MIS, DSS, EIS

Lidé kolem počítačů se odjakživa snažili vycházet vstříc nejrůznějším uživatelům - samozřejmě i těm, kteří řídí, rozhodují, vedou či jen stojí v čele ....

Snažili se poskytovat takovýmto uživatelům prostředky, které by jim efektivně a účinně pomáhaly v jejich práci a poskytovaly jim takovou informační podporu, jakou potřebují. Ne vždy se ale tyto snahy setkávaly s úspěchem.

První vlna prostředků na podporu řídících činností se začíná objevovat již v šedesátých letech, a to jako jeden z mnoha možných druhů tzv. informačních systémů (Information Systems), jak jsou hlavně v USA obecně označovány snad všechny možné způsoby provozování počítačů (viz minule). Jako takové dostaly také svůj specifický název - Management Information Systems (doslova: systémy pro podporu řízení, resp. managementu). Jejich záběr byl ovšem značně široký a obvykle zahrnoval i běžné rutinní agendy, je jichž provozování zajišťovalo vlastní chod příslušné organizace - například skladové hospodářství, evidenci inventáře, zpracování objednávek, mzdovou a personální agendu apod. Potřebám strategického rozhodování a řízení vycházely takovéto systémy vstříc jen nepřímo, především poskytováním nejrůznějších přehledů (například o stavu zásob, o stavu financí na účtech apod.). Navíc v takové formě, která sice byla dobře "stravitelná" pro lidi zvyklé na práci s počítači, ale která mohla být pro ostatní nepřekonate lnou překážkou.

Počátkem sedmdesátých let se proto objevují snahy vyjít více vstříc také lidem, kteří se místo každodenního "provozního" řízení, obvykle spojeného i s rutinním používáním počítačů, zabývají spíše řízením strategickým a přijímáním koncepčních rozhodnutí. Světlo světa tak spatřily aplikace obvykle vytvářené a provozované v rámci systémů MIS a označované souhrnně jako Decision Support Systems (neboli: systémy pro podporu rozhodování). Jejich základním úkolem bylo poskytovat řídícím pracovníkům takové inf ormace, jaké pro své rozhodování potřebují, a dále vhodné nástroje, pomocí kterých by bylo možné vyhodnocovat různé alternativy, které připadají v úvahu, vypočítávat jejich ekonomický efekt apod.

Systémy pro podporu rozhodování (systémy DSS) již byly u řídících pracovníků úspěšnější než mnohem šířeji zaměřené systémy "pro podporu řízení" (systémy MIS) - vzhledem k pokrokům na poli softwaru i hardwaru totiž dokázaly nabídnout více a s větším komfortem. Vcelku dobře se prosadily u středních řídících kádrů (různých manažerů nižších úrovní), ale u nejvyšších řídících složek (výkonných ředitelů, prezidentů společností apod.) opět příliš neuspěly.

Důvody lze spatřovat nejspíše v jisté apriorní nechuti k využití výpočetní techniky ze stran vedoucích řídících pracovníků, kteří se mnohdy domnívají, že pro ně není vhodné učit se pracovat s počítači, a kteří často dokonce i zastávají názor, že práce s počítači je v přímém rozporu s charakterem jejich práce. V neposlední řadě pak i v tom, že v době nástupu systémů DSS práce s počítačem stále ještě vyžadovala, aby se člověk přizpůsoboval možnostem počítačů a takovému stylu práce s nimi, který jejich f unkční možnosti tvrdě diktovaly.

Koncem osmdesátých let, tj. s nástupem graficky orientovaných uživatelských rozhraní, s nástupem myší a s dalšími pokroky na poli softwaru i hardwaru, se pak objevuje již třetí vlna prostředků, vydávajících se na pomoc řídícím procesům. Jde o prostředky označované jako Executive Information Systems (někdy též: Executive Support Systems). Tentokráte již míří přímo na místa nejvyšší a snaží se jim poskytovat přímý (on-line) přístup k aktuálním informacím o stavu řízené organizace, a to s maximální možno u mírou intuitivnosti, využívající "uživatelské přítulnosti" grafických uživatelských rozhraní. Jsou koncipovány tak, aby vycházely vstříc způsobu myšlení řídících pracovníků a respektovaly to, co tyto pracovníky zajímá nejvíce (a co je v angličtině označováno jako: Critical Success Factors neboli kritické faktory úspěchu). Ke své realizaci přitom využívají nejmodernější grafiku, nejvýkonnější prostředky počítačových komunikací a nejvyspělejší techniky uchovávání, zpracování a vyhledávání dat. Zde se ale s kutečně prosadí i "na nejvyšších místech", je stále ještě otevřenou otázkou.