Digitální vize Českého Telecomu, část III.
Český Telecom, spolu s dceřiným Eurotelem, nedávno oznámil uzavření strategické aliance s firmou Microsoft. Jak tento krok zapadá do širšího kontextu mediálních aktivit Telecomu a jak souvisí s vizí digitální domácnosti a digitální firmy, kterou obě firmy představily na Invexu? Bude mít Telecom vlastní TV program? A jak jej bude šířit?V říjnu loňského roku, po skončení tehdejšího Invexu, jsem zde na Lupě publikoval dva články, s názvem "Digitální vize Českého Telecomu" (první, druhý). Snažil jsem se v nich popsat koncept digitální domácnosti a digitální firmy, se kterým tehdy obě firmy přišly. Pravdou je, že to nebylo moc detailní, protože šlo skutečně jen o první koncept, bez větších podrobností.
V mezidobí však přeci jen došlo k dalšímu zajímavému vývoji, a do pomyslné mozaiky zapadly i některé dřívější události. Díky tomu se začal poněkud konkrétněji rýsovat celkový obrázek toho, co asi náš inkumbent chystá. Takže je vhodný čas na další pokračování volného seriálu o digitálních vizích Českého Telecomu. Dnes zůstaneme hlavně u "digitálních domácností".
Rád bych také hned v úvodu zdůraznil, že zde nebudu popisovat žádný koncepční materiál Telecomu, neboť žádný takový nemám k dispozici. Půjde jen o moje vlastní dedukce a závěry, vycházející z jednotlivých dílčích skutečností, a usilující o zachycení jejich vzájemných souvislostí a pochopení celku, který vytváří.
Podnikání v oboru elektronických komunikací má řadu dílčích oblastí. Subjekty, podnikající v tomto oboru, se mohou různě specializovat jen na jednu oblast nebo některé z nich, nebo mohou usilovat o všechny. Z dosavadních aktivit Českého Telecomu mi vychází, že aspiruje na pokrytí většiny, ne-li všech těchto oblastí.
V prvním přiblížení si můžeme jednotlivé oblasti vymezit takto:
- obsah: sem určitě patří například poskytování videa, vytváření živých rozhlasových a televizních pořadů, poskytování informačních služeb (zpravodajství apod.), aplikační služby (email), služby charakteru zábavy (nejrůznější hry), služby z oblasti e-commerce (prodej), vzdělávání (e-learning) atd. Ve druhém přiblížení si můžeme tuto oblast rozdělit na tři části:
- obsah charakteru audio a video, poskytovaný "na žádost" ("on demand") - konzument si sám vybírá, kdy a co chce vidět, slyšet atd.
- obsah charakteru audio a video, poskytovaný "živě" ("live") - kdy a co bude poskytováno určuje producent (např. klasické R a TV vysílání)
- ostatní služby, převážně interaktivního charakteru
- "platforma": obsah včetně služeb musí v něčem "zabalen" (sestaven, formátován, atd.), naprogramován atd. Jednou z možností je "zabalení" obsahu do WWW stránek, které pak mohou být dále šířeny skrze Internet (a ten obecně jakoukoli IP sítí). Dalšími alternativou je platforma MHP (Multimedia Home Platform), specificky určená k šíření po některé ze sítí DVB (Digital Video Broadcasting). Ještě další alternativou jsou různé varianty IPTV (obraz, resp. televize přes IP), které již podle svého názvu počítají se šířením pomocí protokolu IP.
- koncové zařízení (terminál): poskytovaný obsah musí být na něčem "konzumován" (zobrazován, přehráván, spuštěn atd.). Zde opět připadá v úvahu řada řešení, od libovolného počítače s WWW browserem (a audio/video přehrávačem) či PDA s vhodným klientem, eventuelně chytrý mobil (smartphone), přes DVB set-top box (s podporou MHP), až po specializované set-top boxy s podporou IPTV a multimediální "tlusté klienty", např. v podobě PC s Windows Media Center Edition. Samozřejmě ne každý terminál může být kombinován s libovolnou platformou a formátem, protože ty bývají uzpůsobeny možnostem daného klienta (např. jeho zobrazovacím schopnostem) a charakteru přenosu dat (zejména přenosovou kapacitou).
