Digitální vysílání může začít již letos

Ministerstvo informatiky včera představilo návrh přechodu ze stávajícího analogového vysílání na vysílání digitální (dokument s předlouhým názvem "Aktualizace Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice, pro období zahájení řádného zemského digitálního vysílání 2004 - 2006"). Týkat by se měl jak rozhlasového, tak i televizního vysílání, ale zatím ještě nemá definitivní podobu - je teprve ve fázi, kdy vstupuje do mezirezortního připomínkového řízení (do 21.1. ledna), po kterém bude následovat jeho projednání ve vládě. Navíc nejde o zcela novou koncepci, ale pouze o aktualizaci již existující koncepce z léta roku 2001 (kterou vláda vzala na vědomí usnesením č. 696 ze dne 9. července 2001). V únoru letošního roku pak ministr Mlynář dostal od vlády za úkol připravit aktualizaci této koncepce (původně s termínem do konce května, následně prodlouženým do konce letošního ledna).

Již samotný odklad termínu, do kterého měla být aktualizace připravena, naznačuje že celá věc nebyla a stále není jednoduchá. Proč, nastiňuje následující výrok ministra Mlynáře při včerejší tiskovce k tématu digitalizace:

Musím říci že příprava materiálu byla nesmírně složitá, neboť v této agendě se potkávají zájmy mnoha společností, a především kompetence čtyř orgánů státu - Ministerstva informatiky ČR, Ministerstva kultury ČR, Českého telekomunikační úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Chci zdůraznit, že zejména ty dvě posledně jmenované, tedy ČTÚ a RRTV, jsou ze zákona na vládě zcela nezávislé, takže nalezení nějaké shody je dost složitá věc. To neberte jako výmluvu, to je konstatování faktu ....

Samotná aktualizace je pak skutečně jen jakýmsi "maximem možného", ve smyslu dosažitelného kompromisu. To, na čem se dalo shodnout (prý: většinově, nikoli absolutně), v sobě zakotvuje. Ostatní aspekty pak aktualizace ponechává otevřené, nejspíše se záměrem ve smyslu "aspoň nějak začneme, a ostatní se ještě nějak dořeší".

V prvním přiblížení lze již dohodnuté věci shrnout takto:

• začít vysílat by mělo být možné již letos
• vysílání bude realizováno ještě v rámci stávajících zákonných úprav
• multiplexy budou dva, min. se 4 programy každý, s podmínkou "must carry"
• veřejnoprávní multiplex se nepředpokládá (ale ani nevylučuje)
• souběh analogového a digitálního vysílání nebude povinný
• držitelé licencí na vysílání nebudou mít automaticky nárok na zařazení do multiplexu
• pro koordinaci příprav vysílání bude zřízen nový Vládní výbor pro digitální vysílání
• stát nepřispěje na digitální vysílání žádnou finanční podporou
• navrhuje se zařadit digitální set-top boxy do snížení sazby DPH
• aktualizace se týká jen pozemního vysílání
• televizní vysílání bude povinně v systému DVB-T, interaktivní služby podle standardu MHP (Multimedia Home Platform)
• rozhlasového vysílání se aktualizace netýká (prý o něj není "výrazný" zájem)

Otevřeny naopak stále zůstávají velmi důležité otázky licencování (udělování licencí) a pravidel programového obsazování digitálních multiplexů

Celá aktualizace přitom pracuje s časovým horizontem let 2004 až 2006. V této době by mělo dojít k zahájení digitálního vysílání (předpoklad je ještě do konce letošního roku), ale do roku 2006 ještě nebude nijak omezováno stávající analogové vysílání (nebudou odebírány stávající "analogové" kmitočty ve prospěch digitálního vysílání).

