Již v hlavním článku jsme si naznačili, co je hlavním úkolem switchů (česky též přepínačů, ústředen): jde o co možná nejefektivnější využití dostupné přenosové kapacity, tak aby každá komunikující dvojice měla pro svou potřebu co možná nejvíce.
Představa fungování switche (ideální stav)
Samotný switching (přepínání) je přepojováním na úrovni linkové vrstvy, tj. například v Ethernetu (však také nejrozšířenější jsou dnes právě Ethernetové switche). Způsob, jakým se dosahuje žádoucího efektu, tj. přidělení maximální možné kapacity každé komunikující dvojici, je následující: switch bude mít co možná nejvíce vstupů (tzv. portů), ke kterým se budou připojovat jednotlivé síťové segmenty. Tyto dílčí segmenty přitom budou co možná nejméně "obydlené", a v optimálním případě bude ke každému připojen vždy jen jeden koncový uzel. Když pak takovýto uzel bude chtít poslat nějaký datový rámec jinému uzlu (do jiného segmentu), switch tento rámec cíleně předá právě a pouze do toho segmentu, ve kterém se cílový uzel bude nacházet. Přepojovací schopnosti switche by přitom měly být tak vysoké, aby toto konkrétní "přepojení" jednoho rámce mezi dvěma segmenty nijak neomezilo souběžný přenos jiných rámců mezi jinými segmenty (představu ideální sitauce, kdy switch dosahuje maximálního možného efektu, ilustruje obrázek). Pokud tomu tak skutečně bude, pak nastane onen kýžený ideální stav, kdy každá komunikující dvojice bude mít jen a jen ke své dispozici maximální možnou přenosovou kapacitu.
Ve srovnání se směrovači jsou switche odlišné nejen v tom, že fungují na jiné úrovni (linkové, místo síťové). Další odlišností je například to, že switche "vnímají" jen své bezprostřední okolí, až po nejbližší směrovače či jiné switche, a nezajímá je co je za těmito přepojovacími uzly (zatímco směrovače to velmi podstatným způsobem zajímá). Směrovače jsou také dosti složitá zařízení, která je nutné správně nakonfigurovat, a jejich systémová údržba a správa je dosti náročná. Naproti tomu switche jsou spíše typu "plug and play", protože je stačí zapnout a nechat fungovat. Informace, které ke svému fungování potřebují, si dokáži samy získat ze svého okolí, bez spoluúčasti člověka.
