Minulý týden: ČTÚ, Telecom, IP telefonie …..

Hlavní zprávou minulého týdne je určitě páteční schválení návrhu zákona o elektronických komunikacích v Poslanecké sněmovně, v rámci třetího čtení. Tentokráte sebou poslanci opravdu hodili, když zkrátili odstup mezi druhým a třetím čtením na skutečné minimum (48 hodin), a díky tomu stihli zákon projednat ještě letos. Naštěstí, protože v lednu se Sněmovna již nesejde (snad jen kdyby došlo na nějaké mimořádné zasedání), a tak by se schvalování zákona dále protahovalo. Poslanci tak přehodili "horkou bramboru" senátorům, kteří by se měli k návrhu dostat co nejdříve, i v době nadcházejících vánočních svátků - na projednání zákona, předloženého Sněmovnou, totiž mají všehovšudy jen 30 dnů.

Problémem je ale to, že poslanci udělali ze zákona o elektronických komunikacích spíše nový telekomunikační zákon. Tak jak avizovali, vyjmuli z něj pasáže řešící problematiku digitálního vysílání jako celku. Tím vytvořili dosti nekonzistentní stav, kdy část telekomunikačních sítí již bude podřízena novým pravidlům, vycházejícím z nového evropského regulačního rámce, a část (sloužící potřebám televizního a rozhlasového vysílání) naopak nikoli. Za zmínku stojí také to, že poslanci již dříve sepsuli Radu pro rozhlasové a televizní vysílání za to, že vypsáním výběrového řízení na nové digitální licence činí nesystémové a nevratné kroky v době, kdy se pravidla pro digitální vysílání teprve formují (ve vznikajícím zákoně). Nyní ale sami poslanci udělali něco velmi podobného, když do zákona protlačili konkrétní řešení jedné partikulární kauzy, v době kdy stále ještě není jasno o celkovém řešení otázky digitalizace. Uzákonili totiž vznik veřejnoprávního multiplexu, rozhodli o jeho složení, a šli dokonce tak daleko, že ČTÚ nařídili "vyhradit" frekvence pro vysílání tohoto multiplexu přímo pro Českou televizi. Všechny dostupné kmitočty ale ČTÚ již dříve přidělila subjektům, které mají licenci na provoz vysílačů a šíření signálu - a dostala se kvůli tomu do sporu právě s radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Teď tedy poslanci do tohoto sporu nepřímo zasáhli.

Podrobněji o schvalování nového zákona v mém dnešním článku na Živě.

Třetí licence pro Oskara

S novým zákonem v jednom ohledu souvisí i další velká zpráva minulého týdne, kterou je rozhodnutí vlády o přednostní nabídce třetí mobilní licence UMTS pro společnost Oskar Mobil. Souvislost je ta, že výběrové řízení na dosud neprodanou třetí licenci bude vypsáno ještě podle stávajících pravidel (stávajícího telekomunikačního zákona), který dovoluje, aby si stát naúčtoval za licenci vysokou prémii. Podle nového zákona by to bylo již velmi obtížné, či spíše úplně nemožné.

Stávající telekomunikační zákon přitom také říká, že regulátor (jako správce kmitočtového spektra) přiděluje frekvence žadatelům přímo, na základě jejich žádosti, pokud je těchto frekvencí dostatek na uspokojení všech žadatelů. K tomu možná i někdy došlo, ale častější je situace, kdy poptávka převyšuje nabídku, neboli kdy žadatelů o přidělení frekvencí je více. V takovém případě musí regulátor vypsat výběrové řízení. Tak tomu bylo i v roce 2001, kdy se mobilní licence na sítě UMTS v ČR udělovaly. Do tehdejšího výběrového řízení se ale nakonec přihlásili jen Radiomobil (dnes T-Mobile) a Eurotel, s nabídkami ve výši 3, 861 miliardy Kč, resp. 3,535 mld. Kč. Oskar tehdy do hry nevstoupil, a deklaroval že mu cena přijde příliš vysoká.

