Co je ENUM?
V České republice byl spuštěn testovací provoz systému ENUM, včetně možnosti registrace ENUM domén. Jde o novinku, která má velký a zajímavý potenciál, byť dnes z něj dokážeme využít jen malou část. Možná proto, že to nejtěžší na celém ENUMu je vysvětlit, o co vlastně jde. Zde je první ze série článků, které se o to chtějí pokusit.Tento týden, konkrétně ve středu 20.9.2006, v České republice odstartoval ENUM. Zatím sice jen v testovacím (trial) provozu, který v tento den zahájilo sdružení CZ.NIC, ale již se třemi registrátory ENUM-ových domén (Kraxnet, Ignum a Ipex), a s perspektivou plynulého přechodu do řádného komerčního provozu k 1. lednu 2007. Po prvních nesmělých krůčcích z doby přesně před dvěma roky, jsme se tedy konečně dočkali. Ale čeho vlastně?
Co je to ENUM, jak se používá, k čemu se dá využít, co přinese atd.? Právě odpovědi na tyto otázky jsou na celém ENUM-u to možná nejtěžší: jak vysvětlit lidem, o co vlastně jde, a proč by něco takového mohli chtít a používat? Jaký je potenciál této novinky a čeho se týká? Jak to všechno popsat a přitom nesklouznout do technických detailů, které by spolehlivě odradily většinu potenciálních uživatelů? A jak to zjednodušit, aby se přitom nevytratila věcná podstata? Aby se laik stále dozvěděl to, co vědět potřebuje, a odborník se (moc) neurazil?
I zde na Lupě již k ENUMu vyšlo několik článků, jako například:
- Maminko, co je to ten eNum? (29. 7. 2003)
- CZ.NIC správcem domény ENUM (24. 6. 2003)
- Pravidla ENUM v ČR (6.8.2006)
- CZ.NIC podepsalo smlouvu s prvním registrátorem ENUM domén (21. 8.2006)
Ale i přesto bych se zde rád pokusil znovu a od zcela od základu vysvětlit, co to vlastně ENUM je a jak funguje. A to poněkud netradičním způsobem, aby to mohlo být srozumitelné opravdu každému. Závěr z toho bude takový, že ENUM je vlastně obecný nástroj, jehož využití není nějak apriorně omezeno - a že záleží jen na nás, na naší invenci, schopnostech a zájmu, jak jej skutečně využijeme.
DNS a ENUM jako černé skříňky
ENUM úzce souvisí se systémem doménových jmen (DNS, Domain Name System), který se dnes běžně používá v Internetu. Začněme proto tím, co vlastně je DNS a jak funguje.
DNS vzniklo kvůli tomu, že my lidé si špatně pamatujeme čísla a různé numerické identifikátory. Abychom si tedy nemuseli pamatovat třeba 81.31.5.18, pokud se chceme podívat na Lupu, umožňuje nám pracovat se snáze zapamatovatelnými jmény, jako je www.lupa.cz. Ve své podstatě pak celé slavné DNS není ničím jiným, než jakýmsi "překladačem" mezi jmény typu www.lupa.cz (obecně tzv. symbolickými doménovými jmény) a číselnými adresami, jako je ono 81.31.5.18 (což je tzv. IP adresa). Takže když pak ve svém browseru zadáme www.lupa.cz, náš browser se zeptá systému DNS na odpovídající číselnou adresu (IP adresu), dozví se ji, a z ní si vyžádá požadovaný obsah.
Náš první pohled na systém DNS tedy může vypadat tak, že jde o černou skříňku (čímž říkáme, že její vnitřní fungování nás v tuto chvíli nezajímá). Do této černé skříňky z jedné strany vstupují dotazy ve formě symbolických doménových jmen, a z druhé strany z ní vypadávají číselné adresy, viz následující obrázek.
A abychom tušili, jak to souvisí s ENUMem: i ten si můžeme představit jako "překládající" černou skříňku, do které ale místo symbolických doménových jmen vstupují telefonní čísla. Z druhé strany z něj pak vystupují adresy - už ale ne číselné, ale spíše opět symbolické.