Vše se snaží naznačit také následující obrázek.
 |
Nyní si již můžeme snáze zasadit jednotlivé události kolem digitální domácnosti do celkového kontextu.
Je to již nějaký ten pátek, kdy Český Telecom spustil svůj portál Starzone.cz, a skrze něj začal poskytovat obsah způsobem "on demand". Platformou je zde World Wide Web, přičemž klientem může jakýkoli počítač podporující používaný systém DRM (zatím jen Windows Media Player). Přístup k poskytovanému obsahu je bohužel vázán jen na uživatele ADSL služeb od Českého Telecomu. Již dříve byl ohlášen záměr umožnit přístup k poskytovanému obsahu i zákazníkům Eurotelu, kteří využívají jeho datových služeb (Eurotel Data Expres).
Zasazení do celkového kontextu naznačuje následující obrázek podbarvením příslušných částí.
 |
V oblasti "živého obsahu" se zatím Český Telecom angažuje jen jako subjekt, zajišťující vysílání. Jde konkrétně o digitální vysílání televizních a rozhlasových programů (od jiných producentů než je on sám), které ČTc spustil v experimentálním režimu 1. srpna 2004 nejprve v Praze, a od září také v Brně. Jedná se o pozemní vysílání (DVB-T), do kterého od října 2004 Telecom zařazuje také interaktivní aplikace, provozované na platformě MHP (MUltimedia Home Platform) - mj. programového průvodce, launcher pro spouštění MHP aplikací, Info ČTc (informační stránky MHP o experimentálním vysílání, na bázi prohlížeče xHTML), DigiText (další informační aplikace, podobná teletextu), a dvě jednoduché hry napsané v MHP (Penguin a Golf).
 |
Potřebné vybavení pro provozování MHP Český Telecom nakoupil v září od finské společnosti Sofia Digital. Ta mu podle vlastní tiskové zprávy dodala řešení ve velkém rozsahu ("large scale"), zahrnující specializované nástroje pro MHP Service Management (produkt Sofia Backstage Manager) a pro vytváření a provoz MHP služeb.
 |
Na straně koncových uživatelů toto řešení vyžaduje tzv. set-top box pro DVB-T, s podporou platformy MHP, a pak samozřejmě i TV přijímač. Alternativou je stejná funkčnost, realizovaná DVB kartou do počítače.
Zasazení do celkové mozaiky naznačuje následující obrázek.
 |
Na loňském Invexu představil Český Telecom, spolu s Eurotelem, koncept své digitální domácnosti (Digital Home, resp. eHome).
 |
Z toho, co Telecom tehdy ukázal a byl ochoten sdělit, vyplynulo že půjde o poskytování všech typů obsahu - živého TV a R vysílání, obsahu na objednávku (z portálu Starzone), a nově pak interaktivních služeb - od elektronické pošty, přes zpravodajství, služby e-commerce, hry atd., až třeba po ostrahu domácnosti.
 |
O technické realizaci moc detailů nezaznělo, ale ze způsobu předvádění bylo jasné, že nejde o klasické WWW stránky, a že terminálem má být televizní obrazovka a nikoli počítač. V úvahu tedy připadala realizace na platformě MHP, kterou již Český Telecom v té době měl. Na straně koncového uživatele by pak byl zapotřebí vhodný DVB-T set-top box, s podporou MHP. Stejně tak by ale koncový uživatel potřeboval ještě nějaký zpětný kanál, tak aby byla možná (plná) interaktivita, a ne pouze interaktivita "lokální" (jako např. v rámci běžného teletextu, kdy si uživatel vybírá pouze mezi tím, co k němu tak jako tak "přiteklo").