Teď se ale Oskar sám přihlásil do nové hry, a 24. listopadu požádal ČTÚ o přidělení kmitočtů (třetí licenci na síť UMTS). ČTÚ nelenil, a hned v pondělí 13. prosince deklaroval na svém webu záměr vyhlásit výběrové řízení. Říká totiž, že

O využívání (…) dosud volného kmitočtového úseku (..) označeného (…) jako "licence 2", projevili ke dni uveřejnění tohoto záměru zájem dva žadatelé.

V takovém případě, při existenci dvou zájemců, regulátor skutečně musí výběrové řízení vypsat.

Ledva ale regulátor vyhlásil svůj záměr vypsat výběrové řízení (bez jakékoli zmínky o tom, že by mělo být dvoukolové, s tím že první kolo bude otevřené jen pro někoho), vložila se do věci vláda. Teprve ona rozhodla, že výběrové řízení má být dvoustupňové, a že v prvním stupni má být otevřené jen pro jednoho zájemce - právě pro Oskara. Navíc pro toto kolo vláda pevně stanovila i cenu, na 2 miliardy. Takže celé první kolo je vlastně jen o tom, zda a jak se Oskar rozhodne. Teprve pokud nebude na cenu ve výši 2 mld. Kč reflektovat, mělo by dojít na druhý stupeň, který již bude otevřen všem zájemcům - tedy i druhému zájemci. No, snad je to všechno v souladu s tím, co k výběrovým řízením říká stávající právní úprava telekomunikací.

Kdo ale je ten druhý subjekt, který o licenci také projevil zájem? O jeho identitě se zatím jen spekuluje. Odhalena nebyla ani na tiskovce minulý čtvrtek na MI ČR, kde zaznělo jen to, že nejde o žádného u nás již etablovaného operátora, ani o operátora, který by se k nám chystal už už vstoupit. Kdoví, možná jde o nějakého finančního investora, který spekuluje na pozdější výhodný prodej licence. Ale bude UMTS skutečně tak lukrativní, aby se někomu (kdo není sám mobilní operátor) vyplatilo takto investovat?

Pravdou je, že hodnota UMTS licencí klesá, s tím jak opadává počáteční euforie z mobilních sítí třetí generace, i jak s vyvíjí celková situace v sektoru telekomunikací. Hodnotu té licence, která je nyní na prodej, si vláda nechala ocenit skrze srovnávací analýzu, kterou dělalo společně ČTÚ a MI ČR. Mělo jim vyjít něco kolem 1 miliardy Kč, ale vláda si k tomu připočetla další miliardu, jako prémii za přednostní nabídku právě Oskarovi - a také "z důvodu zachování srovnatelného konkurenčního prostředí". I kdyby totiž Oskar koupil zbývající třetí licenci za 2 miliardy, ostatní dva mobilní operátoři budou hlasitě protestovat proti tomu, že licenci dostává za jiných podmínek než oni. Vlastně, proč používat budoucí čas: oni už křičí. Nominální cena je skutečně jiná. Ale co reálná hodnota licence?

Na druhou stranu, i T-Mobile a Eurotel mohli v roce 2001 počkat, tak jako to udělal Oskar, a o licenci se hlásit až dnes, za dnešních podmínek.

Cyklické škatule škatule, hejbejte se - ve skupině Českého Telecomu

Seriál personálních změn v Českém Telecomu, ale i v jeho dceřiném Eurotelu, jak se zdá nemá konce. Minulé pondělí byla oznámena rezignace pana Pavla Klimuškina jak na post člena představenstva Českého telecomu, tak i na post jednatele Eurotelu, a to z osobních důvodů. Na těchto postech přitom nevydržel nijak dlouho - členem představenstva byl zvolen koncem října, a jednatelem Eurotelu počátkem listopadu (vše tohoto roku). Již v předchozích dílech tohoto seriálu jsem se pozastavoval nad tím, proč byl na takovéto významné posty zvolen "externista", neboli někdo, kdo není zaměstnán ani v Telecomu, ani v Eurotelu - pan Klimuškin je podle oficiálních údajů ředitelem divize Sun Business Unit společnosti Anet. To neměl Telecom ani Eurotel dost vlastních lidí?