Jednou z charakteristik digitálního vysílání je to, že jednotlivé programy v něm nejsou šířeny "samostatně", jako u vysílání analogového, ale pouze ve větších celcích - v celých "balíčcích", "skupinách", či jak jinak nazveme příslušné seskupení televizních a rozhlasových programů, elektronických programových průvodců (EPG) a event. dalších interaktivních služeb. V odborné terminologii se těmto celkům říká "multiplexy", a teprve ty si můžeme představit jako obdobu toho, co se vysílá při současném analogovém vysílání.

Názornější možná bude jiné přirovnání: při současném analogovém způsobu vysílání se do jednoho frekvenčního kanálu "vejde" jen jeden televizní či rozhlasový program. Při digitální vysílání se do stejného rozsahu frekvencí vejde hned několik programů (a dalších služeb) najednou, ale je nutné je vhodně "sloučit" do jednoho celku (multiplexu), který se pak vysílá a také přijímá jako celek - s tím že teprve zařízení na straně příjemce z něj extrahuje ten program, na který se divák právě chce dívat, resp. který chce poslouchat atd.

V souvislosti s tím samozřejmě vznikly velmi zásadní otázky, které bylo nutné řešit:

• kolik multiplexů bude moci být vysíláno? Na jakých frekvencích?
• kdo bude "mixovat" multiplexy? Tj. kdo bude slučovat jednotlivé programy do příslušného celku (multiplexu), určeného k vysílání? Bude to telekomunikační či obsahová činnost? Bude na to potřeba licence? Pokud ano, od koho? Od ČTÚ, nebo od RRTV?
• kdo bude mít právo "vkládat" své programy do multiplexu? Kdo bude rozhodovat o složení jednotlivých multiplexů? Měl by být některý z multiplexů vyhrazen pro veřejnoprávní média, a jiný pro komerční subjekty?

Zkusme si nyní naznačit, jak na tyto zásadní otázky odpovídá aktualizovaná koncepce přechodu na digitální vysílání.

Pro analogové i digitální vysílání jsou určeny frekvence v rozsahu 470 MHz až 862 MHz. Volné frekvence pro digitální vysílání se podařilo "najít" v takovém rozsahu, že umožňují vysílání dvou multiplexů. Ovšem nikoli na celém území ČR, ale jen někde:

Multiplex A: stav dostupných frekvencí k 31. 12. 2003 umožňuje pokrytí 77 % obyvatel na 69 % území ČR (viz obrázek)

Multiplex B: stav k 31.12.2003 umožňuje pokrytí 32,1 % obyvatel na 18 % území ČR, do roku 2006 lze očekávat dosažení pokrytí asi 50% obyvatelstva.

Pokrytí multiplexu A

Pokrytí tedy rozhodně není ideální, a je samozřejmě dáno nedostatkem volných frekvencí, i nutností koordinace se sousedními státy. Výrazné zlepšení by mohlo nastat v případě, že by se přikročilo k odebrání některých frekvencí, které jsou dnes využívány pro analogové vysílání. K takovémuto kroku se ale v rámci příprav nepřistoupilo ("nebylo k tomu dost síly"). Stávající analogové" frekvence by přitom neměly být odebírány nejméně do roku 2006.

Původní koncepce přechodu na digitální vysílání, stejně jako nejrůznější odborné i méně odborné diskuse, již vycházely z předpokladu, že multiplexy budou dva - a počítaly s tím, že jeden z nich bude vyhrazen pro veřejnoprávní média (Českou televizi a Český rozhlas), a druhý bude určen pro komerční vysílání. Předpokládalo se například, že Česká televize připraví pro digitálního vysílání kromě současných stanic další 2 programy - zpravodajský kanál ČT3 a vzdělávací a kulturní kanál ČT4. Český rozhlas měl také připravit nové programové projekty (stanice vážné hudby, alternativní stanice pro mládež a stanici živých přenosů).

Nynější aktualizace ale předpoklad o existenci "veřejnoprávního multiplexu" neobsahuje. Naopak konstatuje, že

Současná zákonná úprava pro ČT a finanční situace ČT zatím neumožňuje rozšíření počtu programů ČT, a tím využití celé kapacity jednoho digitálního multiplexu již od zahájení řádného vysílání.

