Vyšlo na Lupě, 31.1.2011
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b11/b0131001.php3

Má být optika symetrická či asymetrická?

Optické připojení od Telefóniky (O2 Internet Fiber) bylo původně symetrické. Nyní  už nabízí jen asymetrické rychlosti, po vzoru ASDSL. Je to dobře nebo špatně?

Ty uživatele, kterým do bytu vede optická přípojka od  Telefóniky O2 CR a kteří využívají její služby O2 Internet Fiber, potkala od prvního ledna letošního roku významná změna. Došlo totiž k poměrně zásadnímu posunu v tom, co tato služba poskytuje: původně symetrické připojení (tj. se stejnými rychlostmi v obou směrech) bylo nahrazeno připojením asymetrickým, neboli s různými rychlostmi v obou směrech.

Když jsem o službě O2 Internet Fiber psal v roce 2008 (v souvislosti s jejím pilotním provozem v několika málo „developerských“ lokalitách), byla ještě symetrická. Nabízela dvě varianty připojení, s cenami které se mohly poněkud lišit podle lokality:

  • 5/5 Mbit/s  za 583 Kč
  • 10/10 Mbit/s za 940 Kč  (vše vč. DPH)

Později došlo k navýšení rychlostí, ale také cen. Do  konce roku 2010 platil následující ceník:

  • O2 Internet Fiber 10M: 10/10 MBit/s za 599 Kč
  • O2 Internet Fiber 20M: 20/20 Mbit/s za 1199 Kč

Stále se přitom jednalo o pilotní provoz, který byl nabízen prakticky jen v nově budovaných rezidenčních objektech, kde se jejich developer nějak domluvil s Telefónikou na spolupráci. Od ní se pak mohly odvíjet i konkrétní podmínky fungování celé služby. Někde třeba bylo připojení první rok zdarma a nastavené na 100/100 Mbit/s.

Jenže od 1.1.2011 přišla zásadní změna: u obou tarifů O2 Internet Fiber  se zvýšila rychlost jejich downstreamu, zatímco rychlost upstreamu naopak poklesla. Nově vzniklá asymetrie sice není tak drastická jako u ADSL 16 Mbit/s (kde odpovídá poměru 32:1), ale původní symetrie je ta tam:

  • O2 Internet Fiber 25M: 25/4 Mbit/s, za 600 Kč
  • O2 Internet Fiber 40M: 40/5 Mbit/s, za 850 Kč

Čtenář, který mne na tuto změnu upozornil (tímto mu děkuji), to vnímal jako zcela zásadní zhoršení, a dokonce prý začal uvažovat o přechodu na bezdrátové připojení. Což by asi byl unikát nejenom tuzemský.

Na druhou stranu někomu, kdo je odkázán na „metalické“ ADSL s ještě mnohem větší mírou asymetrie a celkově nižšími rychlostmi, by i nový charakter obou služeb mohl připadat jako pohádka.

Proč?

Zajímavou otázkou určitě je, proč to Telefónica udělala. Proč původně symetrické služby nahradila asymetrickými? Zde je její vyjádření:

Služba O2 Fiber je zákazníkům nabízena v pilotním provozu, nejedná se tedy o standardně poskytovanou službu. Nastavení asymetrických rychlostí bylo naším obchodním strategickým rozhodnutím, kdy jsme se chtěli sladit s logikou rychlostí, které poskytujeme na O2 internetu, tedy službách fungujících na metalickém připojení. Obecně platí, že symetrické rychlosti jsou často vnímány sice jako kvalitnější, nicméně ale dražší než asymetrické.
S novým rokem se tedy naše společnost rozhodla více přizpůsobit službu O2 Internet Fiber současným požadavkům trhu a spotřebitelů a zvýšit její atraktivitu a konkurenceschopnost s ohledem na nabídku konkurenčních společností. Zákazníkům jsme proto poskytli vyšší příchozí rychlost (download), která jim umožní rychlejší stahování emailů, fotek, hudby nebo videa, a tedy obecně zvýší kvalitu a komfort při stahování. Odchozí rychlost jsme snížili, ale i po této úpravě nabízíme upload o rychlosti 4 nebo 5 Mb/s, tedy až 10x více, než většina zákazníků ve skutečnosti upotřebí.
Portfolio platné do konce roku 2010 - 10/10 Mb za 599Kč, 20/20 Mb za 1199 Kč, jsme nahradili od 1.1.2011 novou nabídkou. 25/4 Mb za 600 Kč, 40/5 Mb za 850 Kč. Navíc jsme nově službu O2 Fiber doplnili o doplňkové služby - O2 TV Start nebo O2 Mobilní Internet, které standardně nabízíme k ADSL. Stejně tak v rámci služby O2 Fiber došlo k „zakulacení“ cen z důvodu jejich sjednocení napříč naším produktovým portfoliem.

