Worm
Počítačové viry mohou být velmi nebezpečné - o tom se zřejmě na vlastní kůži přesvědčilo již mnoho a mnoho uživatelů. Také všeobecné povědomí o virech je u širší uživatelské veřejnosti na poměrně vysoké úrovni, v neposlední řadě jistě i díky osvětové činnosti výrobců a distributorů nejrůznějších antivirových prostředků.
Již poměrně málo se ale ví, že vedle počítačových virů (a tzv. trojských koní, viz minule) existuje ještě jedna další kategorie velmi nebezpečných programů, kterým se v angličtině říká worms (doslova: červi).
Jestliže počítačový virus je obvykle charakterizován jako "kus" kódu neschopný samostatného života (a pouze parazitující na jiných programech, které infikuje), pak červ (worm) je schopen žít vlastním životem - je to samostatný spustitelný program, který se nesnaží stát součástí jiných programů (jako virus), a dokonce ani vydávat se za někoho jiného (jako trojský kůň). Snaží se reprodukovat sám sebe (tedy stejně jako virus, ale nikoli jako trojský kůň), a to především v prostředí počítačových sítí - to je jeho další zásadní odlišností od počítačového viru. Typický červ si totiž uvědomuje existenci počítačové sítě a zcela záměrně a vědomě ji využívá ke svému šíření (zatímco počítačový virus většinou o existenci sítě nic neví). V důsledku toho pak červ používá i poněkud odlišný způsob vlastní reprodukce - snaží se šířit tím, že vyhledává další uzlové počítače sítě a přenáší na ně své vlastní kopie (zatímco virus typicky vyhledává a infikuje další soubory). Podobně jako virus může být i červ "benigní" a kromě samotného šíření nevykonávat žádné další akce. Stejně tak ale může natropit mnoho a mnoho zlého.
Samotný termín worm zřejmě vděčí za svůj vznik novele Johna Brunnera "The Shockwave Rider", ve které byl popsán počítačový program, který dokázal vyřadit z provozu celosvětovou telefonní síť (a byl zde označován jako "tapeworm"). Do povědomí lidí kolem počítačových sítí se termín "worm" nesmazatelně vryl v souvislosti s tzv. černým čtvrtkem 3. listopadu roku 1988. Večer předcházejícího dne totiž 23letý aspirant z Cornellovy univerzity v USA Robert T. Morris vpustil do sítě Internet velmi virulentního červa - jak později uváděl na svou omluvu, byl to prý jen experiment, který se vymkl jeho kontrole. Pravdou ovšem je, že tento počítačový program do druhého dne zaplavil téměř celý tehdejší Internet a prakticky jej vyřadil z provozu. Naštěstí nikoli tím, že by prováděl nějaké destruktivní akce (byl "benigní"), ale svým vlastním šířením dokázal vytížit jednotlivé uzlové počítače natolik, že již nebyly schopny vykonávat nic jiného.
Ať již úmyslně či neúmyslně, Robert T. Morris zkomplikoval svým činem život mnoha lidem - nejen svému otci, řediteli prestižního National Computer Security Center, které spadá pod americkou bezpečnostní službu NSA, ale také sám sobě (byl odsouzen k pokutě 10 000 dolarů a 400 hodinám veřejně prospěšných prací). Na druhé straně ale jeho červ (dnes označovaný příznačně jako "The Great Worm") přispěl i k velmi rychlému odstranění chyb a slabých míst v tehdejším BSD Unixu, která ke svému šíření využíval, a dal vzniknout dodnes velmi důležité pracovní skupině CERT (Computer Emergency Response Team), která v rámci Internetu pomáhá při nejrůznějších krizových situacích a mimoto všeobecně dbá o bezpečnost v síti.
Ani mezi počítačovými nadšenci se však Robertu T. Morrisovi nedostalo žádného ocenění - spíše právě naopak. Jeho iniciály a současně i uživatelské jméno RTM mu někteří vtipálkové přeměnili na RTFM. V odborném žargonu totiž zkratka RTM znamená "Read The Manual" a používá se ve smyslu: "s tím už neotravuj, to si laskavě přečti v manuálu". Zkratka RTFM pak představuje poněkud důraznější verzi - písmeno F v ní reprezentuje slovo, které si laskavý čtenář již musí domyslet sám.