Invex 2001: Výstava, nebo konference?

Je letošní Invex více výstavou, více odbornou konferencí, nebo je ze všeho nejvíce místem pro zviditelňování politiků? Co řekl Václav Klaus na adresu informačních a komunikačních technologií? Co si myslí o internetové žurnalistice, o emailu a chatu? Proč se tak nečekaně obořil na Softwarové noviny?

Ještě před několika lety byl Invex typickou výstavou, či chcete-li veletrhem – pavilony byly plné stánků a nových exponátů, a kdesi vedle se konal jakýsi doprovodný program. V letošním roce je tomu spíše naopak. Doprovodný program získává na kvalitě a významu, zatímco expozice očividně ztrácí. Pavilony sice nezejí prázdnotou, ale najednou je v nich spousty místa a horní patra jsou většinou zcela neobsazená. Firmy si zkrátka dobře spočítaly, co a jak se jim vyplatí, a tak mnohé z nich na Invexu buď nejsou vůbec, nebo jsou zde zastoupeny jinak než ve formě klasického stánku. Třeba formou vlastního semináře, aktivní účasti na doprovodném programu, či pouze zřízením konferenční místnosti k obchodním jednáním.

Je to asi přirozený vývoj, a pokud bude pokračovat dále, což nejspíše bude, stane se z Invexu především příležitost pro fyzické setkávání lidí, kteří jsou sice často ve vzájemném kontaktu "na dálku", ale občas se také potřebují sejít, popovídat si, navázat nové kontakty, oprášit kontakty dřívější, dojednat obchodní transakce a kdovíco ještě. V malém se něco podobného odehrává každé první úterý v měsíci, v rámci akcí First Tuesday – bude Invex konvergovat k něčemu podobnému, v rozsahu vícedenní akce celorepublikového charakteru? Domnívám se že ano, a že současně s tím dále poroste i význam doprovodného programu Invexu, na úkor významu jeho expoziční části.

Prostor pro exhibice politiků? Není to tak dávno, kdy Invex probíhal za okázalého nezájmu politiků. Ostatně, totéž se týkalo celého oboru informačních a komunikačních technologií. Pak ale přišla první opatrná vlna zájmu či nutnosti, kdy na Invex začali jezdit alespoň politici vzdáleně spříznění s informačními technologiemi. Například exministr dopravy (a také spojů) Antonín Peltrám sem svého času přijel povyprávět o problematice kongescí v dopravě, ale o informačních a komunikačních technologií se prakticky vůbec nezmínil. Na druhou stranu, kdo se vydal na letošní Invex po dálnici, hlavně v jeho zahajovací den, poznal závažnost problematiky kongescí (dopravních zácp) na vlastní kůži.

Václav Klaus zahajuje Invex slavnostním přestřižením pásky

Poslední roky ale Invex čím dál tím více přitahuje politiky, nejspíše proto, že se zde mohou zviditelnit na atraktivním pozadí moderních technologií. V letošním roce se zde sešli představitelé obou fakticky vládnoucích stran (Vladimír Špidla za vládní ČSSD a Václav Klaus za smluvně opoziční ODS) – vždyť parlamentní volby v příštím roce se blíží, a tak je třeba začít bojovat o voliče. Zaznamenal jsem dokonce i jeden zajímavý projev rivality či přímo politického boje, ve kterém vyhrála ODS na celé čáře. To když mělo dojít na slavnostní zahájení Invexu a přestřižení pásky, nastoupil na pódium Václav Klaus, zářící a usmívající se na všechny strany, doprovázený předsedou ÚOHS, jihomoravským hejtmanem a primátorem města Brna. Před pódiem, mezi prostým lidem, se naopak mačkal ministr bez portfeje Karel Březina, zcela stranou veškeré oficiální pozornosti (a například také šéf Úřadu pro veřejné informační systémy Jiří Krump).

Z toho, co Václav Klaus při slavnostním zahájení letošního Invexu řekl, mi v paměti zůstaly tyto úryvky:

Informační a komunikační technologie se stávají součástí našich životů;
nikdo o tom nemůže ani vteřinku pochybovat;
je to krok tím nejsprávnějším směrem;
nikdo jim neunikne a nikdo je nemůže ignorovat.

Klaus a ICT

Představení s Václavem Klausem v hlavní roli pokračovalo i odpoledne zahajovacího dne, na konferenci s názvem "Mění ICT politiku a společnost?". Šlo vlastně o diskusi tří účastníků – Václava Klause, Vladimíra Špidly a rektora Masarykovy Univerzity v Brně Jiřího Zlatušky, na téma obsažené již v samotném názvu konference. Diskuse v určitém ohledu navazovala na loňskou Klausovu premiéru na Invexu, a stejná byla dokonce i moderátoka – Jana Bobošíková (která na rozdíl od televizní sedmičky na Nově neskákala diskutujícím do řeči, a dokonce jim dopřála souvislého projevu).

Názory, které zde Václav Klaus prezentoval, se nijak výrazněji nelišily od toho, co zde říkal před rokem. Mohu-li to shrnout ze svého subjektivního pohledu, Klaus připouští že informační a komunikační technologie mají vliv na mikroekonomiku, kde mění fungování, velikost i jiné aspekty firem a dalších subjektů, dokonce působí současně jako integrující i dezintegrující faktor, ale pokud jde o makroekonomiku, zde nijak nemění základní ekonomická pravidla a nezpůsobují žádnou zásadní revoluci. Připouští pouze změnu "tržiště" (prostředí), kde se neměnná ekonomická pravidla realizují a naplňují. Určitou změnu jsem cítil spíše v akcentu, který Klaus kladl na důsledky změn vyvolaných informačními technologiemi v mikroekonomice a "na tržištích" – na rozdíl od loňského roku v letošním roce připouštěl určitou polemiku ekonomů nad tím, jak dalece jsou důsledky těchto změn významné. Ekonomové prý se ptají, jak hluboké a revoluční jsou tyto změny, ale odpověď prý není jednoznačná.