Druhé přiblížení
Předchozí představa DNS a ENUM je přeci jen hodně zjednodušující. Proto si ji hned upřesněme, a to tím, že oběma "černým skříňkám" dáme ještě jeden další vstup. Skrze něj jim budeme říkat, jaký druh výstupu vlastně požadujeme. V reálu to odpovídá tomu, že po DNS i po ENUMu můžeme požadovat různé druhy odpovědí.
Tak třeba po systému DNS můžeme chtít, aby nám převedl symbolické doménové jméno (jméno nějaké domény) na adresu poštovního serveru, která pro určitou doménu (samozřejmě danou svým symbolickým doménovým jménem) přijímá elektronickou poštu. Takovéto dotazy běžné vznáší poštovní servery, přes které uživatelé odesílají své emaily - a odpovědi tyto servery potřebují k tomu, aby věděly kam poštu doručit. Pokud třeba posíláte email na adresu redakce@lupa.cz, dozví se váš odesílající poštovní server od DNS, že veškerou poštu pro doménu lupa.cz přijímá poštovní server s adresou stana.iinfo.cz.
Upřesněme si tedy naši představu systému DNS podle následujícího obrázku: nechť má dva vstupy, přičemž jedním z nich specifikujeme druh kladeného dotazu (a tím vlastně i požadovanou odpověď), a dalším samotný obsah dotazu. Výstup zůstává stále jen jeden - ale to, co skrze něj dostáváme jako výsledek, už může mít různou podobu, podle toho jaký byl druh kladeného dotazu. Jednou to může být číselná adresa (IP adresa, odpovídající uzlu se zadaným doménovým jménem), jindy naopak další symbolické doménové jméno (pokud se ptáme na poštovní server pro celou doménu).
Stejně je tomu i u ENUMu: také zde potřebujeme dva vstupy, abychom jedním z nich zadávali druh kladeného dotazu, a druhým samotný obsah dotazu. I od ENUMu totiž můžeme požadovat různé druhy odpovědí. Můžeme mu zadat telefonní číslo, a chtít po něm adresu pro VOIP telefon (tzv. SIP adresu), nebo emailovou adresu, nebo webovou adresu, nebo "faxovou" adresu apod.
Už tušíte k čemu je ENUM? Třeba k tomu, aby emailové adresy, webové stránky a další zdroje Internetu mohly mít své aliasy v podobě telefonních čísel. Takže pak budete moci mailovat na telefonní čísla, načítat webové stránky podle telefonních čísel atd. Stejně tak budou moci mít své "telefonní aliasy" i samotná telefonní čísla - a s tím bude možné různě směrovat a jinak ovlivňovat příslušná volání podle přání komunikujících stran (místo podle přání operátora, jako je tomu doposud).
Ale nepředbíhejme.
DNS a ENUM jako mapování mezi adresovými prostory
Poznámka na konci předchozího odstavce dává tušit, že obě "černé skříňky", díky své překládající funkci, vlastně převádí jeden adresový či jmenný prostor na druhý. V odborném žargonu se tomu říká "mapování" (anglicky: mapping). Tak třeba systém DNS mapuje prostor symbolických doménových jmen do prostoru číselných IP adres (pokud překládá symbolická doménová jména na IP adresy). To byla ostatně jeho prvotní funkce, kvůli které počátkem osmdesátých let minulého století vůbec vzniknul.
Když se pak zjistilo, že DNS je šikovná a dobře fungující věc, byly jeho schopnosti rozšířeny o možnosti kladení jiných dotazů, například na výše popisované adresy poštovních serverů, které přijímají poštu pro určitou doménu. Tím byly do DNS zavedeny další možnosti mapování, mezi dalšími prostory. V případě dotazů na poštovní servery jde konkrétně o mapování z prostoru symbolických doménových jmen (jmen domén) do prostoru symbolických doménových jmen (jmen poštovních serverů). Viz výše příklad s tím, jak veškerou poštu pro příjemce v doméně lupa.cz přijímá poštovní server stana.iinfo.cz.
ENUM pak vznikl se stejným cílem: umožnit "mapování" různých adresových a jmenných prostorů mezi sebou. Zde ale s tím, že "výchozím" adresovým prostorem je prostor všech telefonních čísel. A to samozřejmě ten celosvětový. "Cílových" prostorů pak může být více, v závislosti na druhu kladeného dotazu: telefonní čísla mohou být mapována (převáděna) na emailové adresy, SIP-ové adresy (adresy používané protokolem SIP pr hlasová volání n bázi VOIP), adresy používané protokolem H.323, webové adresy (vlastně URL adresy WWW stránek) atd.
