O tom, co jsou EuroRingy zač, jsem psal před časem zde na Lupě v samostatném článku, proto jen stručně pro připomenutí: jde o pan-evropskou páteřní síť, budovanou na bázi optických vláken (kvůli přenosové kapacitě), s kruhovou topologií (kvůli možnosti rekonfigurace v případě přerušení některé přenosové trasy) a se stavebnicovou strukturou - tedy tvořenou několika dílčími kruhovými sítěmi (trefně označovanými jako EuroRingy), které sice mají společné některé trasy, ale jinak mohou být budovány postupně a dokončovány nezávisle na sobě.
![]() |
Parametry EuroRingů jsou opravdu úctyhodné - v současné době jsou pokládány optické kabely nejméně se 120 vlákny, z nichž každé je technikou tzv. vlnového multiplexu (DWDM, Dense Wavelength Multiplexing) rozděleno ještě na 80 tzv. barev, z nichž každá se chová jako samostatný přenosový kanál. Ten je dnes využívá s přenosovou rychlostí 10 Gbps, což pro celý kabel se 120 vlákny vychází celkově na neuvěřitelných 96 terabitů za sekundu! Pokud bychom to vztáhli například na počet obyvatel ČR, vychází to po mírném zaokrouhlení na 10 Mbps pro každého! A to jsou ještě přenosové trasy budovány se značnou redundancí, tak aby v budoucnu bylo možné do nich instalovat další optické kabely, případně vyměnit ty stávající - na trasách východního EuroRingu jsou vždy pokládány nejméně dva kabelovody (tzv. chráničky), z nichž pouze jeden je osazen již zmiňovaným kabelem se 120 vlákny (což jej zaplňuje pouze z poloviny).
Pokud jde o využití EuroRingů, společnost KPNQwest je bude využívat k poskytování širokého spektra služeb - od pronájmu prostoru v chráničkách pro instalaci vlastního kabelu, po tzv. dark fiber (pronájem optických vláken) či pronájem jednotlivých barev, až po klasické přenosové služby nezávislé na médiu. Kromě toho KPNQwest buduje po celé Evropě hostingová střediska (říká jim CyberCentra), která napojuje na EuroRingy a díky tomu jim poskytuje velmi dobrou konektivitu.
![]() |
Slavnostní uvedení nového EuroRingu do provozu se včera odehrávalo v Kongresovém paláci, před zraky novinářů i partnerů KPNQwestu. Osobně jsem čekal nějakou scénku se slavnostním zmáčknutím knoflíku, přestřižením pásky či dokonce nějakým "osvícením" či "rozžhnutím" apod. (když zprovoznění optické sítě se říká "nasvícení"). Nic takového se ale nekonalo. Bylo to mnohem prozaičtější setkání s klasickými projevy představitelů společnosti (ze zahraničních byl přítomný např. prezident a CEO KPNQwestu Jack McMaster) a s následnými dotazy novinářů i dalších hostů.
![]() |
Funkčnost nově zprovozněné sítě přitom ukazovala videokonference s dalšími 3 městy (Víděň, Curych a Milán), průběžně promítaná na plátno - žádné interaktivní vstupy z jiných měst se ale nekonaly, možná to bylo jen jednosměrné vysílání z Prahy do těchto dalších měst.
Ze zajímavých informací které včera zazněly (nebo alespoň byly uvedeny v tiskových materiálech) si zde dovolím ocitovat tyto:
![]() |
|
|
Na závěr si nemohu odpustit zásadní otázku: k čemu EuroRingy vlastně jsou? Proč je KPNQwest buduje a investuje do jejich výstavby nemalé peníze?
Odpověď je principiálně jednoduchá - pro komerční účely, aby jejich prostřednictvím mohl poskytovat služby svým zákazníkům. Jak již zaznělo v úvodu, jde o služby charakteru hostingu (zejména v CyberCentrech), pronájmu optických vláken a/nebo barev, pronájmu chrániček, a v neposlední řadě i poskytování přenosových služeb, včetně garancí na úrovni smluv SLA (například IP konektivita, VPN, VOIP apod.). Do budoucna vidí představitelé KPNQwestu velký potenciál v ASP službách, které sami označují spíše jako "shared computing" (sdílené provozování aplikací), nahrazující stávající "private computing". Zde se přitom KPNQwest profiluje do role tzv. dodavatele aplikační infrastruktury (AIP, Application Infrastructure Provider), který poskytuje konektivitu a provozuje datová centra (cybercentra), zatímco vlastní provozování aplikací (ASP) a další nezbytné aktivity přenechává svým partnerům.
V oblasti, ve které KPNQwest se svými EuroRingy podniká, resp. hodlá podnikat, samozřejmě existuje konkurence. Například vysokokapacitní optické páteřní sítě, s vlastní pokládkou optických kabelů, u nás budují nejméně dva další subjekty, a to Telia (Telia International Carrier, do konce roku 2001 chce ve 25 zemích Evropy připojit 50 měst ke své síti Viking Network, v délce 22 000 km) a CE Com (Central European Communications Holding).
Konkurenční prostředí samozřejmě stlačuje ceny za nabízené služby směrem dolů, často dosti výrazně. K tomu je ještě třeba připočíst celkový útlum v sektoru telekomunikací a problémy, způsobené vysokými cenami za UMTS licence. Podle nezávislých zdrojů si ale KPNQwest stojí docela dobře a nevykazuje žádné ekonomické problémy (a jeho CEO se vyjádřil, že ani eventuelní problémy či fůze jednoho z jeho zakladatelů, nizozemské KPN, se KPNQwestu nedotknou). Podle plánu, který se zatím dodržuje, by se mohutně investující KPNQwest měl stát ziskovým ve 4. čtvrtletí roku 2002.