Stalo se: 11. hodnotící zpráva
Evropská komise vydala svou jedenáctou hodnotící zprávu o stavu elektronických komunikací. Ani jí se nezdá, že bychom měli mít více broadbandových Wi-Fi přípojek, než celý zbytek Unie dohromady. Český Telecom zveřejnil své auditované výsledky za loňský rok, a oznámil vyplacení dividendy. Karneval představil novou nabídku svých internetových služeb.Minulý týden přinesl hned několik zásadních zpráv a oznámení, které by samy o sobě vydaly na celý článek. Tak třeba v Bruselu konečně zveřejnili pravidelnou (v pořadí již jedenáctou) hodnotící zprávu o implementaci regulačního rámce elektronických komunikací . Jde o zprávu za rok 2005, přesněji: hodnotící stav regulace v jednotlivých členských zemích k 1.12.2005, a stav rozvoje trhu k 1.9.2005 (nebo k 1.10.2005).
Letos byla tato zpráva vydána o něco později než obvykle (20.2.2006), kdy vyšla ještě před koncem roku. Možná proto, že je komplikovanější, kvůli nutnosti srovnávat vývoj i v nových členských zemích. Ale to se týkalo již i předchozí (desáté) hodnotící zprávy, která jako první "pokrývala" již i nové členské země, a byla vydána ještě v prosinci 2004. A jak jsme tedy v očích Bruselu dopadli?
Jak nás hodnotí Brusel?
Podrobnější rozbor hodnotící zprávy by byl spíše na několik samostatných článků, proto jen opravdu stručně: naše celkové hodnocení nevychází až tak zle. Zpráva kvituje, že jsme převzali nový regulační rámec (byť s ročním zpožděním), a připravili k němu i nezbytnou sekundární legislativu.
Unie nám přesto vytýká několik zásadních nedostatků, kvůli kterým již zahájila vůči ČR tzv. infringement procedure (jakési "přestupkové řízení, formálně "řízení o porušení Smlouvy"). Ale všechno jsou to věci, o kterých se již delší dobu ví, a naštěstí se s nimi již také něco dělá. Takže třeba výtka vůči nezavedení mobilní přenositelnosti jako takové byla vyřešena k 15. lednu 2006, podobně jako výtka vůči neexistenci (úplných) veřejných telefonních seznamů a informačních služeb o telefonních číslech (které také již existují). Teprve čas ale ukáže, zda jsme tyto požadavky splnili s dostatečnou "kvalitou", tak aby skutečně fungovaly, nebo zda jsme jim vyhověli jen formálně. Evropská unie si totiž všímá i tohoto aspektu.
Naopak stále "nedořešeny" jsou námitky EU a již zahájená "infringement procedures" kvůli tomu, že:
- dosud nemáme hotové analýzy relevantních trhů (měly být do konce ledna, ale nejsou)
- máme prý chybu v transpozici direktivy o ochraně osobních údajů (ePrivacy). Jednat se má o (nesprávnou) výjimku z principu opt-in, která umožňuje využívat bez předchozího souhlasu některá osobní data pro potřeby přímého marketingu.
Zpráva však vznáší vůči ČR i řadu dalších výtek, negativních konstatování či jen upozornění. Například:
- stále jsme nedosáhli potřebného zvýšení konkurence v oblasti DSL. Zpráva nás cituje jako jednu ze sedmi zemí, kde dochází k opačnému trendu (ke zvyšování tržního podílu inkumbenta, místo nástupu konkurence).
- rozhodnutí regulátora z dubna 2005, kterým radikálně snížil terminační poplatky za dial-up, vyvolalo výrazné pnutí na trhu pevných služeb, s ohledem na to že koncové ceny se nezměnily (ba spíše vzrostly, dovolím si dodat). Příslušné rozhodnutí regulátora podle EU radikálně změnilo situaci na velkoobchodním trhu s dial-upem, bylo tvrdě kritizováno alternativními operátory, a i pro koncové zákazníky je zdrojem nejistoty (co bude dále s tímto trhem).
- zpráva uvádí, že podíl inkumbenta (Českého Telecomu) na trhu DSL je přibližně 88 procent (zatímco Telecom sám uvádí dlouhodobě 80 procent, a naposledy připustil 82 procent). Konstatuje, že je nutné zlepšit podmínky pro efektivní konkurenci v oblasti DSL služeb.
