Přepojování okruhů vs. přepojování paketů
Jednou z nejdiskutovanějších otázek v souvislosti s počítačovými sítěmi je volba mezi přepojováním okruhů a přepojováním paketů. Odpověď na ni po dlouhou dobu rozdělovala svět spojů a svět počítačů, i když v poslední době dochází v tomto ohledu k jistému sbližování obou táborů. Přesto je ale velmi důležité vědět, v čem vlastně přepojování okruhů a přepojování paketů spočívá, a v čem se odlišují.Ve spojařské terminologii se termínem "okruh" označuje to, čemu se ve světě počítačů obvykle říká přenosová cesta: něco, co je schopné přenášet signál (resp. data), vede z určitého počátečního bodu do určitého koncového bodu, a chová se jako logicky souvislý celek. Při hodně velkém zjednodušení je možné si představit "souvislý kus drátu", který někde začíná a někde končí. Podstatná je právě ona souvislost, která zaručuje stejné vlastnosti a stejné chování po celé délce okruhu, a naopak vylučuje to, aby někde "po cestě" byly jakékoli nepravidelnosti (například přestupní uzly), které by nějakým způsobem měnily chování okruhu a jeho přenosové vlastnosti.
Jiným možným pohledem na přenosový okruh je jeho představa jako logické roury: z jedné strany se do této roury něco vkládá, a z druhé strany se to zase vyjímá. Uvnitř má tato roura vždy stejný "průměr", nejsou zde žádná zúžení či rozšíření, ani žádná možnost hromadění přenášených dat či signálů. Rychlost přenosu skrz tuto "rouru" je pak vždy stále stejná, tj. konstantní. Názorným příkladem by mohlo být přirovnání k potrubní poště, která dodnes funguje v pražském podzemí a propojuje některé pražské pošty. Zajímavé je na přenosovém okruhu alias "rouře" také to, že přenášená data není nutné nijak explicitně adresovat, protože je vždy jasné, kdo je jejich příjemcem: ten, kdo je "na druhém konci".