S odchodem pana Klimuškina očividně souvisí i další změna, oznámená minulý týden. Jde o jmenování nového jednatele Eurotelu, kterým se stává pan Martin Bek (působí v Eurotelu jako výkonný ředitel jeho provozní divize). Na tom by asi nebylo nic tak zajímavého - kdyby pan Bek ještě nikdy jednatelem Eurotelu nebyl. On ale byl, a to od konce dubna letošního roku, kdy spolu s Michalem Heřmanem nahradili ve funkci dva tehdejší jednatele (Valeskiho a Borika). Ve funkci jednatele pan Bek vydržel až do listopadu, právě do doby než se jednatelem stal - kdo jiný než pan Klimuškin. Teď tedy, ani ne po dvou měsících, pan Klimuškin odchází, a pan Bek se zase vrací.

Zajímavé, jak se ty změny v "širší skupině Českého Telecomu" hezky zacyklují. Že by v tom snad byl nějaký systém? Nebo je to jen lidský Brownův pohyb?

Aby změn nebylo málo, byla minulý týden oznámena další změna ve vedení Českého Telecomu. Jde o nástup nového marketingového ředitele, kterým bude pan Simon Anthony Burckhardt. Dříve pracoval jako ředitel poradenské společnosti ROUTE 30, rok a půl byl marketingovým ředitelem firmy Charity Blue, a sedm let působil ve společnosti British Telecom (BT) na postu manažera, se zodpovědností za marketing a komunikaci, strategické plánování a rozvoj. Do Českého Telecomu nastupuje k 1. lednu 2005, a ve funkci marketingového ředitele nahradí pana Davida Duroně, který z Telecomu odešel ke konci listopadu, na vlastní žádost.

Regulace IP telefonie?

Vraťme se ale od změn na postech nejvyšších zpět na zem, do každodenní reality. Třeba k tomu, jak náš regulátor vydal další dvě výzvy. Jedna, z minulého týdne, se týká záměru vypsat další vývěrové řízení na frekvence, tentokráte v pásmu 872 MHz. Možným využitím tohoto pásma je například nasazení technologie CDMA2000, což by držitelům licence (a kmitočtů) umožnilo konkurovat Eurotelu a jeho CDMA službám v pásmu 450 MHz. Uvidíme, jak to dopadne, kdo se do výběrového řízení přihlásí, a kdo licence nakonec získá - i jak je využije. ČTÚ prý registruje tři zájemce, a frekvencí má dost jen pro jednu licenci - proto opět musí vypsat výběrové řízení.

Druhá výzva, kterou ČTÚ zveřejnil již koncem listopadu, se týká názorů na eventuelní regulaci hlasových služeb, poskytovaných na bázi IP protokolu (tj. služeb na bázi technologie VOIP). To jsou služby jako Skype, u nás například Fayn, Viphone, Wirphone atd.. V současné době prý regulátoři ze zemí EU hledají vlastní názor na tento druh hlasových služeb - a tak i náš ČTÚ vyzývá zainteresovanou veřejnost k tomu, aby mu poslala svá stanoviska a pohledy na věc. Samotná výzva, kterou ČTÚ zveřejnil na svém webu, přitom neobsahuje žádné jeho vlastní názory ani záměry, a nespecifikuje ani detailnější okruhy otázek, které by našeho regulátora v souvislosti s IP telefonií zajímaly.

