RM ISO/OSI a spojovaný charakter služeb

Skutečnost, že referenční model ISO/OSI pochází "ze světa spojů", se snad nejvíce projevila na jeho jednoznačné preferenci spojovaného způsobu fungování. Ten vychází ze zásady, že jakékoli vzájemné komunikaci mezi dvěma entitami musí předcházet navázání spojení, chápané současně i jako jejich oboustranný souhlas, případně doprovázený upřesněním podmínek vzájemné komunikace (a po skončení komunikace zase musí následovat zrušení navázaného spojení) .

Alternativou ke spojovanému charakteru komunikace je komunikace nespojovaná, při které mezi komunikujícími stranami nevzniká žádná apriorní dohoda o tom, že vůbec chtějí komunikovat, a tedy žádné navazování spojení - každý jednotlivý "úkon" (například přenos jednoho datového paketu) zde probíhá samostatně, zcela nezávisle na ostatních. Výhodou je mnohem větší robustnost nespojované komunikace: nemůže zde dojít ke ztrátě či výpadku spojení, není zapotřebí se zotavovat z výpadků či jiných nestandardních situací, nikomu se nemusí oznamovat ukončení komunikace apod.

Referenční model ISO/OSI zpočátku opět jednoznačně preferoval spojovaný způsob fungování, a to nejen na úrovni nižších (přenosových) vrstev, ale i na úrovně aplikačně orientovaných služeb. Teprve dodatečně se do ISO/OSI dostala i možnost používání nespojovaných služeb.