Je asymetrie nutná?

Za nejpodstatnější část tohoto vyjádření naopak považuji zmínku o snaze připodobnit optiku metalickému ADSL („jsme …. chtěli sladit s logikou rychlostí, které poskytujeme na O2 Internetu …“). Asi nebudu sám, kdo na to má odlišný názor a vnímá to jako určité „zprznění“ optiky, které vůbec není nutné: zatímco u ADSL je asymetrie vynucena nedostatkem celkové přenosové kapacity (a proto se rozděluje rozdílně do obou směrů), u optiky samotné je kapacity dostatek.

Pravdou ale je, že i u optiky mohou existovat určité důvody k asymetrii rychlostí. Například přístupové části (pasivních) optických sítí mohou být řešeny jako asymetrické, a nikoli jako symetrické. Podle diskuse u předchozího článku ale Telefónica používá „přímá vlákna“ (P2P), místo asymetrické varianty GPON, jakou má používat například slovenský Orange.

Pádnějším důvodem může být kapacitní dimenzování „střední míle“ a páteřních částí sítě poskytovatele, přes které optické připojení „vede dále“, do veřejného Internetu: tyto části mohou být dimenzovány právě s ohledem na asymetrický charakter provozu. Což určitě je případ té části sítě Telefóniky, která slouží potřebám  ADSL přípojek.

No a pokud Telefónika nějak „svedla“ své optické přípojky k Internetu do stejné střední míle, resp. stejné páteřní sítě jako masu svých ADSL přípojek, může být právě toto skutečným důvodem toho, proč zavedla asymetrii i na těchto optických přípojkách. I když těchto optických přípojek asi není mnoho. Sama Telefónica je odhaduje na jednotky tisíc:

V současné době se pokrytí FTTx nachází v rámci developerských projektů zejména v okolí měst po celé České republice. Služby O2 Fiber jsou dostupné například v Praze a Středních Čechách, Brně a Jihomoravském kraji nebo Plzeňském kraji. Počet zákazníků na službách O2 Fiber (O2 Internet Fiber, O2 TV Fiber, Neomezená linka) se pohybuje v řádu několika tisíc.

Jaká je praxe?

Zpět ale k rychlostem: zde je třeba konstatovat, že jejich asymetrie není na optice žádnou zvláštností. Řada služeb připojení k Internetu, poskytovaných po optice, asymetrická je. Tuzemská praxe  je poměrně různorodá: někteří poskytovatelé nabízí jen symetrické varianty, jiní pouze asymetrické, a ještě další mají v nabídce služby obou variant – ať si zákazník vybere sám.

Podle posledního „sčítání lidu“, přesněji podle druhé analýzy relevantního trhu č. 4 (s velkoobchodním přístupem k infrastruktuře v pevném místě) bylo ke konci roku 2009 v ČR na 300 000 optických přípojek, ale z nich byla aktivní (skutečně využívaná) asi jen třetina. Podíl jednotlivých poskytovatelů ukazuje následující obrázek:

Podíly na trhu s FTTx

Situace u největších poskytovatelů (dle tohoto obrázku) vypadá následovně:

