Kauza volných kreditů: 205 milionů pokuty pro Telecom
Nové vedení ÚOHS potvrdilo prvoinstanční rozhodnutí úřadu, učiněné ještě za dřívějšího vedení, a napařilo Českému Telecomu rekordní pokutu 205 milionů. Důvodem je vázání volných kreditů v měsíčním paušálu u pevných linek, které skončilo až v červnu letošního roku. Jenže celá věc má jeden háček. O kreditech totiž rozhodl ČTÚ.O "kauze volných kreditů" jsem zde na Lupě psal už mnohokráte. Naposledy koncem května, v článku "Kauza volných kreditů: Telecom se odvolává". Právě tehdy se totiž ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), ještě v čele s panem Bednářem, rozhodl udělit vysokou pokutu Českému Telecomu. Jak vysokou, to tehdy ještě neřekl, protože jeho rozhodnutí bylo teprve "prvoinstanční", a Telecom se proti němu mohl stále ještě odvolat.
To také Telecom učinil, a teprve nyní (konkrétně 24.11.2005) ÚOHS, již s novým předsedou Martinem Pecinou, rozhodl ve druhé instanci, čímž celý případ uzavřel. Včera, 30.11.2005, pak na svém webu vydal tiskovou zprávu s popisem celého případu i s uvedením výše udělené pokuty: 205 milionů.
Za co to bylo, komentoval ÚOHS následovně:
za porušení článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství. Tento článek zakazuje zneužívání dominantního postavení, pokud toto může ovlivnit obchod mezi členskými státy.
Šlo přitom o první kauzu, kterou ÚOHS začal šetřit již podle evropských regulí. I vzhledem k tomu, spolu s předmětem šetření, se dalo očekávat že výše pokuty bude vysoká - a v dosavadní historii pokut, které ÚOHS udělil Telecomu, skutečně vysoká je. Tato historie vypadá následovně (zdroj):
- 205 mil. pravomocně v listopadu 2005 - vázání služeb
- 81,7 mil. pravomocně v lednu 2004 - věrnostní rabaty
- 23 mil. pravomocně v říjnu 2004 - ADSL zneužití dominantního postavení
- 10 mil. pravomocně v březnu 2005 - dodávky modemů
- 6,5 mil. pravomocně v listopadu 2003 - distribuce karet
- 1,8 mil. pravomocně v červenci 2001 - provozování jednotné telekomunikační sítě
Podle toho, co včera zveřejnil ÚOHS na svém webu, visí ve vzduchu ještě další mastná pokuta, a to za ADSL, konkrétně za "zveřejnění změny nabídky služeb ADSL". Má jít o druhou nejvyšší pokutu udělenou Telecomu, ve výši 90 milionů - ale zatím jen v první instanci, a Telecom proti tomu podal rozklad (tudíž prvoinstanční rozhodnutí ještě není pravomocné).
O co přesně ale jde, ÚOHS nezveřejnil. Osobně tipuji na kauzu z listopadu 2003, kdy Český Telecom zveřejnil maloobchodní i velkoobchodní nabídku svých nových služeb souběžně - a nedal tak alternativním operátorům nezbytný "náskok", aby mohli skrze jeho velkoobchodní nabídku reagovat na nabídku maloobchodní (podrobněji zde, v závěru článku).
Pojďme nyní k tomu, za co přesně je nyní udělená (přesněji: v druhé instanci potvrzená) pokuta v rekordní výši 205 milionů. Jde o skutečnost, která je čtenářům Lupy jistě dobře známá - o vázání volného kreditu (ať již ve formě volných minut či korun) v měsíčním paušálu. Zákazníci tak museli Českému Telecomu povinně platit za služby (skrze kredit), a to i v případě, že je nechtěli. Třeba proto, že využívali volbu operátora (ve formě trvalé předvolby, CS), a všechny své hovory vedli přes některého alternativního operátora. To byla opravdu významná bariéra jak pro alternativce, tak samozřejmě i pro samotné zákazníky.
Ke stejnému závěru ostatně došel i ÚOHS, který ve zdůvodnění svého rozhodnutí uvedl:
Zneužití dominantního postavení společností ČESKÝ TELECOM spočívá ve vázání služeb, a to měsíčního paušálu nabízeného na trzích, kde má silně dominantní postavení, a služeb nabízených na trzích, kde již postupně vzniká soutěžní prostředí. ČESKÝ TELECOM si tak pro sebe předem zajišťuje pevnou minimální část příjmů z hovorného a přístupu k Internetu, které dostane bez ohledu na to, zda zákazníci užívající posuzované cenové plány služeb účastníka řízení skutečně využijí.
Pokud by zákazník provolal méně, než je hovorový kredit či volné minuty, je přesto povinen zaplatit plnou cenu měsíčního paušálu, do jehož výše se případné nevyčerpání celého hovorového kreditu (volných minut) nepromítne.
