Stalo se: ČTÚ naplánoval analogovou tmu
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zveřejnil návrh Technického plánu přechodu, který definuje konkrétní postup vypínání stávajícího analogového vysílání a náběh zemského digitálního vysílání. Jako nejzazší termín pro úplné vypnutí analogového vysílání (analogovou tmu) je stanoveno 10.10.2010. ČTÚ už také zareagoval na kauzu dialerů.Nejvýznamnější události minulého týdne vzešly v té či oné formě od regulátorů, ať již našeho (Českého telekomunikačního úřadu, ČTÚ) či toho slovenského (TÚSR). O jedné z těchto událostí, konkrétně o nejnovějším vývoji v kauze kolem dialerů, jste se mohli dočíst zde na Lupě již v pátek, v samostatném článku (Kauza dialery: zaplatí škody ČTÚ?). Jen pro velmi stručné připomenutí: ombudsman ve svém šetření dospěl k závěru, že ČTÚ při posuzování stížností postižených uživatelů na zamítnutí jejich reklamací postupoval nesprávně, když rozhodoval i o platbách za služby obsahu, ačkoli k tomu neměl potřebné kompetence.
Co na dialery říká ČTÚ?
V pátečním článku o kauze dialerů bohužel chybělo stanovisko právě od ČTÚ. Ten se totiž k první významnější reakci "rozhoupal" až v pátek, kdy k dealerům vydal svou tiskovou zprávu. V ní se nejprve pozastavuje nad tím, že celá záležitost byla medializována ještě dříve, než uběhla doba, kterou měl na vyjádření se k závěrům šetření veřejného ochránce práv (ombudsmana). K samotnému argumentu, že rozhoduje o i obsahových službách, ač k tomu nemá kompetence, ČTÚ uvádí:
V této souvislosti je vhodné sdělit, že soudy, a to i Nejvyšší správní soud, v obdobných případech týkajících se přístupu k obsahu prostřednictvím sítí elektronických komunikací (například i kabelové televize) opakovaně pravomocně rozhodly, že příslušným orgánem ve věci rozhodnutí o námitkách proti vyřízení reklamace vyúčtování ceny za poskytnuté služby je správní orgán Český telekomunikační úřad.
No, jestlipak je "přístup k obsahu" to samé, jako obsah samotný? A pokud ano a ČTÚ příslušné kompetence má, proč ombudsmanovi tvrdí, že je nemá a nevyužívá? To vypadá na zásadní rozpor, který bude moci rozsoudit až příslušný soud (pokud se na něj některý z postižených obrátí a bude argumentovat stanoviskem ombudsmana).
Jak bude probíhat přechod?
Ještě předtím, než nynější kolo kauzy dialerů vypuklo (ve čtvrtek minulý týden), stihl regulátor vydat pracovní verzi Technického plánu přechodu (TPP). To je dokument, k jehož přípravě a vydání je ČTÚ zmocněn zákonem a konkrétně zaúkolován vládou. Po věcné stránce jde o detailní nalinkování toho, jak má u nás postupně nabíhat zemské (terestrické) digitální vysílání, a jak má být naopak utlumováno stávající analogové vysílání, až do jeho úplného vypnutí. Pro tento závěrečný okamžik se začíná v češtině prosazovat zajímavý (a samozřejmě neoficiální) novotvar "analogová tma".
Problém je ale v tom, že nelze jen tak snadno "zhasnout" (vypnout naráz všechny analogové vysílače) a ve stejném okamžiku přejít na digitální vysílání. Z celé řady důvodů musí jít o postupný přechod, a tedy o jakési "postupné zhasínání" analogu, doprovázené souběžným "postupným rozsvěcováním" digitálu. Vzhledem k tomu, co všechno je nutné vzít v úvahu, respektovat a vzájemně zkombinovat, jde o značně netriviální úlohu. Samozřejmě ji ČTÚ neřeší v izolaci od okolního světa, ale ve spolupráci se zainteresovanými subjekty. Proto i nynější verze Technického plánu přechodu není definitivní, ale pouze pracovní verzí určenou k veřejné diskusi. Ta se právě nyní odehrává na stránkách ČTÚ, ale ze standardní měsíční délky byla zkrácena jen na 15 dnů (od zveřejnění 1.8.2006).