  • Smart Comp (služby Netbox): nabízeny jsou jak asymetrické varianty (rychlosti 2/1, 17/2 a 50/10 Mbit/s), tak i jedna symetrická (100/100 Mbit/s)
  • RIO Media: nabízeny jsou především symetrické varianty (1/1, 10/10, 50/50 a 100/100 Mbit/s), ale k dispozici jsou i dvě asymetrické (25/5 a 50/10 Mbit/s)
  • PODA s.r.o.: v nabídce jsou jen asymetrické varianty (10/2, 40/10 a 80/20 Mbit/s)
  • Dragon Internet: nabízeny jsou jen symetrické varianty (4/4, 15/15 a 100/100 Mbit/s)

Dovolím si předpokládat, že v praxi záleží hlavně na tom, jak má daný poskytovatel řešenu svou páteřní síť, včetně vlastní konektivity do Internetu. Za povšimnutí ale určitě stojí to, že pokud už je asymetrie aplikována, je její míra podstatně nižší než u ADSL přípojek. Jak je vidět z předchozích příkladů, pohybuje se někde u poměru 4:1 až 5:1, zatímco u ADSL je až 32:1.

A co uživatelé?

Samotná asymetrie, pokud už je zabudována do určité technologie či konkrétního řešení  (třeba u střední míle a páteřních sítí), vždy počítá s určitým předpokladem, který se týká chování uživatelů Internetu a byl učiněn kdysi dávno – v dobách, které bychom dnes mohli označit jako „doby webu 1.0“.

V té době totiž byli uživatelé Internetu prakticky pouze konzumenty obsahu. Proto požadovali co nejvyšší rychlost ve směru ze sítě k sobě, pro potřeby stahování „konzumovaného“ obsahu. V této době pak byla asymetrie víceméně optimálním řešením, alespoň pro průměrného uživatele, neboť umožňovala vyjít vstříc potřebám zákazníka za relativně nejnižších nákladů. Jen se muselo dát pozor na to, aby míra asymetrie nebyla příliš velká a nebrzdila stahování (k tomu ještě později).

Jenže doby se mění a uživatelé Internetu se ve stále větší míře stávají i producenty obsahu, který potřebují nějak dopravit k ostatním uživatelům, resp. směrem „od sebe“.  To pak narušuje původní předpoklad o vhodnosti asymetrie a mění požadavky zákazníků: posouvá je od služeb s vysokou asymetrií  ke službám s nižší mírou asymetrie, až k symetrickým rychlostním variantám.

Konkrétní příklady asi netřeba čtenářům Lupy příliš rozvádět: zahrnují například telefonování na bázi VOIP technologií (které generují symetrickou zátěž v obou směrech), služby charakteru videokonferencí, a obecně asi všechny služby, spadající do širšího rámce cloud computingu (ať už ho definujeme jakkoli) apod.

Nebo, ze zcela jiného soudku: symetrickou zátěž generují  i služby na bázi P2P networkingu. Čímž ale nechci nikterak naznačovat, že by zavádění vysoké míry asymetrie bylo nějakou formou boje proti porušování autorských práv v P2P sítích.

Vysoká míra asymetrie zpomaluje i stahování

S asymetrií rychlostí souvisí i otázka její míry: jaký poměr rychlostí je vhodný, správný či ještě únosný? Na to lze jen těžko odpovědět, protože to závisí v první řadě na chování uživatele (do jaké míry je pouze konzumentem, a do jaké také producentem nějakého obsahu).

Jenže je zde ještě jeden aspekt, na který nesmíme zapomínat. Jde o to, že i když uživatel bude čistý konzument a bude pouze nějaký obsah stahovat, i tak bude generovat nějaký datový provoz v odchozím směru. Například jen pro potřeby zajištění spolehlivosti přenosu je zapotřebí přenášet (v opačném směru) potvrzení o tom, co bylo přeneseno správně, či co se správně nepřeneslo a má se poslat znovu.

Obecně pak platí, že pokud by propustnost v odchozím směru  (na upstreamu) bylo příliš nízká, v důsledku příliš vysokého poměru asymetrie, už by příliš pomalý upstream brzdil provoz (stahování, download) i na downstreamu. Jinými slovy: asymetrie rychlostí nesmí být ani u čistých konzumentů příliš vysoká,  resp. nemůže být zvyšována donekonečna.