V zásadě tedy lze říci, že aktualizace již nepočítá s existencí veřejnoprávního multiplexu, byť jeho budoucí existenci principiálně nevylučuje. Přidělení a konkrétní "obsazení" multiplexů je přitom jednou z otázek, které aktualizovaná koncepce ponechává otevřené. Přesto ale v tomto ohledu přijímá činí určité výchozí předpoklady:

• každý z multiplexů bude muset povinně "nést" jeden program veřejnoprávní televize. Jde o podmínku, označovanou jako "must carry".
• každý multiplex by měl obsahovat nejméně 4 TV programy

Nevíce diskusí a dohadů pochopitelně bylo kolem toho, kdo a jak bude mít na co právo, kdo bude moci získat jakou licenci, kdo ji bude udělovat atd. jak to tedy dopadlo v tomto ohledu?

Původní koncepce například předpokládala, že do zákona bude zaveden nový institut "provozovatele digitálního multiplexu". Tedy subjektu, který by na základě licence "dával dohromady" příslušný multiplex. Vedle toho měly existovat subjekty, které by na základě (telekomunikační) licence zajišťovaly vysílání již sestavených multiplexů.

Právní úpravu, která by zavedla institut "provozovatele multiplexu", se však nepodařilo přijmout, a tak tento institut nebude vůbec zaveden. Místo toho bude multiplex sestavovat ten subjekt, který jej bude také vysílat, na základě telekomunikační licence. Obecně by pak celé digitální vysílání mělo být spuštěno ještě na základě stávajících zákonných úprav (zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a zákona č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání), případně v rámci připravovaného zákona o elektronických komunikacích.

Podle toho, co zaznělo v diskusi na včerejší tiskovce na MI ČR, již o potřebné licence na vysílání digitálního multiplexu zažádály dvě firmy (České Radiokomunikace a Czech Digital Group), které v současné době již vysílají digitálně v experimentálním režimu. Původně měly na takovéto experimentální vysílání oprávnění do konce roku 2003, nyní jim ale bylo prodlouženo do konce roku 2004. Obě společnosti shodně uvádí, že jsou schopné začít digitálně vysílat "na ostro" do několika měsíců.

Navrhovaná aktualizace také ruší dříve předpokládanou povinnost vysílatelů (držitelům licencí k provozování vysílání), aby souběžně zajišťovali jak analogové, tak i digitální vysílání, a to na vlastní náklady. Na druhou stranu jim už ale také nedává "přednostní právo na umístění v digitálním multiplexu". Tato formulace je ale poněkud vágní, a celá otázka programového obsazení jednotlivých multiplexů (s výjimkou podmínky "must carry" a minima 4 programů) se zdá být ještě zcela otevřená.

Zajímavostí, se kterou aktualizovaná koncepce přichází, je návrh ustavit Vládní výbor pro digitální vysílání, který by koordinoval další postup digitalizace vysílání v ČR. Zastoupeny v něm budou snad všechny relevantní orgány státu (MI, MK, MŠMT, MF, MPO, MPSV a MŽP, ČTÚ a RRTV, TESTCOM)., ale ani jeden ze subjektů, které budou digitální vysílání fakticky realizovat.

Další zajímavostí je pak to, že aktualizovaná koncepce navrhuje zařadit digitální set-top boxy do snížené sazby DPH (dnes 5%). Alespoň něco na podporu rozvoje digitálního vysílání, když už stát nijak přímo nepřispěje na jeho rozjezd. Škoda jen, že s podobnou iniciativou nepřišel stát i v případě podpory informační gramotnosti (zařazením počítačů do snížené sazby DPH), a místo toho naopak zdražil průběžné používání telekomunikačních služeb, jejich přesunem do vyšší sazby DPH. Teď to chce řešit alespoň daňovými úlevami ….