V souvislosti s konstatováním o nutnosti podpořit efektivní konkurenci v oblasti DSL zmiňuje zpráva také rozhodnutí regulátora o ADSL propojení (z dubna 2004), které nebylo fakticky naplněno - a místo (regulovaného) ADSL propojení je využíván (neregulovaný) režim přístupu, skrze velkoobchodní nabídku a "přeprodej" služeb Českého Telecomu.
Jsme králi v počtu bezdrátových přípojek?
Jak jsem ale psal zde na Lupě již minule, náš regulátor již dal najevo, že předmětné rozhodnutí o ADSL propojení nehodlá napravit, tak aby bylo využíváno, ale hodlá jej naopak zrušit (a to na základě argumentu, že využíváno není). To mi nepřijde v souladu s požadavkem EU na zlepšení podmínek pro efektivní konkurenci na trhu. I v souvislosti s dalším signalizovaným krokem regulátora, kterým by mělo být konstatování, že ani Český Telecom u nás nemá postavení s významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power) na velkoobchodním trhu s broadbandem (podrobněji viz např. zde).
Hlavním podkladem pro takovéto konstatování má být statistika. Nikoli ovšem statistika popisující velkoobchodní trh, ale situaci na trhu maloobchodním, konkrétně rozložení broadbandových přípojek podle použité technologie. Zde totiž regulátor došel (předběžně) k závěru, že ADSL u nás představuje jen asi 40 procent všech broadbandových přípojek. To proto, že kromě ADSL mají být (na maloobchodním trhu) zastoupeny v opravdu velké míře i bezdrátové přípojky, hlavně Wi-Fi. Konkrétně podle odhadu samotného Českého Telecomu, který v lednu 2006 hovořil o celkovém počtu 723 000 broadbandových přípojek (podrobněji), to má být cca 35 procent (tj. asi 253 000 bezdrátových přípojek).
Zpráva EU uvádí ( k 1.9.2005) poněkud nižší čísla, než jaké v lednu 2006 prezentoval Český Telecom: podíl bezdrátových přípojek odhaduje na 32 procent, a jejich absolutní počet na 180 000. Nicméně i k tomuto číslu dodává velmi významný závěr: pokud by to bylo pravda, v ČR by bylo plných 66 procent všech bezdrátových místních smyček (jak je zpráva označuje) v celé EU, za všech 25 členských zemí Unie! To pochopitelně přišlo divné i autorům hodnotící zprávy, kteří sami zdůraznili, že podíl 66% neodpovídá tomu, že ČR má jen 2% obyvatel celého EU. Svůj závěr však zformulovali velmi diplomaticky: "tyto údaje je třeba ještě podrobněji prozkoumat".
Znovu ale připomínám to nejpodstatnější: u nás se, na základě těchto čísel (resp. ještě vyšších)se regulátor možná chystá k zásadnímu rozhodnutí, které by významně ovlivnilo situaci na celém trhu - ke zkonstatování, že ani Český Telecom nemá na našem velkoobchodním trhu postavení s významnou tržní silou! Pak by celý segment trhu (velkoobchodní trh s broadbandem) zůstal zcela bez regulace, a z principu by na něm nemohlo dojít ke zneužití dominantního postavení (když by nikdo takové postavení neměl).