Ačkoli lidé od Telecomu toho přímo na Invexu moc prozradit nechtěli, alespoň něco přeci jen řekli - služby Digital Home (eHome) nemají být realizovány na platformě MHP (a DVB-T), ale na jiné platformě. Zmínili, že to má být "něco na bázi IP protokolu".
 |
Co konkrétně, nebylo tehdy jasné.
Teprve počátkem února se vyjasnila otázka platformy, na které zřejmě má být "postaven" celý koncept digitální domácnosti. To když Český Telecom spolu s Eurotelem uzavřeli již v úvodu zmiňovanou strategickou alianci s Microsoftem. Vydali k tomu velmi obecně formulovanou tiskovou zprávu (ve stylu "nejlepší firmy se spojily, aby svým zákazníkům poskytly ještě lepší služby"), ze které moc nevyplývá o co skutečně jde.
Alespoň z diskuse a z kontextu se však zdá být jasné, že jde o dosti zásadní věc. Interpretuji to tak, že Český Telecom se spolu s Eurotelem přidává k pěti již oznámeným partnerům Microsoftu z řad telekomunikačních operátorů, kteří budou testovat a dále rozvíjet jeho platformu IPTV (Microsoft IPTV) - vedle švýcarského Bluewin-u, Bell Canada, Reliance Infocomm Ltd. z Indie, amerického SBC Communications Inc a Telecomu Italia. Podrobněji se o tom můžete dočíst například zde, kde je popisován pilotní projekt Bluewin-u. .
 |
Platforma Microsoft IPTV je přitom poměrně komplexní záležitostí, která je více než jen alternativou k řešením na bázi MHP a DVB pro různé druhy operátorů. Zahrnuje vše, co operátor může potřebovat k poskytování "televizních služeb", od prostředků pro nabírání živého obsahu, přes kódování až po zobrazení či přehrání obsahu u koncového zákazníka. Především je ale určena k fungování nad jakoukoli (dostatečně kvalitní a dostatečně dimenzovanou) IP přenosovou sítí. Tedy například nad přípojkou k Internetu, realizovanou pomocí ADSL.
Další významnou předností IPTV platformy (asi nejen té od Microsoftu) je možnost snadné integrace s dalšími službami, zejména s poskytování datových služeb (hlavně připojení k Internetu) a také hlasových služeb (na bázi VOIP). To pak příslušnému operátorovi dává možnost nabízet tzv. "triple play" - TV, Internet i hlas najednou. Pro Český Telecom to musí být lákavá představa, díky které by mohl účinněji konkurovat například i kabelovkám, a také čelit budoucím projektům "triple play" na metropolitním Ethernetu či optických rozvodech apod. (jako třeba tomuto projektu).
Co by ale Český Telecom, jako klasický inkumbent s velkým investicemi do tradiční ("switched") telefonie, dělal s možností poskytování hlasových služeb na bázi IP? Že by na ni přešel? Na první pohled to nezní moc logicky, ale Český Telecom se k tomu skutečně chystá. Jeho generální ředitel Gabriel Berdár se v rozhovoru pro časopis Technologies&Prosperity (číslo 5/2004) vyjádřil k VOIP takto:
Pracujeme na přenesení hlasu z analogového prostředí do prostředí IP. Důvody lze hledat jak v oblasti nákladů, tak i v rozsahu doplňkových služeb, které naše IP síť nabízí.
I pro samotný Microsoft je jeho vlastní platforma (Microsoft IPTV) nepochybně velmi důležitá a strategická. Jak naznačuje následující citát (zdroj), jde vlastně o jakousi jeho vstupenku do světa telekomunikací, kde dosud není výrazněji etablován:
Dosud se Microsoftu spíše svět posmíval, že se uchyluje do oblasti, s níž nemá jako PC orientovaná firma nic společného, ale několikaleté čekání vyplněné aktivním prosazováním technologie se už začíná vyplácet. Tím spíše, že jsou to nejen telekomunikační provozovatelé, kteří díky IPTV mohou zpřístupnit video služby na svých kapacitně omezených místních smyčkách, ale IPTV mohou využít i ostatní poskytovatelé širokopásmového přístupu, tedy provozovatelé kabelových či satelitních sítí (pokud se rozhodnou pro firemní řešení).