Všimnul jsem si ale ještě jednoho zajímavého rozdílu ve stanoviscích Václava Klause před rokem a letos. Vloni dost kategoricky tvrdil, že poptávka po informačních a komunikačních technologiích je generována nabídkou, neboli že producenti těchto technologií sami "protlačují" své produkty, a uměle tak vytváří hlad po nich. Letos již bylo jeho stanovisko takové, že tyto technologie se prosazují samy.

Klaus a komunikace Ve svém vystoupení se Václav Klaus dotknul i neekonomických aspektů moderních informačních a komunikačních technologií. Například u nových forem komunikace (el. pošty, chatů) soudí, že mění vztah mezi obsahem a formou – způsobují úpadek formy, a naopak vyvolávají výrazný nárůst obsahu, který má často charakter pouhého "holého sdělení". Jako estét tím prý trpí, ale přesto oceňuje rychlost takovéto komunikace. Spatřuje zde také určité odlidštění mezilidské komunikace, které zužuje prostor pro něco co označil jako "face-to-face society" (doslova: společnost z očí do očí), a dává větší prostor pro různá schovávání se a projevy anonymity. Celkově hodnotí možnosti elektronické komunikace jako "mixed blessing", neboli smíšeně, s přínosy i negativními důsledky.

Svůj názor vyjádřil Václav Klaus i na internetovou žurnalistiku – ta je prý rychlejší, subjektivnější, svobodnější, ale také povrchnější, nezodpovědnější, žvanivější, bezbřehá, snižující celkovou úroveň publicistiky a vyznačující se absencí redakční práce. No, komentář raději nechám na kolegu Čermáka, internetová žurnalistika je jeho parketa...

Celkové hodnocení informačních a komunikačních technologií z úst Václava Klause bylo takové, že jeho dosavadní zkušenost s nimi (daná i provozem jeho vlastních WWW stránek) je smíšená. Sice dávají více prostoru pro demokracii, ale jejich demokratičnost je snadno zneužitelná. Navíc politické postoje lidí se díky ICT nemění, kdo prý byl liberálem, bude liberálem i s ICT, a kdo sociálním demokratem, bude jím i s ICT (což byla zřejmě narážka na dalšího účastníka diskuse, Vladimíra Špidlu).

Zlatuška a ICT

Rektor MU Brno prof. Zlatuška se ve svém hodnocení vlivů ICT na společnost a politiku zaměřil více na otevírání nových možností a na pozitivní změny, které nástup technologií vyvolává. Mizí například prostor pro rutinní činnosti, a naopak se zvětšuje prostor pro dosud nepříliš obvyklé činnosti (analytického charakteru, povahy manipulace s informacemi a symbolickými objekty). Výrazně se znásobují možnosti člověka, vysokým tempem roste produktivita jeho práce, a právě informační a komunikační technologie mají na zvyšování této produktivity lví podíl. Stejně tak vznikají zajímavé síťové efekty, které vliv těchto technologií dále znásobují.

Celkově ale prof. Zlatuška výrazněji neoponoval Klausovu názoru, že nedochází ke změně základních principů ekonomiky (ale pouze ke změně "tržiště"). Proto také mezi nimi nedošlo k zásadnějšímu sporu. Různost jejich názorů se ale přeci jen projevila v okamžiku, kdy v souvislosti s nedávnými událostmi v USA přišla řeč i na to, zda se změní pojetí lidského soukromí. Prof. Zlatuška vyjádřil názor, že k určité redefinici soukromí (bez konkrétního upřesnění) zřejmě bude muset dojít a budeme se s tím muset smířit. Naopak Václav Klaus byl ostře proti a něčeho takového se děsí.

Klaus vs. Softwarové noviny

V závěru celé konference došlo i na otázky z pléna. Jedním z tazatelů byl i Petr Koubský ze Softwarových novin, který se zeptal všech tří diskutujících na jejich názor ohledně vztahu státu a ICT. Vladimír Špidla odpověděl v tom smyslu, že je na místě ICT využívat a podporovat zavádění a rozvoj těchto technologií. Profesor Zlatuška akcentoval zejména využití informačních a komunikačních technologií jako nástroje a pobídky pro zvyšování konkurenceschopnosti.

Dosti zásadní názor vyjádřil Václav Klaus. Požaduje "méně státu, a ne stát obohacený o ICT". Především ale zopakoval své již dříve vyslovené stanovisko, že jakákoli podpora některé konkrétní technologie či skupiny technologií by byla proti zákonům volného trhu a tento trh by deformovala. To Václav Klaus považuje za nesprávné.

:

V závěru své odpovědi na původní otázku kolegy Koubského, na kterou odpovídal jako třetí v pořadí, Klaus dokonce uvedl (a svým charakteristickým způsobem ještě jednou zopakoval) že jej "lidsky doslova drtí", když se editor jedněch softwarových novin dožaduje jakési podpory a ochrany před jinými softwarovými novinami. Tím vyvolal značné pozdvižení v sále, který (podle mého dojmu) v původní otázce necítil nic takového jako volání po jakémkoli ochranářství jednoho vydavatele před jinými vydavateli. Na návaznou otázku velmi udiveného Petra Koubského, kde v jeho otázce na vztah státu a ICT našel volání po nějakém protekcionismu, odpověděl Václav Klaus následovně: buďto prý pan Koubský svou otázkou vyjádřil konkrétní názor, nebo se ptal jako novinář a tím zneužil postavení novináře. To už bylo zcela nad mé chápání. A nejspíše nejen moje.