Ovšem určit, kde leží ona magická hranice (od které začne pomalý upstream zpomalovat provoz na downstreamu) se hledá velmi obtížně. Záleží totiž na řadě faktorů, včetně způsobu implementace přenosových protokolů a uživatelských aplikací.

Jako určité obecné pravidlo (či doporučení) se v literatuře uvádí poměr 10:1. Ten byl také „zabudován“ již do původní verze technologie ADSL, která nabízela 6 až 8 Mbit/s na downstreamu, a 600 až 800 kbit/s na upstreamu. Nepleťme si ale toto „dimenzování“ samotné technologie s tím, co s ní potom udělají komerční provideři. Ti totiž mohou nastavit jiný poměr asymetrie, tím že rychlost v jednom ze směrů uměle „přiškrtí“.

U nabídek ADSL připojení na našem trhu se tak můžeme setkat s podstatně vyššími asymetriemi rychlostí,  než je oněch 10:1. Například dnešní ADSL s marketingovou rychlostí 16Mbit/s (na downstreamu) nabízí upstream pouze o rychlosti 512 kbit/s, což odpovídá neuvěřitelně vysoké asymetrii 32:1. Ještě vloni přitom existovala také varianta ADSL 16Mbit/s, s upstreamem o rychlosti 768 kbit/s – ale tu Telefónica přestala nabízet.

Kde je hranice?

Zájem o vliv asymetrie na zpomalování downstreamu mne osobně vedl k tomu, že jsem již v roce 2008 vypsal na toto téma jednu bakalářskou práci. Její řešitel dostal za úkol pokusit se spočítat, jak velkou zátěž na upstreamu by měly generovat jednotlivé přenosové protokoly, a nezávisle na tom vše také změřit. Hlavní závěr, ke kterému došel, si zde dovolím ocitovat: 

Na předchozích stránkách bylo prokázáno, že asymetrie rychlostí přenosových cest způsobuje pokles efektivní rychlosti. Uvažujeme-li uživatelské protokoly HTTP a FTP, je tento pokles patrný od hodnoty 32 : 1, jak naznačují praktická měření. Teoretický výpočet na základně dokumentů definujících protokoly TCP ukazuje, že asymetrie v hodnotách od 23 : 1 až do 46 : 1 se nemusí, ale může projevit. Záleží to na konkrétní strategii entity, která implementuje vlastní protokol.

I z pohledu tohoto zjištění si neodpustím zdůraznit, jak chybný pohled má Telefónica na celou problematiku asymetrie rychlostí, resp. rychlosti na upstreamu. Viz následující část jejího výše citovaného stanoviska:

Odchozí rychlost jsme snížili, ale i po této úpravě nabízíme upload o rychlosti 4 nebo 5 Mb/s, tedy až 10x více, než většina zákazníků ve skutečnosti upotřebí.

Přenosové rychlosti v obou směrech nejsou něčím absolutním, co existuje a funguje nezávisle na sobě – ale musí být ve vzájemném souladu (poměru). Tvrzení, že rychlost na upstreamu (umožňující upload) 4 či 5 Mbit/s je více jak desetkrát vyšší, než co většina zákazníků upotřebí, tuto zcela základní skutečnost popírá, je dokonce velmi nebezpečná i z jiného důvodu.

Na jejím základě by třeba někoho mohlo napadnout zredukovat současných 40/5 Mbit/s na 40/0,5Mbit/s, neboli ještě zvýšit míru asymetrie, zde na 80:1.  Pak už by vlastně bylo úplně jedno, jak by se taková služba prezentovala (klidně třeba i jako 100/0,5 Mbit/s), protože rozhodující (a omezující) i pro čisté stahování by už byla především rychlost (zde spíše „pomalost“) upstreamu.

Inu, asymetrie rychlostí byla svého času nutností, u některých technologií a konkrétních řešení, podobně jako striktní FUP. Ale stejně jako byla FUP s postupem času uvolňována, i v důsledku rozvoje internetových služeb i chování a potřeb uživatelů, měla by se také asymetrie postupně zmenšovat. A nikoli naopak zvětšovat.