Základní princip přechodu byl přitom zřejmý již delší dobu: půjde o "metodu ostrůvků", a v každém z nich bude vypínání analogu a zapínání digitálu probíhat obecně jinak, podle samostatného harmonogramu. Samozřejmě s tím, že vždy bude existovat určitý "přesah", resp. souběh obou forem vysílání. Ovšem jak konkrétně budou jednotlivé "ostrůvky" vymezeny, jaké budou jejich konkrétní harmonogramy přechodu atd., už bylo na Technickém plánu. Stejně jako určení termínu pro úplné vypnutí analogu (analogovou tmu).
Co všechno je ve hře?
Konkrétní naplánování, které je předmětem Technického plánu přechodu, je značně netriviální kvůli tomu, že musí brát v úvahu celou řadu faktorů technického, formálního i "zájmového" charakteru, které si mnohdy vzájemně protiřečí. Jen pro ilustraci toho, co všechno je ve hře a muselo být nějak zohledněno: "definitivní" kmitočty pro digitální vysílání budou využitelné až od 1.7.2007, kdy nabývají účinnosti výsledky Regionální radiokomunikační konference RRC06, která je rozdělovala (tzv. koordinovala). Dnes se (zemské) digitální vysílání odehrává na dočasných frekvencích (v sítích A, B a C), a do těch definitivních (sítí 2, 3 a 4) se musí ve vhodnou dobu přesunout. Vedle toho bude zřízena ještě jedna síť (síť 1), ve které bude moci být vysílán tzv. veřejnoprávní multiplex, který zákonodárci přisoudili České televizi a Českému rozhlasu.
Technický plán přechodu proto vymezuje 11 ostrůvků (tzv. ucelených oblastí), a pro každý z nich definuje konkrétní harmonogram "zapínání" digitálního vysílání. Současně s tím definuje i harmonogram vypínání analogového vysílání v jednotlivých ostrůvcích (ucelených oblastech). Přitom samozřejmě musí být pohlídáno to, aby se probíhající vysílání vzájemně nerušila (a to ani se zahraničím, v příhraničních oblastech), a také aby všude existoval určitý minimální časový souběh analogového a digitálního vysílání. To proto, aby diváci měli čas přejít z analogového na digitální vysílání (pořídit si set-top box, event. upravit antény atd.).
Základní a celkový souběh
Technický plán přechodu v tomto ohledu pracuje s "minimem" 3 měsíců souběžného vysílání, které nesmí být zkráceno. Navíc ještě rozlišuje mezi "základním souběhem" a "celkovým souběhem". Základní souběh je kratší a je to doba, kdy vedle digitálního vysílání probíhá takové analogové vysílání, na jaké byli diváci dosud zvyklí (tj. ze všech dosavadních analogových vysílačů). Později, ale stále během celkového souběhu, pak už mohou vysílat jen některé analogové vysílače (resp. některé vysílače, obvykle ty větší, již mohou být vypnuty).
Oba tyto souběhy jsou v jednotlivých ostrůvcích (11 ucelených oblastech) stanoveny nezávisle na sobě, s tím že "analogová tma" nastává po skončení celkového souběhu ve všech ucelených oblastech.
Oproti dřívějším signálům přitom nyní zveřejněný návrh poněkud urychlil celý přechod hlavně ve velkých městech. Takže například v Praze (a okolí) by mělo digitální vysílání přejít ze stávajících dočasných frekvencích na ty nové ("definitivní") v prosinci 2007. Tím začne šestiměsíční období základního souběhu, které skončí v květnu 2008, kdy začne postupné vypínání analogových vysílačů. Toto vypínání bude trvat do února 2009, kdy v celé oblasti skončí celkový souběh (a v Praze a okolí tak už nebude dostupné žádné zemské analogové vysílání). V případě Brna (oblasti Brno) je harmonogram odlišný pouze v tom, že období základního souběhu je o dva měsíce delší, neboť začíná již v říjnu 2007.
Konkrétní harmonogramy pro jednotlivé oblasti, včetně jejich přesného vymezení, najdete v samotném návrhu Technického plánu přechodu a v jeho přílohách, na webu ČTÚ (zde). Doporučuji také podrobný článek na serveru Digizone, věnovaný právě obsahu Technického plánu přechodu.
Kdy nastane analogová tma?
