Bída telekomunikačních statistik
ČTÚ si před rokem a půl uříznul pořádnou ostudu se zpackaným srovnáním cen mobilního volání v ČR a v zahraničí. Dnes už přebírá statistiky Teligenu, ale i ten už si stihl udělat pěknou ostudu. Lze teď vůbec něčemu věřit?
O tom, co vlastně je statistika, koluje řada vtipů. Jeden z nich například definuje statistiku jako přesnou vědu pracující s nepřesnými čísly, zatímco jiný připomíná známý výrok Winstona Churchilla, že věřit lze jen takové statistice, kterou si člověk zfalšuje sám. Mimochodem, i tento výrok prý ve skutečnosti nepochází od samotného Churchilla. Přisoudit mu ho měl říšský ministr propagandy Josef Goebbels, když potřeboval vykreslit Churchilla jako lháře.
Pravdou je, že při sestavování statistik o cenách volání v tak „komplexní“ a marketingovými triky zaneřáděné oblasti, jakou je mobilní volání, je téměř nemožné si nenabít ústa a nedopustit se nějakého zkreslení, či přímo chyby. Tedy pokud rovnou neuvažujeme v intencích nějakého záměrného „směrování“ výsledků určitým konkrétním směrem.
ČTÚ si ze své chyby odnesl ponaučení
Vzpomeňme si, jak ČTÚ koncem roku 2010 přišel s vlastní analýzou cen mobilního volání, ve které došel k závěru, že naše ceny jsou spíše na průměru či pod průměrem EU. A nikoli jedny z úplně nejdražších široko daleko, jak to vnímá širší uživatelská veřejnost:
U hlasových služeb (koše 30, 100, 300 a 900 hovorů) se v ČR pohybuje nad evropskou průměrnou cenou těchto služeb pouze společnost Telefónica O2. Totéž platí pro ceny předplacených karet, u nichž však vedle společnosti Telefónica O2 je nad průměrem evropské ceny i společnost T-Mobile. Pokud jde o ceny krátkých textových zpráv, jsou u všech operátorů nižší než průměr.
Následně byl ČTÚ za toto srovnání vláčen médii, protože použil zavádějící metodiku, kterou si sestavil sám. A bylo mu doporučováno, ať se chová stejně jako ostatní národní regulátoři i další nadnárodní instituce (včetně OECD), které vychází ze statistik a srovnání skupinyTeligen (patřící společnosti Strategy Analytics). S argumentem, že metodika Teligenu je velmi propracovaná a dlouhodobě ověřená, podstatně věrohodnější, a hlavně stejná pro všechny sledované země. Takže srovnávání ČR s ostatními zeměmi, na bázi statistik Teligenu, by mělo být dostatečně vypovídající a korektní.
Pravdou je, že ČTÚ se z této kritiky poučil a dnes již s čísly od Teligenu pracuje. Jenže, jak se ukázalo, ani tyto statiky nejsou bez chyb.
Zcela zásadní změna během tří měsíců?
Ukázalo se to nedávno, poté co ČTÚ ve své pravidelné monitorovací zprávě za duben 2012 přišel s „aktuálním mezinárodním srovnáním ceníkových cen mobilních služeb“, které převzal právě od Teligenu. To popisuje vývoj za tři měsíce, konkrétně mezi listopadem 2011 a únorem 2012, a u několika sledovaných košů přináší velmi významnou změnu pozice České republiky. Ukažme si to na příkladu koše 300 hovorů:
Dosud nejvýraznější změna v postavení České republiky mezi listopadem 2011 a únorem 2012 nastává u koše 300 hovorů. Cena se v tomto období snížila z takřka 90 $ na méně než 40 $ a v mezinárodní srovnání se Česká republika posunula z 29. na 12. místo mezi členskými zeměmi OECD. Při srovnání podle PPP pak došlo k poklesu z více než 100 $ na necelých 47 $ a postavení České republiky se z posledního 34. místa zlepšilo o 19 příček na 15. místo. Nejnižším tarifem za Českou republiku je, obdobně jako u koše 100 hovorů, Neon S s balíčkem 200 SMS a závazkem na 36 měsíců společnosti Telefónica.
Přitom samotný tarif Neon S (od Telefóniky) rozhodně není žádnou novinkou, ale je nabízen už řadu let, aniž by se nějak zásadněji měnil. Jak je tedy možné, že od listopadu do února se situace tak radikálně změnila? Že v listopadu 2011 byl do statistiky započítán ještě jiný tarif (od T-Mobile), zatímco v únoru 2012 se už započítává právě tarif Neon S?
ČTÚ to vysvětluje změnou metodiky:
Oproti předchozímu mezinárodnímu srovnání provedenému Teligenem k listopadu 2011 doznalo umístění České republiky poměrně významných změn.
Ke změně pozice České republiky v rámci tohoto mezinárodního srovnání došlo rozšířením databáze srovnávaných tarifů a zejména dosud chybějících nadstavbových balíčků.
