Další vývoj Ethernetu

Požadavek na výrazné zvýšení celkové přenosové kapacity se nemohl vyhnout ani nejrozšířenější přenosové technologii z prostředí lokálních sítí, tj. Ethernetu. Objevilo se hned několik různých přístupů k řešení tohoto problému, a zdaleka ne všechny se stejnou měrou prosadily. Jejich osud je přitom v mnoha směrech velmi poučný.

Prvním řešení, jak zvýšit celkové přenosové schopnosti Ethernetu, je tzv. switchovaný Ethernet (též: přepínaný Ethernet). Je založen na myšlence napravit to, co Ethernet dostal do vínku již při svém vzniku, a to sdílený charakter svých přenosových cest. Ten totiž znamená, že v každém okamžiku může vysílat nejvýše jeden uzel, a všichni ostatní zájemci o vysílání musí počkat. Ve svém důsledku to pak znamená, že všechny uzly společně sdílí tu přenosovou kapacitu, kterou nabízí použité přenosové médium. V době, kdy Ethernet ke svému fungování využívat koaxiální kabel, to ani jinak nešlo. Jakmile ale Ethernet přešel z koaxiálního kabelu na kroucenou dvoulinku, a jeho topologie získala stromovitý charakter, výchozí předpoklad se změnil: každý uzel měl svou přípojku (vedoucí k nejbližšímu aktivnímu prvku, tzv. rozbočovači, jen a jen pro sebe, a nemusel ji fyzicky sdílet s ostatními uzly - avšak klasický Ethernet ji stále používal takovým způsobem, že logicky sdílena byla (protože do ní byla předávána veškerá komunikace, a tedy i taková která se daného uzlu vůbec netýkala). Tzv. switchovaný (přepínaný) Ethernet poprvé dosáhnul toho, že fyzicky nesdílené (tzv. dedikované) přípojky budou nesdílené (dedikované) také logicky - vše je nejlépe si představit tak, že provoz mezi každou komunikující dvojicí uzlů je "propouštěn" jen do přípojek těchto dvou uzlů, ale už ne k žádným dalším uzlům. Ty pak mohou obdobným způsobem komunikovat po dvojicích mezi sebou, a svým provozem nezatěžují ostatní uzly - výsledný efekt je pak takový, že každá komunikující dvojice má k dispozici a jen pro sebe plnou přenosovou kapacitu klasického Ethernetu, danou přenosovou rychlostí 10 Mbps.

Princip switching-u je dnes v lokálních sítích hojně používaný, a to i v jiných technologiích, než jen v Ethernetu. S jistým zjednodušením jej lze přirovnat k řešení, které dokáže vytěžit maximum při zachování maximální možné kompatibility. Například stávající Ethernetové sítě lze převést na switchované (přepojované) pouhou výměnou aktivních prvků za switche, zatímco všechno ostatní (kabeláž na kroucené dvoulince, síťové karty, a hlavně veškerý SW, od ovladačů až po aplikace) může zůstat beze změny.

Jiná cesta k celkovému "posílení" Ethernetu, a to tzv. plně duplexní Ethernet, již nebyla zdaleka tak úspěšná jako switchování. Jak již jeho název napovídá, plně duplexní Ethernet se snaží přimět dosavadní verzi Ethernetu k tomu, aby umožňovala přenášet data oběma směry současně (zatímco klasický Ethernet funguje pouze poloduplexně, a data přenáší jedním nebo druhým směrem, ale ne současně). V praxi se ale ukázalo, že skutečný efekt možnosti plně duplexního provozu není příliš velký, protože dosavadní charakter datových komunikací má sám spíše poloduplexní charakter (počítá s tím, že se jedním směrem chvíli něco posílá, a pak se čeká na odpověď).

Další zajímavou vývojovou větví Ethernetu je tzv. izochronní Ethernet. Ten již reflektuje potřebu aplikací získat jisté garance ohledně fungování přenosových mechanismů, jaké klasický Ethernet nedokáže poskytnout - například garanci přenosové kapacity a rovnoměrnosti přenosu. Izochronní Ethernet se k tomuto problému staví docela šikovným způsobem: je vlastně kombinací dvou přenosových technologií, klasického Ethernetu a ISDN (která funguje na principu přepojování okruhů, a tudíž dokáže nabídnout to, co Ethernetu schází - například podporu multimediálním aplikacím). Soužití těchto dvou diametrálně odlišných přenosových technologií si lze představit jako jejich "koexistenci na jednom drátě", přičemž aplikace provozované na koncových uzlech si mohou podle svých potřeb vybrat. Nezanedbatelnou výhodou je možnost provozování Ethernetu po stávajících kabelových rozvodech, určených pro klasický Ethernet (i snadná návaznost jak na klasický Ethernet, tak i na sítě ISDN).