orientovanou vědou, zpočátku s dosti "knihovnickým" zaměřením (na problematiku zpracování a šíření bibliografických záznamů apod.).
Ve Spojených státech se však mezitím ujal jiný termín, Computer Science (doslova: počítačová věda), navíc s mnohem širším záběrem zahrnujícím prakticky všechno, co se počítačů týká - od velmi praktických záležitostí týkajících se konstrukčních principů počítačů přes otázky programování až po velmi teoretické základy.
Oba termíny, americká computer science a z francouzštiny převzatá informatika, se tedy zpočátku v mnohém rozcházely. Jejich další vývoj však směřoval k postupnému sblížení: informatika začala být chápána mnohem šířeji, než jen ve svém původním "knihovnickém" významu, zatímco zpočátku velmi široký záběr computer science se časem naopak začal úžit - odštěpily se od něj "inženýrsky" zaměřené části, zabývající se problematikou architektury a konstrukce (a vytvořily samostatnou disciplínu, označovanou jako computer engineering). Dále se z původní computer science stále zřetelněji odštěpují i otázky samotného programování a tvorby softwarových systémů (a přesouvají se do oblasti označované jako software engineering), takže zde zbyly povětšinou jen teoretičtěji zaměřené partie - partie typu výpočetní složitosti, vyčíslitelnosti, teorie algoritmů, teorie formálních jazyků a automatů, umělé inteligence, logiky atd.
Přestože obsah obou pojmů bývá v mnoha odborných pramenech často chápán poněkud odlišně (hlavně co do šířky záběru), s jistou dávkou nadhledu je možné říci, že dnes tyto termíny splývají.