Google story: recenze knihy

Životní příběh vyhledávače Google a stejnojmenné společnosti už vyšel i v češtině. Jak přesně funguje jeho page rank se v knížce sice nedočtete, ale i tak zde najdete řadu zajímavých, podnětných a inspirujících informací ze zákulisí tohoto novodobého internetového zázraku.

Představovat čtenářům Lupy vyhledávač Google by jistě bylo nošením dříví do lesa. Jeho vyhledávací schopnosti okusil dnes snad úplně každý, kdo kdy přišel do styku s Internetem. Stejně tak bylo již hodně napsáno a prodiskutováno, a to i zde na Lupě, o tom jak se Googlu vetřít do přízně. Tedy jak ho přesvědčit, aby odkazy na určitě stránky vracel častěji a na přednějších místech, než odkazy na jiné stránky.

Ovšem knížka s názvem Google story, která 2. května vyšla v českém překladu stejnojmenného anglického originálu, o optimalizaci a technikách SEO pro vyhledávač Google rozhodně není. Stejně tak v ní neočekávajte žádné velké podrobnosti o hardwarovém a softwarovém řešení  Googlu jako vyhledávače, či jiné technické detaily.

Tyto věci jsou v knížce Google story samozřejmě zmíněny, ale jen na „beletristické“ úrovni. Třeba tak, že page rank je vlastně spíše „Page rank“, neboli způsob hodnocení webových stránek, který sestavil jeden z dvojice zakladatelů Googlu, Lawrence (Larry) Page, a že určitým způsobem závisí na odkazech, vedoucích na danou stránku. A také že se snaží mezi takovýmito odkazy rozlišovat ty více hodnotné od těch méně hodnotných.

Nečekejte ale, že vám autoři knihy naservírují asi největší tajemství Googlu se všemi detaily a podrobnostmi. Tedy to, jak přesně page rank funguje. Pokud se o něj zajímáte podrobněji, podívejte se raději do příslušných patentů.

Kniha „Google story“ je především příběhem Googlu jako společnosti a velkého podnikatelského úspěchu jeho dvou zakladatelů. Popisuje v jakém prostředí, jak a proč vlastně původní vyhledávač vznikl, jak se vyvíjel v multimiliardový byznys, a jak společnost Google funguje v současnosti, jakou má filosofii a čím vším se zabývá. I když tu „současnost“ je třeba brát poněkud s rezervou, protože česká verze je jen překladem anglického originálu, který začal vznikat na podzim roku 2004, a na pult knihkupectví se dostal poprvé 15. listopadu 2005. Takže tato kniha již nezaznamenává například působení Vinta Cerfa v Googlu (který do něj nastoupil 3. října 2005).

Přesto ale je právě Vint Cerf pod českou verzí anglického originálu podepsán. A to formou pozdravu, který sepsal u příležitosti své nedávné návštěvy v ČR, a který je v knize přetištěn (i s fotografií z jeho vystoupení na půdě ČVUT). Jelikož tento pozdrav zůstal ušetřen českého překladu, dovolím si ho zde volně přeložit sám:

Historie Googlu je historií svobody a invence. Larry Page a Sergey Brin měli jako postgraduální studenti na Stanfordu dostatek svobody na to, aby přišli s novým nápadem na organizování informací  v rámci World Wide Webu a umožnili jeho využití všem na Internetu. Nemuseli k tomu získat povolení od žádného internetového providera. Jen vytvořili program a zprovoznili ho na Internetu. To samé platí i pro tisíce podnikavých internautů po celém světě, a Česká republika představuje jednu z nejvíce inspirativních a inovativních zemí, s dostatkem technických talentů k využití takovéto příležitosti. Doufám, že vás tato kniha bude inspirovat k rozvoji vašich vlastních myšlenek a nápadů, a třeba i k vynalezení nového Googlu, který by byl nám všem k užitku. Vint Cerf.

Ze stejného důvodu také „životopisná“ kniha o Googlu nezachycuje jeho nejnovější aktivity, včetně jeho příchodu do České republiky. A tak čtenáře uvádí do dnešní tuzemské reality alespoň předmluva, kterou napsala vedoucí české pobočky Googlu, paní Taťana Le Moigne.

