Dalším zajímavým řešením, které je koncepčně dosti blízké X-terminálům, se v poslední době objevilo na platformě MS Windows - kde se citelně projevuje snaha snížit náklady na systémovou údržbu a správu jednotlivých počítačů, patřících konkrétním uživatelům. Jednou z cest jak snížit nároky na správu by mohlo být provozování Windowsovských aplikací na centrálních serverech (v roli tzv. aplikačních serverů, koncepčně odpovídajících hostitelským počítačům v prostředí Unixu), zatímco uživatelé by měli k dispozici pouze relativně jednoduché a "hloupé" pracovní stanice, vystupující v roli terminálů.
Představa fungování Windowsovských terminálů
Problém s velkým objemem dat, který produkují Windowsovské aplikace (předpokládající grafický režim) se podařilo vyřešit firmě Citrix: ta navrhla přesunout celý zobrazovací subsystém Windows na uživatelův terminál, tak aby se veškerá grafická data generovala přímo na uživatelově počítači (v roli Windowsovského terminálu). Aplikace tedy poběží na centrálním počítači (upraveném serveru Windows NT), ale jejich požadavky zobrazovacímu subsystému na konkrétní vyobrazení nebudou zpracovávána přímo na tomto počítači, ale budou přenášena na Windowsovské terminály, a teprve zde budou vyslyšeny. Koncepčně je to velmi podobné X-terminálům, konkrétní rozdíl je především v tom, že zde se jedná o specifické řešení pro jednu konkrétní platformu (MS Windows), které bylo možné mnohem lépe ušít na míru této platformě, jejím potřebám a možnostem. Výsledkem je systém Winframe (představující upravené jádro MS Windows NT, uzpůsobené víceuživatelskému prostředí a se "vzdáleným" subsystémem zobrazování) ), a dále protokol ICA (Internet Communications Architecture), definující komunikaci mezi serverem a Windowsovskými terminály. Díky možnosti optimalizace tento protokol vystačí například i s linkou 9,6 kbps pro připojení terminálu, s možností provozovat v takovémto prostředí běžné aplikace z balíku MS Office.