Poté, co si Microsoft vybral ke spolupráci na rozvoji svého IPTV takové partnery, jako je SBC či Verizon, je určitě zajímavé se zamyslet nad tím, co jej přivedlo právě do ČR. Že by to bylo díky rozvoji našeho mobilního trhu a ochotě zkoušet nová řešení a hrát si s nimi? Pravdou je, že v oblasti mobilního videa se Microsoft dosud prosadil jen velmi málo, a dosud se může pochlubit jen jedním pilotním nasazením své technologie Windows Media v mobilních sítích: právě startující službou vCast amerického Verizon Wireless. Přitom se mu vyplatila spolupráce s malou firmou PacketVideo, která dodává svou technologii (spolupracující s Windows Media) mnoha výrobcům multimediálních mobilních terminálů. Že by dalším v pořadí, po Verizon Wireless, byl právě Eurotel?
Ještě další možné vysvětlení může souviset se skutečností, zmiňovanou i ve výše uvedeném citátu: že telekomunikační provozovatelé mohou díky IPTV zpřístupnit video služby i na svých kapacitně omezených místních smyčkách. Microsoftí IPTV sice používá poměrně efektivní kompresi, ale stále vyžaduje 1 až 1,5 Mbitu za sekundu pro přenos videa ve standardní TV kvalitě a rozlišení, a 4 až 8 megabitů pro vysoké rozlišení (HDTV). Na to stávající ADSL od Českého Telecomu rychlostně nestačí. I u přípojek s nominální rychlostí 1 Mbit/s se efektivní (skutečně dosahovaná) přenosová rychlost pohybuje někde nad polovinou rychlosti nominální (podle posledních měření na DSL.CZ u ADSL služeb Českého Telecomu na 68 procentech). Že by tedy u nás Microsoft zkoušel hlavně fungování své platformy v prostředí rychlostně (ale i kapacitně) omezených datových přenosů?
Český Telecom přitom již sám dříve avizoval, že své živé videopřenosy bude zpočátku realizovat rychlostí cca 400 kbit/s. To by odpovídalo zmenšenému rozlišení oproti standardnímu TV formátu, a "vešlo by se" do reálných možností jeho megabitových přípojek.
Zajímavé je i to, že jednou z mála konkrétnějších věcí, které lze najít v tiskové zprávě o nedávno uzavřené alianční smlouvě s Microsoftem, je zmínka o unikátním řešení pro přenos videa "po obyčejné telefonní lince" (čímž je zřejmě míněno ADSL, a nikoli modemový přenos po "holé" telefonní lince):
"V rozvoji a využívání nových technologií vidíme budoucnost široké škály telekomunikačních služeb pro domácnosti i firmy. První praktické výsledky jsme demonstrovali již v loňském roce, kdy jsme společně s Eurotelem představili koncept služeb Digital Home a Digital Business. Jejich nedílnou součástí je například řešení pro přenos videa a televize po obyčejné telefonní lince, které je v České republice naprosto unikátní," uvedl Gabriel Berdár, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČESKÝ TELECOM.
Že by tedy odsud vál vítr?
Ještě další zajímavou zprávou, která také souvisí se strategickou aliancí mezi Telecomem, Eurotelem a Microsoftem, je přehodnocení záměrů Microsoftu s jeho Windows XP Media Center na českém trhu. Dosud totiž signalizoval, že jej nehodlá lokalizovat - ale nyní změnil názor a na jeho lokalizaci se chystá. Má to ostatně svou logiku. Na "konci" jeho IPTV, u koncového uživatele, totiž mohou být jak jednoúčelové IPTV set-top boxy (a k nim připojené televizní přijímače), tak i "tlustí klienti" s Windows XP Media Center. A jak by se u nás jinak vše zkoušelo a dále rozvíjelo, kdyby Windows Media Center nebyly lokalizovány?