Chová-li se zákazník ekonomicky, provolá primárně volné minuty či hovorový kredit, a teprve poté zvažuje, zda pro svá další volání využije konkurenty účastníka řízení. Navíc není informován, kdy volné minuty či hovorový kredit vyčerpal.
Vázání volných kreditů na měsíční paušály skutečně bylo velkým problémem, na který poukazovali jak zákazníci, tak i alternativní operátoři (kterým to omezovalo jejich podnikání, což nyní zkonstatoval i ÚOHS). Vše skončilo až po známé "legislativní smršti" koncem dubna letošního roku, kdy ČTÚ nařídil Telecomu odstranit volné kredity z měsíčních paušálů. Jejich výše však zůstala prakticky beze změny, což znamenalo faktické zdražení - zákazník zaplatil stejně, ale dostal méně.
Všimněte si ale dobře toho, že "ČTÚ nařídil Telecomu" kredity odstranit, resp. vytvořit nové paušály, již bez volných kreditů. Problém je v tom, že přesně stejným způsobem se volné kredity do měsíčních paušálů také dostaly. Jednalo se totiž o regulované služby, spadající do tzv. univerzální služby, a koncem roku 2001 to byl právě regulátor (ČTÚ), kdo do nich volné kredity zavedl (podrobněji).
Jakkoli dnes můžeme spekulovat o tom, nakolik to bylo na návrh samotného Telecomu, nakolik Telecom tehdy "tlačil" na regulátora, aby mu volné kredity povolil, pravdou je že formálně rozhodl o zavedení volných kreditů svým rozhodnutím č. 02/US/2001, a posléze 01/2002 sám regulátor:
Pro cenový plán "Telefonní účastnická stanice - bytová - málo hovořící stanice HOME MINI" a pro cenový plán "Telefonní účastnická stanice - bytová - HOME STANDARD" se stanoví, že minimální nepřevoditelný hovorový kredit na cenově regulované vybrané služby, které jsou součástí univerzální služby činí částku 90 Kč/měsíc.
Zvláště zajímavé je pak to, že to bylo na samém konci roku 2001, a realizovalo se to počátkem roku 2002. Tedy jen několik měsíců před tím, než se uá nás zavedla možnost volby operátora, a s ní i možnost aby si volající uživatelé vybírali, přes koho budou vést své hovory. Takto, skrze kredity, jim regulátor vlastně přikázal, aby část svých hovorů vedli stále přes Český Telecom (nebo mu je alespoň zaplatili, když už je nebudou chtít využít).
Navíc regulátor ještě přikázal Telecomu nepovolit v tarifu Home Mini volbu operátora:
U cenového plánu HOME MINI nelze poskytnout služby volba, resp. předvolba operátora (Carrier Selection, Carrier Preselection).
Takže zákazníci to měli ještě těžší, pokud chtěli využít služby konkurence - museli si u Českého Telecomu ještě více připlatit (alespoň na tarif Standard).
Pravdou ale také je, že regulátorovi zřejmě brzy došlo, co se vlastně skrze kredity stalo, a "chytil se za hlavu". V březnu 2002, spolu s ÚOHS, vyzval Český Telecom, aby udělal dvě věci (podrobněji):
- aby umožnil volbu operátora u Home Mini, a
- nabídnul cenový program (tarif) bez volného kreditu
Jak to nakonec dopadlo, je docela příznačné:
- volba operátora v tarifu Mini nebyla nikdy umožněna. Argument, který v této souvislosti zazněl, byl že jde o jakýsi dotovaný tarif, který nepokrývá náklady Telecomu (a ten je tak musí krýt z hovorného). V letošním roce regulátor dokonce ještě přitvrdil omezení u tohoto tarifu, když rozhodl že nad ním nesmí být zřizováno ani ADSL.
- cenový program bez volného kreditu Telecom zavedl k 1.7.2002. Jednalo se o tarif Home Zero a Business Zero. Ovšem jeho konstrukce byla spíše výsměchem, resp. naplněním známého pořekadla o nasycení vlka a zachování celistvosti kozy: odebrán byl kredit ve výši 90 Kč (resp. 100 Kč), ale samotný cenový program Zero byl levnější jen o 20 Kč. V letošním roce to pak dopadlo ještě hůře: regulátor odstranil volný kredit úplně, s tím že výše měsíčního paušálu (cenového programu) klesla zcela zanedbatelně, nebo vůbec.
Český Telecom reaguje na udělení pokuty (ať již na dřívější prvoinstanční rozhodnutí, či na nynější druhoinstanční) logicky: argumentem že o zavedení kreditů nerozhodl on sám, o své vůli, ale na základě příkazu regulátora (viz výše).