Důležité je, že výběr cílového prostoru, do kterého ENUM mapuje, není apriorně omezen. Obecně tak může ENUM mapovat (převádět) telefonní čísla v zásadě na cokoli, co lze identifikovat v Internetu pomocí "zdejších" adres (tzv. URI, Uniform Resource Indicators). Představu ukazuje následující obrázek.
Jednomu a témuž telefonnímu číslu proto může odpovídat (současně) jedna emailová adresa, jedna SIP adresa, jedna adresa webové stránky, jeden videostream atd. Rozlišení toho, na co se při dotazu zadané telefonní číslo přeloží, je pak dáno "prvním vstupem" naší černé skříňky, skrze který se zadává typ dotazu.
Dokazují to i následující obrázky, které ukazují (najednou) všechny dostupné odpovědi na dotazy, týkající se konkrétních telefonních čísel (patřících CZ.NICu). U prvního čísla je v ENUMu dostupná pouze odpovídající SIP adresa (konkrétně: SIP:hudba@nic.cz), použitelná pro hlasová VOIP volání (eventuelně pro instant messaging). Ve druhém případě jsou zde hned tři adresy - jedna pro SIP, jedna emailová a jedna "webová".
Jak využít možnosti mapování?
Jak jsme si již řekli, samotný ENUM je pouze "převodním mechanismem", který mapuje mezi sebou různé adresové a jmenné prostory, a překládá mezi nimi. Kdo a jak toto mapování využije, je věc druhá, která už stojí mimo ENUM. Typicky to budou zařízení (ať již fyzická zařízení či programy), která se dokáží ENUMu zeptat, a výsledek využít pro své vlastní fungování. Ovšem jaká zařízení to budou a k čemu vše využijí, to naplno ukáže až čas.
Ukažme si ale aspoň základní princip toho, jak to může fungovat. Nejprve na příkladu samotného ENUM klienta, který byl použit pro předchozí obrázky. Tento klient nabízí ještě možnost toho, že po kliknutí zavolá aplikaci, asociovanou s příslušnou odpovědí. Takže pokud kliknete na adresu malto:kontakt@nic.cz (viz následující obrázek), měl by se otevřít poštovní klient a předvyplnit adresu příjemce u nového mailu. Výsledek je pak ekvivalentní tomu, jako kdyby uživatel psal mail na telefonní číslo.
Častějším případem ale jistě bude zabudování příslušné funkčnosti (schopnosti překladu) přímo do konkrétní aplikace. Zatím je takovýchto možností málo, ale existuje například ENUM plug-in do Firefoxu (byť jen do verzí 1.0.x). Jak naznačuje následující obrázek, po nainstalování tohoto plug-inu lze místo URL adresy psát rovnou telefonní číslo požadované WWW stránky. Zde, u klasického browseru pro počítač, to až tak velký efekt nepřináší - ale třeba u mobilů, pouze s numerickou klávesnici, to určitě pomůže.
Proč se ENUM jmenuje ENUM?
Nyní, když už zhruba tušíme, jak asi ENUM funguje, je na čase si říci, proč se vlastně jmenuje tak, jak se jmenuje.
Jeho jméno je odvozeno od toho, co definuje výchozí prostor telefonních čísel, ze kterého ENUM mapuje do dalších prostorů. Jde o "mezinárodní číslovací plán" telefonní sítě, který vydává Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Do roku 1997 tvořilo takovýto číslovací plán doporučení E.163, a od roku je v platnosti doporučení E.164. Odsud také název "E164 NUmber Mapping"), zkráceně ENUM. Někde, třeba jako na Wikipedii , se lze setkat i s rozepisováním zkratky ENUM jako "Electronic NUMbering".
Příště, v dalším článku o ENUMu, se již podíváme trochu dovnitř "černé skříňky" a řekneme si něco o tom, jak vlastně funguje uvnitř a jak je sám provázán se systémem DNS. Současně si řekneme, jak je to vlastně s registrací domén pro ENUM, co představuje tzv. validace atd. Ještě v dalším pokračování si pak ukážeme, jak lze již dnes využít ENUM pro směrování hlasových hovorů. Třeba proto, aby se z placeného hovoru stal hovor vedený zdarma.