Veřejné datové sítě

Kvůli diskusi o vývoji ve světě lokálních sítí bychom neměli zapomínat ani na vývoj v oblasti sítí rozlehlých, a konkrétně ve sféře spojů. Zde je zřejmě nejdůležitější dění kolem tzv. veřejných datových sítí.

Veřejnou datovou síť lze chápat jako reakci světa spojů na skutečnost, že "lidé od počítačů" si od sféry spojů pronajímají jednotlivé přenosové cesty, a sami si pak nad nimi budují a provozují své počítačové sítě. Jinými slovy: jsou to lidé "od počítačů", kteří k samotným přenosovým cestám přidávají další užitnou hodnotu, a efekt z toho jim zůstává. Veřejná datová síť je z tohoto pohledu řešením, ve kterém užitnou hodnotu přidává ještě sféra spojů.

Veřejné datové sítě původně skutečně vznikaly výhradně ve sféře spojů jako služba nabízející přenos dat (a ne pouze "konektivitu na stojato". Mnohdy byla tato výlučnost dána tím, že ji předepisoval legislativní rámec, tj. že zákon dával sféře spojů monopol na provozování veřejných služeb přenosu dat. Později, se změnou legislativního rámce, se pak začaly objevovat i takové veřejné datové sítě, které vlastnily a provozovaly jiné subjekty, než oficiální spojové organizace. Na samotné věcné podstatě se ale mnoho nezměnilo: veřejná datová síť je takovou sítí, kterou někdo vlastní a provozuje ne pro své potřeby, ale proto aby její schopnosti prodával někomu jinému, a měl z toho zisk. Naproti tomu tzv. privátní datovou síť je taková, která slouží pouze potřebám svého majitele.