ČESKÝ TELECOM, a.s. musel vzhledem k cenové regulaci ČTÚ nabízet základní cenové plány HOME MINI, HOME STANDARD a BUSINESS STANDARD ve struktuře tak jak rozhodl ČTÚ cenovým rozhodnutím č. 01/2002. Následně byly regulované maloobchodní ceny měněny pouze z důvodů rozdílné výše DPH, struktura i povinnost poskytovat hovorový kredit se následnými cenovými rozhodnutími neměnila.
V případě, že by ČTc nenabízel tyto cenové plány s hovorovými kredity porušoval by cenové předpisy a to by znamenalo nejen uvalení pokuty na naši společnost ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěch, ale i vydat majetkový prospěch tomu, na jehož úkor byl získán.
ČTc je povinen dodržovat cenové předpisy a proto nemohl tyto nejpoužívanější cenové plány zrušit.
Takže teď může Telecom celkem oprávněně poukazovat na to, že jeden regulátor (ÚOHS) ho trestá za to, co mu jiný regulátor nařídí. A ať se tedy regulátoři ráčí nejprve domluvit.
Dalším zajímavým argumentem v celé kauze je existence tarifů Zero bez volného kreditu. Jakkoli byla konstrukce těchto tarifů "svérázná" (o 90/100 Kč na kreditu méně, cena nižší jen o 20 Kč), tak přeci jen nelze argumentovat tím, že zákazník neměl na vybranou a nemohl si zvolit tarif bez kreditu. Pokud si pozorně pročtete tiskovou zprávu ÚOHS, pak tam o výlučnosti tarifů s kredity a neexistenci jiné možnosti skutečně nic nenajdete.
ÚOHS tedy ani neargumentuje tím, že Telecom nabízel POUZE tarify s kreditem. Mohl by argumentovat tím, že tarif ZERO bez kreditu byl pro zákazníka nevýhodný, případně tím že prodej služeb v hodnotě 90 (resp. 100 Kč) za pouhých 20 Kč není korektní - ale to ÚOHS nečiní. Nebo alespoň v tiskové zprávě na webu to není obsaženo.
Včera mi tiskový mluvčí Českého Telecomu na můj dotaz sdělil, že se kvůli pokutě zcela určitě obrátí na soud. Stejná informace zazněla i ve večerním zpravodajstvím hlavních TV stanic. Zajímavé také je, že Český Telecom prý ještě nedostal od ÚOHS příslušné rozhodnutí (ale tisková zpráva o něm již visí na webu).
 |
Rozhodnutí ÚOHS, popsané v tiskové zprávě na webu, vyznívá v tom smyslu že poškozenými byli v první řadě alternativní operátoři:
Újma (… ) byla způsobena primárně konkurentům účastníka řízení, kteří se dostali do situace, kdy v důsledku protisoutěžního jednání společnosti ČESKÝ TELECOM mohli vystupovat pouze v roli nevýznamné konkurence.
Zákazníkům, resp. koncovým uživatelům, přisuzuje rozhodnutí ÚPHS vlastně jen nepřímé poškození, a to ze dvou důvodů. Jednak kvůli malému rozvoji konkurence:
Tím došlo ke zpomalení rozvoje zdravého konkurenčního prostředí, ze kterého by v konečném důsledku profitovali spotřebitelé
a pak také kvůli ne transparentnosti cen (neboť zákazník včas nepoznal, kolik kreditu vyčerpal, a nevěděl tak, kdy s emu vyplatí přejít ke konkurenci):
předseda ÚOHS Martin Pecina dospěl k závěru, že jednáním účastníka řízení je působena újma také jeho zákazníkům, neboť ti nemohou s ohledem na netransparentní cenové podmínky srovnat výhodnost nabídek jednotlivých telekomunikačních operátorů.
V této souvislosti mne napadá: újmu utrpěli zákazníci, ale určité odškodnění (ve formě pokuty) za ně inkasuje někdo jiný - stát. Nebo by snad měli šanci uspět s nějakou žalobou na náhradu škody? Vyplatilo by se to, vzhledem k nákladům na její řešení?
To alternativní operátoři jsou přeci jen v jiné pozici, jim se případná žaloba může vyplatit. A někteří z nich už také takové žaloby o náhradu škody podali. Třeba společnost Tele2 již v únoru zažalovala Telecom o 2,14 miliardy korun (podrobněji). A nynější rozhodnutí ÚOHS ještě včera ohodnotila jako "de facto podporu" své žaloby:
TELE2 vítá aktuální rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který uložil Českému Telecomu pokutu 205 milionů za zneužití dominantního postavení. ÚOHS tak de facto podpořil žalobu, kterou společnost TELE2 na Český Telecom z téhož důvodu podala v únoru letošního roku.
Toto rozhodnutí ÚOHS podporuje názor TELE2, že Český Telecom svým chováním porušoval nejen české zákony (Zákon o ochraně hospodářské soutěže 1743/2001 Sb.), ale i legislativu Evropské Unie (Dohoda o přístupu k ES, článek 82).