Praha a Brno jsou přitom příkladem oblastí, kde budou přechody zahájeny i ukončeny nejdříve (v únoru 2009). Opačně jsou na tom například oblasti Zlína a Jeseníku, kde základní souběh začne až v roce 2009 či dokonce v roce 2010 (různě pro sítě 2 a 3), a skončí shodně v říjnu 2010.
Teprve ukončení celkového souběhu v posledním ostrůvku (ucelené oblasti) přinese vypnutí posledního analogového vysílače, a bude tedy představovat "analogovou tmu" (na území ČR). Vzhledem k výše uvedenému jde o říjen 2010, přesněji o "magický" termín 10.10.2010.
Jsou termíny definitivní?
Připomeňme si znovu, že nyní zveřejněná verze Technického plánu přechodu ještě není verzí definitivní a závaznou, ale pouze verzí určenou k veřejné diskusi. Takže je možné, že se její obsah ještě bude měnit. Včetně termínů v ní obsažených. Navíc, sám technický plán přechodu definuje své termíny jako "nejzazší možné".
Tlaky na různé posuny časových termínů jsou přitom dalším z faktorů, které se při návrhu Plánu nutně uplatnily. Například v zájmu stávajících vysílatelů (hlavně těch komerčních, tj. Novy a Primy) je zachovat stávající analogové vysílání co možná nejdéle. Takže třeba Nova prosazovala pro "analogovou tmu" termíny jako 11.11.2011 či 12.12.2012.
Naproti tomu "nově příchozí", neboli držitelé nových digitálních licencí (sdružení v nové asociaci ADT), se zase domáhají toho, aby dostali šanci co možná nejdříve - a požadují tedy co nejdřívější zprovoznění digitálního vysílání v nejlidnatějších lokalitách, optimálně doprovázené co nedřívějším vypnutím analogu. Svou roli zde určitě sehrává i to, že Česká televize přijde od ledna 2008 o možnost vysílat reklamu. Takže ve své podstatě jde o to nejdůležitější: kdo a kolik si počátkem roku 2008 ukousne z životodárného reklamního koláče.
Tlak na dřívější analogovou tmu
Noví držitelé licencí přitom přišli s dalším významným argumentem: jejich licence je zavazují zahájit vysílání nejpozději v květnu 2007, a to celoplošně (což v jejich případě fakticky znamená nejméně pro 70 procent populace). Jenže v té době ještě nebudou "definitivní" kmitočty pro digitální vysílání vůbec použitelné (ale až od 1.7.2007, viz výše), a Technický plán přechodu navíc počítá s jejich ještě pozdějším náběhem v jednotlivých ucelených oblastech. A stávající "dočasné" kmitočty také pokrývají jen relativně malou část území ČR. Takže skutečně celoplošné (70%) pokrytí od 1.5.2007 není reálné - ale na druhé straně jej vysílatelé mají ve svých licencích, a tak se jej domáhají.
Tlak na změny navržených termínů přichází i z dalších stran. Například Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se přiklonila k názoru "nově příchozích" (držitelů nových digitálních licencí, které jim udělila právě RRTV) a požaduje po ČTU dřívější termín pro "analogovou tmu": 9.9.2009, místo 10.10.2010 (podrobněji). Kromě toho požaduje i podstatně včasnější zprovoznění sítě 1, pro multiplex veřejné služby (Českou televizi a Český rozhlas). Spuštění této sítě totiž ČTÚ naplánoval na relativně pozdní dobu (prosinec 2008 až listopad 2010), navíc ve zcela odlišné struktuře "ostrůvků" (po 5 oblastech).
No, v každém případě nic ještě není úplně definitivní. Diskuse k nynějšímu návrhu trvá do poloviny srpna, pak by měly být zapracovány připomínky, a v září by návrh měl jít do vlády, která by jej mohla schválit někdy do konce listopadu. Tedy za předpokladu, že půjde o standardně fungující vládu, ochotnou zabývat se běžnou vládní agendou, v obvyklých termínech. A to za současné povolební situace nevidím jako úplně jisté.