Hospodářské výsledky Českého Telecomu
Pojďme nyní k další významné zprávě z minulého týdne, kterou je (auditovaná) zpráva o hospodaření Českého Telecomu v roce 2005. Tedy v roce, kdy jeho majoritní část převzala španělská Telefónika, která také poněkud pozměnila "účetní politiku" firmy. Nyní vykazované výsledky tak nejsou úplně přesně porovnatelné s těmi o rok staršími, ale faktické rozdíly jsou asi významné a patrné spíše jen pro finanční analytiky a lidi kolem financí. K ekonomickým výsledkům proto jen stručné konstatování, převzaté právě od analytiků (zdroj):
Celkově (..) byly tržby firmy meziročně téměř nezměněny a překonaly odhady trhu. Provozní i čistý zisk byl sice nižší než očekávání, to ale bylo způsobeno pouze jednorázovými odpisy ve výši 1,3 mld. Kč. Bez nich by byly výsledky vysoko nad odhady"
S výsledky hospodaření souvisí i zpráva o záměru vyplatit dividendy:
Představenstvo ČESKÉHO TELECOMU zamýšlí navrhnout na valné hromadě, která se bude konat koncem dubna 2006 vyplacení dividendy ve výši 45 Kč na akcii, tj. celkem 14 494 046 tis. Kč, s výplatou ve druhé půlce roku 2006. To představuje rozdělení celkové částky čistého zisku za rok 2005 a nerozdělených zisků z minulých let. Tento návrh odráží situaci, kdy v loňském roce nebyla vyplacena žádná dividenda a společnost je schopna generovat zisk a silné hotovostní toky.
Telefónika nyní vlastní cca 70 procent akcií Českého Telecomu, takže z uváděných 14,5 mld. Kč by měla sama získat cca 10,1 mld. Kč. Ty pak budou kompenzovat část jejích výdajů na zakoupení celého dnes vlastněného balíku akcií (jen za státem vlastněných 51 procent to bylo 82,6 mld. Kč).
Kolik je u nás pevných telefonních linek?
Pojďme ale k provozním výsledkům, které Český Telecom také zveřejnil, spolu s hospodářskými. Zde jsem také doufal, že nový vlastník změní jednu podivnou "zvláštnost" ve výkazech provozních výsledků, ale nestalo se. Jde o počet hlavních telefonních stanic (HTS), kterých Telecom za loňský rok vykázal 3 126 015. Toto výsledné číslo je přitom součtem:
- 2 651 543 PSTN linek (tedy klasických analogových telefonních linek)
- 448 986 ISDN kanálů
- 25 486 veřejných telefonních automatů.
Výsledný součet je samozřejmě v pořádku. Problém je ale s ISDN kanály, kde neplatí rovnítko mezi "hlavní telefonní stanicí" a ISDN kanálem. Pokud někdo má doma či v kanceláři digitální telefonní linku (přípojku euroISDN2, resp. ISDN BRI), do počtu zřízených ISDN kanálů přispívá hned dvakrát, za oba B kanály své digitální linky . A když jde o přípojky ISDN PRI (euroISDN30), které mají firemní zákazníci, pak dokonce 30-krát. Navíc u firemních zákazníků, kteří přes přípojky PRI připojují své pobočkové telefonní ústředny, je vůbec otázkou zda má smysl mluvit o "hlavních telefonních stanicích", a jak je definovat. Hlavně ale: nepřijde mi správně sčítat PSTN linky (tj, analogové linky) s počty ISDN kanálů, a výsledek prohlásit za počet "hlavních telefonních stanic".
Když už jsme ale u ISDN kanálů: jejich počet poprvé meziročně poklesl, ze 492 000 na 449 000, tedy o cca 8,7 procent. Počet analogových (PSTN) telefonních linek za stejné meziroční období klesl ze 2 850 214 na 2 651 543, tj. o 198 671, což odpovídá poklesu o cca 6,97 procenta. Naopak nejrychleji rostl počet ADSL přípojek, kterých měl Telecom na konci roku 2005 celkem 274 000 (včetně tzv. přeprodaných). Na konci roku 2004 to bylo jen 101 000. Zajímavé přitom je, že sám Český Telecom hodnotí (ve své prezentaci pro analytiky) svůj podíl na trhu ADSL na 82 procent (a na 85 všech přijímaných objednávek, na konci roku 2005), zatímco v 11. hodnotící zprávě EK se objevuje údaj 88 procent.