Jak se psala historie

První kapitoly knihy jsou – jak jinak - věnovány historii Googlu, jako společného díla dvou postgraduálních studentů, Larryho Page a Sergeye Brina, připravujících svou disertační práci na známé a prestižní univerzitě ve Stanfordu. Poměrně detailně popisuje například rodinné zázemí obou protagonistů, jejichž rodiče měli velmi blízko k matematice, počítačům a vzdělanosti obecně, a naznačuje že i tento faktor sehrál významnou roli v jejich další životní dráze, vedoucí k vybudování dnešního Googlu. Stejně tak kniha podrobně popisuje i tehdejší prostředí na Stanfordu, kde vývoj nových technologií a jejich následné prosazení do praxe a do komerčního využití vůbec nebylo chápáno jako něco, co do akademického světa nepatří. Právě naopak, na Stanfordu byla takováto praxe očekávána a ze strany univerzity aktivně podporována.

A tak se čtenář knížky dozví, jak a v jakém kontextu se záměr obou protagonistů postupně rodil, jak spolu zprovoznili první verzi vyhledávače, ještě s názvem BackRub (kde „Back“ je odvozeno od zpětných odkazů), a jak jej nejprve provozovali v rámci univerzitní  sítě na Stanfordu. Líčí také přerod BackRubu do Googlu, i když v jednom drobném aspektu poněkud odlišně, než jak to líčí jiné dostupné prameny.

Domovské stránky BackRubu a Googlu z roku 1997

Google jako překlep

Na podzim roku 1997, kdy oba autoři hledali pro svůj BackRub nový název, si přizvali na brainstorming svého kolegu Seana Andersona, který jim postupně navrhoval různé novotvary. Knížka Google story to v podání Seana Andersona líčí takto:

Seděl jsem u té bílé tabulce a zamyslel jsem se. „A co třeba Googleplex?“ povídám. “Chceš přece značku, co prohledává a indexuje a řadí pro lidi nezměrné množství dat. No a googleplex je strašně vysoké číslo“. Líbilo se mu to. Řekl [Larry Page, pozn. autora] “A co takhle jenom Google?” Chtěl, aby to bylo kratší. Zadal jsem do počítače G-o-o-g-l-e, schválně nesprávně, a doména byla ještě volná …

Zajímavé. Pokud by novotvar „Google“ navrhl sám Larry Page, proč by ho pak Sean Anderson zadával do počítače nesprávně, aby zjistil zda je příslušná doména volná? Navíc schválně nesprávně?

Ostatní dostupné prameny (jako například zde a zde) líčí vše poněkud jinak: v rámci brainstormingu měl zaznít návrh na jméno googolplex, které Larry zkrátil na googol.  Ale Sean Anderson, který prý nebyl až tak dobrý písař, zadal při ověřování dostupnosti domény omylem jiný tvar, a to právě google, resp. google.com. Jednoduše se přepsal. Nicméně doména byla volná (na rozdíl od domény googol.com, která byla obsazena již od roku 1995), a překlep „google“ se všem zalíbil. A tak si Larry Page nakonec vybral právě tento tvar, a k 15.9.1997 si zaregistroval doménu google.com. Později, k 27. září 1998,  pak i firmu Google Inc.

Nicméně zpět ke knížce: u ní těžko jde o překlep, ze správného googol a googolplex na google a googleplex, ať již na úrovni originálu  či českého překladu. V další části totiž knížka utvrzuje svou verzi líčením toho, jak o den později jedna z kolegyň obou autorů přišla na to, že udělali chybu:

„Napsali jste to blbě. Správně se to píše G-o-o-g-o-l“.

Snad jen pro úplnost si dovolím poznamenat, že googol a googolplex skutečně jsou čísla, a to opravdu hodně a hodně velká – jenže různá. Samotný “googol“ je číslo, zapisované pomocí číslice 1, následované stovkou číslic 0 (neboli 10 umocněno na 100, tj. 10¹⁰⁰). Ovšem „googolplex“ je ještě podstatně větší, neboť je tvořené číslicí 1, za kterou následuje googol číslic 0. Tedy 10¹⁰⁰ číslic 0. Jinak také: 1 googolplex = 10^googol.

Vedle toho ale má dnes termín „googolplex“ ještě jeden význam: označuje komplex objektů, ve kterém sídlí samotná společnost Google Inc.