Že by ale tarif Neon S původně nebyl v databázi srovnávaných tarifů? To se mi opravdu nechce věřit, když jde o tak standardní a dlouhodobou část nabídky naší Telefóniky. Pak už zbývá jen zahrnutí balíčku 200 SMS za 180 Kč, oproti ceně 1,60 Kč za jednotlivé SMS u samotného tarifu. Že by ale takováto změna (v podobě zahrnutí balíčku za 200 Kč měsíčně) způsobila přibližně pětinásobně velké zlevnění celého výsledného koše, z takřka 90 $ na méně než 40 $?
Připomeňme si také, že v nabídkách dvou našich největších operátorů, kteří jsou do srovnání Teligenu zahrnuti, v době od listopadu 2011 do února 2012 k žádným převratným změnám nedošlo.
Teligen přiznal chybu
Jako prvním to všechno přišlo divné kolegům v MobilManii. A tak sedli a spočítali, na kolik by podle nich přišlo naplnění spotřebního koše se 300 hovory (viz jeho definice) pomocí tarifu Neon S a uvedeného balíčku. Místo cca 800 korun, které vyšly Teligenu, se dopočítali až k částce 2981 Kč. A u dalšího koše s 900 hovory, kde si také ČR měla významně polepšit, se místo uváděných cca 1500 Kč dopočítali částky 8457 Kč.
V MobilManii o tom nejenom napsali článek, ale obrátili se i na samotný Teligen. A ten nakonec přiznal chybu. Nezbylo mu, než ji opravit, spočítat nové výsledky a ty rozeslat svým zákazníkům, včetně našeho ČTÚ. Ten to pak následně hezky „rozmáznul“, když rozeslal tiskovou zprávu s opravenými výsledky a s poněkud škodolibým konstatováním, že:
ČTÚ nenese odpovědnost za chyby v předchozím srovnání společnosti Teligen, které do značné míry snižují důvěryhodnost výsledků dalších srovnání uváděných za všechny porovnávané země.
A jak že samotný Teligen vše zdůvodnil? Jakýmsi nesrozumitelným zamumláním o vlivu „systémového updatu, který zahrnoval i migraci dat do novější verze Excelu“.
V MobilManii si navíc všimli ještě jedné zajímavé skutečnosti: že v případě ČR Teligen počítá hodnotu koše pomocí podnikatelských tarifů. Ty ale nemusí být (resp. skutečně nejsou) dostupné pro rezidenční zákazníky, což dále mění vypovídací hodnotu celého výsledku, zejména z pohledu oněch rezidenčních zákazníků. Pokud ale správně čtu novou metodiku výpočtu spotřebních košů Teligenu a OECD, není to s ní ve sporu – rozlišení mezi podnikatelskými a rezidenčními tarify používá pouze u košů s voláním v pevné síti, ale nikoli u mobilních služeb.
Celkově pak považuji za vhodné pogratulovat MobilManii, a konkrétně panu Aleši Pospíšilovi, k zajímavému „úlovku“ a poděkovat za dobře odvedenou práci, přispívající ke kultivaci celého mediálního prostředí kolem mobilních sítí a služeb.
Na druhou stranu, po celé této události: kdo už bude věřit nějaké statistice z oblasti telekomunikací? Když se právě ukázalo, že i ten zdroj, který jsme až dosud dávali za příklad a spoléhali se na něj jako na „ten správný“, se nakonec ukázal také jako ne zcela neomylný?
Jak jsme (doopravdy) dopadli?
A jak že jsme tedy nakonec dopadli, po opraveném srovnání? Co zbylo z tak nadějného zlepšení během pouhých tří měsíců, od listopadu 2011 do února 2012? Bohužel to lze vystihnout jednou krátkou větou: avizované zásadní zlepšení se nekoná.
U již zmiňovaného spotřebního koše se 300 hovory jsme si podle původního srovnání měli polepšit postupem z 29. na 12. místo. A to ještě v absolutních cenách, které se tak líbí regulátorovi a operátorům – zatímco ochota a schopnost zákazníků konzumovat mobilní služby se odvíjí spíše od jejich reálné kupní síly, kterou mnohem lépe vystihuje srovnání dle parity kupní síly.
Takže tedy: u koše se 300 hovory a v absolutních cenách jsme si místo „polepšení“ o 17 pozic naopak pohoršili o 2 pozice. Ukazuje to následující obrázek, jehož nejlevější část ukazuje výsledek za listopad 2011, zatímco prostřední část ukazuje původní (chybný a následně opravený) graf, a pravá část ukazuje později opravené pořadí.
Méně drasticky to dopadlo u košů se 100 a 900 hovory, kde se místo výrazného zlepšení dostavilo jen drobné zlepšení o několik málo pozic, viz následující obrázky.
U ostatních košů (se 30 hovory z tarifu, se 40 hovory z předplacené karty a se 400 SMS zprávami) nedošlo k žádné změně u započítaného tarifu či karty, a výsledkem jsou jen drobně posuny dané zřejmě změnami v kurzu české koruny vůči americkému dolaru (na který se při srovnání v absolutních cenách vše přepočítává).