Nedá mi to ale nezmínit ještě jednu skutečnost, která také zazněla v rámci prezentace hospodářských a provozních výsledků roku 2005 pro analytiky. Jde o hodnocení dopadů toho, jak regulátor v dubnu 2005 zrušil volné kredity v měsíčních paušálech Českého Telecomu, ale už je adekvátně tomu nesnížil (podrobněji). Sám Telecom to tehdy prezentoval veřejnosti jako zlevnění:
Český Telecom snižuje měsíční poplatky, zlevňuje hovorné, dává e-účet zdarma
Nižší měsíční poplatky a snížené hovorné do všech směrů přinesou zákazníkům ČESKÉHO TELECOMU nové cenové programy …
Nyní, ve své prezentaci pro analytiky, už stejný krok hodnotí úplně jinak - nikoli jako snížení měsíčních poplatků (paušálů), ale jako zvýšení o cca 25 procent:
Duben 2005 … rozhodnutí regulátora … celkově pozitivní
První rozhodnutí regulátora o rebalancování po třech letech
- Měsíční paušál pro rezidenční zákazníky efektivně zvýšen o cca 25 procent
- Měsíční paušál pro firemní zákazníky plně rebalancován (efektivně zvýšen o 60 procent).
A to je ještě na obzoru další "rebalancování" (rozuměj: zdražení) právě u rezidenčních paušálů, kde regulátor avizoval že zhruba do roka by chtěl jejich cenu zvýšit a pak přestat úplně regulovat. Takže ať si každý spočítá, co by to pro něj mohlo znamenat. Nebo také nemuselo, díky tomu že dnes už existuje řada alternativ k pevné telefonní lince, počínaje mobily a konče VOIP s přenesením původního čísla z pevné linky. Jen u ADSL je zatím problém s vázáním na hlasové služby.
Karneval zrychluje
Přesně před týdnem jsem zde na Lupě psal o tom, jak společnost Karneval Media přišla s nabídkou hlasových služeb ve své kabelové síti, když ještě předtím v ní spustila také digitální vysílání. No a brzy poté Karneval přišel s další změnou, tentokráte s navýšením rychlostí svých internetových přípojek, doprovázených menšími změnami v cenách - někde jde o zvýšení ceny, někde naopak o snížení, ovšem za současného zrychlení až o čtyřnásobek.
Jak ukazuje následující tabulka, ve které jsou uvedeny dřívější i nově zaváděné tarify (platné od 20.2.2006), beze změny zůstaly prakticky jen objemové limity. Poněkud se také v rámci FUP zvýšila rychlost, na kterou přípojka zpomalí po vyčerpání měsíčního objemového limitu. Vše ukazuje následující tabulka.
dříve | cena (vč. DPH) | rychlost | limit | rychlost po překročení limitu | nyní | cena (vč. DPH) | rychlost | limit | rychlost po překročení limitu |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Turbo 250 | 499 Kč | 250/50 kbit/s | 2/2 GB | 64/32 kbit/s | Turbo 1M | 475 Kč | 1000/100 kbit/s | 2/2 GB | 256/64 kbit/s |
Turbo 1000 | 799 Kč | 1000/200 kbit/s | 10/10 GB | 64/32 kbit/s | Turbo 3M | 772 Kč | 3000/300 kbit/s | 10/10 GB | 256/64 kbit/s |
Turbo 2000 | 1290 Kč | 2000/300 kbit/s | 20/20 GB | 200/50 kbit/s | Turbo 5M | 1308 Kč | 5000/500 kbit/s | 20/20 GB | 256/64 kbit/s |
Turbo 4000 | 1790 Kč | 4000/500 kbit/s | 40/40 GB | 200/50 kbit/s | Turbo 7M | 1784 Kč | 7000/500 kbit/s | 40/40 GB | 256/64 kbit/s |
Zajímavá je rychlost upstreamu, na kterou si uživatelé Karnevalu v různých diskusích stěžují jako na příliš nízkou. Ta se (kromě nejvyššího tarifu) také zvýšila, ale nikoli ve stejném poměru, jako rychlost upstreamu. Navíc Karneval nepřišel ani s ničím podobným, jako má UPC v podobě služby Upload Booster - tedy alespoň s možností připlatit si za rychlejší upstream.
Na druhou stranu pozitivní je to, že zrychlení se týká všech stávajících uživatelů (dle tiskové zprávy z 21.2.2006):
Všem našim současným zákazníkům byla k dnešnímu dni rychlost automaticky navýšena zdarma," řekl Wei-Hai Chu, obchodní ředitel Karneval Media
To je podstatně jiný průběh "migrace", než jaký zvolit Český Telecom pro své přípojky ADSL, kde stávajícím uživatelům rychlost navyšuje postupně, v období dlouhém celé tři měsíce!