Jak se psala (další) historie

Vznikem vyhledávače Google v prostředí univerzity ve Stanfordu knížka Google story samozřejmě nekončí, ale vlastně teprve začíná. Líčí například, jak se autoři Googlu snažili svůj vyhledávací engine nejprve prodat (za milion dolarů) tehdy dominující AltaVistě. Jejího autora, Paula Flahertyho (taktéž držitele doktorátu ze Stanfordu) skoro přesvědčili, ale stejně byli nakonec odmítnuti. To proto, že společnost DEC (Digital Equipment Corporation), která tehdy za AltaVistou stála, měla averzi k řešením vzniklým jinde, mimo vlastní firmu. A navíc další rozvoj vyhledávačů nebyl tehdy až tak velkou prioritou pro DEC.

Dnes už víme, k čemu to vedlo: DEC jako takový dávno neexistuje (byl záhy odkoupen Compaqem, který později koupila zase společnost HP). AltaVista, která dnes patří společnosti Overture Services, Inc., sice existuje a funguje, ale je pouze jedním z celé řady fulltextových vyhledávačů. Naopak Google mezi vyhledávači získal jednoznačně dominující postavení, a společnost Google Inc. je multimiliardovým podnikem.

Ovšem ještě než se tak stalo, než se vyhledávač Google prosadil a než společnost Google Inc. získala svou dnešní hodnotu, museli oba její zakladatelé (Larry Page a Sergey Brin) projít ještě řadou dalších rozhodnutí, zkoušek či přímo bitev. Museli se například nejprve rozhodnout, zda dají přednost podnikání, nebo akademické kariéře. Když se rozhodli pro první možnost, odešli ze Stanfordu a věnovali se již plně byznysu – i když úzký kontakt s akademickou půdou nikdy neztratili. Museli nejprve sehnat první peníze do začátku podnikání, založit a úspěšně rozvíjet firmu, a také zvolit správný okamžik pro její otevření a vstup na burzu. Období dotcomové bubliny přečkali ještě jako čistě soukromá společnost, a své IPO realizovali až v roce 2004. A i to proběhlo do té doby nevídaným způsobem, co do formy i celkového výsledku.  

Co všechno knížka popisuje

V rámci svých dvaceti šesti kapitol popisuje knížka Google Story celou řadu dalších událostí kolem Googlu. Například právnické bitvy se společností Geico, ohledně porušování jejích práv v rámci vyhledávání a reklamy, či věčné soupeření s Microsoftem a dalšími konkurenty. Ale také novější aktivity Googlu, zaměřené na podporu vědy a výzkumu, například v oblasti biologie nebo alternativních zdrojů energie, či projekty digitalizace knih, resp. celých knihoven. Nevyhýbá se ovšem ani takovým tématům, jakými jsou například podvodná klikání na reklamy Googlu, či další pokusy o nefér jednání.

V neposlední řadě je celá knížka doslov prodchnuta líčením firemní filosofie Googlu, charakterizované heslem „nebuďte zlí“. Popisuje styl podnikání, postavený na slušnosti a ohleduplnosti, na radosti z přínosů a efektů, na snaze o dlouhodobější udržitelnost a podporu vzdělanosti, vědy a výzkumu, a nikoli na snaze hnát se za co největším ziskem. Z celkového ladění knížky to dokonce vyznívá tak, že Google vlastně vydělává své miliardy spíše jen tak mimochodem, jako jakýsi vedlejší efekt k tomu, že se snaží hledat a uskutečňovat nové vize a zajímavé nápady. A ono to očividně funguje, i v dnešním „tvrdě byznysovém světě“, který mnohdy má jen jedno jediné kritérium a cíl: zisk.

Rozhodně tedy jde o dílo, které stojí za přečtení. I když nemusíte být fanoušky Googlu a nemusí vás zajímat jeho podnikatelské zázemí a historie, určitě zde nejdete něco, co vás zaujme a bude inspirovat.

Na závěr ještě základní faktografické údaje: knihu Google story napsali novináři David A. Vise (držitel Pulitzerovy ceny, reportér listu Washington Post) a Mark Malseed. Její český překlad vychází v nakladatelství Pragma, a na jeho webu je uvedena cena 268 Kč. Na českém Internetu je už nabízena, a to za ceny kolem 230 Kč včetně DPH.