Specifickou oblastí, do které se Český Telecom podle dostupných informací také hodlá pustit, je generování vlastního "živého" obsahu. Konkrétně produkování vlastního televizního programu.
Poprvé takovýto záměr Český Telecom signalizoval v září loňského roku, když si u příležitosti přechodu svého portálu Starzone.cz z pilotního na ostrý provoz sezval novináře a povídal si s nimi o svých budoucích plánech. Přitom zmínil i záměr spustit vlastní televizní program, přesněji "televizi přes ADSL". V tiskové zprávě, kterou k tomu vydal, napsal:
Uživatelé vysokorychlostního připojení Internet Expres by se měli brzy dočkat živého vysílání televize prostřednictvím ADSL. Televizní vysílání obohatí stávající nabídku zábavního portálu Starzone.cz …
Český Telecom ve spolupráci s externím dodavatelem v současné době intenzivně pracuje na přípravách televizního vysílání.
"Televizní kanál na Starzone.cz by měl být zaměřen na rychlou a akční zábavu. Jeho spuštění bychom mohli v optimálním případě stihnout ještě do konce tohoto roku"
Tím koncem roku byl míněn konec roku 2004, protože tisková zpráva je datována k 15.9.2004. Pravdou je, že se tak nestalo, a Telecom svůj televizní program dosud nespustil. Stejně tak je ale pravdou, že mezitím se Český Telecom přihlásil o licenci na klasické televizní vysílání, když si skrze svůj dceřiný Omnicom podal hned dvě přihlášky do výběrového řízení, které vypsala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Konkrétně usiluje o dva programy ve "svém" multiplexu (multiplexu C, který bude vysílán skrze síť pozemních digitálních vysílačů, na které již ČTc má přiděleny vysílací frekvence):
- TV REAL - zpravodajsko-sportovní program (kultura, sport, aktuální zpravodajství a publicistika)
- TV ZONE - plný univerzální formát (tak se v televizní hantýrce označují "hlavní" programy - takové, jaké dnes představují např. ČT1 či programy TV Nova a TV Prima )
Jak ale může být souvislost mezi původně avizovaným (ale dosud nerealizovaným) záměrem spustit jeden vlastní televizní program jen po ADSL, a novým záměrem spustit hned dva programy po DVB-T (pokud by na ně Telecom skutečně dostal licenci)?
Vhodné je uvědomit si, že produkování televizního programu je věc jedna, a jeho šíření (distribuce) je věc druhá. Konkrétní televizní program (stejně jako program rozhlasový) může být šířen více různými cestami souběžně (přes pozemní vysílače, přes satelit, přes kabel, po Internetu, v mobilních sítích atd.). Dnes většinou signál šíří (distribuuje) někdo jiný, než kdo jej vyrábí. Český Telecom však očividně aspiruje na obě role současně. Musel by ale produkovat dva různé programy, podle toho zda je bude šířit po Internetu (resp. přes ADSL), resp. přes DVB-T?
Důvodem pro potřebu rozlišovat by mohla být otázka vysílacích práv na pořady z cizí produkce (nikoli vlastní). Vysílání po Internetu má totiž potenciálně celosvětový dosah, zatímco pozemní a kabelové vysílání má jen omezený dosah. Kvůli tomu by producent programu musel nakupovat k pořadům různá vysílací práva. Nicméně pokud by Český Telecom zůstal u stávající praxe, že obsahové služby poskytuje jen svým přímým zákazníkům (po vlastních ADSL přípojkách), pak mu stačila jen vysílací práva pro území ČR.
Související perličkou je i nejasný výsledek diskuse na nedávné tiskové konferenci k oznámení strategické aliance, kde byl generální ředitel Českého Telecomu dotázán právě na původní záměr vysílat vlastní TV program po ADSL (oznámený již citovanou tiskovou zprávou). Podrobněji např. zde).
 |