Operátoři mají zájem o telefon pro chudé
Pojďme ale od digitalizace k trochu jiné záležitosti, kterou je "telefon pro chudé". Pokud netušíte, oč se jedná, pak vězte že náš štědrý stát hodlá přispívat na telefon těm, kteří jsou sociálně potřební (podrobněji). A zaplatí to ze státního rozpočtu, tedy z daní nás všech. Konkrétně by se mělo jednat o částku 200 Kč měsíčně, kterou dostanou "osoby s nízkými příjmy a se zvláštními sociálními potřebami". Nikoli ovšem přímo: stát dá těchto 200 Kč měsíčně rovnou operátorům, kteří budou takovéto "služby po chudé" poskytovat. A nikoli všem operátorům, ale jen těm, kteří uspějí v příslušném výběrovém řízení, na "poskytovatele zvláštních cen v rámci univerzální služby".
No a toto výběrové řízení, vypsané Českým telekomunikačním úřadem, již probíhá - a podle očekávání se do něj přihlásili všichni tři naši mobilní operátoři. A vlastně i dominující pevný operátor, neboť u nově zkonvergované Telefóniky O2 Czech Republic si dovolím předpokládat, že se bude ucházet o poskytování "služeb pro chudé" i v pevném provedení.
Třetí operátor na čtvrtý pokus
Když už jsem zmínil Telefóniku O2, pak asi nelze opomenout její nejnovější úspěch na Slovensku, kde minulý týden získala třetí mobilní licenci. Přesněji: tamní pobočka (Telefónica O2 Slovakia) byla vybrána za vítěze příslušného výběrového řízení, a samotné zaplacení a předání licence bude teprve následovat.
Pro mateřskou Telefóniku je to určitě vítaný krok na její cestě k další expanzi ve střední Evropě, započatý vstupem do ČR. Však to také ve svých prohlášeních neopomíná zdůrazňovat. Konkurence, v podobě zkušených, silných a také nadnárodních T-Mobile a Orange, jí ale určitě nedá nic zadarmo. Ovšem všichni tři se vzájemně dobře znají, a tak jistě vědí, co mohou od sebe navzájem očekávat.
Pokud jde o samotný výběr třetího mobilního operátora na Slovensku, pak ten už má poměrně dlouhou historii. Poprvé byl tendr vyhlášen v roce 1998, ale ani Telenor GSM ani Tatry Tel prý tehdy nesplnily jeho podmínky. V roce 1999 se raději nikdo ani nepřihlásil, a tehdejší ministr Gabriel Palacka tendr zrušil. V roce 2002 byl vítěz vybrán, a to společnost Profinet. Ovšem nabídnutou cenu, ve výši jedné a půl miliardy, nedokázala zaplatit.
Nynější ceny, nabídnuté za licenci, se už pohybovaly podstatně níže než půldruhé miliardy v roce 2002. Zajímavé je, že vítězná Telefónica O2 Slovakia nabídla ze všech tří uchazečů nejméně, a to 150 milionů SK. Druhý v pořadí, Mobilkom Austria, nabídl 250 milionů, a třetí (konsorcium B Four, tvořené našimi Radiokomunikacemi a finanční skupinou Penta) nabídl naopak nejvíce: 400 milionů. Zřejmě tedy cena nebyla jediným kritériem, které v soutěži rozhodovalo.
Podstatné také je, že se jedná o "kombinovanou" licenci pro sítě 2. i 3. generace. Tedy o příděl frekvencí v pásmech 900/1800 MHz pro 2G, a v pásmech UMTS pro 3G. Vítěz dostal i příděl frekvencí v pásmu 29 GHz, pro propojování svých BTS.
ADSL: už 400 000
Na závěr ještě jednu spíše faktografickou informaci: Telefonica O2 Czech Republic ohlásila k 1.8.2006 dosažení 400 000 přípojek ADSL (míněno: včetně těch "přeprodaných" alternativními operátory, ale bez přípojek realizovaných skrze LLU). Vzhledem k tomu, že podle pololetních výsledků bylo k 30.6.2006 těchto přípojek 386 436, přibylo za červenec 13564 nových přípojek.
Přitom na konci roku 2005 hlásil Český Telecom 273 741 přípojek. Pokud jich nyní má 400 000, pak za sedm měsíců letošního roku zřídil na 126 259 nových přípojek. To odpovídá měsíčnímu průměru 18037 přípojek. Zřejmě je tedy dovolenkový červenec spíše slabším měsícem. Nebo že by potenciální nová zákazníci čekali na to, co přijde (zřejmě v září), v souvislosti se slibovanou IPTV?