Jak velký je český digital divide?

S příchodem března začala i letos tradiční kampaň "Březen - měsíc Internetu", pořádaná stejnojmenným sdružením a usilující podpořit rozvoj Internetu v ČR. Její součástí jsou nejrůznější kampaně, od odborných konferencí, přes osvětové a popularizační akce, až třeba po literární soutěže a akce knihoven.

Zvýrazněným tématem letošního ročníku je nakupování po Internetu, a zejména pak jeho bezpečnost. Aby se lidé mohli naučit nakupovat on-line, a hlavně aby si mohli v praxi vyzkoušet bezpečné placení na Internetu prostřednictvím platebních karet, byl pro ně zprovozněn testovací server na adrese http://www.bezpecnynakup.cz. Na něm si mohou vše vyzkoušet "nanečisto", s testovacími platebními kartami, bez nebezpečí pro svou skutečnou peněženku.

Již tradičně se pro kampaň "Březen - měsíc Internetu" pořádají také průzkumy toho, jak je Internet v ČR používán, jak jej uživatelé vnímají, co na něm dělají atd. Velkou devizou těchto průzkumů je jejich pravidelné každoroční opakování se stejnou metodikou, které umožňuje získat poměrně přesný obrázek o trendech a vývoji sledovaných ukazatelů.

Jak tedy dopadly letošní výsledky, v kontextu výsledků za předchozí roky? Stručně shrnuto to nevypadá zase až tak růžově: nových uživatelů Internetu přibývá minimálně, a to i přes zlepšující se dostupnost Internetu. Ta se projevuje alespoň v tom, že když už někdo Internet používá, činí tak intenzivněji než dříve. V rámci skupiny uživatelů Internetu tedy přibývá jeho častých a pravidelných uživatelů, na úkor těch příležitostných.

Stále také přetrvává opravdu výrazná závislost dostupnosti Internetu v domácnostech na vzdělání a způsobu obživy (podnikání atd.). K dispozici jej mají v mnohem větší lidé s vyšším vzděláním, a také osoby živící s podnikáním. Vývoj v čase pak naznačuje, že Internet u nás spíše dále prohlubuje rozdíly mezi lidmi a různými skupinami, než aby je pomáhal odstraňovat.

Zaznělo to ostatně i při prezentaci jednoho z průzkumů (společnosti DEMA) na úvodní tiskovce letošní kampaně "Březen - měsíc Internetu". Autoři průzkumu, kteří se letos zabývali i dalšími ukazateli, prý byli sami překvapení, jak se naše společnost spíše polarizuje a jak se od sebe vzdalují skupiny lidí, kteří chtějí a mohou využívat výhod Internetu, a lidí kteří o to nemají zájem či nemohou, neumějí atd..

Jak jste se mohli dočíst i zde na digiwebu, DEMA to zhodnotila takto:

Rozdílná míra vybavenosti domácností internetem se promítá i do šancí občanů zařadit se do současné moderní společnosti, limituje jejich informovanost, uplatnitelnost na trhu práce, možnost komunikace, vzdělávání i trávení volného času a zábavy"

Sledováním počtu uživatelů, formou průzkumů v rámci celé populace (nikoli tedy měřením přímo na Internetu) se již tradičně zabývají průzkumy společnosti Markent. Ta se i letos ptala dospělých obyvatel ČR, zda již s Internetem pracují, či zda nikoli ale mají o to zájem, nebo zda o to zájem nemají. Vývoj odpovědí na tuto otázku za poslední roky ukazuje následující obrázek:

Jak je z tohoto obrázku dobře vidět, celkový podíl lidí používajících Internet (oba odstíny modré) v předchozích letech výrazněji rostl, ale nyní stagnuje. Meziročně se totiž zvýšil jen o jediné procento. Tomu nelze rozumět jinak, než že zájem o práci s Internetem dospěl k určitému naplnění, resp. saturaci, a dále se prakticky nezvyšuje. A to i v kontextu toho, že připojení k Internetu se přes veškeré nářky přeci jen stává dostupnější, lacinější a kvalitnější (rychlejší, trvalé atd.).

Lepší dostupnost Internetu se významněji projevuje pouze přesuny v rámci celé skupiny lidí, kteří již s Internetem tak jako tak pracují: dochází zde k poměrně významné "intenzifikaci". Tedy k tomu, že roste počet uživatelů využívajících Internet "často" (více jak 1x týdně), a to na úkor těch, kteří jej využívají "příležitostně" (méně jak 1x týdně). Ukazuje to ostatně i následující obrázek, ukazující dlouhodobý trend v rámci skupiny lidí, kteří Internet již využívají.