Osobně předpokládám, že ve hře budou otázky typu: mají mít tyto služby za povinnost umožňovat tísňová volání, za stejných podmínek jako klasické "switchované" sítě"? Nebo: jak postupovat při přidělování telefonních čísel takovýmto službám, pokud umožňují příchozí hovory? Mají se operátoři, poskytující takovéto služby, podílet na úhradě ztrát z univerzální služby (budou-li vůbec vznikat a nebude-li je hradit stát)? Má k poskytování takovýchto služeb postačovat nějaká forma univerzální licence, nebo má být nutné individuální oprávnění? Nebo by snad měly být ceny takovýchto služeb regulovány?

Z reakcí na tuto výzvu ČTÚ jsem zaznamenal tiskovou zprávu Iva Lukačoviče, zakladatele a šéfa Seznamu, který se vyslovuje proti jakékoli regulaci IP telefonie. Zajímavé je to, že pan Lukačovič interpretuje zmíněnou výzvu už jako předzvěst snahy ČTÚ o skutečné zavedení regulace, a bojí se že by regulátor chtěl dělat i takové věci, jako diktovat lidem, jaké programy mají používat na svých počítačích (pro IP telefonii).

Osobně bych to neviděl tak černě. Jednak proto, že ČTÚ ve své výzvě nepředkládá žádné vlastní názory ani návrhy, ani ve prospěch regulace ani proti ní, a pouze se ptá na reakci veřejnosti. Potom i z toho důvodu, že kolem IP telefonie, skutečně existují otázky, které stojí za to, aby se nad nimi zamýšleli i regulátoři. To je třeba právě problematika tísňových volání či přidělování čísel pro příchozí hovory.

A kromě toho: nový regulační rámec elektronických komunikací, který nám právě schválila Poslanecká sněmovna, požaduje mimo jiné i to, aby regulátor nejprve konzultoval svá budoucí rozhodnutí se zainteresovanými stranami (a pak jim také svá rozhodnutí zdůvodňoval). Tak se nelekejme toho, když to začíná dělat už s určitým předstihem, a neberme to hned jako předzvěst pohromy. I když určitá opatrnost je asi vždy na místě.

Na tiskovou zprávu pana Lukačoviče existuje ještě jeden ohlas.

Včera se pak objevila další reakce na výzvu ČTÚ, tentokráte z tábora uživatelů Internetů. Jde o společné stanovisko sdružení IPV (Internet pro všechny), ZUI (Zástupci uživatelů) a SOS ČR (Sdružení obrany spotřebitelů ČR). Najdete jej například zde.

Contactel testuje IP telefonii v Karviné

Jednou z oblastí, kde by se hlasové služby na bázi technologie VOIP mohly ujmout, jsou kabelové televize. Ty mohou nabízet hlasové služby dvěma různými způsoby - v klasické "switched" formě, což vyžaduje relativně velké úpravy v příslušné kabelové síti, nebo pomocí technologie VOIP. Pro realizaci této druhé varianty přitom stačí výrazně menší úpravy sítě - pokud již poskytuje přístup do Internetu (a tedy přenosové služby na bázi protokolu IP), pak jde vlastně jen o určitou nadstavbu. Navíc příslušné hlasové služby na bázi VOIP nemusí poskytovat sám kabelový operátor, ale může si na to najít partnera.

Naši největší kabeloví operátoři po možnosti hlasových služeb na bázi VOIP intenzivně pošilhávají již delší dobu, byť před novináři připouští jen to, že "hledají vhodné partnery", případně že někde testují nějaké pilotní řešení. Konkrétních informací je ale jako šafránu. Jedna z nich se minulý týden objevila na serveru iStrategie, který stručně informoval o tom, že hlasové služby na bázi VOIP testuje (v pilotním provozu) ve své síti společnost Kabelová televize Karviná. Poskytovatelem VOIP služeb je společnost Contactel, která má s IP telefonií bohaté zkušenosti, například skrze svou služby Forum.