Zatímco tedy dělící čára mezi uživateli a "neuživateli" Internetu zůstává víceméně stejná (meziročně se posunula jen o 1 procento), a stále více uživatelů s přesouvá do kategorie "častých uživatelů", co se děje ve skupině "neuživatelů"?

Jak ukazuje první obrázek, i v rámci skupiny "neuživatelů" dochází k určitému posunu. Roste počet lidí, kteří by s Internetem chtěli pracovat. Nejspíše tedy vědí proč, mají k tomu motivaci atd. Přesto se jim nedaří jejich záměr uskutečnit a Internet skutečně začít používat. Jakoby byli ve skupině "neuživatelů" nějak uvězněni.

Nenapadá mne jiné vysvětlení tohoto jevu, než že Internet pro ně (i pro jejich zaměstnavatele, školy atd.) stále není dostupný, resp. existující možnosti přístupu k Internetu jsou pro ně stále ještě příliš drahé, nebo alespoň "relativně drahé" (s uvážením toho, jaké přínosy od Internetu očekávají). Vzhledem k tomu, že jde o lidi, kteří by s Internetem chtěli pracovat, pak asi nejde tolik o problém nedostatku obsahu, služeb či dalších možností, kvůli kterému by neměli motivaci.

Významným ukazatelem toho, jaký je zájem lidí o Internet, je jejich ochota pořídit si jej domů, do své domácnosti. A to i přesto, že nutně existuje řada lidí, kterým bohatě postačuje dostupnost Internetu v zaměstnání, a naopak si jej programově nechtějí pořizovat domů (už ho mají za celý pracovní den dost apod.).

O tom, které skupiny obyvatel mají Internet doma, a co jsou hlavní kritéria ovlivňující dostupnost Internetu v domácnostech, vypovídá další studie, připravená právě pro kampaň Březen - měsíc Internetu společností DEMA (svá data čerpá z průzkumu "Vybavenost domácností občanů ČR technikou V.", který byl proveden v únoru 2005).

Jde tedy o ukazatele, vztahující se k dostupnosti Internetu v domácnostech, a nikoli tedy ve školách, ve firmách, na úřadech atd. I tam samozřejmě lidé pracují s Internetem - ale pravdou je, že dostupnost Internetu v domácnostech vypovídá více o jejich osobním zájmu o Internet, zatímco jeho dostupnost na pracovištích, školách atd. zase vypovídá spíše o zájmech a motivaci jejich zaměstnavatelů.

Výsledky studie společnosti DEMA asi nejlépe shrnuje následující obrázek:

Z něj je velmi dobře patrná výrazná závislost Internetu v domácnosti na věku (výrazněji klesá s vyšším věkem) a pak zejména vzdělání. Překvapivá asi není také závislost na tom, zda respondent podniká či nepodniká.

Osobně mne příjemně překvapily relativně malé rozdíly v dostupnosti Internetu v závislosti na velikosti místa bydliště. Tomu rozumím tak, že bydlení mimo největší aglomerace již není (tak velkou) překážkou pro pořízení Internetu do domácnosti, a ten již je lépe dostupný i v menších obcích. Pravdou ale je, že studie nerozlišovala kvalitu a způsob připojení respondentů k Internetu - zda mají k dispozici broadband, nebo jen dial-up, mobilní připojení, nějaký bezdrát atd. A tady rozdíl určitě bude.

Také studie společnosti DEMA probíhá se stejnou metodikou již několik let, a tak i ona může nabídnout pohled na to, jak se zájem o Internet v domácnosti u různých skupin vyvíjí v čase. Opět to asi nejpřehledněji ukáže obrázek:

Také tento obrázek naznačuje, že růst zájmu o Internet v domácnosti se u některých skupin v poslední době zpomaluje, ne-li přímo zastavuje (např. u podnikatelů). Že by se tedy i zde dostával k nějaké saturaci? Jinde ale zájem stále roste - například u nepodnikajících, u lidí s nižším vzdělávání atd. To ale nemusí být ve sporu se zjištěním Markentu, že celkový počet uživatelů Internetu stagnuje.

Markent totiž zkoumal využívání Internetu, a neomezoval se jen na domácnosti. Naproti tomu DEMA měřila dostupnost (tedy ne nutně využívání), a to pouze v domácnostech.